Update Article: 364

Original Title

Sanitized Title

Clean Title

Source ID

Article Id01

Article Id02

Corpus ID

Dup

Dup ID

Url

Publication Url

Download Url

Original Abstract

Clean Abstract

Tags

Original Full Text

KAROLINUMLEXIKÁLNÍANGLICISMYV ČEŠTINĚALEŠ KLÉGRIVANA BOZDĚCHOVÁPublikace poprvé u nás představuje méně známé formy anglicismů v češtině. Uvádí do tematiky (klasifi kace anglicismů, motivace přejímání), ale jádrem jsou původní studie opomíjených typů: pseudoanglicismy (české novotvary z přímých přejímek), lexikální a sémantické kalky, pseudokalky (novotvary založené na kalcích) a hybridní anglicismy. Jedna kapitola zkoumá možnosti klasifi kace anglicismů podle defi ničních rysů, druhá slovotvornou kreativitu českých mluvčích u anglicismů. Poslední rekapituluje poznatky z jednotlivých studií. Cílem publikace je propojit domácí a zahraniční výzkum anglicismů, které češtinu ovlivňují a nadále ovlivňovat budou.ALEŠ KLÉGR, IVANA BOZDĚCHOVÁ LEXIKÁLNÍ ANGLICISMY V ČEŠTINĚlexikalni anglicismy v cestine_mont.indd   1 05.04.2024   14:09Lexikální anglicismy v češtiněAleš KlégrIvana BozděchováRecenzovali:doc. Mgr. Robert Adam, Ph.D.doc. PhDr. Klára Osolsobě, Ph.D.Vydala Univerzita KarlovaNakladatelství KarolinumPraha 2024Redakce Alena JirsováGrafická úprava Jan ŠerýchSazba DTP Nakladatelství KarolinumVydání prvníThis work is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), which permits unrestricted use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original author and source are credited.© Univerzita Karlova, 2024© Aleš Klégr, Ivana Bozděchová, 2024Text monografie vznikl v rámci programu Cooperatio, vědní oblasti Lingvistika.ISBN 978-80-246-5797-4ISBN 978-80-246-5862-9 (pdf)https://doi.org/10.14712/9788024658629Publikace byla vydána za podpory Ministerstva školství, mládeže  a tělovýchovy a Národního plánu obnovy v rámci projektu  Transformace pro VŠ na UK (reg. č. NPO_UK_MSMT-16602/2022).NextGenerationEUUniverzita KarlovaNakladatelství Karolinumwww.karolinum.czebooks@karolinum.cz© Univerzita Karlova, 2024 © Aleš Klégr, Ivana Bozděchová, 2024ISBN 978-80-246-5797-4ISBN 978-80-246-5862-9 (pdf)https://doi.org/10.14712/9788024658629Recenzovali:doc. Mgr. Robert Adam, Ph.D.doc. PhDr. Klára Osolsobě, Ph.D.Katalogizační údaje jsou k dispozici v Národní knihovně ČR.obsahPředmluva –––– 9Úvodem –––– 111 anglicismy: základní přehled –––– 131.1 Úvod –––– 141.2 Co je to anglicismus? –––– 15 1.2.1 Anglicismy podle jazykových rovin –––– 16 1.2.2 Klasifikace lexikálních anglicismů –––– 18 1.2.3 Prototypické anglicismy: materiálové přejímky  –––– 221.3 Anglicismy z hlediska motivace přejímání a jeho funkce  –––– 24 1.3.1 Motivy a faktory přejímání anglicismů –––– 24 1.3.2 Anglicismy a jejich funkce  –––– 261.4 Postoje k anglicismům  –––– 281.5 Literatura o anglicismech v češtině a jiných jazycích –––– 322 pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slov –––– 352.1 Úvod  –––– 362.2 Pseudoanglicismy v zahraniční literatuře –––– 37 2.2.1 Definice a formy pseudoanglicismů – germánské a románské jazyky –––– 38 2.2.2 Pseudoanglicismy ve slovanských a dalších jazycích –––– 422.3 Nástin koncepce pseudoanglicismů v češtině –––– 43 2.3.1 Proces adaptace a tvoření neologismů v české a slovenské literatuře –––– 44 2.3.2 Slovotvorněparadigmatická adaptace  –––– 46 2.3.3 Morfologická a strukturní adaptace  –––– 482.4 Pseudoanglicismy a adaptované přejímky –––– 48 2.4.1 Společné rysy pseudoanglicismů –––– 50 2.4.2 Určování pseudoanglicismů –––– 51 2.4.3 Pseudoanglicismy z hlediska významu –––– 52 2.4.4 Pseudoanglicismy z hlediska vnitřní a vnější diferenciace –––– 532.5 Materiálová studie –––– 55 2.5.1 Vzorek českých pseudoanglicismů –––– 55 2.5.2 Rozbor vzorku  –––– 55  2.5.2.1 Substantivní pseudoanglicismy –––– 56  2.5.2.2 Slovesné, adjektivní a adverbiální pseudoanglicismy –––– 582.6 Závěry –––– 593 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů –––– 633.1 Úvod –––– 643.2 Kalky a formální klasifikace přejímání slov –––– 65 3.2.1 Kalky v české a polské literatuře –––– 663.3 Materiálová studie –––– 68 3.3.1 Předmět zkoumání: vymezení a terminologie –––– 68 3.3.2 Pracovní identifikace kalku –––– 69 3.3.3 Sestavování vzorku kalků  –––– 713.4 Rozbor vzorku –––– 72 3.4.1 Lexikální kalky: strukturní popis a další rysy –––– 72 3.4.2 Sémantické kalky: významové vztahy a další rysy –––– 77 3.4.3 Slovnědruhové a strukturní distribuce kalků  –––– 833.5 Závěry –––– 854 neviditelné anglicismy – pseudokalky –––– 894.1 Úvod –––– 904.2 Pseudopřejímky – rekapitulace –––– 914.3 Postavení pseudopřejímek v klasifikaci anglicismů –––– 934.4 Kalky a neologizace –––– 944.5 Lexikální pseudokalky –––– 954.6 Sémantické pseudokalky –––– 974.7 Závěry –––– 995 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismů –––– 1015.1 Úvod –––– 1025.2 Postavení hybridních přejímek v obecných klasifikacích přejímek –––– 1035.3 Hybridy v rámci anglicismů –––– 1045.4 Koncepce hybridních útvarů v české lingvistické tradici –––– 1065.5 Materiálová studie –––– 109 5.5.1 Teoretická a terminologická východiska  –––– 110 5.5.2 Sběr materiálu –––– 111 5.5.3 Analýza vzorku –––– 111 5.5.4 Jednoslovné hybridy –––– 112  5.5.4.1 Hybridní deriváty –––– 112  5.5.4.2 Hybridní kompozita –––– 115 5.5.5 Víceslovné hybridy –––– 1165.6 Funkce komponentů hybridních výrazů ve vzorku –––– 1185.7 Vztah hybridů k ostatním kategoriím anglicismů –––– 1205.8 Hybridy podle tematických oblastí  –––– 1225.9 Závěry –––– 1236 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů –––– 1256.1 Úvod –––– 1266.2 Současná situace v klasifikaci anglicismů –––– 1266.3 Kritéria pro rozlišení kategorií přejímek –––– 128 6.3.1 Rysy rozlišující kategorie přejímek –––– 129 6.3.2 Anglicismy podle konstitutivních rysů a standardní kategorie anglicismů –––– 130 6.3.3 Hybridní varianty anglicismů –––– 1366.4 Závěry –––– 1387 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorby –––– 1417.1 Úvod –––– 1427.2 Přejímky a slovotvorné procesy –––– 1427.3 Materiálová studie –––– 144 7.3.1 Anglický a český vzorek neologismů – sestavování a metodologie rozboru  –––– 144 7.3.2 Deriváty z českých a anglických slovotvorných základů –––– 146  7.3.2.1 Substantiva –––– 146  7.3.2.2 Adjektiva –––– 1537.4 Výsledky a závěry –––– 1558 co nového předchozí kapitoly o anglicismech přinesly –––– 161přílohy –––– 169Přílohy ke kapitolám 2, 3 a 5 –––– 170Seznam obrázků –––– 188Seznam tabulek –––– 188Summary –––– 189Bibliografie  –––– 191Jmenný rejstřík –––– 2019předmluvapředmluvaSmyslem předkládané publikace je uvést čtenáře do problematiky anglicismů z evrop-ského, ba ještě širšího hlediska, s kterým jsme přišli do styku v rámci spolupráce s aso-ciací GLAD (Global Anglicisms Database), do jejíž mezinárodní databáze jsme přispívali českými anglicismy. Ukázalo se, že některé typy anglicismů (např. pseudo anglicismy) nejsou v české lingvistické literatuře popsány, jiné – jako kalky– pouze letmo. Poté, co v časopisech vyšlo několik studií, ve kterých jsme se zabývali právě těmito skupinami anglicismů, vznikla myšlenka spojit tyto texty dohromady a zpracovat je do podoby monografie. Chtěli jsme tematiku anglicismů prezentovat souhrnnějším způsobem z perspektivy, k níž jsme dospěli v konfrontaci s výzkumem anglicismů v jiných jazy-cích. Oproti autorům předcházejících textů v české literatuře o anglicismech jsme měli jednu výhodu – mohli jsme těžit z toho, že jeden z nás je specialista anglista a druhý bohemista (a anglista) a že naše zaměření se zde užitečně doplňují. Skutečnost, že klíčové kapitoly vznikaly na základě časopiseckých studií, z nichž každá musela mít svůj vlastní úvod a referenční rámec, které jsou pro všechny studie do značné míry stejné, vedla k tomu, že ačkoli byly texty upraveny pro potřeby mono-grafie, určitá redundance, opakování informací, které už byly řečeny v předchozích kapitolách, tu zůstala. Nicméně jsme usoudili, že z hlediska čtenáře je snazší opakující se informace přeskočit, než je pracně vyhledávat na jiných místech v knize. Omlouvá-me se tímto čtenáři, že s některými popisy klasifikací a terminologie se bude v textu setkávat vícekrát. Za zmínku stojí, že publikace nepřebírá pasivně poznatky odjinud, ale díky tomu, že je založena na vlastním výzkumu českého materiálu, se snaží postihnout speci-fickou situaci v češtině, což nás někdy vedlo k poněkud odlišným závěrům, než jaké vyjadřují autoři popisující jiné jazyky. Konkrétním výsledkem tohoto procesu je, že v závěrečné kapitole dospíváme k částečně jinému dělení anglicismů, než je klasifika-ce Pulciniové et al. (2012; Pulcini 2023), která je uvedena v první kapitole základního přehledu a na niž se odkazuje i v dalších kapitolách. Nicméně nevidíme v tom zásadní problém vzhledem k tomu, že pojetí jednotlivých kategorií anglicismů zdaleka není v literatuře ustálené a neustále se vyvíjí. Mezi autory panuje v mnoha ohledech větší 10či menší neshoda a nejasnosti, zčásti způsobené typologickou odlišností popisovaných jazyků, zčásti odlišnou situací, politicko-kulturní a historickou, v jazycích zasažených anglicizací. To, že některé závěry a řešení, které u konkrétních skupin anglicismů předkládá-me, mají do určité míry pracovní charakter a někdy se rozcházejí s názory v literatu-ře, je částečně dáno i tím, že popisované typy anglicismů (pseudoanglicismy, hybridní anglicismy a kalky) jsou v češtině zpracovávány poprvé a své poznatky a hodnocení nemáme s čím porovnávat a konfrontovat. Nicméně naším hlavním cílem je obrátit na tyto kategorie přejímek pozornost a vyvolat zájem, který by vedl k dalšímu výzkumu a postupnému zpřesňování a tříbení jejich popisu. Výsledky, které uvádíme, a závěry, které z nich vyvozujeme, chápeme jako podnět k diskusi, nikoli jako definitivní stav. Pokud čtenáře i přes výhrady k našim závěrům povedou k hlubšímu zamyšlení nad rozmanitostí, funkcemi a funkčností anglicismů v současné češtině, splnila publikace svůj účel. Konečně je třeba říci, že monografie není míněna jako vyčerpávající encyklope-dický popis anglicismů v češtině, tím méně anglicismů vůbec. Tato tematika je do té míry rozsáhlá a složitá, že to není možné. Jak zmiňujeme v oddílu 1.5, jenom bibliogra-fická databáze Ústavu pro jazyk český čítá na 900 titulů týkajících se anglicismů. Pro-to jsme např. ustoupili od záměru sestavit (výběrovou a komentovanou) bibliografii o anglicismech v češtině. Některým otázkám a aspektům, ať už širšího rázu (problémy metodologické, specifičnost přejímání v rámci kontaktové lingvistiky nebo studia neo-logismů, bilingvismus, střídání kódů aj.), či menšího významu (např. odlišení angli-cismů a internacionalismů), jsme se nemohli věnovat. Snad nám čtenář odpustí, když nenajde v publikaci vše, co hledal. Věříme, že si alespoň odnese jasnější a ucelenější představu o tom, co je anglicismus, co vše přejímání z angličtiny obnáší a jak se s tím čeština vypořádává. Na tomto místě chceme poděkovat oběma recenzentům, Kláře Osolsobě a Robertu Adamovi, za pečlivé posouzení našeho rukopisu i za cenné a podnětné připomínky, kterými pomohli dotvořit finální podobu textu. Omyly a nepřesnosti, které v textu zů-staly, jdou na vrub autorů. Velký dík patří také Olze Martincové za obětavou pomoc a její vždy promyšlené a lingvisticky ukotvené komentáře, které provázely vznik pub-likace od počátku do samého konce.  Monografie vznikla v rámci programu Cooperatio, vědní oblasti Lingvistika.V Praze dne 12. prosince 2023 Autoři11úvodemúvodemAnglicismy jsou v české literatuře předmětem jazykovědného zkoumání už více než tři čtvrtě století. Největší pozornost byla věnována „prototypickým“ anglicismům, tj. slo-vům, která byla přejata z angličtiny ve více či méně nezměněné podobě a začleněna do slovní zásoby češtiny (většinou se přitom nerozlišuje mezi anglicismy přejatými z britské a americké angličtiny a nečiníme to ani zde). Za posledních třicet let však žádná ucelená samostatná publikace na toto téma nevznikla. Cílem této monografie je proto uvést čtenáře do problematiky anglicismů a zejména pak představit v čes-ké literatuře dosud nepopisované a nezpracované kategorie anglicismů. Specifickou problematiku představují internacionalismy (příp. europeismy), které se do češtiny dostaly prostřednictvím angličtiny. Je spojena s řadou otázek: jak prokazovat, že zdro-jovým jazykem je právě angličtina, není-li znám autor slova (jak je tomu např. u poj-mu antropocén, jehož autorem je Eugene F. Stoermer, nebo termínů paleolit, mezolit a neolit, které zavedl John Lubbok v knize Prehistoric times v r. 1865); mají být tyto internacionalismy řazeny mezi anglicismy, nebo mají být pojímány jako samostatná kategorie; (a pokud ano) jak mezi anglicismy a internacionalismy zprostředkovanými angličtinou stanovit hranice? Na tyto otázky není jednoduchá a jednoznačná odpověď, proto s internacionalismy tohoto druhu nepracujeme a do našich vzorků je až na vý-jimky nezařazujeme. Monografie ponechává stranou prototypické, tj. přejímkové anglicismy. Po úvodní přehledové kapitole 1 je tedy pozornost zaměřena v samostatných kapitolách na méně známé a u nás vesměs přehlížené kategorie anglicismů, a sice na pseudoanglicismy (kapitola 2), překladové anglicismy, resp. kalky (kapitola 3), okrajový typ pseudokal-ky (kapitola 4) a velmi důležitou skupinu, hybridní anglicismy (kapitola 5). Kapito-la 6 zkoumá možnost sestavit typologii anglicismů pomocí jejich konstitutivních rysů. V každé z těchto kapitol je stručně nastíněn přístup k dané problematice v zahraniční i české lingvistické tradici. Z poznatků těchto studií čerpá kapitola 7, která anglicismy hodnotí z jiného úhlu: zkoumá jejich přínos pro českou slovotvorbu jakožto stimulující a energizující faktor. Zdrojem dat pro tuto kapitolu jsou zejména soubory anglicismů (jejich hybridní pod-12skupiny), z nichž vycházejí studie o pseudoanglicismech, kalcích a hybridních angli-cismech. Tato ojedinělá studie analyzuje, jak může začleňování anglicismů do slovní zásoby češtiny prověřovat a rozvíjet slovotvorné dovednosti českých mluvčích. Zdá se, že přejímání anglických slov a modelů je silným podnětem k bohaté kreativitě a dů-myslným řešením při tvoření slov. Závěrečná kapitola 8 pak shrnuje nejdůležitější poznatky z předchozích částí a je-jich přínos pro popis anglicismů v češtině. 131 anglicismy: základní přehled1  anglicismy: základní přehled141.1 úvodPrvním úkolem této přehledové kapitoly je nastínit, co je to vlastně anglicismus a jaké druhy anglicismů se v odborné literatuře v evropském kontextu rozlišují (oddíly 1.2 a 1.2.1) a jak se klasifikují (1.2.2). V zásadě se vyčleňují dvě základní skupiny, angli-cismy přejímkové1 čili materiálové (slova převzatá z angličtiny přímo) a anglicismy překladové (nové výrazy vzniklé překladem z angličtiny do češtiny). Protože přímým přejímkovým anglicismům je, jak bylo řečeno, věnována většina dosavadních českých studií o anglicismech, popíšeme je pouze stručně v pododdílu 1.2.3 této kapitoly. Příliv anglicismů nejen do češtiny, ale do všech evropských jazyků je mluvčími těchto jazy-ků vnímán různě. Otázka je, jaké jsou motivace a funkce tohoto přejímání (oddíl 1.3). Názory na anglicismy z hlediska jejich funkčnosti, které spoluvytvářejí postoje k ang-licismům, se zabývá pododdíl 1.3.2. Postoje k anglicismům v češtině a jiných jazycích jsou pak předmětem další části této kapitoly (oddíl 1.4). Postoje mluvčích vycházejí z toho, jak hodnotí přínosnost anglicismů pro hostitelský jazyk2, tedy jejich funkčnost. Jinými slovy, zda je vnímají jako užitečné, nebo naopak jako postradatelné, v horším případě jako škodlivé. S tím souvisí i otázka, zda by se mělo (nebo zda vůbec lze) pří-livu anglicismů čelit a korigovat ho. Kapitolu uzavírá informace o existující literatuře o anglicismech (oddíl 1.5). 1 Zatímco v zahraniční literatuře se užívá výraz výpůjčka (angl. loanword, něm. Lehnwort, franc. emprunt, ital. parola in prestito atd.), v bohemistické literatuře (počínaje Havránkem) je terminologizován výraz přejímka a nebohemisté užívají označení přejímka a výpůjčka jako synonyma (viz Nekula 2017). V textu v souladu s bo-hemistickou tradicí upřednostňujeme termín přejímka oproti termínu výpůjčka, i když názory na výhody a im-plikace užití jednoho či druhého termínu se mohou lišit. 2 V kontaktové lingvistice a v souvislosti s přejímáním slov v literatuře obecně se pracuje s termíny dárcovský, popř. výchozí nebo zdrojový jazyk (angl. donor language) a přijímající, ale i přijímací, přejímající, přebírající nebo také hostitelský či recipientní jazyk (angl. borrowing, host or recipient language); v translatologii se setká-váme s termíny zdrojový a cílový jazyk (angl. source and target language). V našem případě je dárcovský jazyk angličtina a přijímající, hostitelský jazyk čeština. 151 Anglicismy: záklAdní přehled1.2 co je to anglicismus?Jakkoli se může zdát, že je vcelku jasné, co je to anglicismus, troufáme si tvrdit, že všeobecně rozšířená představa je zjednodušená. Anglicismus je podle ní anglické slovo užité v jiném jazyce. A i když má tento názor své opodstatnění – přítomnost anglické formy v českém textu je explicitním a nejsnáze rozpoznatelným znakem anglicismu –, okruh jevů, které můžeme označit za anglicismy, je mnohem širší. Na druhé straně má toto zjednodušující pojetí své praktické výhody (anglicismy podle něj identifiku-jeme snadno a spolehlivě), a proto se s ním někdy setkáváme i v odborné literatuře. Tak Manfred Görlach (1994: 224; 2003: 1)3 ve své často citované definici charakterizuje anglicismus jako „slovo nebo idiom, který je svou formou rozpoznatelně anglický (pra-vopisem, výslovností, morfologií nebo alespoň jednou z těchto tří stránek), ale přitom je přijímán jako součást slovníku recipientního jazyka“4. Z jeho definice vyplývá, že anglicismus je lexikální jednotka a že lexikální jednotka může být jednoslovné i ví-ceslovné pojmenování (frazém, idiom). Na tomto pojetí Görlach založil i svůj slovník anglicismů (A Dictionary of European Anglicisms, 2001). Jaké je tedy nezjednodušující, resp. širší pojetí anglicismů? Nastiňuje ho velmi obecná definice v SSJČ, který popisuje anglicismus jako „jazykový prvek přejatý z ang-ličtiny do jiného jazyka [nebo] podle angličtiny v něm vytvořený“. Upřesněna a rozve-dena tato definice říká, že anglicismus – na rovině lexikální (slovní) – není jen anglické slovo, které se začalo užívat v češtině (allroad, cool, home office, influencer, offline), ale i český výraz, sousloví vytvořené podle angličtiny překladem do češtiny, např. černá díra (black hole), čárový kód (bar code), ekonomika sexu (sex economy), fotopast (photo-trap), genové inženýrství (gene engineering), nelidské zdroje (non-human resources), uhlíková stopa (carbon footprint) apod. A protože lexikální rovina zahrnuje i oblast frazeologie, patří sem i úsloví, přísloví apod., např. nikdy neříkej nikdy (never say ne-ver – prvně doložené v románu Charlese Dickense), to není můj šálek čaje (not my cup of tea), být či nebýt (zlidovělý citát z Shakespearova Hamleta), být/sedět na/v sedadle řidiče (be in the driver’s seat, mít pod kontrolou), špička ledovce (the tip of the iceberg, výraz většinou připisovaný angličtině), ale i dvojjazyčné (hybridní) výrazy převzaté z angličtiny, být ready, být OK, nebo výrazy vzniklé až v češtině za použití přejímky z angličtiny, zahrát něco do autu. Popis anglicismu v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (Bozděchová 2017a) doplňuje definici v SSJČ takto: „Za anglicismus se v širokém smyslu považují prvky všech jazykových rovin a na všech stupních adaptace, v užším smyslu lexikální pro-středky přejaté z angličtiny.“ V reakci na Görlachovu příliš úzkou definici upozorňují na širší chápání pojmu anglicismus také Furiassi et al. (2012). Podle nich je anglici-smus zastřešující označení pro jakékoli projevy jazykové interference (anglicizace), 3 České překlady citátů z cizojazyčné literatury pořídili autoři.4 V anglickém znění (Görlach 1994: 224, 2003: 1) „An Anglicism is a word or idiom that is recognizably English in its form (spelling, pronunciation, morphology, or at least one of the three), but is accepted as an item in the vocabulary of the receptor language.“ 16kterým jsou v současnosti vystaveny evropské, ale i další jazyky (srov. Rosenhouseová a Kowner et al. 2008). Odkazují přitom na definici Henrika Gottlieba (2005: 163), který považuje za anglicismus „jakýkoli jednotlivý nebo systémový jazykový rys přizpůso-bený nebo přejatý z angličtiny nebo inspirovaný či posílený anglickými vzory, který se užívá v komunikaci v rámci jiného jazyka než angličtiny“5. Uznání anglicismů v širo-kém smyslu vyplývá z poznání, že vliv angličtiny se může projevit na všech jazykových rovinách, tedy že anglicismy se mohou vyskytovat nejen na rovině lexikální a frazeo-logické (ať už se jedná o přejatá slova, nebo lexikální jednotky vytvořené překladem z angličtiny), ale i na ostatních jazykových rovinách: sémantické (a pragmatické), gramatické (morfologické a syntaktické), grafické, fonetické/fonologické i stylistické (např. přejímání textových norem a formátů v odborné literatuře). V odborné literatuře se kromě toho rozlišuje mezi přejímkou, resp. anglicismem, a případy tzv. code-switching (střídání kódů). Střídání kódů znamená, že mluvčí pře-chází v promluvě z jednoho jazyka (kódu) do druhého. Nejde přitom o změnu kódu (nemění se slovní zásoba jazyka), ale o formu řečového chování v situaci těsného kon-taktu mezi jazyky. Jakmile se však v promluvě objeví izolované slovo z jednoho kódu a všechna ostatní jsou z druhého kódu, vyvstává otázka, zda jde o jednoslovné přepnu-tí kódu, nebo o přejímku. V takovém případě se zvažuje, zda se dané slovo v druhém kódu vyskytuje opakovaně a často, tzn. je v druhém kódu usazené, stalo se jeho součás-tí v důsledku jazykové změny. Pak mluvíme o přejímce. Jestliže se však takové slovo vyskytuje jen ojediněle, příležitostně (ne-li pouze jednou), nepředstavuje v druhém ja-zyce trvalou akvizici a hodnotí se většinou jako projev střídání kódů (srov. Haspelmath 2009; Manfredi, Simeone-Senelle a Tosco 2015). Nicméně hranice mezi izolovanými případy střídání kódů a přejímkovými okazionalismy (příležitostnými novotvary) je nejasná. Konečně jazyková interference projevující se zvýšeným výskytem lexikálních anglicismů může být, a fakticky bývá, součástí širšího procesu anglicizace, který za-hrnuje nejen čistě jazykový vliv, ale ruku v ruce s ním také přejímání kulturních prv-ků a vzorců (od hamburgrů až po Santu nahrazujícího Ježíška, institucionalizované slavení svátku sv. Valentýna, spojování Dušiček s Halloweenem, slevové akce Black Friday apod.).1.2.1 anglicismy podle jazykových rovinLexikální anglicismy (přejímky lexikálních slovních a frazeologických jednotek) jsou většinou, i když ne vždy, spojeny s přejímkou nových významů. Na rovině významové, sémantické, vnášejí do hostitelského jazyka nové významy jednak přímé anglicismy přejímkové (barbecue, hardware, logo, offroad, snowboard, SUVéčko), jednak anglicismy 5 V anglickém znění (Gottlieb 2005: 163) „any individual or systemic language feature adapted or adopted from English, or inspired or boosted by English models, used in intralingual communication in a language other than English“.171 Anglicismy: záklAdní přehledpřekladové, resp. sémantické kalky, které buď rozšiřují, nebo nahrazují význam(y) stávajících českých slov: arkádový (hra), (fekální) banka, čistý (energie), (červí) díra, chytrý (telefon), inteligentní (žárovka), nelidský (zdroje), (vyskakovací) okno, (webová) stránka, špinavý (bomba), (snowboardový) trik, zelený (produkt), (počítačová) myš atd. Také sémantické kalky se řadí pod lexikální anglicismy. Zmínky o anglicismech z jiných rovin než z roviny lexikální jsou v české i zahra-niční literatuře relativně řídké. Proto jim věnujeme jen krátkou poznámku také z toho důvodu, že tématem publikace jsou anglicismy lexikální. Projevy anglicizace na ostat-ních jazykových rovinách je v podstatě možné chápat jako opak adaptace (viz oddí-ly 1.2.3 a 2.3), tj. podoba češtiny se ve svých různých aspektech přizpůsobuje anglické formě a normě. Anglicizace v oblasti gramatiky se projevuje na rovině morfologické a syntaktické (syntaktické anglicismy se někdy považují za druh kalku). Z hlediska flektivní morfo-logie dochází vlivem angličtiny k různým deflektizačním jevům, v některých pozicích se častěji objevují neohebná podstatná jména (barber kurz za nej cenu, impakt faktor, PowerPoint prezentace, Sledujte Chance ligu online), což bývá často spojeno s tendencí přesouvat neshodný přívlastek do pozice shodného přívlastku, někdy ve formě citá-tového výrazu (profesionální barber školení místo školení holičů, lingvistický from above popis místo popis shora, adults only hotely místo hotely pouze pro dospělé, jede ve z domu přivezených pomyslných kolejích místo kolejích přivezených z domova). Zatímco dříve byly syntaktické prvky přenášené z angličtiny do češtiny (slovosled, konstrukční vzorce: ptát se o něco < ask about) popisovány spíše v krajanské češtině v zahraničí (viz např. Kučera 1990), dnes se s nimi setkáváme v češtině mluvené i psané. V derivační (slo-votvorné) morfologii se prosazuje nový typ složených lexémů odpovídající anglickým blendům (plastokalypsa, federanto, alkorytmus, teplátor) a složeniny (kvazikompozita) s přejatými sufixoidy (-holik: Pragoholik, alzaholik, lajkoholik – viz poznámka 77; -sexuál: ekosexual, lumbersexuál, metrosexuál, spornosexuál, svetrosexuál, übersexuál). Vzácně přecházejí do češtiny i nové sufixy (-ing/ink: koučink, učiteling). Někteří autoři rozli-šují mezi „morfemickým přejímáním“ (přenos vázaných morfémů) a „morfologickým přejímáním“ (přenos morfologických vzorců).Grafické anglicismy, přenášející anglický pravopis (grafické zvyklosti) do češtiny, lze rozdělit do několika skupin. Z širšího hlediska jsou to vlastně všechny formálně neadaptované lexikální anglicismy v českém textu obsahující grafické cizosti: chato-vat, czechnout (ukrást něco po česku, patrně analogii se slangovým „seknout/čajznout/čmajznout“) [ch, cz = č], slackovat (komunikovat pomocí aplikace Slack) [ck = k], ba-nner [nn = n], mail [ai = ej], blue jeans [ue = ů, j = dž, ea = í, s = z] atd. V užším pojetí jde vlastně o opačný proces, než je grafická adaptace anglických slov. Český pravopis je záměrně transkribován, nahrazován anglickými grafémy: např. název zábavního po-řadu Mezi COOLky, Yedoo („jedu“, obchodní název české koloběžky), Peerko (studentská iniciativa), wokna (operační systém Windows), woknař či widlák (uživatel operačního systému Microsoft Windows), wo co go nebo qéčko ([kvéčko], příslušník queer/LGBT+ komunity). Další skupinu tvoří např. psaní víceslovných vlastních názvů se všemi po-čátečními velkými písmeny (Česká Republika) nebo vkládání spojovníku za prefix ne- 18(ne-lingvistický) apod., tj. aplikace obecnějších anglických pravopisných pravidel na český materiál. Okrajově se vliv angličtiny projevuje i v interpunkci. Fonetické/fonologické anglicismy jsou spíše výjimkou, dílem proto, že přenáše-ní anglické výslovnosti do češtiny vyžaduje její dobrou znalost. Přispívá k tomu fakt, že výslovnost a systém českých a anglických samohlásek je velmi odlišný. V důsledku toho je transfer z angličtiny natolik obtížný, že i (graficky) neadaptované anglicismy jsou z fonetického hlediska fakticky více či méně adaptované, tedy počeštěné (srov. Duběda 2018, 2020, Bičan a kol. 2020). Zčásti to platí i o anglických souhláskách, které se vyznačují řadou odlišností oproti češtině (aspirací, zachováváním znělosti v koncové pozici aj.). Nicméně lze najít ojedinělé doklady transferu do češtiny, např. u citoslovce údivu wow bývá počáteční w často vyslovováno zaokrouhleně, bilabiál-ně, tj. „anglicky“. Ve většině případů je však „anglická“ výslovnost přejímek spíše jen aproximací a u českých slov se běžně nevyskytuje. Humbley (1974: 53) má za to, že také grafické a fonetické cizosti ve výpůjčkách spadají pod lexikální přejímání. Ještě méně popsán je stylistický a textový vliv angličtiny na češtinu, formální i ob-sahový, ačkoli nepochybně existuje. Lze ho najít na sociálních sítích, kde styl komuni-kace ve větší či menší míře imituje angloamerický úzus (viz emaily, blogy, Facebook, Twitter, resp. platforma X atd.), ale i v akademické sféře. Projevuje se v odborných textech, které se přizpůsobují psaným anglickým modelům, jelikož čeští autoři často publikují spíše anglicky než česky (srov. Daneš 1999: 198 – modalizace české vědecké komunikace podle anglosaského vědeckého stylu). Setkáváme se s ním také ve formá-tu powerpointových prezentací, konferenčních abstraktů i u monografií (umísťování obsahu na začátek místo na konec) aj. Oblastí, jejichž styl byl ovlivněn zvyklostmi psa-ného jazyka v anglofonních zemích, je přirozeně víc. 1.2.2 klasifikace lexikálních anglicismůV oddílu 1.2 bylo řečeno, že lexikální anglicismy tvoří dvě základní skupiny: jednak slova, sousloví nebo frazémy, které byly bezprostředně převzaty z angličtiny, jednak české lexikální jednotky, které vznikly překladem z angličtiny. Přirozeně největší po-zornost na sebe poutá první skupina anglicismů, tedy anglická slova, která svou for-mou jednoznačně signalizují svůj původ (billboard, fastfood nebo talkshow), ať už jde o anglicismy graficky neadaptované („citátové“, tj. bez českého komponentu v základ-ním tvaru, příp. v žádném tvaru, show, fit), nebo anglicismy adaptované (počeštěné). Označujeme je zde jako prototypické anglicismy (viz 1.2.3). Tuto skupinu nazýváme přímé, tj. přejímkové či materiálové anglicismy, zatímco o druhé skupině mluvíme jako o nepřímých, překladových či strukturních anglicismech. Přívlastek materiálové má první skupina proto, že z angličtiny je přebírán jazykový materiál, forma, kdežto druhá skupina jsou strukturní anglicismy, protože angličtina poskytuje model, struk-turu, která je přeložena pomocí českého materiálu (srov. termíny „matter loans“ a „pa-ttern loans“, Sakel 2007). 191 Anglicismy: záklAdní přehledSkutečná škála lexikálních anglicismů je ovšem mnohem rozmanitější. Existuje řada způsobů třídění anglicismů, nicméně současné klasifikace anglicismů v literatuře vesměs vycházejí z tradiční obecné typologie přejímek (výpůjček), jejíž základy položi-li Werner Betz (1949, 1959) a Einar Haugen (1950), na něž pak navázal Uriel Weinreich (1953). Synoptické studie referující o vývoji a formování teorie a taxonomie přejímek nabízejí například Oksaar (1996), Stanforth (2002) nebo Grzega (2003). Pozdější kla-sifikace, např. Matrasova (2009, 2020), přinášejí některé novější pohledy a upřesnění, ale zásadně se od předchozích neliší. Z těchto obecných typologií pak vycházejí i kla-sifikace anglických přejímek, které reprezentuje zejména klasifikace Pulciniové et al. (2012; srov. též Pulcini 2023). Uvádíme ji níže a poslouží nám jako východisko při popisu jednotlivých kategorií anglicismů v češtině a při řešení otázek souvisejících se zařazením některých typů přejímek. Vzhledem k zásadnímu významu těchto výchozích typologií (bez ohledu na to, že vznikaly před tři čtvrtě stoletím) není na škodu si je přiblížit. Betzovu kategorizaci přejímek znázorňuje následující zjednodušený diagram:FORMY PŘEJÍMÁNÍvnější přejímkyÄußeres Lehnguthybridní přejímka Hybridlehnung falešná přejímka Scheinentlehnungpřevzatý novotvarLehnbildungpřevzatý významLehnbedeutungpřekladový novotvarLehnformungkreativní novotvarLehnschöpfungnovotvar volnýmpřeklademLehnübertragungpřejímka/cizí slovo Lehnwort/Fremdwortvnitřní přejímky(přejímkové novotvoření)Inneres Lehngut (Lehnprägung)převzatý novotvarLehnbildungObrázek 1: Betzova (1959) klasifikace lexikálního přejímáníPro lepší srovnání převádíme do podoby schematických diagramů i Haugenovy třídy přejímek a Weinreichovy mechanismy lexikální interference a z nich vyplývající typy (podrobnější popis viz 4.2).Přes některé terminologické odlišnosti je zjevné, že všechny tři klasifikace se v hlavním shodují. Haugenovu termínu importace odpovídá Weinreichův transfer, Haugenův termín substituce nahrazuje Weinreich reprodukcí. Dále tam, kde Betz mlu-20Obrázek 2: Haugenovy třídy přejímek (nahoře) a Weinreichovy mechanismy lexikální interference (dole)TŘÍDY PŘEJÍMEK(morfemická importace × morfemická substituce)hybridní přejímky(importace + substiuce)přejímky(importace)přejímkové posuny(substiuce)přejímka–překladpřejímka významu(ne/hybridní) kreativní novotvar(žádná importace ani substituce)MECHANISMY LEXIKÁLNÍ INTERFERENCEreprodukce(domácím slovem)transfer(cizího slova)transfer + reprodukce(domácí + cizí element)přejímkový překlad (loan translation)přejímka(loanword)hybridní útvar(hybrid compound) vlastní překladová přejímkavolná překladová přejímkakreativní novotvarsémantická přejímka(extenze užití domácího slova)ví o „Hybridbildung“ a Weinreich o „hybrid compounds“, Haugen užívá výraz „loan-blends“. Pro Betzovo „Lehnbedeutung“ používá Haugen „semantic loans“, Weinreich „extension of use“ atd. Všechny tři rozlišují mezi přejímkou/výpůjčkou, tj. převzetím slova z jiného jazyka do jazyka cílového (buď v nezměněné, „citátové“ formě, nebo v podobě různým způsobem adaptované) na straně jedné a na struně druhé nahraze-ním, překladem cizího výrazu, slova výrazem, slovem domácím (přejímka přesným či volným překladem a přejímka významu neboli lexikální a sémantický kalk). Dále všechny tři shodně rozlišují hybridní útvary, v nichž se setkávají oba principy, přejetí a překlad, a všechny zmiňují to, co zde překládáme jako kreativní novotvar: nepřímý ekvivalent cizího výrazu, který nevznikl ani překladem, ani přejetím, ale pro nějž bylo v cílovém jazyce vytvořeno nové pojmenování. Haugen má za to, že tyto případy ne-jsou součástí lexikálního přejímání, a liší se i v tom, že nezmiňuje volný překlad. Betz navíc vyčleňuje kategorii zdánlivá či falešná výpůjčka (Scheinentlehnung), tj. případy, kdy hostitelský jazyk sice přejme cizí slovo, ale nakládá s ním nezávisle na jazyce, z ně-211 Anglicismy: záklAdní přehledhož bylo převzato. Vytváří tak vlastní neologismy pomocí cizojazyčného materiálu, které ve výchozím jazyce neexistují (v souvislosti s angličtinou se označují jako falešné anglicismy nebo pseudoanglicismy). Příkladem, jak jsou tyto klasifikace (zejména Betzova) aplikovány na přejímání z angličtiny, je typologie, kterou podávají Pulciniová et al. (2012: 6) a s níž Pulcinio-vá pracuje i nadále (Pulcini 2023: 53). Srovnání diagramu klasifikace Pulciniové et al. s Betzovou ukazuje velkou shodu s tím rozdílem, že svou typologii vztahují na anglič-tinu. Přímé přejímky jsou v ní zastoupeny vlastními, prototypickými anglicismy (ne /adaptovanými), falešnými anglicismy (pseudoanglicismy) a hybridními anglicismy, nepřímé přejímky tvoří lexikální kalky (přesné, volné a kreativní) a významové pře-jímky (v naší literatuře označované jako sémantické kalky). TYPY LEXIKÁLNÍHO PŘEJÍMÁNÍpřímédirect nepříméindirectfalešnáfalsehybridní hybridpřejímkaloanwordadaptovanáadaptedneadaptovanánon-adaptedpřejímka volnýmpřeklademloan renditionkreativnípřejímkaloan creation přejímkapřeklademloan translationpřejímka významusemantic loankalkcalquelexikálníl ex i ca lfrázováp h ras a lObrázek 3: Typy lexikálního přejímání z angličtiny podle Pulciniové et al. (2012)Společným rysem všech těchto klasifikací je základní dichotomie, dělení přejímek na vnější/přímé a vnitřní/nepřímé, kontrast mezi importací/transferem a substitu-cí/reprodukcí. Z toho vychází i naše dělení anglicismů na přejímkové a překladové, s nímž zde pracujeme. Někdy je tato dichotomie interpretována jako rozdíl mezi repli-kací matérie (materiálu) a replikací vzoru, struktury („matter and pattern replication“, Matras 2020: 256; srov. Sakel 2007). Odtud i naše alternativní označení přejímkových anglicismů za materiálové a překladových anglicismů za strukturní. Jak už bylo řeče-no, česká literatura o anglicismech se věnuje hlavně přejímkovým nehybridním ang-licismům, proto se v této publikaci zaměřujeme na ostatní typy. Nicméně je namístě stručně zmínit i přejímkové anglicismy, které jsou nejviditelnějšími, a tudíž prototy-pickými představiteli anglicismů. K otázce klasifikace anglicismů se vrátíme v 6. kapitole a poslední 8. kapitole, v níž se pokusíme utřídit anglicismy (a lexikální přejímky obecně) na základě našich zjištění a z hlediska konstitutivních rysů a podle toho modifikovat klasifikaci Pulciniové et al. 221.2.3 prototypické anglicismy: materiálové přejímky Základním a nepřehlédnutelným typem anglicismu je anglické slovo, které bylo pře-neseno do češtiny v původní podobě, tedy přímá materiálová přejímka. Tyto ang-licismy označujeme za prototypické, protože v sobě spojují vše, co činí anglicismus anglicismem. Vnášejí do cílového jazyka nový pojem i formu. V rámci materiálových přejímek jsou pak nejnápadnější především ty, které si ve svém základním reprezen-tativním tvaru uchovaly svou anglickou podobu zcela beze změny (alespoň v písmu), např. barber, chat, enhancer, event, fastfood, gamer, gender, hardware, jam session, level, mail, owner, podcast, startup, talkshow nebo web. Dochází u nich buď jen k čistě morfo-logické adaptaci, tj. přidávají se k nim flektivní koncovky (Dejte svému životu nový směr a staňte se profesionálním barberem za pár hodin), nebo se užívají jako neohebná slova (mluvit o své image, online rozhovor, random jména, IT dárek). Tomuto typu anglicismů zde říkáme citátová (srov. Nekula 2004: 268). Proti nim stojí přejímkové anglicismy počeštěné i v základním tvaru po stránce tvaroslovné, slo-votvorné a formální (pravopisné a výslovnostní). Viděli jsme, že obě varianty se ozna-čují jako přímé či vnější přejímky z angličtiny. Obě se do češtiny dostávají nejčastěji z psaného jazyka (tištěného, ale patrně častěji elektronického), i když dnes díky hoj-nému kontaktu s mluveným jazykem počet „odposlouchaných“ přejímek nepochybně roste. Oběma je také v české literatuře věnována největší pozornost. Počeštění, adaptace, spočívá v přizpůsobení cizího slova češtině „beze změny či obměny [jeho] významu“ (Karlík a kol. 1996: 111). Běžně se rozlišuje několik druhů adaptace lexikálních jednotek, zejm. fonetická (fonologicko-fonetická, změna výslov-nosti oproti angličtině), grafická (změna psané podoby), morfologická (tvaroslovná) a slovotvorná (srov. 1.2.1). Fonetickou adaptaci představuje počeštěná výslovnost an-glických slov (srov. Duběda 2018, 2020, Bičan a kol. 2020) jednak v souladu s českým fonologickým systémem, jednak na základě psané podoby anglického slova a mylné představy o jeho výslovnosti (např. anglické ultimate [altimit] vyslovované v češtině jako [ultimejt], voucher [vaučr] vyslované a psané jako voučr, double jako debl). V dů-sledku foneticko-fonologických odlišností mezi oběma jazyky vedou snahy českých mluvčích o anglickou výslovnost velmi často k nezamýšlené adaptaci (např. výslov-nost názvu pořadu Love Island jako [lafajlent] nebo věrnostní karta Tesca Clubcard jako [klapkárt]. Fonetická adaptace u jednoho a téhož slova může být individuální, lišit se podle mluvčích a je obtížně dokumentovatelná. Forma adaptace v jednom jazyce, např. francouzštině, může také záviset na jeho geografické variantě, např. anglické discount, které se ve Francii vyslovuje jako [diskunt], může být vyslovováno jinak v belgické nebo kanadské francouzštině. V češtině je poměrně často a pravidelně počešťována (ze-jména při hláskování) jedna konkrétní skupina slov, anglické zkratky: K.O. ([kei-ou] česky [ká-ó]), AI [ej-aj] česky ([á-í]), NATO ([neitou] česky [nato]), UFO ([jú-ef-ou] česky [ufo]), výjimku tvoří zkratky IT [ajtý] a OK [ou-kej] (příznakově někdy i [ó-ká]). Grafická adaptace, tzn. český přepis anglických slov, je podmíněna odlišností ang-lického pravopisu (a výslovnosti), a i zde často vychází z mylné představy o výslovnos-ti anglického slova (v podstatě jde grafická adaptace ruku v ruce s fonetickou). V obou 231 Anglicismy: záklAdní přehledpřípadech jsou přitom nahrazovány anglické grafémy českými: knockout [nokaut] > knokaut (ck > k, ou> au, a zachováno je i psané, ale v angličtině nevyslovované iniciál-ní k); yachting [jotɪŋ] > jachting; training [treɪnɪŋ] > trénink, Worcester [wustә] sauce > vorčesterská omáčka, vorčestr. Počeštění (a jeho míra) často závisí na tom, jak dlouho je anglické slovo v češtině usazené, a někdy se jeho podoba časem od originálu výrazně odchyluje (beefsteak > biftek). U novějších přejímek může dojít k tomu, že vedle sebe koexistují adaptovaná a neadaptovaná podoba (knokaut, knockout) nebo dvě různě adaptované varianty (trénink, tréning). Časté jsou rozdíly mezi češtinou a angličtinou v psaní velkých a malých písmen, rozkolísané bývá psaní kompozit (varianty psané se spojovníkem, jako jedno slova a jako víceslovná jednotka: sci-fi, scifi, talk show, talk--show, talkshow).Kombinaci morfologické a slovotvorné adaptace spočívající v úpravě formální struktury anglického základu, a to „beze změny či obměny významu“ slova (srov. Kar-lík a kol. 1996: 111) souhrnně označujeme jako strukturní adaptaci (viz 2.3.3). Umož-ňuje vybavit slovo českým flektivním paradigmatem, např. chat > chatovat; outsource > outsourcový (vývojář), overthink > overthinkovat něco, creative > kreativec. Striktně vzato jediné skutečně neadaptované anglicismy jsou slova v invariantní podobě (scifi, fantasy, wow, happy), protože většina citátových přejímek je flektivních. Od strukturní adaptace, která z definice zachovává původní význam anglického originálu, se liší pří-pady jako ajťák, ajtýčko (odborník přes IT) a ajťáčtina či ajťákština (jazyk ajťáků). Vychá-zejí sice z anglického základu IT, ale tyto deriváty nemají v angličtině (významovou ani formální) obdobu. Jsou to nová pojmenování, novotvary, které vznikly teprve v češtině nikoli adaptací, nýbrž neologizací, novotvořením, a označují se v literatuře jako fa-lešné anglicismy (pseudoanglicismy – viz kap. 2). Neologizace zároveň nevylučuje, že anglický základ, z kterého český novotvar vzniká, nemůže být tak či onak adaptován, počeštěn. Jednotlivé druhy adaptace se přitom v různých kombinacích často setkávají v jednom a témže slově a vzniká tak celá škála možných forem přejatých anglických slov a českých novotvarů. Rozsah adaptace zpravidla koreluje s tím, jak dlouho se pře-jímka v češtině užívá, a může být indikátorem lexikalizace daného slova, tj. míry jeho integrace do české slovní zásoby. K adaptaci dochází de facto i na rovině sémantické. Charakteristickým jevem při přejímání je zúžení významu přejímaného slova, tzn. že většinou se přejímá jen v jed-nom z významů, které má ve výchozím jazyce. Například slovo skaut bylo v češtině dost dlouho spojováno pouze s významem „člen skautského hnutí“ (od něho je odvozen i název pivovaru a piva: „Naše pivo vznikalo od srdce, s chutí a poctivostí Skauta“), ni-koli s jeho primárním významem v angličtině, „průzkumník, zvěd“. Teprve v posled-ních letech byl i tento význam nově přejat, konkrétně ve spojení technologický skaut. V některých případech může ale dojít u výpůjčky k zásadnímu sémantickému posu-nu a slovo se začne užívat ve významu, který ve zdrojovém jazyce, v tomto případě v angličtině, nemá. České užití slova tramp je prakticky odpojené od anglického tramp (tulák, pobuda, v amer. angličtině coura, rajda), které v angličtině rozhodně není spo-jováno s Divokým západem a „woodcraftem“. U slova biftek z anglického beefsteak se postupně vytrácí spojitost s hovězím masem a slovo biftek nabylo významu „tlustý plá-24tek masa“, což umožnila spojení jako vepřový biftek. Případy, kdy anglické slovo získalo v češtině nový význam, a jde tedy o český sémantický neologismus (neosémantismus), se v literatuře o anglicismech rovněž označují jako falešný anglicismus. Velká pozornost byla v české literatuře věnována popisu toho, kde všude se pře-jímkové anglicismy vyskytují (např. Nekula 2005, Bozděchová 2017a). Oproti cizím slovům z  jiných jazyků, včetně evropeismů a  internacionalismů, pronikají během posledních desetiletí anglicismy v nebývalém rozsahu do všech stylistických vrstev jazyka, od obecné češtiny přes hovorový jazyk, slang, profesní žargon až po odbornou a vědeckou terminologii. Setkáváme se tak s nimi v celé řadě oblastí: ve vědě a techni-ce, obchodu a průmyslu, žurnalistice, na sociálních sítích, v psychologii a mezilidských vztazích a obzvláště ve sportu a dalších odvětvích zábavního průmyslu (blíže viz např. Opavská 2004, Svobodová 2007, Havlík 2019, Georgievová 2023 aj.). Přejímkové anglicismy (stejně jako ostatní druhy anglicismů) se pohybují na škále od okazionalismů (jednorázových kreativních novotvarů pro účely konkrétní situace; srov. jednorázové případy střídání kódů), přejímek „na půl cesty“ až po ustálené ang-licismy, které se staly trvalou součástí českého lexika (bekhend, fotbal, detektivka, klub, logo, scifi, sport). Hranice mezi okazionalismy, přejímkami s různou mírou ustálenos-ti a vžitými výrazy není ostrá a může se posouvat – velká část anglicismů se nachází v šedé zóně mezi oběma póly. To, zda se anglicismus v jazyce rozšíří a udrží, závisí na více faktorech, zejména na jeho užitečnosti v širokém slova smyslu. Např. přestane-li se objekt, jev označovaný anglicismem užívat nebo vyskytovat, vytratí se z jazyka i pří-slušný anglicismus (disketa, floppy disk). Právě u přejímkových anglicismů bývá věno-vána velká pozornost důvodům, proč jsou mluvčími cílového jazyka adoptovány. Jiný-mi slovy, jakou funkci v daném jazyce plní, a spolu s tím, jak se k jejich vnikání mluvčí tohoto jazyka staví. Tyto důvody jsou nicméně společné všem typům anglicismů, nejen přejímkovým, a proto jsou tomuto tématu věnovány následující dvě podkapitoly.1.3 anglicismy z hlediska motivace přejímání a jeho funkce Součástí popisu lexikálních přejímek je zkoumání důvodů, které k  přejímání slov vedou, zejména v tak masivní míře a do tolika různých jazyků, jak je tomu v případě anglicismů. Ukazuje se, že kromě jazykových důvodů hrají stejně velikou, ba možná ještě větší roli faktory mimojazykové. Po jejich stručném představení se zaměříme na příčiny jazykové, to znamená na to, jaké potřeby anglicismy v cílovém jazyce plní. 1.3.1 motivy a faktory přejímání anglicismůAsi není třeba připomínat, že angličtina je v současné době patrně nejvydatnějším zdrojem cizích slov v češtině, a není to náhoda. Rosenhouseová a Kowner (2008: 3) 251 Anglicismy: záklAdní přehledsoudí, že „anglická lexikální ‚invaze‘ […] je přirozený a nevyhnutelný proces, který je podmíněn psycholingvistickými, sociolingvistickými a sociohistorickými faktory“. Od druhé poloviny minulého století se angličtina postupně stala hlavním nástrojem mezinárodní komunikace, globální lingua franca, nejčastěji voleným druhým jazykem, a to zejména v návaznosti na výsledek 2. světové války a rostoucí politický a kulturní význam Spojených států. Kromě toho se angličtina ukázala být pro tuto roli vhodná i z hlediska jazykového typu, který představuje, tedy jako jazyk morfologicky a syn-takticky relativně jednoduchý a pro mluvčí většiny jazyků navíc vcelku přístupný i po stránce výslovnostní. Výhody existence jednoho prestižního dorozumívacího jazyka ve složitých podmínkách mnohonárodnostních států, mezinárodních vztahů a insti-tucí v různých oblastech jsou v celosvětovém měřítku zřejmé.  Jednou z  otázek, kterou lexikální přejímání v  takové míře vyvolává, je, proč k němu vlastně dochází. Standardní odpověď zní, že „k lexikálním [výpůjčkám] dochá-zí zpravidla tam, kde vzniká pojmenovávací potřeba“ (Nekula 2017). Nicméně Rosen-houseová a Kowner (2008: 6–17), kteří se opírají o popis vlivu angličtiny ve 12 jazycích z Evropy, Asie a Afriky, nabízejí komplexnější pohled na tento proces. Vedle obecných motivů pro přejímání se snaží vytyčit i další faktory, které se na něm podílejí: prostřed-ky komunikace, které šíření přejímek umožňují, a konkrétní determinanty podílející se na tomto procesu. Na základě všech těchto okolností se pak pokoušejí předvídat průběh a výsledek procesu přejímání podmíněného jistou mírou kontaktu mezi daným jazykem a angličtinou. Rosenhouseová a Kowner nacházejí tři základní motivy pro přejímání slov z ang-ličtiny, které jsou v různé míře společné prakticky všem jazykům popisovaným v mo-nografii: 1. potřeba vytvářet novou terminologii a pojmy – nutnost neustálého přílivu nových pojmů a pojmenování pro zachycení změn a inovací ve vědeckotechnické, soci-opolitické, ekonomické a kulturní sféře; 2. tendence vyrovnat se dominantní společen-ské skupině napodobením jejího jazyka (např. v koloniálním kontextu, kdy vládnoucí elitní třída užívá angličtinu nebo výrazy převzaté z angličtiny); 3. tendence vytvářet speciální jazyk, žargon, slang, v uzavřených společenských a profesních skupinách, v rámci nichž přejímky z prestižního jazyka zvyšují výjimečnost a odlišnost dané vý-lučné (elitní) skupiny. Šíření anglických přejímek v cílovém jazyce pak závisí na možnostech setkávání se s angličtinou při komunikaci. Rosenhouseová a Kowner vyčleňují tři hlavní způsoby kontaktu s angličtinou (vedoucí k přejímkám): 1. přímý kontakt (např. turistika z a do anglicky mluvících zemí; vojenské základny z anglicky mluvících zemí atd.); 2. hro-madné sdělovací prostředky (rozhlas, televize a internet, v rámci něj sociální sítě, blogy, podcasty apod.); do této skupiny lze řadit i vliv (nedabovaných) anglofonních filmů, dostupnost anglicky psané odborné i krásné literatury; 3. vzdělávací systém (vý-uka angličtině a výuka v angličtině). Dále Rosenhouseová a Kowner vyjmenovávají sedm faktorů (determinant), které podle jejich názoru vytvářejí podmínky pro přejímání (1.–3.) nebo ovlivňují rozsah, v jakém k pronikání angličtiny bude docházet a bude úspěšné (4.–7.): 1. moderniza-ce a ekonomický rozvoj; 2. prestiž angličtiny v dané společnosti, skupině (viz motiv 26č. 2); 3. etnická a jazyková různost (platí o mnohonárodnostních oblastech, jako je Indie, (anglofonní) Afrika a další, kde angličtina slouží jako výhradní nebo pomocný dorozumívací jazyk nevyvolávající mezietnickou nevraživost); 4. nacionalismus (na-cionalistické tendence vedou k jazykovému purismu a odporu k přejímání slov); 5. po-cit kulturního ohrožení (stejně jako nacionalismus povede k defenzivním postojům, purismu a odporu proti pronikání angličtiny a anglicizaci); 6. národní povaha (ko-lektivní psychologické nastavení, např. poslušnost a konformita jazykové komunity může napomoci procesu přejímání – jako příklad uvádějí autoři Japonsko); 7. existen-ce regulačních jazykových/jazykovědných institucí (jejich role je napomáhat vývoji národního jazyka vytvářením jazykové politiky jako prostředku posílení národního vědomí; týká se zjevně spíše rozvojových zemí, v českém prostředí se regulační úloha Ústavu pro jazyk český uplatňuje především ve školství – mimo něj jsou jeho možnosti omezené). Na základě těchto faktorů a okolností pak Rosenhouseová a Kowner usuzují na větší či menší tendenci k přejímání slov z angličtiny. Čím větší potřeba nové termino-logie, tím naléhavější tlak na přejímání. Podobně čím častější a větší je kontakt společ-nosti s angličtinou a vystavení anglo-americké kultuře, čím větší je etnická a jazyko-vá různorodost společnosti a čím vyšší je prestiž angličtiny, tím větší bude tendence uchylovat se k angličtině a anglicismům. Vzhledem k tomu, že autoři ve svých úvahách a závěrech vycházejí z často velmi odlišné situace dvanácti popisovaných jazyků Ev-ropy, Asie a Afriky, budou přirozeně konstelace faktorů a míra různé motivace pro přejímání z angličtiny v těchto jazycích odlišné. Poskytují však širší obraz příčin an-glicizace (jazyka), než jaký známe z češtiny. Zároveň je jasné, že ani tento popis není zcela úplný a bylo by možné uvést i další faktory uplatňující se při přejímání. 1.3.2 anglicismy a jejich funkce V literatuře nejčastěji uváděný důvod pro přejímání anglicismů je pojmenovávací potřeba (viz Nekula 2017 výše) a  také Rosenhouseová a Kowner (2008) tento mo-tiv uvádějí hned na prvním místě. Na rozdíl od dalších dvou motivů, které zmiňují a které mají sociální charakter (anglické přejímky jako prostředek k získání prestiže, exkluzivity, i když paradoxně jejich užívání je leckdy spíše známkou provinčnosti), pojmenovávání je primárně jazyková funkce. Z hlediska této pojmenovávací funkce se anglicismy dělí na dvě skupiny: ty, jež označují pojmy, pro které v cílovém jazyce pojmenování chybí, a ty, jež v cílovém jazyce sémantické ekvivalenty již mají. Vzniká tím funkční dichotomie anglicismů, která je různými autory pojmenovávána různě, přičemž tradiční označení (Öhmann 1961 aj.) pro tyto dvě skupiny je „neccesary loans“ a „luxury loans“. Do češtiny jsou přeloženy např. jako „nezbytné“ a „módní“ přejímky (Havlík 2019), přičemž „módní“ by bylo možno nahradit termínem „prestižní“ (pro-tože tyto přejímky v sobě spojují funkci pojmenovávací, tj. onomaziologickou, i roli sociální). Vedle atributů „necessary“ a „luxury“ se objevují i další. MacKenzie (2012) pracuje s pojmy „cultural loans“ (místo „necessary loans“) a „prestige loans“ (místo 271 Anglicismy: záklAdní přehled„luxury loans“). Také Yunhan (2023) zmiňuje pojem „cultural loans“, ale namísto „lu-xury loans“ užívá pojem „core loans“. Jako příklad toho, k čemu se „luxury loans“ v jazyce užívají, se často cituje Galin-ského (Galinsky 1967: 71) popis sedmi funkcí anglicismů v němčině: (1) dodávají ame-rický nádech prostředí, dějům a postavám; (2) docilují a zvyšují přesnost vyjádření; (3) umožňují či usnadňují záměrné maskování něčeho; (4) vedou ke stručnosti až lakoničnosti ve vyjadřování; (5) oživují sdělení často prostřednictvím metaforičnos-ti; (6) dodávají sdělení určitý odstín, od humorné hravosti až po posměšnou parodii Ameriky a „americké“ němčiny; (7) vytvářejí nebo zvyšují stylistickou rozmanitost vyjadřování. Velkou pozornost této otázce věnovali zejména Winter-Froemelová a  Onysko (Onysko a Winter-Froemel 2011, Winter-Froemel a Onysko 2012, Winter-Froemel, Onysko a Calude 2014, Winter-Froemel 2017). Přestože tradiční dělení považují v ně-kterých ohledech za užitečné, jejich primární výtka vůči označení „necessary“ a „lu-xury“ je, že implikují hodnoticí a preskriptivní hledisko (nepostradatelný – postrada-telný). Označení „nezbytné“ nevidí jako adekvátní i z toho důvodu, že kromě přímé výpůjčky existují v daném jazyce také jiné způsoby vyjádření chybějícího pojmu (ku-podivu tu zmiňují i možnost kalkování). Stejně tak upozorňují na neadekvátnost atri-butu „luxury“, protože i tyto přejímky mohou mluvčí cílového jazyka považovat za ne-zbytné a velmi užitečné z komunikačního hlediska (už i proto, že se od koexistujících domácích výrazů většinou liší v pragmatické složce významu). Aby dělení výpůjček podle (ne)existence ekvivalentu v cílovém jazyce zbavili ne-žádoucích asociací, volí pro tyto dvě skupiny označení odvozená od pojmu katachreze, druhu řečnické figury v rétorice. Katachreze (z řečtiny, doslova „chybné užití“) bývá v souvislosti s metaforami běžně chápána jako spojování logicky nespojitelných výra-zů. Autoři pojímají katachrezi jako užití slova v novém významu (katachrestická me-tafora) v případě, kdy jazyk pro něj postrádá výraz. Pojmy „necessary loans“ a „luxury loans“ pak přehodnocují jako dvě formy lexikální inovace, kdy v prvním případě pře-jatá forma označuje nový význam (katachrestická přejímka), v druhém přejatá forma označuje význam, pro který sice v daném jazyce již výraz existuje, ale přejímka se od něj liší z pragmatického hlediska (nekatachrestická přejímka). Tímto způsobem pře-souvají původní dichotomii přejímek do oblasti jazykové pragmatiky a aplikují na ně dvě Levinsonovy (2000) zobecněné konverzační implikatury: informativnost a způ-sob. Zjednodušeně řečeno, katachrestická přejímka je obvykle bezpříznakově infor-mativní, zatímco nekatachrestická přejímka konkuruje domácímu výrazu s (téměř) ekvivalentním významem a možnost volby mezi nimi (zpravidla) vede k vyvozová-ní významové (pragmatické) příznakovosti u přejímky. Rozdíl mezi anglicismy bez ekvivalentu v cílovém jazyce a anglicismy, které představují (částečná) synonyma do-mácích výrazů, se tak, zjednodušeně řečeno, posouvá do rozdílu mezi (pragmatickou) bezpříznakovostí a příznakovostí přejímky jako lexikálního neologismu (a netýká se tedy jen výpůjček). Ačkoli (katachrestická) bezpříznakovost je typická pro přejímky bez ekvivalentu a příznakovost pro přejímky s ekvivalentem v cílovém jazyce, není tato korelace jednoznačná. Autoři uvádějí příklady z němčiny, kdy přejímka v po-28rovnání s domácím ekvivalentem (frekvenčně) převládá, užívá se bez pragmatické příznakovosti a stává se pro mluvčí „nezbytnou“ (Computer vs. Rechner), resp. dojde k sémantickému odlišení obou synonym, kdy jedno se objevuje ve specifických kontex-tech (v češtině k tomu došlo v případě přejímky predátor a domácího dravec; srov Klégr 2017). Jindy může být polysémní přejímka katachrestická i nekatachrestická (surfovat na vodě vs. surfovat po internetu). Pojem „nezbytný“ pak přestává být relevantní, proto-že jak čistě referenční, tak příznakové užití přejímky představují základní pragmatic-ké funkce, které mohou být z pohledu uživatele stejně nezbytné. Původní (sémantické) rozlišení přejímek podle toho, zda mají, či nemají sémantický ekvivalent v cílovém ja-zyce, se tak rozšiřuje o distinkci podle jejich pragmatické funkce.  1.4 postoje k anglicismům Z popisu anglicismů z hlediska funkce kromě jiného vyplynulo, že pojmy „necessary loans“ a „luxury loans“ jsou ve své podstatě hodnoticí. Zároveň se ukázalo, že rozdíl mezi nimi, ač důležitý pro lingvisty, není sám o sobě podstatný z pohledu uživatelů jazyka, pro které mohou být oba typy anglicismů z komunikačního hlediska stejně nezbytné. Subjektivní hodnocení, ať už záporné, neutrální či kladné, jako v tomto pří-padě, je důležitým faktorem při posuzování anglicismů jako takových. Zároveň je zá-kladem postoje mluvčích k jazyku vůbec a nemusí se týkat jen určitých aspektů jazyka (mateřského nebo cizího), např. lexika nebo výslovnosti, ale jazyka jako celku. Jazy-kové postoje mluvčích vyjadřující jejich evaluativní pocity jsou předmětem zkoumání v sociolingvistice nebo sociální psychologii (srov. Sloboda 2017). Cizí jazyky mohou být hodnoceny z hlediska obtížnosti osvojení, společenské prestiže, kulturní a jiné přínos-nosti, ale také z hlediska míry, do jaké ohrožují domácí jazyk (jeho zachování a čisto-tu). Např. Castellani (1987) mluví o „morbus anglicus“ (anglické nemoci) v italštině. Vzhledem k celosvětovému vlivu angličtiny není divu, že existuje řada studií mapují-cích, jak se s ním vyrovnávají mluvčí mnoha různých jazyků s různým kulturním zá-zemím. Zmiňovaní Kowner a Rosenhouseová (2001) v jiné své práci např. porovnávali postoje k anglickým přejatým slovům v Japonsku a Izraeli. Zde se zaměříme na situaci v češtině v porovnání s němčinou. O postojích vůči lexikálním přejímkám (včetně anglicismů) v češtině není mnoho literatury. Známé, ale půl století staré jsou studie spojené se jménem A. Tejnora (1971, 1972, 1979). V novější době, pro kterou je příznačný nárůst, až invaze anglicismů, se tímto tématem zabývají (kromě jiných, např. Svobodová 2002) zejména Gesterová (Gester 2001a, 2001b) a především pak Thomas Dickins (2008, 2009, 2012). Dickins vychází z celonárodního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR ohledně postojů českých mluvčích k lexikálním výpůjč-kám uspořádaného v r. 2005. Výsledky jeho studie se zásadně neliší od Tejnorových závěrů. Kromě jiného konstatuje (2008: 26), že „rozdíl mezi těmi, kteří jsou znepoko-jeni přílivem cizích slov, a těmi, které tento fakt neznepokojuje, se od roku 1970 zmen-291 Anglicismy: záklAdní přehledšil“ a „[m]ladá generace (společně s těmi, kteří jsou lépe vzdělaní a dobře ovládají cizí jazyky) může být v principu ochotná přijmout jazykové inovace, avšak snaha chránit své jazykové dědictví zůstává nadále přítomna u společnosti obecně a obzvláště u star-ší generace“. Dickins se domnívá, že konzervativismus starších lidí není jen odrazem jejich výchovy a specifických okolností postkomunistické společnosti, ale také univer-zálním jazykovým trendem označovaným v sociolingvistice jako „age-grading“ (hod-nocení v závislosti na věku). Za zmínku stojí i jeho další zjištění u českých mluvčích, např. fakt (Dickins 2008: 18, 26), že „86 % dotázaných v ‚Postojích‘ prohlásilo, že vý-půjčky jim způsobují problémy v běžném každodenním životě, a starší generace a lidé méně vzdělaní zakoušeli největší potíže“, „56 % dotázaných v ‚Postojích‘ […] nepociťu-je, že angličtina ohrožuje jejich jazyk“ nebo že existuje „tendence mužů stát v popředí odporu vůči lexikální inovaci“.Je otázka, do jaké míry se situace po téměř dvaceti letech a generační obměně po-sunula. Lze očekávat, že mezigenerační rozdíly budou přetrvávat, a zdá se, že zvláště u mladších osob se pocit ohrožení z angličtiny bude zmenšovat (pokud tu nějaký exis-tuje). Nastupující generace, které se učí angličtinu ve škole a setkávají se s ní každo-denně v digitálním prostoru, naopak anglicismy intenzivně začleňují do svého slovní-ku. Přijde jim cool, když mohou čilovat (angl. chill out) bez rodičů a postovat na sítích. Přitom se nesoustřeďují, ale fokusují a někdy přitom overthinkujou, když mají random nápady atd. (srov. výkladový slovník současných žáků pro učitele: https://www.rize-niskoly.cz/aktuality/vykladovy-slovnik-soucasnych-zaku-pro-ucitele.a-7858.html). Materiálové (a tím méně překladové) anglicismy obecně nevadí lidem (nebo nevidí jiné řešení) v profesích, zaměstnáních a činnostech, které jsou úzce spjaty s anglo-fonním prostředím, v oblastech jako informační technologie (překladový anglicis-mus z angl. information technology), obchod, ekonomika, služby, věda a výzkum, ale i sport a zábava.Obecně se zdá, že česká společnost je vůči anglicismům permisívnější a tolerant-nější než jiné jazyky, např. němčina, jejíž mluvčí záplavu anglických slov vnímají jako ohrožení čistoty mateřského jazyka a jeho dalšího vývoje. Ale i v řadách české veřej-nosti je mnoho těch, kteří se nad přemírou anglických slov v mluvené řeči, sdělovacích prostředcích nebo reklamách pozastavují. Také mezi lingvisty se setkáváme s oběma postoji. Někteří se staví k obavám z ohrožení naší mateřštiny angličtinou umírněně, ať už proto, že vědí, že vývoj jazyka je těžko předvídatelný a ovlivnitelný, či proto, že vidí také pozitiva, která intenzivní kontakt s angličtinou přináší. V této souvislosti jsou za-jímavé postoje dvou ředitelů Ústavu pro jazyk český AV ČR – K. Olivy a M. Proška. Oli-va v rozhlasovém pořadu6 o anglicismech v r. 2016 vyslovil názor, že i když lidem může vadit převaha anglicismů mezi přejatými slovy, je dána rozumnými faktory. Upozor-ňuje, že primárně přebíráme z anglického jazykového prostoru věci a teprve potom slova. Většinou jde o technické prostředky, jejichž pojmenování si přizpůsobujeme a užíváme je. Má také za to, že na slovech jako selfíčko a olajkovat čeština předvádí svou 6 https://dvojka.rozhlas.cz/selficko-i-lajkovani-dokazuji-silu-ceskeho-jazyka-rika-jazykovedec-karel-oliva -7488791. 30sílu a kreativitu – pomocí prefixů a sufixů si dokáže cizí slova přivlastnit a udělat je „zcela“ českými. Podobný optimismus sdílel i jeho nástupce ve funkci M. Prošek v jiné rozhlasové relaci7 o tři roky později. Situaci kolem anglicismů nevidí tak dramaticky a také on zastává názor, že pokud jde o pojmenování něčeho, k čemu v češtině není ekvivalent, není třeba se vzpírat. Připomíná, že lingvisté nehodnotí jazykový vývoj jako žádoucí nebo nežádoucí, a jestli je něco pro lidi výhodné, začne se to používat bez ohledu na to, zda se to lingvistům líbí nebo nelíbí. V každém případě česká média necítí velkou potřebu psát články proti anglicis-mům ani je obhajovat, nevznikají tu spolky na obranu češtiny před angličtinou jako v německy mluvících zemích a ani se na rozdíl od jiných jazyků neuchytil žádný ter-mín pro hybridizovanou anglo-češtinu (známější je pouze výraz pro českou angličtinu Czenglish). Jen zřídka se veřejně ozývají kritické hlasy, a to i mezi odborníky. Zatímco některé české lingvisty nápor angličtiny nezneklidňuje, jiní jsou se současným stavem méně smířeni. Nad anglicizací češtiny a českého komunikačního prostoru se pozastavuje R. Adam (2012: 34), bohemista a druhým oborem anglista. Konstatuje, že jazyková loajalita Če-chů k mateřštině je nízká a že „řada rodilých Čechů včetně tvůrců veřejných sdělení [přisuzuje] angličtině vyšší prestiž než národnímu jazyku“. A připojuje i historickou exkurzi: „Čeština se pro mnoho z nás, v mnoha komunikačních či funkčních oblastech a v mnoha žánrech komunikátů stává neprestižním, ba nepreferovaným komunikač-ním kódem. To už jsme tu v minulosti měli – ve vztahu k němčině; ale mysleli jsme si bláhově, že vytvoření sebevědomého moderního národa se suverénním státem nás recidivy uchrání.“ Proti nadužívání anglicismů v češtině a cizích slov vůbec se také vyslovuje například sinolog L. Zádrapa (2022; https://blog.aktualne.cz/blogy/lukas -zadrapa.php?itemid=43956). V kontrastu s tím je zajímavý názor Panocové (2020: 200), která článek o postojích k anglicismům v současné spisovné slovenštině uzavírá konstatováním, že „na Sloven-sku je role lingvistů všeobecně vnímána jako poradní a [lingvisté] dbají hlavně na to, aby přejímky byly v souladu s pravidly jazyka“. „Závěrem lze říci,“ píše, „že postoje k anglicismům ve slovenštině se utvářejí v interakci mezi mluvčími slovenštiny, ling-visty, terminology a lexikografy.“ Výrazně odlišná je situace v německy mluvících zemích, ve kterých je odpor proti angličtině a anglicismům poměrně hlasitý, jak dokládají dvě studie publikované v roz-mezí sedmnácti let (Kettemann 2002, Hunt 2019). Kettemann (2002) pokládá v názvu svého článku příznačnou otázku: „Anglicismy v němčině, obohacení nebo nevítané vniknutí?“, přičemž rozlišuje mezi (adaptovanou) přejímkou a (neadaptovaným) cizím slovem. Na dopisech redakci a titulcích rakouských a německých novin, ve kterých se objevují výrazy jako „konec jazyka“, „ohavný jazyk“, „jazykové zmatení“, „zbytečná ‚Engleutsch‘“ nebo „jazyková dekadence ohrožuje demokracii“, dokládá hlasité obavy veřejnosti o čistotu jazyka. Upozorňuje, že odpůrci anglicismů (cizích slov) se soustře-7 https://dvojka.rozhlas.cz/anglicismy-v-cestine-situace-neni-tak-dramaticka-rika-jazykovedec-prosek-7976101. 311 Anglicismy: záklAdní přehledďují víc na jejich původ než na jejich funkci v jazyce (viz pragmatické odlišnosti neka-techrestických anglicismů v podkapitole 1.3.2). Prostřednictvím korpusových dat pak ukazuje funkční pragmatické rozdíly v užívání několika dvojic slov (často uváděného „zbytečného“ anglicismu a odpovídajícího německého slova), cool a kühl, Kids a Kinder (a specifičnost happy oproti glücklich, froh).Také Huntova (2019) studie s názvem „Anglicismy v němčině: tsunami nebo čů-rek?“ má za cíl objektivně posoudit situaci ohledně anglicismů v němčině s ohledem na jejich negativní přijímání částí veřejnosti. Řeší v ní především otázku množství anglicismů objevujících se v němčině. Velký příliv anglických slov do němčiny (nově po sjednocení Německa) se podle něj v diskusích v německých médiích a na interne-tu vnímá jako útok na německou identitu. Lexikální neologismy anglického původu se sarkasticky označují jako „Neudeutsch“ a dávají se jim nelichotivé nálepky jako „widerliche Seuche“ (odpudivý mor), „Angeberei“ (předvádění), „Imponiergehabe“ (snaha imponovat) a „zerstörerisch“ (destruktivní) a „vedoucí k úpadku jazyka“. Tyto sentimenty v médiích často konvenují s postoji Verein Deutsche Sprache (VDS; Asociace německého jazyka), která mluví o pidžinizované formě němčiny „Denglish“. A není to jediná společnost tohoto druhu, nicméně podle tvrzení na jejích internetových strán-kách je to největší organizace usilující o záchranu německého jazyka před anglicizací. Tito kritici anglicismů, píše Hunt, nejsou většinou lingvisté, ale jde o osoby z veřej-ného života, žurnalisty, právníky, politiky, televizní moderátory a další, kterým jde především o vlastní propagaci. Přesto i tito odpůrci anglicismů připouštějí, že určitá míra přejímání je nezbytná tam, kde přejímky označují nové pojmy (zatímco přejímání v případě, že v němčině výraz existuje, považují za jazykový prohřešek).Hunt ve své studii na základě korpusových dat prověřuje čtyři konkrétní argu-menty těchto jazykových kritiků: (1) anglicismů je příliš mnoho, (2) neintegrují se do němčiny, (3) vytlačují domácí slovní zásobu a (4) jsou matoucí a nesrozumitelné. U prvního tvrzení o nadbytku anglicismů vyvrací představu, že přejímky jsou rovno-měrně rozprostřeny v celé slovní zásobě a že se libovolně vyskytují ve všech oblastech německého lexika (a činí tak z němčiny hybridní, pidžinizovaný jazyk). V souladu s předchozími studiemi i jeho výzkum korpusů mluvené němčiny ukázal, že angli-cismy jsou soustředěny do několika oblastí a celkově jejich počet není veliký. Další ar-gument, že němčina ztratila schopnost asimilovat cizí slova (což vede k hybridizaci), zkoumá z hlediska morfologické, grafemické (ortografické) a fonologické integrace an-glicismů a dospívá k závěru, že k integraci dochází a že asimilace anglicismů je funkcí času: čím déle v jazyce fungují, tím větší je pravděpodobnost, že budou integrovány na všech rovinách. Při zkoumání otázky nahrazování domácích slov anglicismy (podobně jako jiní autoři odmítá dělení přejímek na nezbytné a zbytečné, „necessary“ a „luxury“, s tím, že nejde o prosté nahrazování slov – viz výše) rozebírá zveřejněné seznamy an-glicismů (jako Anglizismen-INDEX nebo Datenbank für gutes Deutsch), které podle jejich kritiků vytlačují domácí výrazy a měly by být odstraněny, a celkově pro to neshledává empirické důkazy. Nakonec polemizuje s názorem, že kvůli anglicismům jsou některé skupiny lidí v populaci vyloučeny z řady oblastí moderní společnosti v důsledku ne-dostatečné znalosti angličtiny. Poukazuje na metodologické slabiny výzkumů, které 32toto dokazují, i na to, že neznalost terminologie není čistě věcí anglicismů a že ang-licismy stejně jako domácí termíny se lze naučit. Názory odpůrců anglicismů dává do kontrastu s výsledky studií postojů běžných mluvčích (např. Stickel a Volz 1999), z nichž vyplývá, že postoje mluvčích jsou vcelku neutrální a odmítání anglicismů je dáno námitkami k cizosti obecně a k motivům lidí, kteří je (nad)užívají. Je třeba říci, že Kettemann a Hunt mluví pouze o jedné kategorii anglicismů, materiálových přejím-kách, zatímco druhou hlavní kategorii, překladové anglicismy (lexikální a sémantické kalky), nezmiňují, ač jde o skupinu, která rovněž není početně zanedbatelná a před-stavuje významnou formu anglicizace. Část české veřejnosti, která nárůst anglicismů zvlášť v některých oblastech sle-duje s obavami, se někdy obrací na odborníky-lingvisty s dotazem, zda je možné se tomu bránit. Na příkladu němčiny lze vidět, že přes vehementní odpor některých sku-pin proces anglicizace lexika zde pokračuje v nezmenšené míře, výraz „Neudeutsch“ se dnes už pociťuje jako poněkud zastaralý, a jen těžko lze očekávat, že by se tento proces v dohledné době zastavil (na rozdíl od někdejší germanizace lexika v češtině). Souvisí to nepochybně s tím, že ani v němčině, ani v češtině není anglicizace mluv-čím vnucována násilím, ale podstupují ji víceméně dobrovolně a sami. O vedoucí roli angličtiny vyplývající z geopolitické situace svědčí mj. fakt, že angličtina i po brexitu nadále slouží v Evropské unii jako hlavní dorozumívací jazyk, ač z 27 členských států je úředním jazykem jen v Irsku a na Maltě8. Výuka angličtiny se zavádí na školách nikoli z mocensko-politických důvodů (jako tomu bylo kdysi u nás s němčinou a ruštinou), ale protože znalost angličtiny přináší řadu výhod, profesních, kulturně-ekonomických aj. Za této situace úvahy o regulaci anglicismů (jejichž šíření nevyhnutelně vyplývá z intenzivního kontaktu s anglicky mluvícím světem) a puristické snahy o očištění němčiny (a češtiny) nejsou příliš reálné. Ostatně není ani jasné, kolik lexikálních ang-licismů se v tom kterém jazyce vlastně vyskytuje. Slovníky anglicismů, které už v řadě jazyků vyšly, udávají počty v řádech tisíců, ale skutečnbost je taková, že v okamžiku vydání slovníku již nejsou aktuální a faktický obraz anglicismů nezachycují. Nicméně také pesimistické obavy z hybridizace a upozadění češtiny jsou předčasné. Čeština už prokázala v minulosti, že je to životaschopný jazyk, a má příležitost prokázat to znovu. 1.5 literatura o anglicismech v češtině  a jiných jazycíchV této publikaci se nemůžeme věnovat všem aspektům přejímání z angličtiny v češti-ně, tím méně v ostatních jazycích. Řada témat, jako jsou formy adaptace anglicismů, je zde zmíněna jen zběžně (např. užívání rodu u anglicismů v pododdíle 2.4.3), jiné téměř 8 Je ovšem otázka, o jaké angličtině zde mluvíme. Spisovatel Salman Rushdie (1991: 70) před více než třiceti lety poznamenal, že „anglický jazyk přestal být výhradním vlastnictvím anglických mluvčích již před nějakou  dobou“. 331 Anglicismy: záklAdní přehledvůbec. Ostatně se jimi zabývají dílčí i zevrubné studie vznikající od poloviny minulého století a roztroušené v časopisech, monografiích a sbornících. Existuje vícero bibliogra-fií a seznamů publikací o anglicismech různě obsáhlých v různých jazycích. Patří mezi ně např. An Annotated Bibliography of European Anglicisms (Görlach 2002) nebo nedávný přehled pro španělštinu (Núñez Nogueroles 2017). Nicméně v současné době nejob-sáhlejší soupis prací o anglicismech představuje List of Publications on Anglicisms in the World’s Languages (aktualizace pro rok 2023) na webové stránce asociace GLAD (Glo-bal Anglicisms Database Network; https://www.nhh.no/en/research-centres/global -anglicism-database-network/publications/). Tento seznam obsahuje na 285 stranách přes 4000 titulů z různých jazyků (včetně češtiny). Pro češtinu samotnou podobný soupis literatury o anglicismech dosud nemáme, přestože (nebo možná právě proto, že) množství publikací o nich je nemalé. Zahrnují zejména články a statě v časopisech, studie ve sbornících a konferenčních svazcích a kapitoly v monografiích, ale i slov-ník přímých přejímek z angličtiny (Warmbrunn 1994). Zájemcům o další informace lze doporučit, aby se obrátili na elektronickou Bibliografii české lingvistiky Ústavu pro jazyk český, kde na dotaz anglicismy (https://bibliografie.ujc.cas.cz/search?type= global&q=anglicismy) naleznou na 900 titulů. Kromě toho vznikla o anglicismech i řada kvalifikačních (bakalářských a diplomových) prací na bohemistikách a anglisti-kách filozofických a pedagogických fakult po celé republice. Základní orientační pře-hled může poskytnout také seznam prací o anglicismech v bibliografii k této publikaci. V mnoha jazycích evropských i mimoevropských je výzkum anglicismů velmi dyna-mickou oblastí a spolu s tím neustále roste i počet publikací. Lze doufat, že vzhledem k pokračujícímu vlivu angličtiny na češtinu tomu bude nejinak i u nás. 352 pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slov2  pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slov362.1 úvod9 Je nezpochybnitelným faktem, že angličtina slouží od poloviny minulého století jako prostředek mezinárodní komunikace, jako novodobá lingua franca. V důsledku toho a ve spojení s globalizací je její vliv na evropské i neevropské jazyky značný, a přejím-ky z angličtiny jsou proto předmětem intenzivního studia v jednotlivých národních jazycích i v rámci koordinovaného mezinárodního výzkumu, který provádí GLAD (Global Anglicism Database Network).10 Také v češtině je jim věnována poměrně velká pozornost už řadu desetiletí a byly popisovány a analyzovány z mnoha aspektů v díl-čích studiích i formou slovníku (srov. Warmbrunn 1994). Cílem této kapitoly je doplnit popis anglicismů v české literatuře o distinkci, s kterou se v ní dosud nepracovalo. Jde o to, že ne všechna slova, která obsahují anglický materiál, jsou v pravém slova smyslu přejímky, i když je řadíme mezi anglicismy.Na tuto skutečnost upozorňují Haspelmath a Tadmor (2009) v monografii, která shrnuje výsledky práce na projektu Loanword Typology (LWT), z něhož vzešla The World Loanword Database (WOLD). V úvodní kapitole definují přejímku jako „lexém, který byl přenesen z jednoho jazyka/dialektu do jiného a užívá se v cílovém jazyce jako slovo (nikoli např. jako afix)“ (s. 13). Zároveň tamtéž poznamenávají, že do třídy přejí-mek nezahrnují „neologismy (= produktivně utvořené lexémy), které zčásti nebo zcela obsahují cizojazyčný materiál, protože vznikly v cílovém jazyce a nebyly přeneseny ze zdrojového jazyka“. Jako příklady neologismů tohoto typu lze uvést slova bigbít nebo Easy-práce.cz, která vznikla v češtině a nelze je striktně vzato považovat za přejímku. V zahraniční literatuře o anglicismech je tato odlišnost již dlouho brána v potaz. Pro kategorii novotvarů vzniklých na bázi angličtiny teprve v cílovém jazyce se v mnoha pracích vžilo označení pseudoanglicismy či falešné anglicismy (kromě jiných názvů) a stručný přehled o jejich pojetí v různých jazycích podává následující podkapitola.9 Text kapitoly vychází z článku I. Bozděchová, A. Klégr (2022). Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slov. Slovo a slovesnost 83 (1): 3–27 a kapitoly I. Bozděchová, A. Klégr, 2022. Pseudo-Anglicisms in Czech. Be-tween Borrowing and Neology. In Anglicisms and Corpus Linguistics, ed. R. Martí Solano, R. P. Ruano San Segundo, 137–157. Berlin: Peter Lang.  10 Viz https://www.nhh.no/en/research centres/global anglicism database network.372 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovAčkoli to nebývá v literatuře explicitně zmiňováno (až na výjimky, jako je např. Waszinková 2020), recentní přejímky rovněž představují neologismy svého druhu, tzn. nová pojmenování z hlediska onomaziologického a nová slova, nové výrazy z hle-diska sémaziologického (Martincová 2017). V tomto smyslu by bylo možné Haspel-mathovu a Tadmorovu formulaci doplnit a jejich rozlišení „přejímka versus neologi-smus“ interpretovat jako opozici (externí) přejímkový neologismus versus (interní) slovotvorný neologismus. Interní neologismy vznikají na základě českého jazykového materiálu nebo jde o sekundární neologismy, tzn. novotvary druhotně vzniklé až v cí-lovém jazyce zčásti (hybridně) nebo zcela z výpůjčkových neologismů, Jedná se tedy vlastně o neologismy z neologismů. Rovněž není důvod přejímky zužovat jen na jed-noslovné lexémy nebo vylučovat vázané morfémy.Rozlišení mezi přejímkou a sekundárním neologismem není vždy jednoduché. Průvodním jevem přejímek je adaptace, tzn. že „po čase dochází k výslovnostní, pra-vopisné, syntaktické i morfologické adaptaci směrem k systému přijímajícího jazyka“ (Nekula 2017a). Rozdíl mezi adaptovanou přejímkou a slovotvorným sekundárním neologismem pak závisí na tom, zda a v čem se liší od výchozího slova zdrojového jazy-ka. Ale ani nehybridní sekundární neologismy (tzn. novotvary utvořené v našem pří-padě čistě z anglických slov) nemusí být snadné identifikovat. Mluvčí často netuší, že nejde o přímou přejímku a že dané slovo v jazyce, z kterého byly komponenty převza-ty, vůbec neexistuje. Teprve konfrontace s rodilými mluvčími daného jazyka ukáže, že je jim neznámé a jeho význam často nesrozumitelný. Existují dokonce případy, kdy jsou sekundární neologismy do angličtiny dodatečně zpětně přejímány. K tomu patrně došlo u české zkratky BFU (Běžný Franta/Fyzický Uživatel), která byla podle všeho až následně lexikalizována v angličtině jako Brain Free User či Bloody Fucking User.11Zdá se, že v české literatuře otázka pseudoanglicismů spojená s rozdílem mezi adaptací a tvořením neologismů (neologizací12) nebyla dosud explicitně nastolena. To je proto hlavním úkolem této kapitoly.2.2 pseudoanglicismy v zahraniční literatuřeO existenci pseudoanglicismů v evropských jazycích píše patrně jako první Rudolf Filipović (1985). V úvodu ke své studii (s. 249) zmiňuje, jak ho na tento jev upozor-nila významná britská lingvistka Barbara Strangová (1962), která recenzovala jeho monografii The Phonemic Analysis of English Loan-Words in Croatian (1960). Strangová 11 Srov. https://cs.wikipedia.org/wiki/BFU.12 Termín neologizace může být chápán dvojím způsobem, jako tvoření neologismů (Petráčková – Kraus a kol. 1998), nebo jako obecný proces obnovování slovní zásoby (Martincová 2017), a v tomto smyslu je kontrasto-ván se zastaráváním, archaizací slovní zásoby. K obnovování slovní zásoby dochází díky tvoření nových slov, neologismů. Proto lze obojí popsat stejným termínem. V anglofonní tradici je nicméně užití slova neologizace ve významu tvorba nových slov primární (předchází důsledek) a datuje se do poloviny 19. století, kdy je prvně doloženo. Pro obnovu slovní zásoby se používá termín lexikální inovace (srov. např. Anesa 2018). 38v recenzi poznamenala, že pro anglické čtenáře vyvolávají některé z analyzovaných přejímek zajímavé otázky, jelikož „ačkoli jsou složené z anglických částí, nejsou samy o sobě anglickými výrazy (např. best-runner, everglass, happy end), jiné jsou suspektní (např. smoking), další pak vykazují životnost mimo svůj jazyk v míře, které nikdy ne-dosáhly v jeho rámci (např. covert coat, které OED zaznamenává pouze jednou v rekla-mě z 19. st. na jezdecký oděv).“ I když Strangová, jak tamtéž poznamenává Filipović, tento jev v recenzi nepojmenovala, označila ho za „fascinující aspekt přejímání slov v jazyce“ a vyslovila naději, že mu bude následně věnována pozornost. Filipović se pak v rámci svého následujícího projektu The English Element in European Languages (1982) tomuto aspektu přejímání, které pojmenoval „pseudoanglicismy“, skutečně věnoval, a to na materiálu několika evropských jazyků. Vycházel přitom ze základní definice, podle níž pseudoanglicismy „jsou složeny z anglických elementů, ale samy o sobě to nejsou anglické výrazy“ (Filipović 1985: 249). 2.2.1 definice a formy pseudoanglicismů –  germánské a románské jazykyOd 70. let minulého století vznikla dlouhá řada studií této formy přejímek, ve kterých autoři pro ni navrhli různá označení. Sám Filipović (1985: 250) zmiňuje, že někteří autoři užívají termíny jako pseudo-English words, pseudo-English coinage, pseudo-Eng-lish expression, pseudo-English creation nebo jen pseudo-English. Přehled užívané termi-nologie v angličtině, němčině, italštině, francouzštině a španělštině podává Furiassi (Furiassi a Gottlieb 2015, kap. 11). V angličtině nacházíme vedle nejčastěji užívaných termínů pseudoanglicism a false anglicism (v různých ortografických variantách) výrazy jako pseudo-English words/terms/loans/innovations, quasi-English words, secondary angli-cisms a další. V němčině se kromě Pseudoanglizismen vyskytují také výrazy anglisierende Bildungen a Scheinanglizismen; v italštině se spolu s pseudoanglicismi užívá rovněž falsi angli(ci)smi nebo anglicismi apparenti; ve francouzštině jsou to pseudo-anglicismes, faux anglicismes, popř. pseudo-anglais; ve španělštině (p)seudoanglicismos, falsos anglicismos aj. V naší studii se přikláníme k nejčastěji užívanému termínu pseudoanglicismus po-dobně jako Furiassi a Gottlieb (2015), kteří vedle toho užívají i označení falešný an-glicismus, běžnější v románských jazycích. Zvažují i neutrální termín English-based neologism, neologismus založený na angličtině, ale z různých důvodů ho považují za zavádějící.Na obecné rovině se většina autorů v chápání pseudoanglicismů příliš neliší. Nej-častěji citována bývá definice Duckworthova (1977: 54), která je popisuje jednoduše jako „německé neologismy vytvořené z anglického jazykového materiálu“13. Furiassi a Gottlieb (2015: 5–7) kromě této definice citují další vymezení od prominentních au-torů, např. „slova, která mohou vypadat jako anglická, ale která se od anglických od-13 D. Duckworth (1977: 54): „Neubildungen der deutschen Sprache mit englischem Sprachmaterial“. 392 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovchylují ve formě a významu, nebo jsou ve skutečnosti ne anglická“ (Sørensen 1997: 21); „Termín ‚pseudoanglicismus‘ označuje jev, k němuž dochází, když cílový jazyk užívá lexikální prvky zdrojového jazyka, aby vytvořil neologismus v cílovém jazyce, který je ve zdrojovém jazyce neznámý“ (Onysko 2007: 52). Furiassiho definice (2010: 34) vymezuje pseudoanglicismus jako „slovo nebo idiom, který je rozpoznatelně anglický ve své formě (pravopisu, výslovnosti, morfologii nebo alespoň v jednom z těchto tří as-pektů), ale je přijímán do slovní zásoby cílového jazyka jako lexikální jednotka, přesto-že v angličtině neexistuje nebo se užívá v nápadně odlišném významu“. Jde o parafrázi Görlachovy definice anglicismu (srov. oddíl 1.2). „Z pohledu anglického mluvčího jde o „novotvary, které připomínají slova z ‚prestižního‘ jazyka, angličtiny, ale které by rodilý anglický mluvčí nepoznal nebo jim nerozuměl a které, pokud by byly překlá-dány do angličtiny ze zdrojového textu rodilým mluvčím, byly by nahrazeny skuteč-nými anglickými slovy“ (MacKenzie 2012: 33). Někteří autoři, např. Humbley (2015: kap. 2), předkládají možnost rozlišovat mezi falešnými anglicismy, tj. výpůjčkami, kte-ré se odchylují od originálu, ale přesto jde o přejímky (dancing hall/house > dancing ve francouzštině), a tzv. allogenismy, „skutečnými“ falešnými výpůjčkami, lexikálními novotvary, které vznikly v jednom jazyce z materiálu jiného jazyka zcela bez anglické předlohy (např. v angličtině neexistující racingman, tennisman).Tyto definice, přes zjevné podobnosti, vedou autory k  rozlišení různých typů pseudoanglicismů, resp. různých slovotvorných procesů uplatňujících se při jejich vzniku. Furiassi a Gottlieb (2015: kap. 1) zmiňují, že některé z těchto procesů a z nich vzniklé pseudoanglicismy bývají často považovány za „centrální“ (kompoziční a deri-vační spojování anglických komponentů: tennisman, footing), jiné za „periferní“ (re-sémantizace a krácení, např. volley místo volleyball). Stejně jako u definic nelze zde vyjmenovat všechny prostředky pseudoanglicizace, které jsou v literatuře zmiňovány, proto se omezíme na výčty uváděné některými prominentními autory. Carstensen (1979, 1980) při popisu vlivu angličtiny na němčinu místo termínu pseudoanglicismus užívá termín Scheinentlehnung (zdánlivá výpůjčka) a  rovněž vyčleňuje tři kategorie: (i) Morphologische Eigenwege (morfologické neologismy, též Lehnveränderungen, pozměněné výpůjčky), utvořené krácením jednotlivých slov (pullover > Pulli, professional > Profi), krácením kompozit (cocktailparty > Cocktail), krácením víceslovných jednotek (last but not least > last not least; gin and tonic > Gin Tonic) a morfologickým zjednodušením (happy ending > Happy-End, gentleman’s agre-ement > Gentleman-Agreement); (ii) Lexikalische Eigenwege (lexikální neologismy), slova v angličtině neznámá (Dressman, Pullunder, Highboard), někdy utvořená analogií s již existujícími slovy (Showmaster podle quizmaster, Callboy, Steadyseller, Nevergreen); (iii) Semantische Eigenwege, tj. sémantické neologismy (Flirt pro flirtování, angl. flir-ting, zatímco anglické flirt označuje flirtující osobu; Slip oproti angl. briefs, pants; Dan-cing oproti angl. ballroom, dance hall).Cypionková (1994) ve své německy psané monografii třídí francouzské pseudo-anglicismy na (i) Lehnzusammensetzungen (výpůjčková kompozita) typu auto-coat, baby-foot, camping-car, fly-tox, jet-society, one woman show; (ii) Lehnableitungen (vý-půjčkové deriváty) obsahující např. morfémy -man, -ing, např. clapman, groupman, per-40chman, couponning; (iii) Lehnkürzungen (výpůjčkové zkráceniny), např. camping, dan-cing, happy end, parking; (iv) Entlehnung mit semantischer Verschiebung (výpůjčky se sémantickým posunem), např. brushing, fifties, mailing, pressing, recorder, smoking, spe-aker; (v) Entlehnung mit morphologischer Veränderung (morfologicky pozměněné vý-půjčky), např. slip, yé-yé; (vi) Graphisch-phonetische Anglisierung (graficko fonetické anglicismy), např. rallye-paper; (vii) Namenentlehnung (přejímky (vlastních) jmen), např. Browning, Chadburn, Oxford.Furiassi (2010: 38–52) dělí falešné anglicismy v italštině (autonomní novotvary, autonomous coinages) na (i) autonomní kompozita (recordman místo angl. record hol-der); (ii) autonomní deriváty (footing, utvořené jako obdoba angl. jogging); (iii) kom-pozita s elipsou řídícího členu (basket místo angl. basketball, smoking z angl. smoking jacket); (iv) morfologické zkráceniny existujících anglických slov (happy ending > ha-ppy end, relaxation > relax); (v) resémantizovaná slova (mister místo coach, trainer; po-ker místo score; flipper místo pinball machine), (vi) pojmenování odvozená z vlastních jmen, eponym (carter místo chain guard či crank case) a toponym (new jersey místo median barrier či traffic divider, tzn. betonová bariéra oddělující pruhy na dálnici) a generických obchodních značek (ticket restaurant z generického Ticket Restaurant® místo angl. meal ticket), a zmiňuje i další procesy (reduplikaci, funkční změnu a hyb-ridní tvoření).Gottlieb (2004: 46–47; 2009: 79) pro dánštinu i obecně uvažuje pět forem pseu-doanglicismů: (i) archaismy (fosilizované formy, které se zachovaly v cílovém jazyce poté, co přestaly být jako zastaralé užívány v angličtině: butterfly, motýlek, místo angl. bow tie); (ii) resémantizace (případy, kdy přejímka díky sémantickému posunu nabyla v cílovém jazyce významu, který je v angličtině neznámý, např. overhead místo slide, diapozitiv); (iii) kontaminace lexikální (stationcar místo amer. station wagon a brit. estate car) a flektivní (autobahns, německá výpůjčka s angl. plurálovou koncovkou); (iv) morfologické novotvary (fit for fight místo angl. fighting fit); (v) žertovné novotva-ry (webmoster, doslova „webtetička“, podle angl. webmaster). Pseudoanglicismy řadí pod „aktivní anglicismy“ (výrazy adaptované nebo adoptované z angličtiny, zahrnující dále zjevné a skryté výpůjčky, lexikální kalky a hybridní lexikální kalky), od nichž od-lišuje „reaktivní anglicismy“ (výrazy inspirované nebo posílené angličtinou, sémantic-ké, ortografické, fonetické a morfosyntaktické kalky).Souhrnných monografií o pseudoanglicismech není dosud mnoho: o francouz-ských pseudoanglicismech píše německy Cypionková (1994), situaci v italštině shrnuje anglicky psaná monografie Furiassiho (2010) a konečně poslední monografie, jejímiž editory jsou Furiassi a Gottlieb (2015), pojednává o pseudopřejímkách souvisejících s angličtinou v germánských a románských jazycích. Vedle toho se již od 70. let objevu-je dlouhá řada studií (Hope 1971; Klajn 1972; Humbley 1974; Breitkreutz 1976; Rodríguez Gonzáles 2013 aj.), které věnují pozornost pseudoanglicismům v mnoha evropských jazycích: germánských, románských a v menší míře i slovanských. Letmo zde zmíníme nejdůležitější práce týkající se čtyř velkých jazyků, němčiny, italštiny, francouzštiny a španělštiny, a připomeneme i studie slovanské. S pseudoanglicismy se musejí vypo-řádat také slovníky anglicismů, jako je Görlach (2001).412 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovPokud jde o němčinu, jedním z prvních, kdo věnoval pozornost pseudoanglicis-mům, byl zmíněný Duckworth (1977). Ilustruje tento jev např. na slově Dressman, německém neologismu pro manekýna, složeném z anglických komponentů, který je anglickým mluvčím neznámý (v angličtině male model). K dalším autorům píšícím o anglicismech (a pseudoanglicismech) patří Carstensen (1980, 1981), Hannah (1988), Yang (1990) nebo Plümerová (2000) a Glahn (2002). Frazeologické pseudoanglicismy v současné němčině zkoumá Nefedova (2020). Yang použil materiál z časopisu Der Spiegel a po vzoru Carstensena pracuje s termí-nem Scheinentlehnung (zdánlivá výpůjčka, tedy pseudoanglicismus) a používá i jeho dělení pseudoanglicismů na tři kategorie. Vedle toho rozlišuje kategorii smíšených kompozit (Mischkomposita), která rozděluje podle Finka (1970) na (a) kompozita vy-tvořená podle anglického vzoru (Popmusik podle angl. pop music) a (b) kompozita bez anglické předlohy (Managerkrankheit, odpovídající angl. stress disease).Novější, často citovaná práce na téma anglicismů (a pseudoanglicismů) v němči-ně, je Onyskova monografie (2007). Onysko v ní věnuje zvláštní kapitolu (s. 52–59) pseudoanglicismům (jako je Wellfit-bar) a hybridním anglicismům (Weitsprung-Coach). Oba typy chápe jako projev lexikální produktivity cílového jazyka. Polemizuje přitom s Carstensenovým a Yangovým tříděním pseudoanglicismů a soudí, že zatímco morfo-logické a sémantické pseudoanglicismy jsou standardní výpůjčky (vytvořené v něm-čině podle anglických vzorů), které v němčině prošly sémantickými a morfologickými změnami, pravé, tzn. lexikální pseudoanglicismy (typu Dressman, Showmaster), vznik-ly v němčině bez anglické předlohy. Jako slova nepředstavují tedy lexikální transfer (výpůjčky „in terms of lexical unity“), nýbrž vznikly slovotvorným aktem v rámci němčiny s použitím anglických komponentů. Podle Onyska jde o anglicismy jen na rovině slovních forem (anglických komponentů), jinak tato slova dokládají slovotvor-né schopnosti němčiny. Také u hybridních anglicismů (Yangova Mischkomposita) rozlišuje Onysko mezi formacemi s anglickou předlohou a bez ní. Nicméně u hybridů s předlohou zvažuje, zda částečná substituce anglického modelu pomocí německého slova představuje výpůjčku, či nikoli, a dospívá k závěru, že nejde o přímou lexikální výpůjčku, nýbrž o lexikální tvoření pomocí lexikálního kalku. Přesto od sebe důsledně odděluje hybridní anglicismy a pseudoanglicismy. Problematika pseudoanglicismů je v němčině velmi živá (srov. Knospe 2015), dokonce zde vznikla praktická příručka, která má seniorům s pseudoanglicismy pomoci (Bierstedt 2021). Situaci ve francouzštině ohledně pseudoanglicismů popisuje Spence (1987). Po-divuje se, že Höfler (1982) ve svém slovníku anglicismů považuje pseudoanglicismy za „vzácné“, vzhledem k množství idiosynkratických formálních a sémantických rysů u řady anglicismů v současné francouzštině. Existující definice mu připadají buď příliš obecné, vágní, příliš všezahrnující, nebo naopak příliš restriktivní. Spence soudí, že „pokud jsou slova utvořena ze zjevně anglických komponentů a představují lexémy, které nemají formální ekvivalent v angličtině (a nikdy ho neměly), nevidím důvod, proč je nepovažovat za pseudoanglicismy“ (Spence 1987: 173). Zároveň ale přiznává, že přestože kritizuje jiné za definice, které při podrobnějším zkoumání neobstojí, není schopen přijít s definicí, která „by dovolila jasně odlišit ‚adaptace‘ od pseudoangli-42cismů; jakákoli kritéria jsou nevyhnutelně do určité míry arbitrární“ (s. 180). Tímto problémem se zabývá již zmíněná monografie Marion Cypionkové (1994), která před-kládá podrobný rozbor dosavadního výzkumu pseudoanglicismů ve francouzštině, počínaje Höflerem až po Trescase a Spence, rozebírá jednotlivé aspekty (pseudo)ang-licismů, jejich tvoření a užívání a dokládá je na případových studiích. Tématem angli-cismů a neologismů ve francouzštině se zabývá také Picone (1996). Problematiku pseudoanglicismů v italštině shrnuje citovaná Furiassiho mono-grafie (2010). Furiassi mj. zdůrazňuje, že většina mluvčích italštiny považuje falešné anglicismy za autentickou angličtinu. Za test cizosti slova navrhuje zpětný překlad do angličtiny. První, kdo zkoumal falešné anglicismy v italštině, byl patrně Klajn (1972) a po něm následovali autoři jako Dardano (1986, 1987), Pulciniová (1994, 1997a, 1997b, 1999), Fanfani (2002), Bombiová (2003), Cacchianiová (2020) a další.Španělské pseudoanglicismy popisují např. Balteiro a Campos (2012) a Rodrígu-ez Gonzáles (2013). Ten rozlišuje pět hlavních typů pseudoanglicismů ve španělštině: (i) lexikální (el recordman); (ii) morfologické (beautiful > biuti); (iii) sémantické (mee-ting > mítin‚ pouliční protesty); (iv) fonologické (money > manigüiti‚ krádež) a (v) syn-taktické (brown sugar > sugar brown). Sánchez Fajardo (2018) podává přehled o pseu-doanglicismech v kubánské španělštině.2.2.2 pseudoanglicismy ve slovanských a dalších jazycíchPřítomnost pseudoanglicismů je zaznamenána i ve slovanských jazycích. Filipović ve své studii o pseudoanglicismech (1985) a později v souvislosti se sestavováním etymo-logického slovníku anglicismů (1995) rozlišuje tři způsoby tvoření pseudoanglicismů: (i) kompozice (spojení dvou anglicismů již v přijímacím jazyce zavedených, např. goal > golman); (ii) derivace (použití domácích sufixů, např. tennis > teniser, water polo > vaterpolist, jazz > džezer) a (iii) elipsa (boxing > boks, happy ending > hapiend, comic strip > strip, air-conditioning > air-condition). Za povšimnutí stojí Filipovićem uváděný derivační typ, který je zároveň hybridní. Vedle Filipoviće, zkoumajícího pseudoanglicismy v chorvatštině, se jimi zabývá Sicherlová (1999) ve slovinštině a Bagasheva s Rennerem (2015) srovnávají francouz-ské a bulharské pseudoanglicismy. V polštině o pseudoanglicismech píše např. Mań-czak Wohlfeldová (1995) a Witaliszová (2014b). O pseudoanglicismech v ruštině se zmiňují Дьяков (2012) a Маринова (2013), Janurik (2018) popisuje jejich zachycení v ruské lexikografii. Pseudoanglicismy v albánštině se zabývá studie o anglicismech jako neologismech (Pata Kapo 2016). Popisují je i studie zaměřené na mimoevropské jazyky, např. japonštinu (Ishitoya 1987, Yamada 1995, Imamura 2021).Tento přehled dává tušit, že výrazy podobné těm, které autoři v různých jazycích označují za pseudoanglicismy nebo falešné anglicismy, musí nevyhnutelně existovat i mezi českými anglicismy. Je také zřejmé, že pseudoanglicismy představují poměrně různorodou skupinu, pro niž je třeba hledat společný jmenovatel, definiční rys, který je spojí dohromady. 432 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slov2.3 nástin koncepce pseudoanglicismů v češtiněZ předchozího přehledu vyplývá, že nejčastější formy pseudoanglicizace uváděné v za-hraničních pramenech jsou: krácení (slov, kompozit či víceslovných jednotek: pullover > Pulli, cocktailparty > Cocktail, last but not least > last not least); obměna výchozího vý-razu (fighting fit > fit for fighting); morfologické zjednodušení (gentleman’s agreement > Gentleman-Agreement); kompozice (Highboard; někdy pomocí analogie: Nevergreen, křížením variant – amer. station wagon a brit. estate car > stationcar); derivace (coupo-ning, footing); resémantizace (sémantická neologizace: flirt místo flirting); apelativiza-ce proprií (browning); zachování v angličtině neužívaných archaismů (butterfly, rout). Koncepce pseudoanglicismů, kterou zde zastáváme, v zásadě vychází z obecně uzná-vaného pojetí tohoto fenoménu v zahraniční literatuře a zahrnuje většinu zmíněných forem pseudoanglicizace. Nicméně liší se v několika ohledech: především nezužujeme oblast pseudoanglicismů na ty, které obsahují pouze anglické komponenty (podobně jako Filipović, Yang nebo Pulciniová14), a nijak neomezujeme okruh slovotvorných mechanismů, kterými pseudoanglicismy mohou vznikat. Hlavně však za klíčový a de-finující rys společný všem formám pseudoanglicismů považujeme to, že každý z nich představuje neologismus, který vznikl teprve v přejímajícím jazyce (srov. Duckworth výše). Toto širší pojetí, které zahrnuje hybridní neologismy a ty tvořené i jinak, než uvádí předchozí výčet, vede k vyššímu počtu pseudoanglicismů než při nehybridním pojetí a má i další důsledky (viz kapitoly 4 a 5).Přestože zachováváme v literatuře nejrozšířenější označení pseudoanglicismus, je třeba říci, že tento termín je zavádějící. Kromě negativně hodnotících konotací (pseu-do- ve smyslu falešný, nepravý) vyvolává dojem, že podstatou pseudoanglicismu je, že svou anglickou formou svádí mluvčí cílového jazyka k mylné domněnce, že jde o skutečné anglické slovo. V rámci jednojazyčného pojetí jsou někdy vyčleňovány dvě skupiny pseudoanglicismů. Např. Humbley (Furiassi a Gottlieb 2015: kap. 2) rozlišuje tzv. allogenismy, „skutečné“ falešné výpůjčky, tzn. lexikální novotvary, které vznik-ly v cílovém jazyce z anglického materiálu bez anglické předlohy (např. v angličtině neexistující racingman, tennisman), a falešné anglicismy, respektive faktické (přímé) přejímky, které však prošly změnou formy a/nebo významu. Také tato skupina je ma-toucí pro anglické mluvčí, kteří je v této podobě nebo významu neznají, neužívají a ne-rozumí jim (dancing hall/house > dancing ve francouzštině), kdežto mluvčí cílového jazyka je naopak často pokládají za autentická anglická slova. 14 Omezení pojmu pseudoanglicismus pouze na útvary složené z anglických komponentů je časté, ale nikoli pravi-dlem. Např. V. Pulciniová (1999: 364) upozorňuje, že některá „poloanglická“, tj. hybridní, slova v italštině ve sku-tečnosti v angličtině neexistují, a jedná se tudíž o falešné anglicismy neboli pseudoanglicismy (srov. oddíl 5.3). Nicméně ve své novější práci se Pulciniová (2023: 85–91) vrací k jednojazyčnému pojetí pseudoanglicismů a ve shodě s Furiassim (2010) uvádí v italštině jako hlavní typ „autonomní“ kompozita složená z anglických slov, dále eliptické formy kompozit (dreadlocks > dread, night club > night) a posuny významů (pile ve významu fleece jacket). Jako méně produktivní typy zmiňuje autonomní deriváty (camp site > camping, facelift > lifting), zkrá-cená slova (clippings; fashionable > fashion) a eponyma (paper towel > scottex). Připomíná přitom, že anglický lexikální vklad je v cílovém jazyce „autonomously and creatively reproduced […] for neological purposes“ (s. 85) a že jde o „English-induced neological creations“ (s. 88).44Zaměření na „falešnou“ podobu logicky vede k hledání pseudoanglicismů mezi jednojazyčnými případy, ačkoli tato „falešnost“ je jen vedlejší efekt. To, co skutečně spojuje allogenismy (bez anglického protějšku) a „falešné“ přímé přejímky (skuteč-ných anglických slov) a odlišuje od ostatních anglicismů, není anglická forma, nýbrž to, že obě skupiny představují z pohledu češtiny i angličtiny nové lexikální jednotky, neologismy. Z hlediska typologie neologismů (viz Kišová 2009) spadají allogenismy pod vlastní, tj. formálně-sémantické, neologismy, zatímco „falešné“ přímé přejímky tvoří neologismy formální nebo sémantické. Je-li podstatou této kategorie anglicismů neologismus, potom nehraje roli, zda vznikl spojením anglických komponentů nebo kombinací anglického a českého prvku. Hybridní allogenismus sice neklame svou for-mou, ale jako neologismus splňuje základní podmínku pro to, aby se řadil mezi pseu-doanglicismy. Pro hybridní allogenismy se ovšem hodí spíše označení sekundární anglicismus (použil ho Filipović 2000). A právě u hybridních forem nejvíce vyvstává otázka rozdílu mezi adaptací a neologizací. Tomu se věnují následující podkapitoly. 2.3.1 proces adaptace a tvoření neologismů  v české a slovenské literatuřeAdaptace a  tvoření neologismů15 představují dynamické procesy o různých fázích a stupních, jejichž průběh a výsledky jsou ovlivňovány mnoha faktory, zejména stá-řím přejímky, typovou vzdáleností zdrojového a cílového jazyka, sémantikou lexémů, jejich funkčností, slovotvornou utvářeností, stylovou platností, frekvencí aj. Připome-neme charakter a podstatné rysy obou procesů tak, jak byly dosud vymezovány přede-vším v české, příp. slovenské lingvistice, a všimneme si i terminologického označování těchto procesů. K adaptaci se obvykle přistupuje v souvislosti s popisem a analýzou cizích slov (široce pojatých) jako k procesu jejich asimilace do české slovní zásoby, charakterizo-vanému změnami hláskovými, pravopisnými, slovotvornými, tvaroslovnými a význa-movými. Podle Šmilauera (1972) k těmto změnám dochází častěji v nespisovných vrst-vách než ve spisovném jazyce. Šmilauer (s. 123–124) zaznamenal různé stupně „vžití a přizpůsobení“ cizích slov v češtině: slova citátová, mezinárodní odborná s původním pravopisem, pravopisně počeštěná (adaptovaná) a zdomácnělá (plně zařazená do do-mácí slovní zásoby). Jako jejich slovotvorné změny uvedl zařaďování slov k domácím slovotvorným typům, úpravu cizích slov domácím sufixem nebo přejímání cizích pre-fixů a sufixů. Jedlička (1974: 134) používá termín přizpůsobování a obdobně konstatuje, že u různých slov probíhá „různou měrou a po různých stránkách“.Adaptaci cizích slov, konkrétně slovotvornou, podrobněji rozpracovali Dokulil a Kuchař (1977) a zaznamenali u ní slovnědruhové rozdíly: zatímco u substantiv se adaptace omezuje (vedle hláskové, příp. pravopisné úpravy) na jejich zařazení k do-15 Neologizací je zde míněno tvoření nových slov, neologismů (nebo nových významů existujících slov, neoséman-tismů) – srov. poznámka 12. 452 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovmácímu deklinačnímu vzoru a s ním související úpravy přípony/zakončení (s. 173), u adjektiv a sloves se adaptace mluvnická (tvaroslovná) spojuje se slovotvornou, ne-jasná tedy u nich bývá hranice mezi domácími (v češtině utvořenými) a cizími (přeja-tými, počeštěnými) slovy. Mnohá cizí slovesa lze tedy chápat i jako odvozená od cizího základu v rámci domácí slovotvorné soustavy, adjektiva se přímo v češtině tvoří od substantiv, adjektiv a sloves v podstatě stejnými způsoby a prostředky jako domácí adjektiva (s. 176).Formální adaptaci na materiálu anglicismů v návaznosti na Tejnora (1979) charak-terizoval Rejzek (1993); označil ji jako výrazný znak ztráty jejich cizosti (s. 29) a upo-zornil, že je třeba posuzovat ji zároveň s funkčností dané lexikální jednotky. Autor se věnoval zejména aktuálnímu stavu a způsobům grafické adaptace16 (jen okrajově i  morfologické). Fonologické adaptaci anglicismů se u  nás věnoval Duběda (2018, 2020). Dosud nejucelenější zpracování této formy adaptace anglicismů představuje monografie Bičana, Dubědy, Havlíka a Štěpánové (2020); jak autoři konstatují v úvo-du, stranou ponechávají vztah fonologie a morfologických procesů (slovotvorných a flektivních) a diachronní vývoj adaptačních mechanismů. Od 90. let se adaptaci an-glicismů věnovala v české lingvistice v souvislosti s jejich narůstajícím užíváním ve všech komunikačních sférách řada dalších autorů a studií.17Významovou stránkou se zabývá Mravinacová, která podrobně popisuje neosé-mantizaci (Mravinacová 2004, 2005b; srov. též Rangelova 2005). Pro účely naší studie je významné její pojetí neosémantismu (Mravinacová 2004: 20) jako rozvití polysémie v rámci jednoho výrazu (třebaže inspirované angličtinou), zatímco v případě výsledné homonymie jde podle autorky o nově přejaté slovo. Autorka dokumentuje neoséman-tické tvoření (tedy v našem pojetí typ domácí neologizace, sémantického kalku) na příkladech jako virus, adresa aj. a interpretuje je jako pravděpodobný výsledek usou-vztažnění nového významu derivovaného v angličtině s domácím lexémem na zákla-dě analogické významové souvislosti (s. 21). Dojde-li v hostitelském jazyce ke změně významu u přejatého slova, mluví se v zahraniční literatuře o resémantizaci. Ať už se jedná o neosémantizaci domácího slova vlivem angličtiny v rámci kalkování (srov. ka-pitola 3) nebo resémantizaci přejatého anglického slova, považujeme sémantickou změnu za nosné vodítko pro námi zvažované principiální odlišení adaptace a neologi-zace. Zpravidla se v podstatě přejímá pouze lexie (jeden konkrétní, navíc často zúžený význam, nikoli celá polysémie slova). Pokud se přejímá i s formou, je tato forma více či méně adaptována v souladu se zvukovým (a grafickým) systémem cílového jazyka, ale tato adaptace by neměla vnášet žádný další význam, který přejímaná forma ve zdro-jovém jazyce nemá. Naopak neologizací se rozumí přejetí formy (ať už s adaptací či nikoli) provázené změnou významu, který tato forma předtím neměla. Jako specifická 16 V odborné literatuře se paralelně užívají termíny grafická a pravopisná adaptace; Svobodová (2018) navrhuje jako vhodnější označení grafická adaptace – podle autorky termín pravopisná, příp. ortografická implikuje zachycení kodifikačními příručkami. Mnoho nových přejímek v nich však zachyceno není.17 Viz např. Mravinacová (2000), Nekula (2005), Svobodová (2000, 2013b), Bozděchová (2017a) aj.46forma (sémantické) neologizace se chápou případy, kdy se přejímaná forma nemění, ale dochází ke změně jejího významu, tedy k její resémantizaci. Jak je z dosud uvedeného přehledu patrné, jednou z výchozích otázek adaptace je její vymezení ve vztahu k přejímání: Furdík (1994), který vychází z předchozích studií slovenských autorů zkoumajících hungarismy ve slovenštině a z jejich materiálu, si klade za cíl objasnit adaptační mechanismy působící při integraci přejímek. Oponu-je názoru, že přejímání je vždy spojeno zároveň s adaptací (s. 96). Poukazuje na to, že užívání neadaptovaných slov může představovat první fázi v jejich začleňování do lexika (okazionalismy v situaci aktivního bilingvismu). Zmiňuje i možnost, že za urči-tých podmínek (projevujících se izolací přijímajícího jazyka a „rozkladem jazykového povědomí“ pod vlivem dominantního výchozího jazyka) může docházet k přejímání bez jakékoli, dokonce i  fonologické adaptace (transfonemizace). Nicméně dospívá k závěru, že až na tyto krajní případy je třeba adaptaci pokládat za nevyhnutelnou podmínku postupné integrace přejímek do lexika hostitelského jazyka. Mluví o adap-taci fonické, morfologické, slovotvorné, sémantické, stylistické a kolokační, tj, trans-fonemizaci, transmorfemizaci (tyto dva termíny přebírá od Filipoviće), transmorfo-logizaci, transsémantizaci, transderivaci a transkolokaci, a v případě kodifikovaných jazyků i o transortografizaci (s. 97). Např. sémantickou adaptaci (odlišnost významu slova v přebírajícím a výchozím jazyce, viz níže jeden z typů pseduoanglicismů) chápe jako projev samostatného vývoje přejímky, značné integrovanosti v důsledku delšího vývoje a frekvence užívání. 2.3.2 slovotvorněparadigmatická adaptace O slovotvorných aspektech adaptace se zmiňuje více autorů (Dokulil – Kuchař 1977, Furdík 1994, Nekula 2017 aj.). Ve vztahu k našemu tématu (tedy vztahu adaptace a neo-logizace) v souvislosti s naší koncepcí pseudoanglicismu je třeba uvést práci Mravi-nacové (2005a), která ilustruje adaptační procesy v podstatě na anglicismech (hlavní nové vrstvě slovní zásoby současné češtiny). Jako jediná explicitně zavádí kategorii slovotvorněparadigmatická adaptace a zahrnuje slovotvorné formanty i do své kon-cepce morfologické adaptace (ačkoli v bohemistické tradici jsou od sebe morfologie a slovotvorba oddělovány – viz 2.3.3). Morfologickou adaptaci charakterizuje jako proces, „v jehož průběhu se forma přejímaných lexémů podle potřeby transformuje, přizpůsobuje pomocí takových prostředků (tvarotvorných a slovotvorných formantů), jimiž se v češtině vyjadřují kategorie slovních druhů a další morfologické kategorie“ (s. 192). Zatímco u přejatých sloves je morfologická adaptace nezbytná (s. 200), o pře-jatých (relačních) adjektivech zformovaných českými sufixy Mravinacová soudí, že je nelze jednoznačně považovat za adaptovaná, protože byla odvozena od přejatých substantiv v procesu integrace (např. fulltextový od fulltext, teleshoppingový od tele-shopping). „O adaptaci cizího adjektiva můžeme s jistotou mluvit jen v případě, že pro adjektivum není v češtině základové substantivum“ (s. 196). Za povšimnutí stojí po-známka (s. 201): „Vzhledem k tomu, že mechanizmus morfologické adaptace cizího 472 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovslovesa se nijak neliší od mechanizmu odvozování českých sloves […], je v mnohých případech nemožné rozlišit, zda jde o adaptované anglické sloveso, nebo o sloveso de-rivované v češtině od přejatého substantiva (srov. např. angl. raft subst. – raft verb. : čes. raft – rajtovat …)“.18Slovotvorněparadigmatickou adaptaci definuje jako „proces postupného rozvíjení slovotvorných vztahů přejatých lexikálních jednotek (dále LJ) k dalším LJ. Uvnitř sys-tému české lexikální zásoby mohou být přejaté LJ vázány slovotvornými vztahy a) k LJ přejatým nezávisle na nich (v minulosti, současně, popř. v budoucnu); b) k LJ, které byly přejaty společně s nimi (ve vzájemné závislosti); c) k nově utvořeným LJ, jejichž vznik samy motivovaly“ (s. 203). Míní tím, že přejímka (pokud nezůstane izolovaná bez vazeb k jiným lexémům) je součástí slovotvorného paradigmatu (tj. skupiny slov sdílejících lexikální morfém) buď s jinými přejímkami (přejatými současně, nebo na sobě nezávisle), nebo s lexikálními jednotkami, které byly na základě této přejímky utvořeny v češtině. Nejčastěji se na vzniku těchto slovotvorných paradigmat v rámci českého lexika podílejí substantiva, která „se mohou stát základovými slovy pro odvozování dalších substantiv a tvoření kompozit, slov jiné slovnědruhové příslušnosti a různých slovo-tvorných řad“ (s. 205). Nejvíce se to týká skloňovaných substantiv, ale „i nesklonná substantiva mohou být slovotvornými motivanty: know-how – know-howista“ (s. 205). Mravinacová dále zmiňuje kompozita, která mohou sloužit jako model a dát vznik-nout dalším kompozitům (s využitím jejich složky: workoholik – jablkoholik, čokoholik), převzatá sousloví motivují univerbizovaná pojmenování (heavy metal – hevík) a přeja-té zkratky a zkratková slova jako východisko pro tvoření dalších slov (CD – cédéčko). Také u přejatých sloves považuje „schopnost stát se východiskem pro tvoření dalších lexémů“ za známku „vyššího stupně integrace původem cizího slovesa do českého le-xikálního systému“19 (s. 206). Proces integrace přejímek je pro ni ve shodě s Furdíkem (1994) totožný s přejímáním cizojazyčných lexémů. Rovněž Nekula (2017b) to, že vedle přímých přejímek (ať už adaptovaných afixem nebo bez něj) existují deriváty (s no-vým významem) utvořené na základě přejatých slov, interpretuje jako „další úroveň adaptace“. Potíž je v tom, že adaptací se standardně rozumí přizpůsobování (počeštění) pře-jímky, jehož smyslem je usnadnit mluvčím přijímajícího jazyka její užívání, nikoli tvoření nových lexikálních jednotek z této přejímky. Rozvíjení slovotvorných para-digmat, o kterém Mravinacová mluví, překračuje hranice adaptace a spadá do oblasti slovotvorby, lépe řečeno tvoření neologismů na základě anglicismů, tzn. sekundárních anglicismů, pseudoanglicismů. 18 Dílčí sondou se na neologická slovesa anglického původu zaměřila Bozděchová (2019) a podle mechanismů jejich vzniku zaznamenala u 30 % sloves motivaci anglickým substantivem, u 54 % slovesem a u 16 % substantivem i slovesem.19 Vnímání slovotvorných vztahů podporuje integraci přejatých lexikálních jednotek. U nových (neologických) anglických přejímek bývají slovotvorné vztahy nejen vnímány, ale i realizovány: Opavská (2004) ukázala, že slovotvorná hnízda těchto anglicismů mohou být dost početná.482.3.3 morfologická a strukturní adaptace Označení morfologická adaptace představuje z teoretického hlediska určitý problém. V české gramatické tradici je morfologie chápána pouze jako nauka o flexi (a oddělo-vána od slovotvorby). Morfologickou adaptací se potom rozumí vybavení slova flek-tivním paradigmatem: uzpůsobení slovesa k české konjugaci a jména k české deklina-ci. U sloves (a deverbálních adjektiv) se gramatické (tvaroslovné) afixy spojují ještě s konstrukčními (kmenotvornými) afixy a oba typy afixů se berou jako součást flexe. V jiných jazycích (např. germánských) je pojem morfologie chápán šířeji a zahrnuje jak flexi, tak slovotvorbu (mluví se o flektivní a derivační morfologii; srov. např. Booij et al. 2000). Znamená to, že gramatické i slovotvorné morfémy spadají pod morfologii; výhodou tohoto širšího pojetí je, že při označení „morfologický“ není třeba hledat hra-nice mezi flexí a slovotvorbou. Protože adaptace přejímek neměnící původní význam slova může zahrnovat víc než jen přidání tvaroslovných afixů (někdy je adaptace spo-jena i se slovotvornou úpravou: creative > kreativec, proof  > proofka, zkušební mince v numismatice) a přitom nechceme jít proti vžitému českému pojetí morfologie, jeví se jako řešení nahradit označení morfologická adapatace20 širším pracovním termínem strukturní adaptace. Ten zahrnuje jak flektivní, tak případné slovotvorné úpravy přejímky, které nemají vliv na význam přejímaného slova (to se týká zejména sloves). Termín adaptace budeme napříště užívat v tomto širším smyslu, nebude-li upřesněn jinak. Podstatné je, že adaptace, ať už čistě flektivní nebo flektivně-derivační, se prin-cipiálně liší od neologizace. Zatímco strukturní adaptace umožňuje začlenit přejaté slovo do systému cílového jazyka, aniž by docházelo ke změně významu přejímky oproti výchozímu anlgickému slovu, lexikální neologizace produkuje formy s novým významem či novými sémantickými rysy, které přejímané slovo původně nemělo. V extrémním případě vznikají pomocí přejatých slov novotvary, které ve výchozím jazyce nemají koreláty (srov. též pozn. 21). Derivační neologizace spojená se vznikem nového významu tak podle našeho názoru nepředstavuje „další úroveň adaptace“ (Nekula 2017b), nýbrž jde o dva různé procesy. Podobně chápou rozdíl mezi adaptací a neologizací Karlík a kol. (1996: 111): „Někdy jde pouze o to, slovo přejaté z cizího jazy-ka pomocí slovotvorného afixu zařadit do české slovní zásoby beze změny či obměny významu, pak jde o adaptaci (např. franc. léger, čes. ležér-ní).“2.4 pseudoanglicismy a adaptované přejímkyPseudoanglicismy, ať už jde o Humbleyho allogenismy nebo „falešné“ přímé přejímky, tak či onak vznikají z přímých přejímek.21 Přejímky se dělí na nepočetné neadaptova-20 Termín formální adaptace nelze použít, protože zahrnuje grafickou a fonologickou adpataci. 21 Řada slov vzniklých na bázi angličtiny, ale v angličtině neznámých, je v češtině usazena již dlouho (rekordman, smokink), a nelze je tedy z hlediska současné češtiny pokládat za neologismy. Nicméně i tato slova byla v době, 492 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovné, a na převažující skupinu adaptovaných přejímek (srov. výše Furdík 1994). U adap-tovaných přejímek se nejčastěji mluví o  adaptaci ortograficko ortoepické (či spíše grafické a fonetické22) a morfologické (kterou v našem pojetí rozšiřujeme na adpataci strukturní). Vedle toho Mravinacová (2005a) zmiňuje ještě další formu, adaptaci slo-votvorněparadigmatickou, která ovšem na rozdíl od ostatních forem adaptace bývá spojena se vznikem lexému s novým významem. Otázka je, kdy se z přímých přejímek stávají domácí neologismy, tj. pseudoanglicismy. Přestože rozdíl mezi adaptací přejímky a  neologizací na základě přejímky je v principu zřejmý, Mravinacová (2005a) zmiňuje některé oblasti, kde mohou vznikat pochyby, zda jde o adaptaci nebo derivaci (neologizaci) díky tomu (s. 201), že „mecha-nizmus morfologické adaptace […] se nijak neliší od mechanizmu odvozování“. Týká se to denominálních cizích sloves (raft – raftovat, benefit – benefitovat) a relačních ad-jektiv (fulltext – fulltextový, teleshopping – teleshoppingový), která mohou být odvozena od přejatých substantiv. O adaptaci jde pouze tehdy, když toto základové substantivum v češtině chybí (srov. 2.3.2). Vzhledem k častému konverznímu vztahu mezi substantivem a adjektivem i slo-vesem v angličtině (srov. substantiva key, choice nebo top plně konvertovaná v adjek-tivum) je třeba vždy ověřovat, zda převzaté slovo neexistuje už v angličtině jako ad-jektivum nebo sloveso. To je i případ adjektiva fulltext (či full-text), které na rozdíl od substantivní fráze full text (odlišené syntakticky, prozodicky i ortograficky) předsta-vuje jen a pouze adjektivum a jako takové bylo s největší pravděpodobností adaptová-no do češtiny. Podobně gay, gayský z angl. gay, které je historicky adjektivem (substan-tivum gay ve smyslu homosexuál vzniklo druhotně konverzí a bývá hodnoceno jako urážlivé, proto je preferována adjektivní forma He is gay proti He is a gay), je logičtější chápat jako adaptované adjektivum než jako adjektivum odvozené od přejatého sub-stantiva.O slovotvorněparadigmatické extenzi lze striktně vzato mluvit pouze tehdy, není--li příslušný slovní druh v angličtině doložen. Pokud nikoli, pak ovšem nejde o adapta-ci, ale o neologizaci v češtině. Jiný příklad Mravinacové (2005a: 196), teleshopping(ový), ukazuje další úskalí spojené s rozhodováním mezi adaptací a neologizací: teleshopping klasifikuje Cambridge Business Dictionary sice jako substantivum,23 ale přitom dává příklad v adjektivní funkci (The company is launching a new late-night teleshopping slot). Přikláníme se proto k řešení považovat za adaptovaná adjektiva (a slovesa) všechny kdy přešla do češtiny, výsledkem neologizačních procesů (pojmenovávacích onomaziologických a/nebo resé-mantizačních) stejně jako dnešní pseudoanglicismy. Pojali jsme je proto jako „diachronní“ neologismy a pone-chali v našem vzorku.22 Nerozlišovat mezi anglicismy a pseudoanglicismy se jeví podobně problematické jako Gottliebova (Furiassi a Gottlieb 2015: 93, 94) polemická otázka, zda nejsou všechny anglicismy vlastně pseudoanglicismy: „Tím, že fungují v neanglofonním kontextu a užívají je nerodilí mluvčí angličtiny, představují všechny anglicismy […] hybridní fenomén.“ – S touto myšlenkou koresponduje vyjádření autorů monografie o fonologii anglicismů v češtině (Bičan a kol. 2020: 9): „Jsou to česká slova anglického původu, nikoliv anglická slova vyslovovaná českými mluvčími. V angličtině mají své východisko, ale zvukově, morfologicky, syntakticky a sémanticky se přizpůsobila češtině. Fonologie anglicismů se proto neshoduje ani s fonologií zdrojové angličtiny, ani s fonologií češtiny jako přijímajícího jazyka.“23 Viz https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/teleshopping.50případy, kdy se anglická předloha prokazatelně vyskytuje ve funkci daného slovního druhu. Proto na rozdíl od Nekuly (2017a), který mluví o adjektivu jazzový/džezový jako o derivátu přímé substantivní přejímky jazz, zvažujeme spíše možnost interpretovat toto adjektivum raději jako (slovotvornou) adaptaci anglického adjektiva jazz (music, musician), tedy jako přejímku neměnící význam, než jako neologismus. Důvodem pro toto řešení je snaha o konzistentní přístup, který ovšem může být v rozporu s jazyko-vou intuicí rodilých mluvčích.Vedle novotvarů vzniklých z přímých přejímek derivací, o kterých mluví Mravi-nacová (2005a) a Nekula (2017a, 2017b), existuje celá řada dalších možností. Zatímco autoři jako Carstensen, Cypionková, Furiassi a Gottlieb citovaní v 2.2.1 se snaží taxa-tivně vyjmenovat slovotvorné procesy, jimiž tyto pseudoanglicismy (v jejich pojetí nehybridní) vznikají, máme za to, že stejně jako ryze české neologismy mohou být také neologismy vycházející z angličtiny tvořeny prakticky všemi dostupnými slo-votvornými postupy a mechanismy 24, které má čeština k dispozici, počínaje deriva-cí, kompozicí, konverzí až po zkracování všeho druhu (abreviace, trunkace, elipsa, univerbizace). Za jejich vznikem může stát sémantická změna a různé nepravidelné kreativní procesy (androš‚ příslušník undergroundu, hamburger > hambáč, hair > háro nebo máčko z Marlboro (cigarette)) a specifické prostředky (jako je transliterace imi-tující anglickou ortografii, akronymizace nebo vkládání, např. jasnocovidec, obsahující anglický akronym covid, co-rona vi-rus d-isease). Nemá proto valný smysl snažit se pomocí nich pseudoanglicismy vymezovat.2.4.1 společné rysy pseudoanglicismůSpolečným jmenovatelem pseudoanglicismů jsou dva zmíněné rysy. Za prvé je to přítomnost alespoň jednoho anglického elementu, ať už lexikálního, či jiného (např. grafického, který spočívá v anglické transliteraci českého slova, jak je tomu v názvu Yedoo – „jedu“ – původní české značky koloběžek). Za druhé je to nová forma a význam, případně jen nový význam (resémantizace), které vznikly mimo angličtinu a nad rá-mec adaptace. Výsledkem jsou nové pojmenovávací jednotky utvořené v češtině, lexé-my, které se odpoutaly od anglické předlohy, příp. k nim anglický originál zcela chy-bí. Příkladem hybridních českých neologismů, které nekopírují anglickou předlohu (v angličtině je jejich význam vyjadřován jinou formou), jsou např. geekeřina, baneřiště nebo častá jednoslovná pojmenování, univerbizáty, utvořené v souladu se silnou uni-verbizační tendencí25 v češtině (tenista oproti angl. tennis player; srov. Filipović (1985) a jeho příklad v chorvatštině, tennis > teniser, nebo Picone (1996) tennisman ve fran-24 Vzhledem k tomu, že slovotvorba v podstatě zahrnuje jen morfologické způsoby tvoření (derivaci a kompozici), bylo by přesnější užít termín „lexikogenní“, který označuje všechny prostředky geneze nových lexikálních jed-notek bez rozdílu. Užívá ho např. J. Tournier (Précis de lexicologie anglaise, Paris: Nathan, 1988) nebo G. Miller (English Lexicogenesis. Oxford: Oxford University Press, 2014). 25 Srov. I. Kolářová, F. Štícha. 2020. Slovník univerbizátů (zjednoslovnělých názvů). Praha: Academia.512 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovcouzštině). Příkladem nehybridního českého novotvaru je OpenCard26 nebo kuriózní jogginger. Přestože má slovo jogginger stejný význam jako angl. jogger, nejde o přejím-ku, ale o denominální derivát od přímé přejímky jogging evidentně utvořený českým mluvčím (a v angličtině neexistující). 2.4.2 určování pseudoanglicismůPatrně nejjednodušší je identifikovat pseudoanglicismy ve formě jednojazyčných kompozit (Opencard, Closedcard), u nichž je na základě rešerše snadné doložit, že jde o zcela nová slova utvořená v češtině, která nemají v angličtině protějšek formální ani sémantický (na rozdíl od bází těchto kompozit). Poměrně snadno lze rozpoznat hyb-ridní pseudoanglicismy s příznakovou afixací: wrapáček (pytlík Wrap Up na pečivo). Složitější je situace u přejímek spojených s derivací, které mají konkrétní anglickou předlohu, ale je u nich třeba zkoumat, zda afixace představuje pouhou (morfologic-ko)strukturní adaptaci, nebo již neologizaci. Jako příklad může posloužit sufix -ovka, u které slovník afixů (Šimandl a kol. 2016: 453) považuje za podstatnou její funk-ci adaptační, tj. „slouží k zařazení přejatých slov do skloňovacího systému češtiny“, a uvádí dva doklady z angličtiny: winchestrovka a vejmutovka. Plný název Winchester rifle podle výrobce D. F. Winchestera je v angličtině zkracován na Winchester (elipsa a eponymní sémantický posun: millions of hunters using Winchesters). Slovo bylo v češ-tině doplněno sufixem na základě analogie, protože jde o pušku a názvy pušek v češtině jsou ženského rodu a řada z nich končí na -ovka, např. zadovka, dvouhlavňovka, vzdu-chovka (na rozdíl od eponymních pojmenování jiných zbraní jako kolt, derringer). Sufix sice slouží k zařazení do deklinačního systému, ale primárně signalizuje sémantickou kategorii, aniž by měnil původní význam nebo konotace etymonu (slovo winchester by bylo možné skloňovat i bez českého sufixu) – slovo winchestrovka proto považuje-me za adaptovanou přejímku. Označení vejmutovka (angl. Weymouth pine podle lorda Weymoutha, lat. pinus strobus) naproti tomu nemá v angličtině jednoslovnou podobu; Weymouth se nepoužívá jako označení pro druh borovice, a vejmutovka v češtině je tedy jednoznačně novou formou pojmenování (neologismus), které nemá v angličtině ko-relát (femininní sufix evidentně souvisí s rodem hyperonyma borovice). Případy jako vejmutovka zároveň ilustrují vznik anglicismů na základě vlastních jmen, patří mezi ně i žiletka z vlastního jména amer. vynálezce (King C. Gillette), později názvu společnosti (Gillette Safety Razor Company); původní angl. termín Gillette blade nahradil dnes vý-raz razor blade. Příklady jako tyto ukazují, že u sufixace přejímek je třeba přihlédnout k okolnostem a pečlivě zvažovat, zda se jedná o adaptaci, či neologizaci (tím spíše, že substantiva mezi anglicismy převažují a sufixace je při tvoření nových slov nejčastěj-ším jevem).26 Označení Opencard pro čipovou kartu (platnou do r. 2020) na pražskou MHD bylo dost možná inspirováno ná-zvem Oyster Card chytré karty užívané pro veřejnou dopravu v Londýně. V reakci na problémy s Opencard vznikl později ironický termín Closedcard. 52Mnoha substantiv se ovšem týká především morfologická adaptace bez derivace (Nekula 2017a) na rozdíl od slovesných a (stále menší) většiny adjektivních přejímek, u nichž se v rámci strukturní adaptace uplatňují slovotvorné sufixy umožňující pra-videlnou podobu skloňování a časování. Adaptace u nederivovaných substantiv spo-čívá v jejich přiřazení k mluvnickému rodu a přičlenění k deklinačnímu vzoru podle zakončení přejímky v základním tvaru. Otázka rodu u anglicismů vyvstává u všech jazyků, které mluvnický rod rozlišují, srov. např. Huntovu (2018) studii o rodu angli-cismů v mluvené němčině. V češtině je rod přejímkám přiřazován podle přirozeného rodu u jmen živých bytostí nebo na základě významové příbuznosti s českými výrazy (country (music), ženského rodu podle hudba). Při nejednoznačném zakončení přejím-ky může docházet ke kolísání v rodu (image, mužský neživotný nebo ženský rod). Jinou záležitostí je ale přechylování anglických přejímek. Rozšiřuje jejich význam o nový sémantický rys, který se v angličtině až na výjimky morfologicky nerozlišuje (bikerka, bodyguardka, DJka). 2.4.3 pseudoanglicismy z hlediska významuPseudoanglicismus nemusí mít zcela jiný pojmový význam než jeho anglický základ. Přechylování je jedním ze způsobů, jakým se přejímka mění na neologismus obohace-ný o sémantický rys, který etymon postrádá. Někdy se slovotvorný neologismus liší od anglické báze tím, že změnou formy získává nový, příznakový význam stylistický či pragmatický, expresivní, evaluativní aj. (např. cédo z CD, empík z MP, džentlas z angl. gentleman). Stejně jako v angličtině je nutno tyto příznakové varianty, např. zkráce-né tvary („clippings“) typu lab z laboratory, preesh z appreciate, brát jako samostatné lexémy (srov. Plag 2003: 117), které nejsou volně zaměnitelné s původním slovem. Za neologismy stylově motivované lze považovat také hovorové formy typu cédéč-ko nebo esemeska (kontrastující s neutrálními, bezpříznakovými přejímkami CD/cd a SMS/sms). Tento kontrast je patrný, zejména existují-li vedle sebe přímá přejímka (formálně adaptovaná) a její neologizační derivát: keš (angl. cache) a hovorové keška, Gibson a gibsonka. Mezi neologismy vnášející nové sémantické rysy dále řadíme zdrob-něliny sufixálně utvořené z anglických předloh (ajfoune(če)k, berdík, girlinka, komentík, shopík) nebo expresivně motivované formální modifikace (čupčák z cupcake, prezoška z presentation, šoubáč z show business). Ačkoliv se tyto významové odlišnosti mohou někdy jevit jako nepříliš významné, jsou nicméně výsledkem kreativních slovotvor-ných aktů mluvčích hostitelského jazyka, které překračují rámec formální adaptace přejímky. Naopak za zvláštní formu adaptace, která nevytváří v češtině nový význam oproti angličtině, považujeme plurálové přejímky typu drops, komiks, jeans nebo chips, pojímané v češtině jako tvary singulárové a podle toho opatřované plurálovou kon-covkou: dropsy, komiksy, jeansy, chipsy (srov. Svobodová 2000, Mravinacová 2005a). Za modelové (centrální) pseudoanglicismy bývají považována slova, zejména kompozita, která vznikla z anglických komponentů, ale jejichž význam není z těchto komponentů pro anglické mluvčí odvoditelný (Humnbleyho skutečné falešné přejím-532 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovky, allogenismy). Jde o nové formy s novým významem, např. babybox (pod kterým si angličtí mluvčí většinou představí „tašku s potřebami pro dítě“).27 Jako příklad typic-kých (nicméně „periferních“) pseudoanglicismů se také uvádějí slova utvořená zkrá-cením původní anglické formy, která si podržují význam etymonu, basket (košíková) z přejímky basketbal (angl. basketball), box z angl. boxing, air-condition z angl. air-con-ditioning (v němčině, řečtině a chorvatštině), apart z angl. apartment (v korejštině a japonštině). Krácení může někdy vést k matoucímu výsledku, např. unf ve výrazu dát unf vzniklo v češtině zkrácením anglického unfollow (přestat někoho sledovat na sociálních sítích) a nesouvisí s homonymním anglickým internetovým slangovým ci-toslovcem unf (vyjadřujícím něčí sexuální přitažlivost: Unf that guy is!). Mezi pseudoanglicismy, jak bylo zmíněno výše, se řadí i případy resémantizace, kdy anglická přejímka nabyla v češtině odlišného významu, než má v angličtině: např. slovo tramp/tremp (v britské angličtině „pobuda, tulák, vandrák“, v americké „coura, běhna“) získalo v češtině souhrou okolností význam, který je do angličtiny zpětně těž-ko přeložitelný28. K pseudoanglicismům se rovněž řadí přejímky, které dnes v jazyce původu představují lexikální archaismy a v současné angličtině se již neužívají (pří-padně nikdy vlastně neužívaly) a pro anglické mluvčí nejsou srozumitelné: rout/raut (angl. reception, banquet), smokink/smoking (dinner jacket, amer. tuxedo). Klasifiku-jeme je jako diachronní pseudoanglicismy (viz poznámka 21).2.4.4 pseudoanglicismy z hlediska vnitřní  a vnější diferenciaceŠkála pseudoanglicismů, které na základě přejímek z angličtiny mohou vzniknout, je zjevně velmi široká. To vede autory ke snaze mezi nimi diferencovat: Humbley (2015; viz 2.2.1, 2.3) navrhuje rozlišovat mezi „pouhými“ odchylkami od originálu (falešnými přímými přejímkami) a allogenismy, tj. „skutečnými“ pseudoanglicismy bez obdoby v angličtině (v češtině jsou to slova jako youtubering, finišman). Pro němčinu rozlišu-jí Yang (1900: 12–14), Plümerová (2000: 148–151) a Glahn (2002: 36–38) tři skupiny pseudo anglicismů: lexikální (kombinace anglických lexikálních komponentů bez an-glické předlohy: Showmaster), formální (tvarově obměněná anglická slova) a sémantic-ké (resémantizovaná anglická slova). Naproti tomu Onysko (2007: 54) a jiní odmítají řadit výpůjčky, které ve srovnání s anglickou předlohou prošly sémantickou a morfo-logickou změnou (Profi z professional, Start místo take off, Happy End z happy ending), mezi faktické pseudoanglicismy utvořené z anglických prvků, ale bez existence ang-lické předlohy (Dressman, Handy). Furiassi a Gottlieb (2015) zase mluví o rozdílu mezi centrálními („core“) pseudoanglicismy (kompozita a deriváty) a „periferními“ faleš-27 Tyto případy vykazují jistou analogii s tzv. false friends, „falešnými přáteli“ (slovy, která mají v druhém jazyce jiný význam, než v jakém známe jejich formální ekvivalenty ve vlastním jazyce, např. anglické actual, eventually znamenají něco jiného než české aktuální a eventuálně).28 O historii slova tramp v češtině viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Tramping. 54nými přejímkami (krácenými přejímkami a kompozity s elipsou). Obecně lze říci, že pseudoanglicismy, resp. sekundární anglicismy, se vnitřně diferencují podle formy, hybridní a nehybridní (která je zdrojem „falešnosti“), ne/existence anglického korelá-tu a druhu neologizace (formálně-sémantické, pouze formální nebo sémantické), z níž vycházejí a která je odlišuje od ostatních anglicismů. Přestože pseudoanglicismy, jak z předchozího vyplývá, samy o sobě tvoří hetero-genní skupinu, jejich vztah k přímým přejímkám (adaptovaným i neadaptovaným) nemá škálovitý charakter. Kritérium neologizace zajišťuje, že hranice mezi adapto-vanou přímou přejímkou a pseudoanglicismem je zřetelná, byť někdy velmi tenká. Pseudoanglicismus představuje neologismus,29 nové slovo, ať už vychází z konkrétní anglické předlohy, anglického slovotvorného typu, nebo je novou kombinací anglic-kých prvků, a ve všech případech je subjektem neologizace český mluvčí. Ze dvou někdy zmiňovaných testů „cizosti“ anglicismů, resp. pseudoanglicismů, tj. zpětného překladu a rozpoznatelnosti, srozumitelnosti pro anglické mluvčí, nelze ani jeden považovat za spolehlivý indikátor neologizace. Zpětný překlad sice doká-že odhalit rozpory mezi „neanglickým“ anglicismem a faktickým anglickým výra-zem (např. v češtině užívané bully je v angličtině termín z pozemního hokeje, nikoli ledního, kde se užívá slovo face off; stepování, step vs. tap dancing; nohejbal vs. football tennis), nicméně u příznakových neologismů (např. antiakťák, bécéčko) nebo – z pohle-du angličtiny – univerbizačních (beatlesák, baskeťák, basebalka) nečiní zpětný překlad, ovšem bez příznakovosti, větší problém (antiactivist, BC/base camp, Beatles fan, bas-ketball player, baseball bat/cap).Stejně problematické je kritérium rozpoznatelnosti, srozumitelnosti slova pro an-glické mluvčí vzhledem k různé míře grafické a fonetické adaptace, při které ovšem ne-vzniká nový význam, ale která pro rodilé mluvčí zatemňuje identitu slova (např. pře-jímky biftek, rosbíf nebo keš). Teprve slovotvorným procesem v kombinaci se změnou významu se formálně adaptovaná přejímka mění na neologismus: vorčestr (místo angl. Worcester [wustә]) je výsledkem eliptického zkrácení angl. výrazu Worcester(shire) sauce a sémantického posunu (samotné Worcester tento význam v angličtině nemá). Na druhé straně se zdá, že obecně s rostoucí mírou formální deanglicizace přejím-ky (ztrátou vazby s výchozím anglickým slovem) bývá spojena i její sémantická změna, resémantizace. Proto dnes v češtině můžeme např. slyšet výrazy jako kuřecí biftek nebo krůtí biftek. Složka beef (hovězí) v původním beefsteak se v češtině zatemnila, slovo bif-tek prošlo generalizací, získalo obecnější význam „tlustý plátek masa“ (odpovídají-cí anglickému steak), a změnilo se tak na pseudoanglicismus. Podobný trend vidíme u slova rostbíf či rosbíf (angl. roast beef), které se objevuje ve spojení rostbíf z vepřového.Tvoření neologismů na základě angličtiny tedy na rozdíl od strukturní adapta-ce vede nejen ke vzniku nové formy nezávislé na anglickém vzoru, ale především ke vzniku nové sémantické jednotky s významem odlišným od anglické předlohy (pokud existuje). Za předpokladu, že je k dispozici dostatek spolehlivých a přesných informa-29 Neologismus přitom chápeme jako jakékoli nově utvořené slovo bez ohledu na to, zda se v dalším vývoji v jazyce uchytí, či nikoli; v souvislosti s pseudoanglicismy tedy nečiníme rozdíl mezi neologismy a okazionalismy.552 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovcí o situaci v současném českém, a především anglickém lexiku, považujeme neologi-zační kritérium celkově za dostatečně robustní vodítko pro sestavení vzorku pseudo-anglicismů (sekundárních anglicismů), který je analyzován v následujícím oddíle. Je třeba říci, že při zvoleném pojetí pseudoanglicismů bude jejich počet pravděpodobně výrazně vyšší než počet anglicismů a že zastoupení toho druhu výrazů, které upou-taly pozornost Strangové a vedly Filipoviće k vyčlenění kategorie falešných přejímek (srov. 2.2), tvoří pouhý zlomek mezi spoustou slov, která mají s angličtinou společný vlastně jen základ. 2.5 materiálová studie2.5.1 vzorek českých pseudoanglicismůPro účely studie jsme na základě zvoleného vymezení pseudoanglicismů shromáždi-li vzorek o rozsahu 516 položek (viz Příloha I). Využili jsme tři hlavní zdroje: korpus SYN2015 (excerpce několika úseků abecedního seznamu lemmat), databázi NEOMAT (k 31. květnu 2019 obsahovala 334 035 hesel) a existující soupisy příkladů na webu (heslo pseudo anglicism na Wikipedii a Wiktionary). Okrajově jsme hledali i  jinde, např. v internetovém slovníku Čeština 2.0 a příležitostně na internetu. Spoléhali jsme na to, že využitím více zdrojů se podaří zachytit různé typy pseudoanglicismů. Nešlo nám přitom o to, shromáždit co nejrozsáhlejší materiál, ale spíše o kvalitativní analýzu jednotlivých typů. Striktně vzato nelze z kvantitativního hlediska mluvit o reprezentativním soubo-ru, navíc vzhledem k různorodosti zdrojů je předložený vzorek do určité míry náhod-ný (neukazuje distribuci pseudoanglicismů v určitém typu textů). Konečný soubor, který je výsledkem postupného shromažďování možných pseudoanglicismů a jejich vyhodnocování, obsahuje z větší části položky jednoznačné a snadno popsatelné a jen okrajově položky, jejichž vznik a status neologismu je komplikovanější. 2.5.2 rozbor vzorku Vzorek byl roztříděn podle slovního druhu a podle způsobu tvoření pseudoanglicismů (viz Tabulka 1). Podle očekávání nejpočetnějším slovním druhem ve vzorku jsou sub-stantiva (89,7 %), podstatně méně je sloves (6,0 %) a adjektiv (3,7 %), výjimečně se ob-jevuje příslovce (příslovečná fráze). U položek byl ověřován význam a výskyt v obou jazycích a způsob vzniku v češtině. Leckdy určení novotvaru ztěžuje fakt, že nelze s jistotou říci, z jakého anglického základu vychází (anglická předloha existuje ve va-riantách a umožňuje alternativní motivaci).Z tabulky jednoznačně vyplývá, že nejčastější způsob tvoření neologismů na bázi angličtiny ve vzorku je sufixace (217; 42,0 %), výrazně nižší zastoupení mají kompozice 56(89; 17,2 %) a elipsa (81; 15,7 %), následuje křížení, tj. blending (49; 9,5 %), krácení (28; 5,4 %), resémantizace (27; 5,3 %) a prefixace (13; 2,5 %). Ostatní způsoby jsou okrajové a činí dohromady 2,4 % z celkového počtu. V mnoha případech není novotvar výsled-kem jednoho procesu, nýbrž se na jeho podobě podílelo několik slovotvorných aktů. Kromě dvou hlavních procesů, sufixace a kompozice (58,9 %), se uplatňuje redukce (30,6 %) dvojího typu. První je elipsa, výpustka slova z víceslovného výrazu, z kte-rého český novotvar vznikl, druhý označujeme jako krácení (odpovídá anglickému „clipping“), kdy je fundující slovo libovolně zkráceno bez ohledu na morfematickou strukturu (řadíme sem i krácení anglických kompozit, píší-li se jednoslovně). Ke krá-cení komponentů dochází i u kompozit tvořených křížením (angl. blending), např. develotr (developer – lotr).Základní slovotvorné procesy se mohou kombinovat s jinými mechanismy. Pro zjednodušení jsme tyto kombinace nevyčleňovali jako zvláštní typy, nýbrž je řadíme pod proces, který se jeví jako primární, např. kombinace typu kompozice – sufixace řadíme pod kompozici.Tabulka 1: Vzorek pseudoanglicismů: distribuce slovních druhů a slovotvorných procesůsufkompelipblendkrácresémpreftranskonvfrazostatΣ % sb 191 87 79 47 28 23 – 4 3 – 1 463 89,7vb 14 11 12 – – 13 19 – – 2 – 31 6,0adj 10 11 – 12 – 11 14 – 1 – – 19 3,7adv 2 – – – – – – – – 1 – 3 0,6celkem 217 89 81 49 28 27 13 4 4 3 1 516 100,0Pozn.: suf – sufixace; komp – (kvazi)kompozice; elip – elipsa; blend – blending; krác – mechanické krácení (angl. clipping); resém – resémantizace, sémantický posun; pref – prefixace;  trans – transliterace podle angličtiny; konv – konverze; fraz – (víceslovný) frazém; ostat – ostatní: akronymizace; sb – substantiva; vb – verba (slovesa); adj – adjektiva; adv – adverbia/adverbiale2.5.2.1 substantivní pseudoanglicismyPrvní, zdaleka nejpočetnější skupinu (suf) mezi substantivy, tvoří slova tvořená su-fixací (191; 41,2 % substantiv). Faktický počet slov se sufixem ve vzorku je ještě větší vzhledem k tomu, že sufixace je průvodním rysem i dalších procesů. V některých pří-padech nelze rozhodnout, zda jde o čistou sufixaci, nebo zda jí předchází elipsa (např. ajdýčko mohlo vzniknout z angl. ID card nebo prostě z ID, podobně teslař z angl. Tesla nebo Tesla (car) owner). Výraznou podskupinu zde představují slova s konatelskými sufixy, zejm. -ák, -ář, -ista: gadžeťák, markeťák, securiťák, androidář/androidista, iPho-nář/Phonista, webař/webista, autokrosař, cloudař, čekař, backendista, tenista, hokejista, curlingista. Někdy existuje v angličtině jednoslovný termín, ale je tak málo užívaný, že 572 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovjako model není pravděpodobný (basketbalista < basketball player, ?basketballer). Další výraznou podskupinou jsou slova utvořená ze zkratek: ádéháďák, ajťák, cédo, esemeska, gétéáčko, hádéčko, ípíčko, okáčko, PC(č)kář, ufoun. Ve vzorku se objevuje řada deminutiv (banýsek, bejbísek, berdík, bodíčko, dogýsek, fejsbůček, komentík, pinčíček, requestík, shopík) a přechýlených slov (entrovačka, developerka, bička, eventofilka, stopařka), která by bylo možno do vzorku libovolně přidávat. Také pojmenování neživých entit jsou zastoupe-na řadou sufixů: adventurka, blogoviště, bondovka, detektivka, geekeřina, hipsteřina, hitov-ka, selfiáda. Některé neologické abstraktní názvy lze do angličtiny přeložit jen obtížně, a to opisem: outsiderovitost (the quality or mark of being an outsider?), lifestylovost (the property of having a certain life style?), obdobně internetovost, genderovanost, insider-ství, gentlemanství, developerství, webařství. Vyskytly se i případy domácích (zdomácně-lých) slov utvořených pomocí anglického sufixu (učiteling, VODING, knajpink).Druhá největší skupina (komp) substantiv ve vzorku jsou kompozita (87; 18,8 %). K nim řadíme i tzv. kvazikompozita, slova tvořená pomocí afixoidů (angl. combining forms, např. -holik ve slově horkoholik, techno- v technoparty nebo euro- v eurolegrace). Část kompozit je hybridní (after-kapr-párty, eco-spořílek, lžibigbíťák, JobDnes, BabyKrů-ček, iDnes), většinu tvoří neologismy složené z anglických komponentů. Vedle tradič-ních příkladů (rekordman, finišman, gólman, tramvaj, happyend) se objevují novější a ně-které velmi recentní (bigbít, autostop, motorest, šoumen, babybox, light coke, OpenCard, ClosedCard, CzechCrunch, Czech POINT, CzechRun, CzechTek30, pickuper, praguepridismus).Další, téměř stejně početná skupina (elip), se vyznačuje elipsou (79; 17,1 %), vý-pustkou jednoho ze slov ve výchozím anglickém víceslovném výrazu (vorčestr z Wor-cester sauce, mix z mixed doubles, smíšená čtyřhra); jde tedy o jakousi formu univerbi-zace. Elipsu přitom provází sufixace (příp. další proces), která supluje vypuštěné slovo a jeho sémantiku (v případě, že je toto slovo řídícím členem výrazu). Znamená to, že hranice mezi touto a první podskupinou tvořenou čistě sufixací je mnohdy nezřetel-ná (obojí interpretace bývá možná)31, protože nelze s jistotou říci, co bylo fundujícím základem. V řadě případů je možné, že tyto výrazy vznikly až z (hybridních) kalků: akčňák (action film, akční film), basebalka či baseballka (baseball bat/cap, baseballo-vá pálka/čepice), bermudy (Bermuda shorts), boratky (Borat mankini), bordík (Border terrier), douglaska (Douglas fir), fitko (fitness center), hammondky (Hammond organ), hamrleska (hammerless double gun), handsfreečko (hands free phone), hokejka (hockey stick), investigativec (investigative journalist), ikspéčka (Windows XP), klips(n)a (toe clip), offlinovka, onlinovka (offline/online game), plymutka (Plymouth Rock chicken), puzzle, pucle (jigsaw puzzle). Zajímavé je slovo harašení (sexual harassment), kde došlo k elipse (sexual), krácení ( ment) a sufixaci spojené se změnou hlásky (-šení; deverbální sufix naznačuje i možnost vzniku ze slovesa to harass sexually, česky harašit).30 Tato a další chrématonyma ve vzorku představují specifickou oblast a zasloužila by si samostatné zpracování. Jde však o skupinu tak rozsáhlou a rozmanitou, navíc přesahující do apelativ (srov. Knappová 2017), že od jejího rozboru bylo upuštěno. Nicméně se zdá, že způsob jejich přejímání se diametrální neliší od přejímání apelativ. 31 Srov. poznámka 52 v kapitole 4. Bez ohledu na možnost dvojího výkladu vzniku (sufixací nebo elipsou/sufixací) je výsledkem falešná přejímka. 58Čtvrtá skupina (blend) (47; 10,2 %) zahrnuje novotvary utvořené krácením konce prvního a začátku druhého slova a jejich spojením (proces v češtině někdy označovaný jako „křížení“ nebo „přiklánění“). Hlavním pramenem těchto slov ve vzorku je inter-netový slovník Čeština 2.0, protože jde o velmi kreativní a nápaditý způsob tvoření, často se záměrem udivit nebo pobavit (příznačná je nízká frekvence výskytu těchto slov). Vesměs jde o výrazy hybridní, anglicko-české: barabyznys, bilbordelizace, deve-lovepř, dedro (dead vedro), hipstro (hipster bistro), hotspoda (hotspot hospoda), chtěgan (chtít vegan), kazilol, lolpežník, manaželka, manyžer (money manažer), jízdemeska, pam-persident, presstitut, tramlesák (tramvaj houmlesák), tuktejner, youtublb; oproti ostatním okazionalismům se vymyká vžité nohejbal (noha volejbal).Pátá skupina (krác) substantiv vzniklých arbitrárním krácením slova (28; 6,0 %), vypuštěním celého nebo části morfému, obsahuje jednak slova bez sufixu, box (z boxing), basket (z basketball), grep (z grapefruit), jednak slova se sufixy, bejbáč (z babysitting), fejsí(če)k/fejsko (z Facebook), gentlas (z gentleman), hambáč, hamboš (z hamburger), instáč (z Instagram), mekáč (z MacDonald’s), noťas (z notebook), pinčes (z ping pong), salesák (ze salesman), soráč (ze sorry), stopka (ze stoplight, brzdové svět-lo), stopky (ze stopwatch).Šestou skupinu substantiv (resém) co do velikosti tvoří případy resémantizace (23; 5,0 %), přejímky, u nichž došlo v češtině k významovému posunu oproti anglické předloze (příp. se anglické slovo v daném významu již neužívá). Řada z nich je starší-ho data, z doby, kdy kontakt s angličtinou byl méně intenzivní než dnes: autokar (co-ach), boiler (water heater), bully (face off), dres (jersey aj.), mixér (blender), slipy (briefs, underpants), step(ování) (tap dancing), stop(ování) (hitch hiking), sprayer (graffiti artist, tagger), tramp (outdoor-loving camper, hiker), trenér (coach), (video)spot (video clip) atd. Poslední větší skupinou jsou případy prefikace (pref – 13; 2,5 %), např. doajťákovat, olajkovat, přehajpovaný, ulajknout se, zbrexit.Další dvě skupiny jsou početně okrajové (s výskytem pod jedno procento). Skupina (trans) zahrnuje čtyři transliterovaná česká substantiva, tj. záměrně přepsaná tak, aby vypadala anglicky: Coolna (kůlna, název restaurace, evidentní narážka na adjektivum cool), Studio Palm Off (Divadlo pod Palmovkou), Yatchmen (hudební skupina Ječme-ni) a Yedoo („jedu“, obchodní název české koloběžky). Skupinu (konv), tj. substantiva vzniklá konverzí, reprezentují tři slova – soráč (adj. sorry), okáčko, okánek (adj., adv. OK) – nicméně konverze se objevuje i v rámci některých jiných zmiňovaných procesů, elipsy, krácení (centr z angl. centering pass) a sufixace (u sloves). Konečně poslední skupinu (ostat) tvoří výjimečný případ zpětného akronyma: anglické slovo skunk je reinterpretováno jako posměšné akronymum popisující určitý typ politika (stará kurva u nového koryta). 2.5.2.2 slovesné, adjektivní a adverbiální pseudoanglicismyOstatní slovní druhy jsou podle očekávání oproti substantivům zastoupeny marginál-ně. Sloveso, po substantivu nejčetnější slovní druh mezi pseudoanglicismy ve vzorku 592 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slov(31; 6,0 %), se nejčastěji tvoří kmenotvorným sufixem (transflexí) (14 sloves). Od adap-tační derivace se liší povahou sufixu, který je hypokoristický (love > lovískovat, troll > trolíkovat) či jinak příznakový (sniper > snajpeřit), u ostatních sloves je sufixace spoje-na s přechodem ze substantiva (IT > ajťákovat, dread > dredovatět, SMS > esemeskovat, Old Spice >oldspajsovat), příp. jiného slovního druhu (off-topic > oftopikovat, OMG > omgovat, single > singlovat). Druhým nejčastějším procesem je prefixace (9 sloves, spo-jená někdy s reflexivizací), která označuje určitý způsob slovesného děje a vnáší i další významové odstíny, perfektivní (odčekovat, olajknout, doajťákovat), negativní (zbrexit, ulajknout se, osejlovat [ošidit]), ale i odstín příjemného prožití (pomobilovat (si)). U tří sloves došlo ke změně významu oproti angličtině (resémantizaci): stopnout (angl. to time, to clock), stopovat (to hitchhike) a smečovat (to smash; v češtině došlo k rozšíření významu, resp. přenesení z tenisu, badmintonu na další sporty, volejbal a basketbal – pro smečování ve volejbalu se v angličtině užívá výraz to spike, v basketbalu to slam-dunk). Ve dvou případech slovesný výraz doznal změnu formy: harašit (harass sexu-ally), čilovat (chill out), dvě slovesa se stala součástí frazémů v angličtině neznámých s anglickým prvkem (dabovat roušku, dát unf) a poslední folounovat vzniklo sloučením slovesa a částice (z angl. follow on).Zbylé dva slovní druhy jsou adjektiva (19; 3,7 %) a adverbia (3; 0,6 %). Adjektiva jsou hodnocena jako sufixální neologismy (9), jestliže je sufix připojen k substantivní-mu pseudoanglicismu (ufounský, grepový, pickuperský, keksákový) nebo jde o příznakový sufix, který modifikuje význam (šitózní, fleškovitý). Některá adjektiva jsou navíc deri-vována (resp. slovesa, z nichž vznikla) prefixy (4), u kterých nejde o čistou adaptaci: nahajpovaný, osejlovaný, vytuněný, zdrmolený (z angl. DRM, digital rights management). Další adjektiva představují neologický blend (frostrovaný z frost+frustrovaný, cloud-ný z cloud+kloudný), kompozitum (developerskofinanční), konverzi (babltý, mající ne-zdravou barvu, z angl. bubble tea) a neosémantismus (nordický ve spojení nordické hole, nordic walking poles). Tři vzácné výskyty adverbiálních neologismů založených na angličtině jsou slova bajkmo (analogií s českými koňmo, loďmo), antinatově (odvozené od antinatový, angl. antiNato) a konečně frazém sorry jako (interpretovaný v interne-tovém slovníku Čeština 2.0 jako vyhýbavá odpověď „ne“).2.6 závěryV této kapitole je představena zvláštní kategorie anglicismů, s níž se v některých jazy-cích, zejména germánských a románských, pracuje již dlouhá desetiletí. V literatuře se označují jako falešné anglicismy nebo pseudoanglicismy. Jejich podstatou je, že ačkoli jejich součástí je přímá přejímka z angličtiny (anglicismus), jde o neologismy, které vznikly slovotvornými procesy teprve v hostitelském jazyce a odchýlily se od výcho-zího anglického slova nejen formou, ale především významem nebo anglickou před-lohu vůbec nemají. Jejich „falešnost“ tedy spočívá v tom, že ačkoli obsahují anglické 60elementy (nebo anglický a český element), „samy o sobě to nejsou anglické výrazy“ (Filipović 1985: 249). Koncepce, z níž zde vycházíme, klade důraz na to, že jde o český novotvar, nikoli adaptovaný anglicismus (tvoření slov a přejímání slov jsou v principu odlišné katego-rie). Od jiných pojetí se liší tím, že tyto novotvary nemusí být pouze kombinací ang-lických komponentů, ale mohou být také hybridní, anglicko-české. To vyžaduje, aby byla důsledně rozlišována (morfologická) adaptace a neologizace. Zásadní rozdíl mezi adaptací přejímky a neologismem spočívá v tom, že adaptací nevzniká nové pojmeno-vání. Pseudoanglicismus může označovat pojem, který je v angličtině neznámý (beer spa), ale také význam, významový odstín, kterým se od významu anglického etymonu odlišuje (bejbísek, lolek, sekáč) nebo pro který v angličtině existuje jiné pojmenování (hokejista, angl. ice-hockey player, gudík, angl. good man). Ve svém důsledku toto pojetí rekategorizuje řadu slov tradičně považovaných za anglicismy na pseudoanglicismy.Pseudoanglicismus je tedy lexém, který obsahuje anglický komponent, ale záro-veň představuje novou formu a význam, jimiž se liší od anglického etymonu (případně žádná anglická předloha neexistuje: gólman, guglenka, internetovost). Druhým typem pseudoanglicismu není novotvar, ale anglická přejímka, která se v hostitelském jazyce užívá v jiném významu než v angličtině (došlo u ní z různých důvodů k resémantizaci: boiler, dres, tramp) nebo se v angličtině neužívá vůbec (z hlediska angličtiny se jedná o archaismus, zastaralé užití apod.: raut). Novotvary na základě přejímky z angličti-ny vznikají z obecných i vlastních jmen celou řadou slovotvorných procesů (příp. je-jich kombinací): derivací, kompozicí, různými formami redukce aj. Mohou obsaho-vat slovotvorné základy (radixy) anglického původu, výjimečně i anglické derivační afixy (např. -ing/-ink ve slově učiteling, youtubering); anglické komponenty se mohou spojovat navzájem (OpenCard ) nebo s českými komponenty (švejk news). Slovotvorná neologizace se může kombinovat s různou formou adaptace. Pseudoanglicismy mohou vykazovat různou míru adaptace, počeštění, např. u slov jako džentlas, máčko jde o zá-měrnou formální modifikaci („překrucování“ jako zvláštní způsob tvoření nových slov zmiňuje Šmilauer 1972: 74) provázenou výraznou pragmaticko sémantickou extenzí výchozího anglického slova.Skutečnost, že přejímání slov zahrnuje značnou míru kreativity na straně mluv-čích cílového jazyka a že i morfologická adaptace (často spojená s modifikací formál-ní) je sama o sobě svého druhu slovotvorný akt, ukazuje, jak je důležité a zároveň jak někdy může být obtížné stanovit hranici, kdy tyto změny překračují rámec adaptace a představují neologizaci, při které mluvčí pracují s anglickými jazykovými prvky tak jako s českými. Při určování, zda slovo představuje přejímku, nebo neologismus, je klíčové sémantické hledisko a zevrubná znalost současného anglického lexika. U mno-ha slov (zejména ve slovníku Čeština 2.0), která se mohou jevit jako kreativní české novotvary (adman, internektuál), se po bližším prozkoumání ukáže, že jsou to překla-dové přejímky (kalky), k nimž lze vystopovat anglické předlohy ve stejném významu. Protože větší část pseudoanglicismů je relativně nová a nelze proto s jistotou říci, které z nich v jazyce zůstanou, obsahuje vzorek vedle výrazů ustálených (smoking, stepování, stopování) a méně ustálených (evenťák, iPhonista, keškař, píárko) i okazionalismy (best-612 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slovsellerovost, tramlesák) a dobové výstřelky (pampersident, pussydent) spíše jako doklad kreativity, která je s přejímáním z angličtiny často spojena. Bez ohledu na to, kde povedeme dělicí čáru mezi adaptací přejímky a neologismem využívajícím anglický materiál, hlavním poznatkem ze zkoumání novotvarů, které označujeme za pseudoanglicismy, je, že uživatelé češtiny zdaleka nejsou jen pasivní-mi příjemci, kteří přejímky pouze upravují v souladu s českou morfologií, ortografií a fonetikou. Naopak se ukazuje, že čeští mluvčí jsou velmi aktivní a v hojné míře pře-tvářejí anglický jazykový materiál ke svým vlastním potřebám nezávisle na tom, jak funguje ve zdrojovém jazyce (srov. název české filmové komedie LOVEní), a čile razí neologismy, které, ač z anglických částí, jsou česká, nikoli anglická slova. Přes některé těžkosti s vymezováním a identifikací je nepochybné, že pseudoanglicismy představují svébytnou kategorii a jejich odlišení od (přímých) anglicismů je krokem k přesnějšímu a výstižnějšímu popisu lexikálního přejímání.632 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slov3  lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů643.1 úvod32Pronikání angličtiny do češtiny, zejména od 90. let 20. st., má různé podoby, a ne vždy jsou si jich čeští mluvčí plně vědomi. Pod anglicismem si většinou vybavují zjevně anglické slovo33, např. handsfree, hashtag, home office, chatovat, lockdown, startup nebo workshop. Takové případy představují anglicismy přejímkové (materiálové), protože jde o přejímání anglické formy s jejím významem. Existuje však kategorie anglicismů, jejichž anglický původ není na první pohled zřejmý a běžný uživatel si je s angličtinou často ani nespojuje. Jde o české (více či méně doslovné) překlady anglických výrazů, které do češtiny vnášejí nové jednoslovné i víceslovné lexikální jednotky (křovino-řez angl. brushcutter, topinkovač, angl. toaster, uhlíková stopa, angl. carbon footprint, zoubková víla angl. tooth fairy). V literatuře jsou známé jako lexikální kalky. Druhou takovou kategorií je tzv. sémantický kalk: české slovo převezme význam od anglického slova, které překládá, např. (IP) adresa, chytrý (byt) a exportovat (data) – adresa, chytrý a exportovat jsou zde užita v novém významu. Lexikální a sémantické kalky lze souhrn-ně označit jako anglicismy překladové (strukturní).Na rozdíl od přejímkových anglicismů nejsou překladové anglicismy zpravidla le-xikograficky podchyceny (nevšímá si jich např. ani Warmbrunn 1994). Nejen proto, že víceslovné jednotky (což je většina lexikálních kalků) jsou pro tradiční lexikografii problém, ale také proto, že vznikají tak rychle a v takovém počtu, že na ně konvenční lexikografie nestačí reagovat. Ještě těžší je to s jednoslovnými sémantickými kalky. Navíc moderní kalky z angličtiny jsou velmi často terminologizované, oborové, tech-nické, profesní či slangové výrazy mimo dosah obecné lexikografie a specializované slovníky se původem slov nezabývají. 32 Text kapitoly je založen na článku: A. Klégr, I. Bozděchová (2022). Opomíjené kategorie anglicismů: lexikální a sémantické kalky. Časopis pro moderní filologii 104 (2): 208–229. Na ověřování významu výrazů a jejich původu se podílel Richard Hitchcock (University of Portsmouth). 33 Např. Görlach (2003: 1) definuje anglicismus jako „slovo nebo idiom, který je svou formou rozpoznatelně ang-lický (pravopisem, výslovností, morfologií nebo alespoň jednou z těchto tří stránek), ale přitom je přijímán jako součást slovníku recipientního jazyka“. 653 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismůVýhodou kalkování (kopírování) anglických slov je, že kalky, zdá se, obvykle ne-působí rušivě a jsou (většinou) srozumitelné i bez znalosti angličtiny. Přitom kalková-ní není o moc pracnější než anglické slovo převzít, zatímco tvoření původních českých novotvarů k anglickým výrazům je náročné a výsledek působí leckdy těžkopádně. Stejně jako přejímky i kalky s sebou často nesou prestiž a jsou spojovány s přida-nou hodnotou (srov. kalk daň z přidané hodnoty, value added tax, VAT) „modernosti“ a žádoucí „progresivnosti“. U mezinárodních slov řecko-latinského původu jako tomo-grafie, kybernetika apod. je těžké určit, zda jde o (adaptovanou) přejímku nebo analogic-ký novotvar (srov. Úvodem). Například u slova kybernetika (z řec. kybernétés, kormi-delník) neuvádí ASCS původ, ačkoliv tento termín zavedl americký matematik a filosof Norbert Wiener v r. 1948, a jde tedy o anglicismus. 3.2 kalky a formální klasifikace přejímání slovNelze mluvit o kalcích a nepřipomenout si krátce to, co bylo o klasifikaci přejímaných slov řečeno v kap. 1 (1.2.2). Většina klasifikací přímo či nepřímo vychází z německé tradice spadající do 19. století. Na tuto tradici navázal a detailně ji rozpracoval Werner Betz (1949, 1959) a následně Einar Haugen (1950, 1956) a Uriel Weinreich (1953). Jejich práce patří ke klasickým studiím v této oblasti a zásadně ovlivnily další vývoj klasifika-ce lexikálních přejímek (výpůjček). Betz (1949, 1959) dělí přejímky na vnější a vnitřní. Přejímkou z vnějšku je pro něj vlastní výpůjčka (Lehnwort, včetně cizího slova) a hyb-ridní a falešná či pseudo-přejímka. Vnitřní přejímky dělí na dvě kategorie: (a) přejatý novotvar (Lehnbildung), a to (i) (doslovný) přejímkový překlad či překladová přejímka (Lehnüberseztung) a volná překladová přejímka (Lehnübertragung, např. Vater-land z latin. patr-ia) a (ii) kreativní novotvar (Lehnschöpfung), domácí slovo inspirované cizím pojmem, které však nevzniklo překladem (něm. Umwelt pro franc. milieu); (b) přejatý význam (Lehnbedeutung; sémantická přejímka, kalk), domácí slovo užité v novém významu (který buď nahradí původní význam, nebo rozšíří polysémii slova). S podobnou, rovněž hojně citovanou klasifikací přichází Haugen (1950, 1956). Na základě dvou principů přejímání, substituce, tj. záměny cizích prvků (morfémů) za do-mácí, a importace cizích prvků do cílového jazyka (spolu s fonemickou substitucí), roz-děluje přejatá slova do tří kategorií: (1) loanwords (přejímky) spojené s morfemickou importací a různým stupněm fonemické substituce; (2) loanblends (hybridní přejímky) s morfemickou importací i substitucí (s rozpoznatelným cizím vzorem); (3) loanshifts (přejímkové posuny) charakterizované morfemickou substitucí (překladem) bez účas-ti importace. Označení „posun“ zdůvodňuje tím, že z hlediska cílového jazyka se jeví pouze jako funkční posuny domácích morfémů. Dodává, že posuny se obvykle označují jako loan translations (překladové přejímky) a semantic loans (sémantické přejímky). Pokud se nový, přejatý význam a původní význam slova překrývají, mluví o „přejím-kové synonymii“, pokud se zcela rozcházejí, o „přejímkové homonymii“. Podobně jako Betz vyčleňuje kategorii „creations“ (kreativní novotvary; viz Lehnschöpfung), kterou 66ale nezařazuje do klasifikace přejímek, protože ji nepovažuje za součást procesu přejí-mání slov. I když tyto výrazy vznikají v důsledku kontaktu s kulturou druhého jazyka, nejde o přímou nápodobu cizí předlohy, ale byly sekundárně („kreativně“) utvořeny v cílovém jazyce. Rozlišuje dva typy kreativních novotvarů: jedny jsou z čistě domá-cích prvků, druhé obsahují převzaté slovo, a proto je označuje jako „hybrid creations“. Někteří autoři v těchto případech mluví o přejímce pojmové na rozdíl od lexikální: pře-vzatý pojem je verbalizován jinak než ve zdrojovém jazyce. Jako samostatnou kategorii vyčleňuje „mezinárodní slova“ dostatečně známá ve většině západoevropských jazyků. Weinreich (1953: 47–62), který vědomě navazuje na Betze, chápe přejímání slov jako lexikální interferenci slovníku jednoho jazyka s druhým. U jednoduchých slov rozlišuje dva typy interference: (1) „transfer fonemické sekvence z jednoho jazyka do druhého“, jehož výsledkem jsou „loanwords“ (s. 47), přejímky; (2) „extenze užití do-mácího slova […] ve shodě s cizím modelem“ (s. 48). Ukazuje, že vnější sémantické ovlivňování může mít různé podoby; kromě rozšíření polysémie domácího slova může převzetí nového významu vést k zániku významu původního apod. U tzv. komplex-ních lexémů (kompozit, derivátů a frází) rozlišuje tři typy interference: (1) lexikální transfer (lexikální přejímky s adaptací podle slovotvorných a syntaktických vzorů cí-lového jazyka), (2) reprodukci pomocí ekvivalentních domácích prvků neboli „loan translation“ (podskupiny jsou stejné jako u Betze: vlastní a volné překladové přejímky a kreativní novotvary; liší se pouze tím, že pod překladové přejímky řadí i překlady spojené se sémantickou extenzí, tzn. sémantické kalky) a (3) kombinaci transferu a re-produkce (hybridní útvary).Zmíněné klasifikace se užívají v podstatě dodnes, pouze s drobnými obměnami většinou terminologického rázu. Tak Hock (1991: 399) pojímá lexikální adopci (lexical adoption; přejímání formy i významu) a přejímkové posuny (loan shifts; sémantické posuny u domácích slov) jako protilehlé póly. Mezi ně klade proces kalkování (cal-quing), vytváření kalků, překladových výpůjček (calques, loan translations). S klasic-kou taxonomií pracuje mj. Haspelmath a Tadmor (2009) a na tuto linii navazují také Matras a Sakelová (2007), kteří rozdíl mezi lexikálními přejímkami a kalky interpre-tují jako rozdíl mezi „matter and pattern replication“, replikace matérie a vzoru. Ma-tras (2020: 256) uvádí, že výraz „calque“ se v současnosti stal široce užívaným termí-nem pro „pattern replication“, replikaci cizího vzoru zejména na úrovni sémantiky jednotlivých slov, ale také na úrovni fráze a věty.3.2.1 kalky v české a polské literatuřeV  české literatuře jsou překladové přejímky všeobecně označovány pojmem kalk. Uvádí ho již PSJČ (Díl II: „slovo vzniklé přímým napodobením cizího jazyka“). O bez-prostředním vlivu francouzštiny svědčí Mathesiova zmínka (1961: 37) o tzv. calques linguistiques. Podstatu kalků („otiskových překladů“) vysvětluje tak, že „cizí výraz se část po části věrně přeloží do češtiny: těžký průmysl podle schwere Industrie (ale angl. basic industry)“. Česká lingvistika přiznává kalkům jako pojmenovacímu prostředku 673 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismůspecifické místo ve slovní zásobě a komunikaci, ale dlouho k nim zaujímala ne zcela příznivý postoj.Nečetné příspěvky o kalcích v češtině (či spíše zmínky o nich v širším kontextu) k nim přistupují nejčastěji z pohledu historického (Batušek 1970; Kamiš 1974; Havlo-vá 1999), stylistického nebo jazykových kontaktů (Kloferová 1998a, b; Šipková 2001; Jaklová 2002), nezřídka bez jejich bližšího vymezení. Filipec (Filipec a Čermák 1985: 122–123) pojímá kalky (a hybridní slova) jako „zvláštní jednotky z hlediska přejíma-jícího jazyka motivované“. Vyděluje tři skupiny kalků: slovotvorné (vznikají překla-dem slovotvorných částí cizích slov), frazeologické a sémantické. Podobně postuluje tři typy kalků Hladká (1996: 101) a Karlíková (2002, 2017). Z dalších autorů zmiňují kalky např. Večerka a kol. (2006), Janovec (2004), který mj. vyzdvihuje roli polokalkování (hybridních kalků), nebo Svobodová (2013a, 2018b). Čermák (2010: 208) poukazuje na obtížnost rozpoznat kalky, jelikož „ve formě slova pro to není žádná opora“. Od předešlých autorů se poněkud odlišuje Nekula (2017), který přejímá terminologii od Matrase (2009/2020) (viz výše).V souvislosti se sémantickými kalky je třeba zmínit pojmy neosémantismus a ne-osémantizace, s nimiž se v české lingvistice pracuje (Martincová 1983, 2005; Range-lova 2005; Kroupová 2013; Procházková 2013 aj.) a které jsou analogické k termínům neologismus a neologizace. Neosémantismus je nový lexikální význam, resp. domácí slovo s novým významem, neosémantizace proces, kterým nový význam vzniká (srov. termín resémantizace, vznik nového významu u přejatého slova v hostitelském jazy-ce). Rozlišují se neosémantismy tvořené jazykovými procesy interními a externími, mezijazykovými, tj. kalkováním (Rangelova 2005). Neosémantismus zavedený pod vlivem cizího jazyka (Mravinacová 2005) a sémantický kalk tedy označují totéž.Za povšimnutí stojí, že poměrně velká pozornost je kalkům věnována v polštině. Vedle článků (např. Nagorko 2013) je třeba zmínit monografie M. Zabawy (2012, 2017), které se zabývají sémantickými kalky v neformální mluvené polštině a neformálními polskými lexikálními a sémantickými kalky v oblasti počítačové technologie. Přede-vším je tu ale rozsáhlá anglicky psaná monografie Witaliszové (2015), která popisuje lexikální kalky (loan translations) z teoretického hlediska a konkrétně pak polské kal-ky z angličtiny. Předkládá přehled předchozích prací o kalcích a kontrastuje lexikální kalky s jinými typy kalků (sémantickými, frazeologickými a syntaktickými) a jinými typy přejímek (hybridy, kreativními novotvary a adaptovanými přejímkami). Lexikál-ní kalk (překladovou přejímku) definuje Witaliszová (s. 57–58) jako „jedno- a víceslov-ný polymorfémní výraz utvořený v cílovém jazyce v procesu nahrazení komponentů cizí předlohy domácími morfémy/lexémy a importování významu cizího etymonu“. Rozeznává několik formálních podtypů překladových přejímek (deriváty, jednoslov-ná a víceslovná kompozita, frazémy a ustálená rčení, přísloví, okřídlená slova a akro-nymy), ale vylučuje hybridní překlady a kreativní novotvary (Haugenovy loanblends a creations).V porovnání s polštinou je v češtině zájem o problematiků kalků spíše okrajový. Z existujících prací lze jmenovat např. monografii o českých kalcích z němčiny A. Půdy (2010). Prací o českých lexikálních a sémantických kalcích z angličtiny rovněž dosud 68mnoho neexistuje (Mravinacová 2005b). Cílem této kapitoly je proto částečně tuto me-zeru zaplnit a upozornit na specifický typ anglicismů, který v současnosti představuje patrně stejně bohatý zdroj nových lexikálních jednotek v češtině jako přejímkové an-glicismy.3.3 materiálová studie3.3.1 předmět zkoumání: vymezení a terminologieStudie zkoumá obě skupiny překladových anglicismů, lexikální kalky (loan translati-ons) a sémantické kalky (semantic loans, loan meanings), a možnosti jejich identifikace (3.3.2). Lexikální kalky vymezujeme podobně jako Witaliszová (viz výše), tj. jako vý-sledek substituce komponentů anglického výrazu českými komponenty. Rozlišujeme přitom přesné (doslovné) a přibližné (volné) překladové reprodukce (Lehnübertra-gung, loan rendition: např. lovec mozků, angl. head hunter). Nicméně na rozdíl od Wi-taliszové k lexikálním (i sémantickým) kalkům připojujeme jako krajní typ také krea-tivní novotvary (Lehnschöpfung, loan creation: např. schránka, angl. clipboard, čistá hra, angl. love game), tj. neologismy, které zprostředkovávají daný pojem, aniž by an-glické slovo překládaly, a to kvůli škálovitému charakteru rozdílu mezi (volným) pře-kladem a nepřímým vyjádřením, které je podstatou kreativního novotvaru. Lexikální kalk, přesný a přibližný, a kreativní novotvar představují z hlediska volnosti repro-dukce originálu kontinuum. Dále na rozdíl od Witaliszové řadíme ke kalkům i hybridní útvary (viz kapitola 5). Hybridní kalky ve vzorku jsou jednak útvary, jejichž anglický komponent je současná přejímka, ale i ty, jejichž složku tvoří přejímkový anglicismus, který je již běžnou součástí českého lexika (tzn. je v češtině usazený dvacet třicet let a déle), např. skaut, kouč, ranč, internet. Pro jednoslovné polymorfémní lexikální kalky (složeniny, four-wheeler > čtyřkolka, a odvozeniny, influencer > ovlivňovatel) užíváme pracovní termín slovotvorné kalky, pro víceslovné výrazy označení kolokační kalky. Důležitým kritériem pro zařazení mezi lexikální kalky je, že přeložený úvar musí být lexikální jednotka (nikoli překlad syntaktické fráze). Jen okrajově zahrnujeme mezi kalky i některá spojení (n-gramy), jejichž status lexikální jednotky je nevyhra-něný (socially responsible > společensky odpovědný, workplace bullying > šikana na pracovišti). Na rozdíl od Witaliszové necháváme stranou větné útvary (přísloví, rčení, výroky, okřídlená slova), tedy to, co Čermák (2007: 438-445) označuje jako propoziční frazéímy a idiomy, a omezujeme se na slovní jednotky. Je zřejmé, že pojem překladová přejímka, lexikální kalk, přináší řadu úskalí a otá-zek: Kdy se překladový ekvivalent stává lexikálním kalkem, kde je hranice mezi sta-tisticky významným souvýskytem slov a kalkem? Máme za kalky považovat vědecké internacionalismy, které sice vycházejí z anglické předlohy, ale jsou utvořené řecko--latinskými afixy a afixoidy sdílenými většinou evropských jazyků? Kde je hranice pojmu lexikální jednotka z lexikologického hlediska, jsou překlady citátů a dalších 693 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismůtextových jednotek kalky? Problém představuje i frekvenční hledisko: máme přihlížet k četnosti výskytu výrazu, a pokud ano, podle čeho stanovit limit? Sémantické kalky, jejichž podstatou je substituce anglického slova domácí for-mou, která je ale užita v novém významu (sémantická extenze, neosémantismus) pod vlivem angličtiny, rozdělujeme na volné (samostatně stojící: ambasador, ikona (na mo-nitoru)) a vázané (jsou součástí kolokačního kalku: umělá inteligence). Například ad-jektivum mobilní ve výrazu mobilní aplikace neznamená ani „pohyblivý“, ani „pohotový k užití“ (definice v SSJČ a SSČ), ale v tomto spojení označuje komunikaci přes chytrý přenosný telefon, a podobně slovo aplikace neoznačuje „použití“ nebo „přenesení“, jak uvádí SSJČ i SSČ, ale speciální počítačový program či software. 3.3.2 pracovní identifikace kalkuPrvním krokem při vyhledávání kandidátů pro status lexikálního kalku je najít ko-respondující české a anglické útvary (stejného významu) a ověřit primárnost ang-lické formy. Tu lze prokázat buď přímo, nebo nepřímo na základě zvážení okolností a dostupných informací. Druhý, nepřímý způsob s sebou přirozeně nese riziko omylu (např. možnost, že český výraz vznikl nezávisle na anglickém). Toto riziko se zde sna-žíme částečně kompenzovat velikostí vzorku. Určení lexikálního kalku přímým důkazem znamená, že původnost anglického výrazu lze jednoznačně doložit, typicky prokázáním autorství nebo evidentním půvo-dem. Ve vzorku se vynořilo několik skupin doložitelných modelů, předloh pro český překlad:1. název knihy, článku anglicky píšícího autora: absurdní drama (kniha M. Esslina Absurd Drama, 1965); božská částice (kniha L. Ledermana The God Particle, 1993); 2. kulturně-politický pojem užitý konkrétní osobou: studená válka (Cold War; George Orwell v eseji „You and the Atomic Bomb“, 1945); politická korektnost (political cor-rectness; Toni Cade Bambara, The Black Woman, 1970); 3. odborný termín zavedený konkrétní osobou: dědění rysů (feature inheritance; amer. lingvista Noam Chomsky, 2007); globální vesnice, horká média, chladná média (global village, hot media, cold media; kanadský filosof M. McLuhan); 4. jev, objekt apod. pojmenovaný po konkrétní osobě z anglofonní oblasti: Brownův pohyb (Brownian motion; skotský botanik R. Brown); Higgsův boson (Higgs boson; britský fyzik Peter Higgs);5. sportovní termín (daný pravidly, tradicí) ve sportu z anglofonní oblasti: šťastný poražený (lucky loser: tenis); držení protihráče (holding the opponent; lední hokej); náhlá smrt (sudden death; kopaná, americký fotbal, hokej, golf, baseball); zlatý gól (golden goal; kopaná, ragby, lakros aj.); nevynucená chyba (unforced error; tenis, volejbal, baseball); 6. název pro zařízení, přístroj vynalezený v anglofonní zemi: jestřábí oko (Hawk-Eye; Brit P. Hawkins, 2001); detektor lži (lie detector; USA); alarm do auta, autoalarm (car alarm, neznámý vězeň, Denver, 1913); vznášedlo (hovercraft; Brit Ch. Cocke-70rell); sekačka na trávu (lawn mower, vynalezl a patentoval E. Budding r. 1830 v An-glii); 7. název instituce, organizace apod. anglofonní provenience: Armáda spásy (Salvati-on Army, W. Booth, 1865, USA); Spojené státy americké (The United States of Ame-rica); Svědkové Jehovovi (Jehova’s Witnesses; J. F. Rutherford, 1931, USA);8. událost v historii některé z anglofonních kultur: černý čtvrtek (Black Thursday; 24. 10. 1929, krach na americké burze); černý pátek (Black Friday; den po Dni díku-vzdání v USA, začátek slevové nákupní sezóny); 9. svátek pocházející z  anglofonní země: Den bílé hole (White Cane Day; zaveden r. 1964 v USA prezidentem L. B. Johnsonem); Den díkůvzdání (Thanksgiving Day, svátek v USA); 10. sociopolitický koncept příznačný pro anglofonní zemi a společnost: zelená karta (green card; v USA dokument umožňující trvalý pobyt); první národy (First Na-tions; kanadský termín pro původní obyvatele); generace X, Y, Z (Generation X, Y, Z; USA).Vedle těchto případů, tvořících jen menší část lexikálních kalků ve vzorku, usuzu-jeme dále podle jiných ukazatelů na neologismy vzniklé překladem. Právě tyto případy jsou v češtině často pociťovány jako nové, neobvyklé, příp. jako cizorodé (alespoň do doby, než jsou vlivem zejména sdělovacích prostředků institucionalizovány). K těmto dalším indikátorům patří: (i) signalizace anglického původu v textu (např. v hesle Wikipedie): „Dotyková ob-razovka (anglicky touchscreen) je v informatice označení pro …“; (ii) výraz je uváděn v anglických slovnících, a tedy možnost, že přešel do angličtiny z češtiny, je menší než naopak (např. contact sport > kontaktní sport); (iii) předpokládaný kalk je z oblasti, oboru, odvětví, které v posledních desetiletích zažívají největší rozmach v anglofonní sféře, odkud výrazy pronikají do českého prostředí; typicky jde o termíny z technické oblasti (např. výpočetní technika, informační věda) a celé řady vědních a aplikovaných oborů (informatika, fyzi-ka, astronomie, genetika, evoluční biologie, environmentální vědy, pedagogika, andragogika, kulturologie, lékařství, administrativa vědy a výzkumu atd.); (iv) daný výraz se začal užívat teprve v průběhu posledních třiceti let (dříve není v češtině doložen, typicky v SSJČ nebo ASCS) v souvislosti se zmíněnými obory, profesemi (a módními trendy), které se u nás prosazují v tomto období; (v) tyto výrazy představují z hlediska běžné češtiny neobvyklá kolokační spojení le-xikální i věcná (prázdné kalorie < empty calories, hluboké učení < Deep Learning, dvojitě slepý < double-blind), leckdy v důsledku doslovného, resp. chybného pře-kladu (mýdlová opera < soap opera), v některých případech působí neústrojně (pracovat vzdáleně < work distantly, impakt faktor < impact factor); (vi) obsahují české novotvary vynucené potřebou překladu, např. advokační, produk-tový, chybový (advokační skupina < advocacy group, produktový specialista < pro-duct specialist, chybový kód < error code); 713 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů(vii) výraz (předpokládný lexikální kalk) obsahuje jeden nebo i více prokazatelných sémantických kalků, např. (multikonferenční) aplikace, (příjmová) distribuce, dopadový (studie), funkční (oblečení), hloupý, chytrý, inteligentní (telefon); (viii) kombinuje se domácí/zdomácnělé slovo (popř. sémantický kalk) se starším pře-jímkovým anglicismem (optický internet < fiber optic internet; technologický skaut < technology scout), popř. dvě starší přejímky (sex kouč < sex coach).Tyto indikátory se mohou kombinovat a společně upozorňují na pravděpodobné kalky. Korespondence českého a anglického výrazu je sice signálem možného kalku (překlad z češtiny do angličtiny je méně pravděpodobný), sama o sobě však nestačí. Původ výrazu je třeba ověřovat. Zdánlivě anglické výrazy mohou ve skutečnosti před-stavovat pseudoanglicismy, tedy neologismy vytvořené v češtině na základě angličtiny (viz kap. 2). To je nejspíše případ termínu „last instance supplier“, dodavatel poslední instance, který se ve smyslu dodavatel energie vyskytuje pouze na českých, sloven-ských, bulharských a rumunských webových stránkách (propojených českým doda- vatelem).Vyhledávání a určování sémantických kalků je neméně náročné. Prvním signálem je nové, překvapivé užití slova, které nutí (českého) mluvčího přehodnotit a rozšířit okruh jeho významů, případně si nový význam vyhledat. Na angličtinu jako zdroj nového významu usuzujeme jednak z kontextu, ve kterém se slovo vyskytuje, jednak z podobnosti s anglickým významem. K významovým posunům dochází často v rámci lexikálních kalků. Překlad anglického výrazu leckdy nutí k posunu významu některé-ho z českých komponentů. Lexikální kalky tak mohou být zdrojem vázaných sémantic-kých kalků. Při ověřování je nejprve ztotožněn anglický význam, kterému předpoklá-daný český neosémantismus odpovídá, a pak je pomocí českého slovníku zjišťováno, zda jde o nový význam, či nikoli. Použit byl Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), Slovník spisovné češtiny (SSČ) a Akademický slovník cizích slov (ASCS), které repre-zentují jazykovou situaci do začátku 90. let. Pokud není význam ve slovníku doložen, předpokládáme, že jde patrně o neosémantismus ovlivněný angličtinou. Stejně jako u lexikálních kalků jde často o „kvalifikovaný odhad“ (angl. educated guess). 3.3.3 sestavování vzorku kalků Vzorek (viz Příloha II) je výsledkem příležitostného sběru, tj. nevznikal tak, že by byla vybrána určitá odvětví (např. počítačová technika), a ta pak systematicky vytěžována. Oblasti, z nichž byly kalky získávány, jsou velmi různorodé, což dává představu o šíři výskytu kalků. Vzorek obsahuje 1360 položek, ale jejich počet je spíše orientační: jed-nak kvůli způsobu sběru, jednak proto, že vzorek zahrnuje řadu položek s variantami, které by bylo možno započítat zvlášť, a počet tak rozšířit (bankéř, bankéřka < banker, černá skříňka/schránka < black box, sluneční/solární panel < solar panel). Je také nutno počítat s určitou mírou chybovosti. Než byl kalk zařazen do vzorku, byl český i anglický výraz vyhledáván na Googlu a bylo ověřováno, v jakém počtu se na webu vyskytují a zda nejde pouze o ojedinělé 72výskyty. Pomocí Googlu byly pak podle možnosti zjišťovány i další informace o přísluš-ném slovním spojení, pojmu, jevu a referentu, především v angličtině (ve Wikipedii aj.), např. jakou má historii, kdy a kde vznikl, národnost autora, vynálezce a podobně. Pro češtinu byly kromě informací ve slovnících užitečné i občasné přímé odkazy na českých webových stránkách na anglický původ (např. v českých terminologických glosářích, ale i v článcích novin, časopisů a jinde). 3.4 rozbor vzorkuCelkový vzorek 1360 kalků se skládá ze dvou souborů, z lexikálních kalků a sémantic-kých kalků (podstata obou typů je stejná). Soubory lexikálních kalků (1065 položek; 78,3 %) a sémantických kalků (295 položek; 21,7 %) byly nicméně analyzovány zvlášť vzhledem k jejich specifičnosti. Kvantitativní popis kalků, strukturní a slovnědruho-vý, poskytuje jen povšechný obraz s ohledem na povahu sběru položek. I přesto lze očekávat, že jejich kvantitativní charakteristiky mají svou výpovědní hodnotu o tíh-nutí kalků k určitému slovnímu druhu, strukturní formě (u lexikálních kalků) a sé-mantickým vazbám (u sémantických kalků), pokud tyto vlastnosti vyplývají z jejich inherentní povahy a funkce. Oba typy kalků nacházíme v podstatě ve stejných sférách lidského života a počíná-ní jako přejímkové anglicismy. Vyjmenovat se je pokusili např. Nekula (2004) a Bozdě-chová (2017a). Na nejobecnější rovině bychom je mohli zahrnout pod všech pět sektorů ekonomiky (od primárního až po kvintérní) a v rámci nich konkrétně jmenovat ještě další, např. zemědělství, těžbu, průmysl, zdravotnictví nebo vojenství. Potvrzuje se to, co Bozděchová (2017a) uvádí o anglicismech obecně, totiž že v „odborných oblas-tech […] napomáhají sjednocování terminologie a často fungují zároveň jako evrope-ismy a internacionalismy“.3.4.1 lexikální kalky: strukturní popis a další rysyRozbor vzorku lexikálních kalků (1065 položek) ukazuje, že v něm nápadně převažují dvouslovné výrazy (861; 80,8 %). Podstatně méně je výrazů jednoslovných (72; 6,8 %) a trojslovných (114; 10,7 %) a nejméně výrazů obsahujících čtyři a více slov (18; 1,7 %), včetně spojek a předložek. Distribuce jednoslovných (slovotvorných) kalků a více-slovných (frazeologických, kolokačních) kalků ve vzorku nemusí přirozeně odrážet skutečný stav v jazyce, nicméně naznačuje určitou tendenci. Některé anglické výrazy mají v češtině variantní podobu, např. jednoslovnou i dvouslovnou (staple gun > spon-kovačka, sponkovací pistole), nebo naopak podobu delší (same-sex marriage > stejnopo-hlavní manželství, manželství (osob) stejného pohlaví). I když si počet slov ve zdrojovém a cílovém výrazu většinou odpovídá, neplatí to vždy: magnetic resonance imaging, MRI > magnetická rezonance. Z hlediska slovnědruhového výrazně (viz 3.4.3) převa-733 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismůžují substantiva (1020; 95,8%). Adjektiva (40; 3,7%) a především slovesa (5; 0,5%) se vyskytují jen okrajově. Substantiva jsou nejvíce zastoupena ve skupině dvouslovných výrazů, což je – stejně jako v ostatních skupinách – dáno jejich celkovou převahou. Ad-jektiva jsou stejnou měrou jednoslovná a dvouslovná; ze čtyř sloves jsou tři dvouslovná a jedno tříslovné.Tabulka 2: Zastoupení lexikálních kalků podle strukturypočet slov /slovní druhsubstantiva adjektiva slovesa celkemΣ % Σ % Σ % Σ %1-slovné 52 20 – 72 6,82-slovné 837 20 4 861 80,83-slovné 113 – 1 114 10,74- a víceslovné 18 – – 18 1,7celkem 1020 95,8 40 3,7 5 0,5 1065 100,0Největší skupina – dvouslovné výrazy (861 položek: 837 substantiv, 20 adjektiv a 4 slovesa) – zjevně představuje strukturně a sémanticky prototypický, nejsnáze reali-zovatelný model. Hlavní skupina, substantivní fráze tvořené řídícím členem a přívlast-kem, nejčastěji obsahuje přívlastek shodný (např. augmentovaná realita < augmented reality, energetická chudoba < energy poverty, generická kultura < generic culture, gravi-tační vlna < gravitational wave, hlasový asistent < voice assistant, chráněná dílna < shel-tered workshop, komfortní zóna < comfort zone, křídlový oblek < wing suit, kultivované maso < cultured meat, pokračovací mléko < follow-on milk, (ne)vynucená chyba < (un)forced error). Méně častý je pak přívlastek neshodný (např. detektor lži < lie detector, chyba nohou < foot-fault, znečištění ovzduší < air pollution). O dvouslovných adjekti-vech (např. kriticky ohrožený < critically endangered, sociálně znevýhodněný < socially disadvantaged) a slovesech (přestat sledovat < unfollow) viz 3.4.3. Možným důvodem pro vysoký výskyt dvouslovných kalků může být jednak to, že sdružují kalky ze všech oblastí a stylistických rovin, jednak to, že překládají anglická sousloví i kompozita. Tříslovné výrazy (114 položek: 113 substantiv a 1 sloveso, pracovat z domova < work from home) a nejmenší skupina ve vzorku, čtyřslovné a delší výrazy (18 substantiv), jsou nejčastěji zastoupeny odbornými souslovími a termíny, pro které je mj. charak-teristické užívání zkratek, např. asistent nouzového brždění < emergency brake assist (EBA), časově závislá analýza < time-dependent analysis (TDA), digitální humanit-ní vědy < digital humanities, geneticky editované potraviny < gene-/genetically edited foods (GEF), nízká frustrační tolerance < low frustration tolerance, chronický únavový syndrom < chronic fatigue syndrome, kosmické mikrovlnné pozadí < cosmic microwave background (CMB), negativní uhlíková/karbonová stopa < negative carbon footprint, obchodovatelné emisní povolenky < tradeable emission permits, obnovitelné zdroje ener-gie < renewable energy resources, potenciálně nebezpečný asteroid < potentially hazar-dous asteroid, rámcový vzdělávací program (RVP) < Framework Educational Programme 74(FEP), řízení lidských zdrojů < human resources management (HRM), umělá neuronová síť < artificial neural network (ANN). Čtyřslovné a delší lexikální kalky (18; 1,7 %) jsou podobně jako trojslovné zastoupe-ny pouze rozvitými substantivními frázemi. A podobně jako u trojslovných kalků jde vesměs o terminologická sousloví: atmosférický model všeobecné cirkulace < atmosphe-ric general circulation model (AGCM), Červený seznam ohrožených druhů < Red List of Threatened Species, metoda dvojitě značené vody < doubly labelled water method (DLW method), daň z přidané hodnoty < value added tax (VAT), porucha pozornosti s hyperak-tivitou < attention-deficit/hyperactivity disorder (ADHD), jev „mám to na jazyku“ < the tip-of-the-tongue phenomenon, obecné/všeobecné nařízení o ochraně osobních údajů < General Data Protection Regulation.Jednoslovné, tj. slovotvorné lexikální kalky (72 položek: 52 substantiv, 20 adjek-tiv) zahrnují kompozita (53 položek) a v menší míře deriváty (19 položek). Kompozita různého typu (včetně afixoidních; srov. Ziková 2001) se patrně snáze kalkují, zejména substantiva (37 položek): radiobudík < radio alarm clock, křovinořez < brushcutter, zla-tokop < gold digger, rudokožec < redskin, náctiletý < teenager, audiokniha < audiobook, databáze < database, samofinancování < self-financing, sebepoškozování < self-mutila-tion, superpřenašeč < superspreader, ultramaraton < ultramarathon, multikonference < multiconference, čtyřkolka < four-wheeler, elektrokolo < electrobike, farmakoekonomika < pharmacoeconomics, nekroplanetologie < necroplanetology, kyberšikana < cyber bully-ing, kryptoměna < cryptocurrency. Adjektivní kompozita (16 položek) zahrnují např. biozdrojový < biosource, volnočasový < leisure(-time), blbuvzdorný < foolproof, nízko/středně/vysokopříjmový < low-/middle-/high-income (family), samoopalovací < self--tanning, vícestopý < multitrack (recording).Početně menší skupina jednoslovných derivačních kalků (19) obsahuje především substantiva (15 položek), která jsou tvořena sufixací, nejčastěji deverbativním sufixem -č: (webový) přehrávač < (web) player, zvýrazňovač < highlighter a desubstantivním su-fixem -ovač: topinkovač < toaster34. Ale objevují se i další sufixy: ovlivňovatel < influen-cer, sebíčko < selfie35, turismus < tourism, informatika < informatics. Vyskytla se i prefi-xace: kogenerace < co-generation (společná výroba elektřiny a tepla). U některých slov usuzujeme na kalk na základě původu a historie denotátu, např. sešívačka < stapler (patent v 2. pol. 19. st. v Británii a USA, moderní verze z r. 1941), mrazák, mraznička < (home) freezer (1940 v USA). Čtyři adjektivní kalky obsahují prefixaci (podle význa-mu anglické předlohy, dva poslední i podle její struktury): bezlepkový < gluten-free, zabroukovaný < bugged (operating system), nebinární < non-binary, předkontaktní < pre-contact. Ve vzorku je zahrnuta i malá skupina hybridních kalků, překladů složených z domácího/zdomácnělého slova a přejímky, např. internetová kavárna (internet café), kradeware (stealware), kulturní šok (culture shock), plážový volejbal (beach volleyball), 34 Konkrétně: přehráva(t) > přehráva-č, zvýrazňova(t) > zvýrazňova-č; topink(a) > topink-ovač. 35 Podobně kreativní je kalk nejka (krácené kompozitum z „nejlepší kamarádka“) překládající angl. bestie.753 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismůtyčový mixér36 (stick blender), světelný smog (light smog), větrná farma (wind farm), zlatý set (golden set)37. Protože přejímky jako šok, farma, set a další jsou v českém lexiku již po desetiletí zabydlené, můžeme je považovat za podskupinu domácích lexikálních kalků. Existují i paralelní domácí a hybridní kalky, např. shluková analýza / klastro-vá analýza (cluster analysis), vyskakovací okno / pop-up okno (pop-up window), externí baterie / powerbanka (powerbank). Kalky mohou také alternovat s přejímkovými an-glicismy (černý pátek / Black Friday, Davisův pohár / Davis Cup). Ke kalkům řadíme i výrazy, které se na první pohled mohou jevit jako materiálové přejímky (elektroko-lo, fotobanka, databáze, impakt faktor). Jeden nebo všechny jejich komponenty (volné i vázané) jsou typicky internacionalismy a oba jazyky je sdílejí. Při přenášení výrazu do češtiny nedochází k přejímání nové formy, pouze k záměně anglické za českou na základě anglické předlohy stejně jako při překladu jiných anlgických slov. Lexikální kalky lze hodnotit i z hlediska lexikální ustálenosti, lexikalizace. Ačkoli bereme kalky z definice jako lexikální jednotky, zejména frazeologické (bílé límečky < white collars; úředníci, kancelářští pracovníci) a terminologické (bezúčelová půjčka < non-purpose loan), některé kalky mají povahu spíše fixní kolokace (globální katastrofa < global catastrophe). Sémanticky tvoří kontinuum od doslovných, kompozicionálních pojmenování (chyba nohou) až po výrazy nekompozicionální (převrácená třída, přiroze-ný výběr, rychlá móda, slaměný panák aj.). Jejich terminologický charakter závisí někdy na kontextu. Výrazy globální katastrofa, klíčové slovo nebo rychlý internet budou chápá-ny jako technické termíny spíše v odborném než v laickém diskurzu. Lexikální kalky mohou existovat ve více překladech. Koexistující varianty (soubory cookie, soubory cookies, cookies soubory) mohou být distribučně rovnocenné, případně jedna z nich je většinová (změna klimatu, změna podnebí, klimatická změna) a časem může převážit. Varianty jsou výrazem překladové neustálenosti (vesmírná agentura / kosmická agentura, genová exprese / exprese genu, úkolová analýza / analýza úkolů, analo-gový / analogický astronaut). Naopak jeden český kalk může překládat různé synonym-ní výrazy (decaffeinated, caffeine-free > bezkofeinový). Jiná situace je v případě české-ho termínu časoprostor, který je v češtině vytlačován překladovým kalkem prostoročas z angl. space-time38. Podle míry doslovnosti překladu můžeme mluvit o přesném kalku (všechna slova originálu a překladu, včetně gramatické struktury, si doslovně odpovídají) a volném kalku (srov. Betzův pojem Lehnübertragung). Volný kalk může být např. formálně asymetrický, tzn. originál a překlad se neshodují v počtu komponentů (sparkling wa-36 Anglické mixer, česky mixér, je příkladem resémantizace (změny významu v přejímajícím jazyce; viz 2.5.2.1). V angličtině znamená především „míchačka (na beton)“ a nikoli „kuchyňský přístroj k tvorbě pyré, šlehání a hnětení“, pro který se užívá slovo blender. Tyčový mixér je tedy kombinace kalku a pseudoanglicismu. 37 Zvláštním případem hybridního kalku je nešťastně utvořený výraz Army Den (užívaný v propagačním materiálu českého ministerstva obrany). Vznikl částečným překladem buď z předpokládaného anglického výrazu Army Day, nebo standardního českého názvu Den armády. Oficiální označení tohoto dne v Británii a USA je Armed Forces Day. Naneštěstí české slovo den je homonymní s anglickým den („doupě, nora, brloh“). Zavádějící dvoj-značnost (z hlediska anglických mluvčích) a nejasný původ ho řadí spíše mezi pseudoanglicismy. 38 Vyhledávání v časopisu Vesmír (https://vesmir.cz/cz/) ukázalo 11 výskytů slova „časoprostor“ a 14 výskytů slova „prostoročas“. 76ter maker > výrobník sody, rice cooker > rýžovar, magnetic resonance imaging > mag-netická rezonance) nebo může být kalk rozšířen (roundabout > kruhový objezd). Někdy jsou originál a kalk gramaticky, konstrukčně neekvivalentní (ice climbing > lezení v ledu, internet addiction > závislost na internetu; dishwasher > myčka na nádobí). Jindy odchylka spočívá ve volbě pojmově souvisejícího, ale nikoli přesného slovníkového ekvivalentu: wind turbine > větrná elektrárna, sleeping policeman > ležící policajt, face mask > pleťová maska, ghost particle > virtuální částice, inkjet printer > inkoustová tis- kárna. Extrémním případem lexikální odchylky od originálu jsou kreativní novotva-ry, v nichž je obsah vyjádřen alternativním způsobem (ne vždy jsou považovány za překlady): think tank > mozkový trust, conscientious objector > odpírač vojenské služby/odpírač z důvodu svědomí, image pixelation > čtverečkování obrazu, plunge bra > dekolto-vá podprsenka, powerbank > externí baterie, friendly fire > palba do vlastních řad, email distribution list > e-mailový rozesílač, search engine > (internetový) vyhledávač, life ex-pectancy > naděje dožití.Řada lexikálních kalků je spojena s neosémantizací českého slova, a v tomto smy-slu jde o lexikálně-sémantické kalky. Neosémantizace se týká jedné složky, např. myš, konzole, funkční ve výrazech bezdrátová myš, hrací konzole, funkční oblečení, nebo všech, např. mobilní operátor, inteligentní formulář (nejde o tiskopis). Ve vzorku se vyskytly další speciální případy. Za lexikálně-gramatický (syn-taktický) kalk můžeme označit kombinaci kalku a gramatického anglicismu, např. impakt faktor (impact factor), kde podle anglického vzoru nacházíme antepozici sub-stantiva ve funkci přívlastku (viz Kučera 1995). Z etymologického hlediska předsta-vují některé položky zprostředkovaný kalk, tj. do češtiny přecházejí přes angličtinu z jiného jazyka: ztratit tvář < lose face39, papírový tygr < paper tiger (čínština); okamžik pravdy < moment of truth (španělština). Mezi kalky je i podskupina tvořená kombi-nací vlastní jméno – obecné jméno, např. Kolbův cyklus učení < Kolb’s learning cycle, Cushingův syndrom < Cushing’s Syndrome. Zajímavou formu kalkování představují vý-razy jako produktové řízení < product management, penetrativní sex < penetrative sex, advokační skupina < advocacy group, v nichž je překlad provázen neologizací v češtině. Adjektiva produktový, penetrativní a advokační (od substantiv produkt, penetrace a advo-kacie), která SSJČ nezná, byla vytvořena ve snaze přeložit anglický výraz. Poměrně častým jevem mezi lexikálními kalky jsou skupiny (hnízda) výrazů, kte-ré sdílejí společný komponent, např. satelitní mapa/navigace/přijímač/sledování/sní-mek/telefon < satellite map/navigation/receiver/tracking/picture/phone, řízení času/kvality/projektů/rizik < time/quality/project/risk management. 39 Termín „lose face“ přešel do angličtiny v r. 1876, když britský konzulární úředník v Číně Sir Robert Hart na-psal These from the Land of Sinim – Essays on the Chinese question. V těchto esejích zmínil čínský koncept tiu lien s významem utrpět veřejnou pohanu. 773 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismů3.4.2 sémantické kalky: významové vztahy a další rysyNa rozdíl od lexikálních kalků v případě sémantických kalků domácí lexikální jednot-ka nejen cizí výraz překládá, ale zároveň přitom přejímá jeho význam, který okruh je-jích významů rozšiřuje nebo (některý z nich) nahrazuje. Srovnání vzorku 295 séman-tických kalků (21,7 % z celkového souboru 1360 kalků) s lexikálními kalky z hlediska slovního druhu podává oddíl 3.4.3 níže. Zde se zaměříme na (i) sémantické procesy, které vedou k novému významu, (ii) distribuci volných a vázaných sémantických kal-ků, (iii) formální strukturu sémantických kalků a některé speciální případy: séman-tické kalky u starších anglických výpůjček, sémantické kalky spojené s neologizací v češtině a další.Předpokládá se, že mezijazykové procesy, které mění význam cílových jednotek při překladu, a neosémantizační procesy probíhající uvnitř jazyka, tj. vnitřnějazykové, jsou analogické40. Uvažují se dva typy mechanismů (srov. Rangelova 2005): význa-mové přenosy (metafora a metonymie) a významové posuny (generalizace a specia-lizace, spočívající ve ztrátě, a naopak nabývání dalších sémantických rysů). Genera-lizace a specializace představují vztah kategoriální inkluze (autohyperonymie, resp. autohyponymie), kdy jeden význam slova je podmnožinou jiného významu, a tento vztah se někdy označuje jako lineární polysémie (Cruse 2011: 115–6). Jak přenosy, tak posuny stojí za motivovaností nového významu a vedou ke změnám ve struktuře po-lysémie českého slova. Není mezi nimi ostrá hranice, některé kontexty umožňují obojí interpretaci. Průvodním jevem těchto procesů může být i (de)terminologizace daného slova. Není-li změna významu českého slova motivovaná (tj. přejatý význam nesouvisí s jeho původními významy), mluvíme o homonymii. O homonymii mluvíme i tehdy, mají-li anglické a české slovo společný etymon, ale jejich významy již přesto synchron-ně nesouvisejí (jde de facto o faux amis41). Přenosy a posuny u nového významu zde posuzujeme vzhledem k významu české-ho slova (u starších anglických přejímek vzhledem k významu v češtině). Tabulka 3 ukazuje, že nový význam je vzhledem k (nejbližšímu) českému význa-mu nejčastěji metaforickým přenesením (45,1 %), druhým nejfrekventovanějším vzta-hem je specializace, zúžení oproti původnímu českému významu (33,2 %). Podstatně nižší výskyt má metonymický vztah a generalizace, obojí s podobným zastoupením (metonymie 5,8 %, generalizace 6,1 %), a ještě nižší kosémie42 (1,7 %). Poměrně vysoký je počet případů, u nichž se vztah mezi importovaným významem a některým z význa-40 I když Rangelova (2005: 160) uvádí vliv cizího jazyka jako jeden z faktorů zakládajících vlastní typ sémantických neologismů a rozlišuje dvě skupiny neosémantismů, druhotné přejímky, internacionalismy (auditor, promoce, globální) a domácí slova stimulovaná cizím jazykem (myš, koš, harašení, brousit), mechanismy vzniku nového významu se u nich v principu neliší od vnitřnějazykové neosémantizace. 41 V kontrastivní lingvistice termín faux amis, falešní přátelé, označuje slova ve dvou či více jazycích, která mají stejnou nebo podobnou formu, ale různý význam.42 Kosémie, lexikální víceznačnost na pomezí polysémie a homonymie; různé významy slova, které sice sdílejí na rozdíl od homonymie sémantický komponent, ale nespojuje je vztah sémantické derivace, jak je tomu u polysé-mie (srdcař, kardiolog; osoba se srdeční chorobou; zapálený, odhodlaný člověk) – srov. Hladká 2017. 78Tabulka 3: Sémantické kalky – vztah nového významu k původnímusubstantiva adjektiva slovesa příslovce celkemΣ % Σ % Σ % Σ % Σ %metafora (m-g) 84 25 23 1 133 45,1metonymie 15 2 – – 17 5,8specializace (s-m) 62 28 18 – 98 33,2generalizace 17 1 – – 18 6,1kosémie 3 2 – – 5 1,7homonymie 14 9 11 – 24 8,1celkem 195 66,1 67 22,7 32 10,8 1 0,3 295 100,0Pozn.: m-g, kombinace metafory a generalizace; s-m, kombinace specializace a metaforymů českého slova těžko hledá, resp. nezdá se, že by nějaký existoval. Takové případy označujeme jako homonymii (8,1 %).Tomuto celkovému rozložení víceméně odpovídá poměrné zastoupení vztahů u substantivních kalků, což je dáno velikostí této skupiny (195; 66,1 % všech séman-tických kalků). Ve většině případů představuje nový význam v rámci substantiv meta-forický přenos (84; 43,1 %), např. (podnikatelský) akcelerátor, bruslení (na lyžích), čára (šňupat čáru), eso (tenis), historie (h. vyhledávání na webu), (podnikatelský) inkubátor, (umělá) inteligence, kapsa (pool, snooker), (hrací) konzole, koš (basketbal), lišta (l. zálo-žek), (chatovací) místnost, (externí) paměť, (cloudová) platforma, (softwarový) robot, (očekávaný) scénář [= průběh], (herní) stanice, (uhlíková) stopa, těžba (t. kryptoměn), troll (na internetu), (strojové) učení, účet (na Googlu), vyhoření (psychický stav).Druhým nejčastějším typem změny z  původního českého významu k  novému u substantiv je specializace (62; 31,8 %): adresa (IP adresa), auditor (soudce > finanč-ní posuzovatel, kontrolor), diskurz (rozmluva > typ promluvy, politický, vědecký d.), dokument (listina > elektronický, např. PDF soubor), excelence (výtečnost > špičková kvalita výzkumu, vědy apod.), fórum (fyzické místo > internetové f.), hostitel (osoba > počítač, IP hostitel), hůl (hokejová hůl), importovat (dovážet > dodávat, importovat data), kohorta (skupina, družina > zkoumaná skupina populace), inflace (zvyšování objemu (oběživa) > rozpínání vesmíru), konference (fyzické setkání > online k.), me-chanika (mechanismus > disková m.), metař (hráč v curlingu), podpis (elektronický p.), program (počítačový p.), status (s. na Facebooku), transkripce (automatický přepis au-dio-, videonahrávky na text), trik (ve skateboardingu). Další vztahy, generalizace a metonymie, jsou zastoupeny v daleko menší míře, byť na rozdíl od metafory a specializace o něco častěji než v celém souboru. V pořadí na tře-tím místě představuje nový význam v češtině generalizaci (17; 8.7 %): agenda (souhrn úředních úkonů > seznam cílů: strategická výzkumná a.), banka (databanka), farmář (zemědělec, český f.), hit (úspěšná hudební nahrávka > úspěšný výrobek, populární 793 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismůaktivita ap.), kouč (sportovní trenér > nutriční, vztahový k.), navigace (lodi, letadel > GPS navigace), šikana (byrokratická, policejní > š. na pracovišti, školní š.)43. Následuje vztah metonymie mezi novým a  původním českým významem (15; 7,7 %), např. administrativa (správa > vláda), dřevo (dřevěná golfová hůl), expertíza (znalecký posudek > odborná znalost), hra (tenis, gem), sex (pohlaví, pohlavní pud > pohlavní styk), zážitek (prožitek > druh rekreace). Ve třech případech (1,5 %) lze u substantiv mluvit o kosémii: nabíječka (n. na ji-trnice × n. mobilních telefonů), nálož (trhavina × virová nálož) a technologie (výrobní postup × technika; viz pozn. 45).U  zbytku substantiv (14; 7,2 %) je spojení mezi novým významem a  významy domácího slova nezřetelné – nový význam se tak z hlediska češtiny jeví jako nemo-tivovaný (jde o faux amis) a v tomto smyslu zde mluvíme o homonymii, např. eviden-ce (vedení záznamů, přehled × důkaz), koks (coke, cocaine), kompetence (pravomoc × schopnost), logistika (směr v logice × přesun a zásobování), opera (opera × rozhlasový, televizní seriál), resort (obor působnosti; úřad × letovisko), sada (soubor × tenisový set), (počítačový) soubor, (vlasový) stylista (obratný pisatel × kadeřník) nebo promoce (předávání diplomu × propagace). V některých případech je neosémantizace spojena s kreativní obměnou českého slova, např. botička z angl. (wheel/parking/Denver) boot je zdrobnělina, kterou ang-lická forma explicitně nevyjadřuje (podobně chůvička < [electronic] nanny). Anglické mule (mula, technicky kříženec koně a osla) ve významu „drogový kurýr“ nahrazuje v češtině osel, výraz thumbs-up překládá české (dát) palec a slovo feedback (of keys) se převádí jako odezva (kláves při úhozu). Adjektivní sémantické kalky (67; 22,7 % všech sémantických kalků) zahrnují nej-častěji případy specializace (28; 41,8 %): alternativní (variantní > přírodní, nekonform-ní), bezpečný (b. sex, nevedoucí k těhotenství, pohlavní nemoci), binární (obsahující dvě složky, dvojčlenný – b. osoba, identifikující se buď s mužským, nebo ženským gende-rem na rozdíl od nebinární osoby), cílový (c. rovinka – c. skupina), funkční (mající funk-ci – antibakteriální (oblečení)), hybridní (smíšený – poháněný benzinem a dalším typem energie, zejm. elektřinou), korektní (správný – společensky přijatelný), kultovní (nábo-ženský – obdivovaný, populární), ohrožený (o. druh, před vymřením), organický (vyro-bený bez chemie), penetrační (p. nátěr > p. sex), satelitní (s. telefon, užívající satelit).Druhým nejčastějším základem importovaného významu u adjektiv je metafora (25; 37,3 %), např. čistý (energie), chytrý (telefon), inteligentní (žárovka), měkký/tvrdý (droga, cíl), pirátský (kopie), propletený (částice), šedý (ekonomika), špinavý (bomba), toxický (vztah), vyhořelý (člověk), zelený (dohoda), živý (míč); srov. též (výuka) na míru. Dvakrát (3,0 %) se vyskytla metonymie (zážitkový pobyt) a kosémie (1,5 %; humánní: „droga není vhodná k humánní spotřebě“), jeden případ je hodnocen jako generali-zace (globální: celkový > celosvětový). U ostatních adjektiv je vztah nového významu k jejich významu v češtině nejasný a hodnocen jako homonymie (9; 13,4 %); pro lepší 43 V uvedených příkladech jde o poněkud volné zařazování do této kategorie.80představu je v závorce nejprve uvedeno substantivum, s kterým se adjektivum běžně spojovalo dříve, potom substantivum, s nímž se adjektivum užívá v přejatém význa-mu: citlivý (člověk × údaj), korpusový (hudební nástroj × lingvistika), logistický (spi-sy × aktivita, sklad, tj. pečlivě organizovaný, koordinovaný), pilotní (kabina × studie, tj. testovací), resortový (pův. tvar adjektiva: resortní ministr × novotvar resortový ho-tel). Dalo by se říci, že kosémie a homonymie vzniká (mechanickým) překladem tam, kde se anglické a české slovo sice částečně významově překrývají, ale jejich polysémie se utvářela odlišně. Mezi slovesnými sémantickými kalky (32; 10,8 %) převažují metaforické význa-my (23; 71,8 %), např. bruslit (na lyžích), dědit (d. vlastnosti vázaného zájmena), imu-nizovat (počítač), navštívit (webovou stránku), otevřít (počítačový soubor), podávat (v tenise), sklízet (data uživatele), surfovat (po internetu), uložit (soubor), vložit (text pomocí myši). Dále jsou to specializované významy (8; 25,0 %), např. instalovat (Win-dows 11), kopírovat (text pomocí myši), podporovat (aplikace pro Android), sledovat (na Facebooku), a jeden případ významu nemotivovaného, degradovat (zbavit hodnosti × zhoršit se, „školství degradovalo“), tedy homonymie. Vzorek obsahuje i jedno metafo-rické příslovce: (pracovat) vzdáleně, tj. z domova. V některých případech je jednoznačné odlišení významového posunu od přenese-ného významu obtížné (srov. Rangelova 2005: 170), např. aktivní, pasivní (dům; ener-geticky efektivní) je zároveň metaforickým i specializovaným užitím. Také změna vý-znamu u slov karta (platební, síťová) a realita (augmentovaná, virtuální) je založena na podobnosti a specializaci. Ve slově ambasador (ve významu zástupce, propagátor spo-lečnosti, instituce) je metafora spojena s rozšířením významu (zástupce obecně, nejen diplomatický). Podobně je tomu u slova ikona (uctívání je přeneseno z Krista nebo sva-tých na jakoukoli osobu). Vzhledem k malému počtu a pro zjednodušení byly kombi-nace s generalizací zařazeny pod metaforu, kombinace se specializací pod specializaci. Dále se ve vzorku mezi substantivy a adjektivy vyskytly položky, u nichž registru-jeme ne jeden, ale dva nové významy. Jedná se tedy o několikanásobné sémantické kalky, např. farma (zemědělský závod; hokejová farma), koš (basketbalový; ikona na monitoru), modul (lunární, raketový; počítačový), monitor (počítačový m.; dohlížitel, m. klinických studií), okno (vyskakovací; chatovací), platforma (počítačová p., typ po-čítače a příslušného softwaru; programové uskupení, např. členové Výzkumně-vzdě-lávací platformy), stopa (uhlíková, zvuková); měkký, tvrdý (věda [ne/exaktní]; droga [ne/návyková], cíl [ne/chráněný]), špinavý (energie [z emisních zdrojů]; bomba [ra-dioaktivní]), horký (novinka [aktuální]; linka [krizová]), čistý (energie [z neemisních zdrojů]; hra [při níž soupeř nezískal výměnu]; slogan Špinavé ruce, čisté prachy, tj. ne-spojené se zločinem). Slovo čistý získalo nové významy při překladu odlišných slov: clean (energy, mo-ney) a love (v tenisu love game, „čistá hra“, tj. hra s nulovou ztrátou bodů). Podobně slovo karta překládá dvě různá anglická slova: payment card (platební karta) a Network Interface Controller (síťová karta). Tento druhý způsob překladu (love > čistý, contro-ller > karta) dokládá ve vzorku ojedinělé případy kreativního překladu, resp. kreativ-ního novotvaru, kdy vyjádření denotátu nevychází z anglického slova. 813 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismůTo je zajímavé zjištění, protože kreativní novotvary (loan creations) se v literatuře spojují pouze s lexikálními kalky, nikoli sémantickými. Zahrnout kreativní nepřímé překlady (controller > karta, love > čistý, desktop > plocha, shortcut > zástupce) mezi sé-mantické kalky by však znamenalo rozšířit pojem neosémantizace, protože ta se běžně chápe jako motivovaný vztah mezi významy (významový přenos, posun) či alespoň nějaký vztah (kosémie, homonymie). Také by z toho vyplývalo, že vnitřnějazykové a mezijazykové neosémantizační procesy (srov. pozn. 40) nejsou zcela totožné: séman-tický neologismus vzniklý kreativním nepřímým vyjádřením je možný pouze v rámci interakce mezi jazyky, kdy jeden z nich prokazatelně přejímá pojem z druhého. Je tedy otázka, zda řadit kreativní novotvary mezi kalky, nebo zda je spíše neklasifikovat jako specifickou, samostatnou skupinu překladových přejímek. Za zmínku stojí dále případy revitalizace původně okrajových (příznakových) českých významů (viz SSJČ): prospekty (výhledy: „Akvizice Telefonicou … zlepší dlou-hodobé prospekty ČT“), vitální ([životně] důležitý, prospěšný: vitální prostor, houby), zážitkový (SSJČ uvádí příklad z K. Čapka zážitková kořist (z cest), který jistě nebyl vzo-rem pro spojení zážitková turistika, dovolená apod.). Adjektivum duální (v SSJČ jazyko-vědný termín duální tvar, koncovka) ožilo teprve ve spojeních duální studium/vzdělávání či duální fotoaparát (angl. dual study/education, dual camera). O revitalizaci lze mluvit i u slova bezdomovec, které se znovu vynořilo jako histo-rický ekvivalent angl. homeless person (viz také slangové bezďák a houmlesák). Oproti původnímu významu („osoba, jejíž domovské právo nebylo lze zjistit“, SSJČ) označuje odlišný a v komunistickém období netolerovaný jev společenské exkluze. Někdy se revitalizace týká slovní formy: tak prohlížeč, překladač a spořič jsou v SSJČ označeny jako řídké nebo zastaralé výrazy. V počítačové oblasti byla tato slova oživena a jejich význam přesunut z pojmenování osob na označení počítačové aplikace: (webový) pro-hlížeč, spořič (obrazovky), (onlinový) překladač. Nicméně vzhledem k řídkému výskytu těchto slov v češtině (překladatel je patrně neznal a nikdy předtím nepoužil) je namístě uvažovat o tom, že jako počítačové termíny byla nově derivována. Nabízejí se tak dvě interpretace, neosémantizace (zvolená zde) a lexikální kalkování. Ve vzorku lze vysledovat určitou korelaci mezi etymologickou příbuzností ang-lického a českého slova a neosémantizačním procesem. Nejsou-li anglická slova a jejich české překladové ekvivalenty kognátní, tj. nemají-li společný původ (např. chytrý – smart, okno – window, sklízet – harvest), je nový význam častěji výsledkem sémantic-kého přenosu, metafory a metonymie, a to v poměru 93 : 57 (62,0 % : 38,0 %), než je tomu u kognátních dvojic. Naopak kognátní dvojice (např. alternativní – alternative, exportovat – export, historie – history; ale netýká se jen internacionalismů, srov. ava-tar, troll) častěji tíhnou k sémantickému posunu, specializaci a generalizaci, v poměru 67 : 49 (57,7 % : 42,3 %). Tyto opačné tendence nejsou zcela náhodné. Zdá se, že pro lineární (vertikální) posun v rozsahu významu, jeho zúžení či rozšíření (v rámci téže domény) vytváří společný původ (sdílený základní význam) vhodnější podmínky. Na-opak nelineární významové změny (srov. Cruse 2011: 117), metaforický/metonymický skok z jedné domény do jiné, lze spíše očekávat u nepříbuzných slov, jejichž sémantic-ké struktury se mohou více lišit. 82Vzorek potvrdil existenci sémantických kalků volných (myš) a sémantických kal-ků vázaných na konkrétní lexikální kalk (horký v horká linka, konsorciální v konsorciální smlouva [pro projekt výzkumu], neutralita v uhlíková neutralita, zima v kvantová zima). Nicméně i volný sémantický kalk, jako je myš, se může stát součástí lexikálního kal-ku (počítačová, mechanická, optická, bezdrátová myš). Naopak vázaný kalk se nemusí vyskytovat v jednom konkrétním lexikálním kalku, ale je vázán na určitý okruh ko-lokátů (např. chytrý je vázáno na elektronicky kontrolovaný předmět, objekt: chytrý náramek, hodinky, prsten, zámek, květináč, hrnec, termostat, auto, byt, město). Vázaným sémantickým kalkem může být rozvíjející i řídící člen víceslovného lexikálního kal-ku: pirátský (kopie), (kybernetická) šikana. Jedná se fakticky o lexikálně-sémantické kalky. Kuriózním případem je adjektivum vlajkový, které se osamostatnilo (vlajkový výrobek, projekt) z výrazu vlajková loď. Nejde ale o lexikální, nýbrž o sémantický kalk anglického výrazu flagship (viz níže). V našem vzorku představují vázané sémantické kalky zhruba jednu desetinu z celkového počtu. Co se týče formální struktury, prameny zpravidla dokládají sémantické kalková-ní na jednoslovných lexémech. V našem vzorku je skutečně většina položek jednoslov-ných (289; 98,0 %), ať už monomorfémních (hůl, zeď, síť, dřevo), nebo polymorfémních (překladač, stylista, tiskárna). O to zajímavější byl nález šesti víceslovných výrazů (2,0 %), které jednoznačně představují sémantické kalky:● cestovní mapa < road map: doslovný význam rozšířen na „dokument vytyčující po-stup“, srov. „Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR“● hlídací pes < watchdog: označuje aplikaci nebo osobu, která sleduje a hlídá (např. obsah webu či dodržování něčeho): „Pořiďte si svého internetového hlídacího psa“ ● svatý grál < Holy Grail: význam „zázračná miska s krví ukřižovaného Krista“ (SSJČ) rozšířen vlivem angličtiny na něco „eagerly sought after“, srov. „svatý grál navi-gační biologie“● trojský kůň < Trojan horse: význam „dřevěný kůň se skrytými bojovníky, dopra-vený do Tróje, … přen. podobná lest vůbec“ (SSJČ) doplněn o „malicious code or software“, srov. „Nový trojský kůň ohrožuje české a slovenské počítače“● vlajková loď < flagship: v obchodním žargonu dnes místo „velitelská [loď], opatře-ná vlajkou velitele skupiny“ (SSJČ) znamená „reprezentativní výrobek, produkt apod.“ ● zadní vrátka < backdoor: místo „možnost ustoupit, volnost rozhodnout se jinak“ (SSJČ) označuje nyní v informatice škodlivý prvek, metodu umožňující neopráv-něný přístup k počítačovému systému. Stává se tím faux ami, protože bychom v českém textu očekávali spíše neutrální „únikový“ význam.Je zřejmé, že existuje-li v obou jazycích formálně shodný víceslovný výraz, vytváří to stejný předpoklad pro vznik sémantického kalku jako u jednoslovného lexému. Jed-noslovnost tedy není inherentní vlastností sémantických kalků.Ve vzorku se také objevila neosémantizace anglických výpůjček, zmiňova-ná v literatuře. Slovo farma je rozšířeno o význam „hokejová farma“ (v AHL), farmář 833 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismův SSJČ specifikovaný „v severoamer. prostředí“ je nyní vznešenější synonymum pro sedlák, rolník nebo zemědělec (viz název pořadu „Farmář hledá ženu“). Slovo kouč pů-vodně převzaté ze sportovní oblasti získalo význam (mentální, nutriční aj.) „poradce“, ranč označuje rekreační zařízení (wellness ranč), hit překročil hudební oblast a může jím být cokoli, co je vysoko na žebříčku popularity (pobytový hit). Termín smog, původ-ně znečištění ovzduší, má dnes širší užití: akustický, digitální, elektromagnetický, elek-tronický, hlukový, hudební, informační, kulturní, ohňostrojový, optický, světelný, zvukový smog. Slovo skaut, známé u nás pouze ve významu člen organizace Skaut, se v češtině vrací ke svému původnímu anglickému významu „zvěd“, např. ve spojení technologický skaut, firemní skaut. Naopak české (čapkovské) robot, které bylo převzato do angličti-ny, se nyní vrací zpět do češtiny s posunutým významem „softwarová aplikace“, a to v plné i zkrácené formě: (počítačový, internetový, portálový) robot nebo bot (chatbot, Googlebot, spybot, malbot). Vedle typických sémantických kalků se také zde vyskytují případy spojené s for-mální (derivační) neologizací. Představují hraniční jev mezi sémantickým a lexikál-ním kalkem (tj. mezi kopírováním významu a kopírováním formy). Týká se to adjektiv, která nejsou v obecných slovnících (SSJČ, ASSC) doložena, ačkoli příslušné podstatné jméno nebo dokonce jiná forma adjektiva od něj odvozená v češtině existuje. Jelikož se sémantika těchto adjektiv striktně vzato liší od původního významu fundujícího čes-kého substantiva, chápeme je jako zvláštní typ sémantických kalků. Tak zatímco ASCS (a také online geologická encyklopedie) uvádí u slova impakt (kráter vzniklý dopadem meteoritů) pouze adjektivum impaktní (kráter), v současném jazyce jsou rozšířená ad-jektiva impaktový, impaktovaný ve spojeních impaktový faktor (angl. [journal] impact factor) a impaktovaný časopis, odvozená od slova impakt, dopad v abstraktním významu přejatém z angličtiny (effect and influence), konkrétně „dopad ve smyslu citovanosti“; penetrativní (vedle existujícího penetrační, např. penetrační nátěr, od penetrace, (hloub-ka) pronikání do materiálu) získal nový specifický význam ve spojení penetrativní po-hlavní styk (angl. penetrative sex); resortový, např. resortoví hosté (vedle původního resortní (ministr)), souvisí s rozšířením významu slova resort (SSJČ „obor působnosti; úřad, ministerstvo, odbor“) na „letovisko“ (a place frequented for holidays or leisure activities). Jak ukazuje slovo impakt, mohou vzniknout dokonce dvě adjektiva s význa-mem odlišným od substantiva v češtině. Dalším příkladem je substantivum ikona („ob-raz Krista n. svatých“ v SSJČ), které převzalo z angličtiny význam „grafická značka“, jemuž odpovídá adjektivum ikonový (ikonový styl ilustrace, ikonová klávesnice), ale také význam „idol, model, vzor“ (ikona českého šansonu Hana Hegerová) s adjektivem ikonický (ikonický režisér Peter Weir). 3.4.3 slovnědruhové a strukturní distribuce kalků Odlišné tendence v obou podvzorcích (Tabulka 4) jsou zřejmé: zatímco u lexikálních kalků jasně převládají substantiva na úkor ostatních slovních druhů, u sémantických kalků je skladba pestřejší, adjektiva tvoří přes čtvrtinu slov a také slovesa jsou počet-84nější, a to i přesto, že sémantické kalky tvoří jen o něco více než pětinu (21,7 %) z cel-kového počtu 1360 zkoumaných kalků. Tabulka 4: Slovnědruhová distribuce lexikálních a sémantických kalkůslovní druhlexikální kalky sémantické kalky Σ % Σ %substantiva 1020 195,8 195 66,1adjektiva 1140 113,7 167 22,7slovesa     1115 110,5 132 10,8příslovce    – – 111 0,3celkem    1065 100,0 295 100,0 V případě lexikálních kalků je důvodem pro převahu substantiv (95,8 %) a mi-nimální zastoupení adjektiv (3,7 %) a zejména sloves (0,5 %) patrně formální, resp. tvaroslovné omezení těchto slovních druhů. Aby bylo možno překladový ekvivalent hodnotit jako lexikální kalk, musí anglický etymon obsahovat alespoň dva lexikál-ní komponenty (tj. musí jít o víceslovnou jednotku, kompozitum, derivát). Protože dvou- a víceslovných adjektivních výrazů (typicky terminologizovaná spojení adjek-tiva s příslovcem) je v jazyce obecně málo, je jich málo také ve vzorku, pouze 20 (např. časově závislý < time-dependent, dvojitě slepý/zaslepený < double-blind, málo dotčený [taxon] < least-concern [species], klimaticky neutrální < climate-neutral, objektově ori-entovaný < object-oriented, politicky korektní < politically correct, uhlíkově negativní < carbon negative, uživatelsky přívětivý < user-friendly). Rovněž mezi jednoslovnými anglickými etymony tvoří adjektivní kompozita a de-riváty obecně jen malou podmnožinu; ve vzorku se proto vyskytlo také jen 20 adjektiv (např. bezkofeinový < decaffeinated, coffein-free, bezlepkový < gluten-free, multikonfe-renční < multiconference, nebinární < nonbinary, předkontaktní < pre-contact, vícestopý < multitrack, biozdrojový < biosource, blbuvzdorný < foolproof, nízkopříjmový < low-in-come, samoopalovací < self-tanning, volnočasový < leisure-time). Ještě více to platí o slovesných víceslovných výrazech: ve vzorku máme pouze pět případů, dvě terminologizovaná spojení sloveso-adverbiale (pracovat vzdáleně < work remotely, pracovat z domova < work from home), dvě slovesa s předmětem (frazém ztratit tvář < lose face, původně z čínštiny, ale rozšířený prostřednictvím angličtiny) a určitý slovesný tvar s předmětem (terminologický název klasifikační kategorie ohro-žení živočišného druhu: (o taxonu) chybí údaje44 < data deficient [species]) a konečně fázově modifikované sloveso přestat sledovat < unfollow (sb on Facebook, Instagram apod.). 44 Viz heslo Stupeň ohrožení: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stupe%C5%88_ohro%C5%BEen%C3%AD_(biologie).853 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismůNaproti tomu jednoslovné sémantické kalky nejsou omezeny na kompozita a de-riváty, proto vedle 195 substantivních kalků (66,1 %) z celkového počtu 295 sémantic-kých kalků ve vzorku tvoří adjektiva téměř čtvrtinu (67; 22,7 %), např. cílový (skupi-na), špinavý (elektřina), kompaktní (telefon), vlajkový (produkt), zelený (marketing). Pro srovnání je to o třetinu vyšší počet adjektiv oproti lexikálním kalkům, a to přesto, že vzorek sémantických kalků činí jen 21,7 % ze všech 1360 kalků, tedy zhruba pětinu. Za vyšším procentem adjektivních sémantických kalků stojí kromě jiného skupina vá-zaných sémantických kalků zejména proto, že podstatnou část lexikálních kalků tvoří spojení substantiva s adjektivem (často se specifickým významem; viz níže).Ještě větší je rozdíl u slovesných sémantických kalků (32; 10,8 %), např. otevřít, zavřít (soubor), vyjmout, vložit (elektronický text), které obrazně popisují úkony v di-gitálním prostředí. Ojedinělý je pak výskyt příslovce v novém významu ([pracovat] vzdáleně, tj. z domova < [to work] distantly). Tabulka 5: Strukturní distribuce lexikálních a sémantických kalkůstrukturalexikální kalky sémantické kalky celkem Σ % Σ % Σ %jednoslovná 72 6,8 % 289 98,0 % 361 26,5 %víceslovná 993 93,2 % 6 2,0 % 999 73,5 %celkem 1065 100,0 % 295 100,0 % 1360 100,0 %Nicméně co se víceslovných sémantických kalků týče, jen obtížně se hledají české víceslovné výrazy, které sémanticky korespondují s anglickými a umožňují neosé-mantizaci. Naopak o víceslovné anglické výrazy, které lze přeložit a vytvořit tak lexi-kální kalky, není nouze.Z hlediska struktury kalků to vede k tomu, že rozložení jednoslovných a víceslov-ných kalků je v obou skupinách opačné: lexikální kalky ve vzorku jsou v drtivé většině víceslovné (93,2 %), sémantické kalky v drtivé většině jednoslovné (98,0 %). Vzhledem k převaze lexikálních kalků ve vzorku v něm celkově převažují kalky víceslovné. 3.5 závěryPřestože společným jmenovatelem lexikálních i sémantických kalků je překlad, rozdíl mezi nimi je v tom, že lexikální kalk vnáší novou formu a význam, zatímco sémantický kalk (až na výjimky) pouze nový význam. Rozbor vzorku lexikálních kalků se zaměřil především na formu, rozbor sémantických kalků hlavně na význam. Z hlediska struk-tury, tj. počtu slov, vykazují obě kategorie opačné tendence: mezi lexikálními kalky převažují víceslovné výrazy, mezi sémantickými naopak jednoslovné. Ačkoli způsob sestavování vzorku nezaručuje striktně reprezentativní zastoupení jednotlivých sku-86pin kalků, lze předpokládat, že zjištěné tendence mají reálnou orientační výpovědní hodnotu. Rozdíl ve strukturním zastoupení souvisí s rozdíly v distribuci slovních druhů uvnitř obou podvzorků. Lexikální kalky jsou především substantiva (95,8 %; adjektiva 3,7 %; slovesa 0,5 %), zatímco distribuce slovních druhů u sémantických kalků se vcel-ku blíží jejich obvyklému rozložení v textech (substantiva 66,4 %, adjektiva 22,7 %, slo-vesa 10,8 %). Výskyt adjektiv a sloves mezi lexikálními kalky patrně omezuje zejména to, že převážná většina z nich je víceslovná a víceslovných adjektivních a slovesných výrazů je v lexiku podstatně méně než jednoslovných (na rozdíl od víceslovných sub-stantivních pojmenování).Sémantické kalky představují neosémantizaci českých lexikálních jednotek pod vlivem angličtiny. Ve vzorku se ukazuje jako nejčastější motivovaný vztah mezi novým a původním významem českého slova metafora (45,1 %). Může to být způsobeno tím, že metafora je obecně základní prostředek rozšiřování významu a že jako univerzální kognitivní mechanismus je snadno přenosná z jednoho jazyka na jiný. Druhá nejčet-nější významová změna, specializace (33,2 %), je tu dána tendencí aplikovat pojem na specifickou oblast. Nápadný je nízký výskyt generalizace a metonymie (obojí kolem 6 %). Lze spekulovat, že nová slova jsou přijímána nikoli ve snaze zobecňovat, ale pře-devším pojmenovávat nové konkrétní aspekty pojmů v přijímajícím jazyce již existu-jících. Ukazuje se, že u téhož slova může k neosémantizaci dojít opakovaně. Podle předpokladu neosémantizace zřídka zahrnuje striktně vzato nemotivované sémantické změny (kosémie 1,7 %). O to nečekanější je poměrně častý výskyt homo-nymie (8,1 %). O homonymii mluvíme v případě odlišné etymologie české a anglické formy nebo oddálení významů a ztráty spojitosti mezi nimi u českého slova, přestože sdílí s anglickým slovem původ (polysémie se rozvinula jiným způsobem). Alespoň v některých případech k homonymii dochází mechanickým překladem (efekt známý u faux amis). Přestože jsou sémantické kalky v literatuře výhradně dokládány na jednoslovných výrazech, vzorek obsahuje i případy víceslovných sémantických kalků. Dokazuje to, že jednoslovnost není jejich implicitní vlastnost. Literatura nezmiňuje ani sémantické kalky na úrovni vázaných morfémů, jako je bio- (vypěstovaný bez chemikálií), které byly ve vzorku zaznamenány. Konečně v literatuře se v souvislosti se sémantickými kalky nemluví o kreativních novotvarech (loan creations), přesto se i zde vyskytuje jejich obdoba (clipboard > schránka, desktop > plocha). Vzhledem k tomu, že jde o spe-cifickou formu neosémantizace, s níž se setkáváme i u lexikálních kalků, stojí za úvahu nahlížet na kreativní novotvary jako na samostatnou skupinu překladových přejímek. Rozbor vzorku dále ukázal, že kalky netvoří dvě diskrétní kategorie a že lexikální a sémantické kalky se mohou překrývat, resp. sémantický kalk může být součástí le-xikálního: virová nálož < viral load (nálož = množství viru v těle nakaženého). Případně všechny složky lexikálního kalku jsou zároveň sémantické kalky: mobilní aplikace. Lze potom mluvit o lexikálně-sémantickém kalku. Vázané sémantické kalky ve vzorku činí zhruba desetinu. 873 lexikální a sémantické kalky: opomíjené kategorie českých anglicismůAni u jednoslovných položek nelze vždy jednoznačně určit, zda představují sé-mantický, nebo lexikální kalk, např. (internetový) prohlížeč se na první pohled jeví jako přímý překlad anglického browser (od slovesa to browse, prohlížet si beze spěchu, prolistovávat), tedy jako lexikální kalk. Na druhé straně SSJČ dokládá existenci slova prohlížeč v češtině (s řídkým výskytem) ve významu „kdo koná prohlídku; prohlížitel“, což by mohlo vést k úvaze, zda nejde o sémantický kalk, nebýt rozdílu v životnosti. Navíc fakt, že slovo prohlížeč v tomto významu je zastaralé a neužívané, podporuje in-terpretaci, že jako ekvivalent anglického browser vzniklo překladem nezávisle na již existující formě. Škálovitý charakter se projevuje nejen mezi lexikálními a sémantickými kalky, ale i ve vztahu k přejímkovým anglicismům. Hybridní kalky mohou obsahovat jak aktuální přímé anglicisimy (kradeware < stealware), tak již zdomácnělé přejímky, např. šok nebo farma, v kalcích kulturní šok, větrná farma. Některé lexikální kalky jsou vlastně celé složené z anglicismů (technologický skaut45), jiné hybridní novotvary, kte-ré na první pohled vypadají jako kalky, vznikly až v češtině (doba homeofficová), a jde tedy o pseudoanglicismy. Přejímkové a překladové anglicismy tak tvoří kontinuum od přejímky přes hybridní novotvar, lexikální a lexikálně-sémantický kalk až po kal-ky sémantické. A stejně jako přejímkové anglicismy mohou i překladové anglicismy v češtině následně procházet slovotvornými procesy (azylový dům > azylák, volnočasové aktivity > volnočasovky, balkonová podprsenka > balkonka). Z překladových anglicismů tak vznikají domácí novotvary, „pseudokalky“ (viz kap. 4), analogické domácím novo-tvarům utvořeným z přejímkových anglicismů (pseudoanglicismy; viz kap. 2). Přestože stylistický aspekt nebyl předmětem studie, zběžné srovnání s výčty ob-lastí uváděnými v literatuře naznačuje, že kalky se vyskytují všude tam, kde nachází-me přejímkové anglicismy, ba dokonce se zdá, že okruh jejich uplatnění je ještě širší. Díky české formě jsou kalky většinou stylisticky méně příznakové než přejímkové an-glicismy, a patrně proto snáze pronikají do různých vrstev jazyka, a to i stylisticky vyš-ších, a mohou získat i prestižní status (jako vědecké a odborné termíny apod.). S tím souvisí celkový dojem při sestavování vzorku, že počet anglických kalků v češtině je podstatně vyšší, než by se na první pohled zdálo. Možná by kvantitativní srovnání pře-jímkových a překladových anglicismů ukázalo, že daleko více než přímé přejímky jsou hnacím motorem anglicizace češtiny nenápadné překladové anglicismy. Přitom kalko-vání může mít v určitém smyslu hlubší dopad než přejímání anglických slov. Zatímco přímá přejímka jasně deklaruje svůj původ, a hranice mezi oběma jazyky (a světy) tak zůstává zřejmá, překladové anglicismy tuto hranici stírají.45 Adjektivum technologický je od slova technologie (původně „nauka o způsobech zpracování surovin na výrobek; výrobní postup při tomto zpracování“, SSJČ), které pod vlivem angličtiny čím dál více vytlačuje slovo technika (angl. technology) ve významu „souhrn výrobních a pracovních prostředků, postupů“ (SSJČ) a s ním i adjekti-vum technický (angl. technological). Kdysi běžné spojení „věda a technika“ nyní nahrazuje „věda a technologie“. Z hlediska tohoto vývoje by se dnes České vysoké učení technické v Praze mohlo nazývat České vysoké učení technologické.894 neviditelné anglicismy – pseudokalky4  neviditelné anglicismy – pseudokalky90Termín neviditelné anglicismy se v literatuře již několikrát v nedávných letech objevil (Witalisz 2015, Moreno-Fernández 2017, Gottlieb 2020, 2023, Andersen 2021) a toto téma nepochybně bude předmětem zájmu i nadále. Svědčí o tom název semináře The success of invisible Anglicisms: a global trend? na 17. konferenci ESSE 2024 v Lausanne, pro který byly neviditelné anglicismy vymezeny jako sémantické, lexikální a syntak-tické kalky. 4.1 úvod46Abychom mohli mluvit o pseudokalcích, je třeba začít u kalků. Lexikální a sémantické kalky (viz kap. 3) představují relativně novou a málo probádanou oblast výzkumu, a to nejen u nás. Označujeme je souhrnně jako překladové anglicismy (také jako „nepřímé přejímky“). V české literatuře byly kalky na základě angličtiny do značné míry přehlí-ženy, protože pod pojmem anglicismus se dlouho rozumělo hlavně anglické slovo užité v českém textu. Zatímco anglicismy v tomto smyslu spočívají v přejetí anglické formy a jejího významu (proto přejímkové či materiálové anglicismy a přímé přejímky), pod-statou lexikálního kalku (angl. loan translation) je neologismus, který vzniká překla-dem (kopírováním) komponentů (morfémů/slov) anglického jedno- či víceslovného výrazu českými komponenty, např. artificial intelligence > umělá inteligence. Týmž způsobem vznikají i sémantické kalky (angl. semantic loans), s tím rozdílem, že český ekvivalent, který nahrazuje anglickou formu, zároveň přejímá i význam anglického originálu, tj. přejímání je provázeno i rozšířením či změnou významu českého slova, a dochází tak k jeho neosémantizaci (např. window > okno, oblast na monitoru počíta-če, architecture > architektura, typ konstrukce mikroprocesorů)47. Kalky se podrobně zabýváme v kap. 3, na kterou zde navazujeme, a pseudokalky v ní byly zběžně zmíně-46 Anglická verze s názvem Invisible False Anglicisms (A. Klégr, I. Bozděchová) zazněla 21. 4. 2023 v podobě příspěvku na konferenci April Conference Fifteen, Kraków, 20–22 April: Humanity / Humanities. 47 Některé kalky jsou spíše projevem jazykové kreativity a ponecháváme je stranou, např. rhybaření (založené nejen na významu, ale i grafice angl. phishing), dikobraz (angl. dicpic z kompozita dick picture) a jabkař (Apple [com-puter] user). 914 neviditelné anglicismy – pseudokalkyny. Vedle kalků je v souvislosti s pseudokalky nutné vrátit se také k pojmům pseudoan-glicismus a pseudoanglicizace popisovaným v kap. 2. Rekapitulace podstatných částí kapitoly o pseudoanglicismech tak slouží jako další východisko k popisu pseudokalků. Při práci se vzorkem lexikálních a sémantických kalků jsme u několika položek narazili na zajímavý jev. Jednalo se o slova, která byla zjevně odvozena od lexikálních a sémantických kalků kopírujících anglické lexikální jednotky, ale zároveň překračo-vala rámec pouhé překladové přejímky. Vykazovala tak styčné rysy s jinou katego-rií anglicismů, tzv. falešnými anglicismy či pseudoanglicismy. Falešné přejímky, jak se jim obecně říká, jsou zajímavým projevem slovotvorné aktivity a kreativity, která ukazuje, že hostitelský jazyk zdaleka není pasivním příjemcem lexikálních přejímek. Naopak, čeština těží z přílivu anglicismů dvojím způsobem. Jednak se obohacuje její slovní zásoba o nová slova, ať už představují nové pojmy nebo stylistické a sémantické varianty domácích slov, jednak jsou přejímky odrazovým můstkem pro tvoření další vlny nových slov: českých neologismů, které přetvářejí anglicismy často nečekaným a nápaditým způsobem. 4.2 pseudopřejímky – rekapitualcePro posouzení paralely mezi slovy odvozenými z kalků a pseudopřejímkami (falešnými anglicismy či sekundárními anglicismy) je užitečné stručně zrekapitulovat pojetí tzv. falešné přejímky a vznik tohoto pojmu. Jeho definice je možno seřadit chronologicky, ale také z hlediska jejich obecnosti. Na jedné straně stojí často citovaná Duckworthova definice (1977: 54), která pro němčinu pseudoanglicismy charakterizuje jednoduše jako „Neubildungen der deutschen Sprache mit englischem Sprachmaterial [německé neo-logismy s anglickým jazykovým materiálem]“. Podobně je vymezuje i Onysko (2007: 52): „Termín ‚pseudoanglicismus‘ popisuje jev, k němuž dochází, když přijímající jazyk užívá lexikální elementy dárcovského jazyka, aby vytvořil neologismus v přijímajícím jazyce, který je v dárcovském jazyce neznámý“48. Také Pulciniová et al. (2012: 7) defi-nují tento jev na obecné rovině: „Falešná výpůjčka či pseudovýpůjčka, nebo též pseu-doanglicismus, je slovo nebo víceslovná jednotka v přijímajícím jazyce složená z an-glických lexikálních komponentů, ale v angličtině neznámá nebo užívaná v nápadně odlišném významu“49. Furiassi a Gottlieb (2015: 3–4) přicházejí s následující formulací: „Pseudo-výpůjčky či falešné výpůjčky vznikají, když jsou skutečné lexikální výpůjčky nebo jejich komponenty reinterpretovány mluvčími různých přijímajících jazyků, če-hož výsledkem je formální a/nebo významová změna u těchto slov“50. 48 Onysko (2007: 52): „The term “pseudo anglicism” describes the phenomenon that occurs when the RL uses lex-ical elements of the SL to create a neologism in the RL that is unknown in the SL.“49 Pulciniová et al. (2012: 7): „A false or pseudo-loan or Anglicism is a word or multi-word unit in the RL made up of English lexical elements but unknown or used with a conspicuously different meaning in English.“50 Furiassi a Gottlieb (2015: 3–4): „Pseudo-borrowings or false borrowings occur when genuine lexical borrowings, or elements thereof, are reinterpreted by speakers of various receptor languages, resulting in formal and/or 92Vedle těchto obecných definic se objevují i výčty konkrétních způsobů, jak falešné přejímky vznikají. Filipović (1985) tak vedle povšechné definice („pseudoanglicismy jsou slova a výrazy utvořené z komponentů, které jsou samy anglickými výpůjčkami přejatými do systému přejímajícího jazyka“, s. 250–251) ukazuje na příkladech z ev-ropských jazyků tři způsoby pseudoanglicizace, jsou to kompozice (golman), derivace (hajlajfer) a elipsa, krácení (box-meč místo boxing-match). Zmiňuje také, že na tento aspekt přejímání ho upozornila britská lingvistka B. Strangová (1962: 191), která v re-cenzi jeho monografie o anglicismech v chorvatštině poznamenala, že některé z pře-jímek, „ačkoli jsou složené z anglických částí, nejsou samy o sobě anglickými výrazy (např. best-runner, everglass, happy end), jiné jsou suspektní (např. smoking), další pak vykazují životnost mimo svůj jazyk v míře, které nikdy v jeho rámci nedosáhly“. Jiní autoři uvádějí poněkud odlišný okruh prostředků. Tak Cartensen (1980) dělí pseudoanglicismy (Scheinentlehnungen) v němčině do tří kategorií, neologismy mor-fologické (krácení části nebo celých morfémů a slov: cocktail party > cocktail, last but not least > last not least), lexikální (v angličtině neznámá kompozita: Highboard, Show-master) a sémantické (nové významy: Slip místo briefs, pants – srov. slipy v češtině). Francouzské pseudoanglicismy třídí Cypionková (1994) na kompozita, deriváty, zkrá-ceniny, sémantické posuny, morfologické posuny, graficko-fonetické posuny a pře-jímky vlastních jmen. A podobné výčty se objevují u dalších autorů. V článku před-stavujícím GLAD, sdružení zabývající se anglicismy, Gottlieb et al. (2018: 7) stručně vymezují pseudoanglicismy takto: a) zkráceniny, tj. zkrácená anglická slova, např. parking < z angl. parking lot, vyskytující se v řadě evropských jazyků, b) resémanti-zace, tzn. domácí význam pro anglická slova, např. německé handy, mobilní telefon, nebo polské handicap‚ výhoda udělená soutěžícímu, nebo c) domácí kombinace ang-lických komponentů, jak ukazuje japonské akuhara‚ alcohol harassment, obtěžování alkoholem. Žádný z těchto výčtů ovšem není vyčerpávající. I když v konkrétních jazy-cích mohou být některé z prostředků neologizace preferovány, obecně je jich v jazyce mnohem více (srov. answear.cz, český pseudoanglicismus jako název módní webové` stránky). Souhrnně vzato tedy falešný anglicismus charakterizují tři rysy: je založen na an-glickém komponentu, je to neologismus vytvořený v přijímajícím jazyce a jeho forma a/nebo význam jsou anglickým mluvčím neznámy, resp. nemá korelát v angličtině. Otázka je, proč tyto útvary nenazvat jednoduše neologismy anglického původu (Eng-lish-based neologisms). Furiassi a Gottlieb (2015: 5) se domnívají, že by toto označení mohlo svádět k závěru, že jde o neologismy utvořené nerodilými mluvčími nebo mluv-čími s angličtinou jako druhým jazykem přímo v angličtině. semantic changes related to the words in question.“934 neviditelné anglicismy – pseudokalkyFORMY PŘEJÍMÁNÍvnější přejímkyÄußeres Lehnguthybridní přejímka Hybridlehnung falešná přejímka Scheinentlehnungpřevzatý novotvarLehnbildungpřevzatý významLehnbedeutungpřekladový novotvarLehnformungkreativní novotvarLehnschöpfungnovotvar volnýmpřeklademLehnübertragungpřejímka/cizí slovo Lehnwort/Fremdwortvnitřní přejímky(přejímkové novotvoření)Inneres Lehngut (Lehnprägung)převzatý novotvarLehnbildungTYPY LEXIKÁLNÍHO PŘEJÍMÁNÍpřímédirect nepříméindirectfalešnáfalsehybridní hybridpřejímkaloanwordadaptovanáadaptedneadaptovanánon-adaptedpřejímka volnýmpřeklademloan renditionkreativnípřejímkaloan creation přejímkapřeklademloan translationpřejímka významusemantic loankalkcalquelexikálníl ex i ca lfrázováp h ras a lObrázek 4: Pozice pseudopřejímek/pseudoanglicismů (šedý rámeček) v taxonomiích Betze (1959) (nahoře) a Pulciniové et al. (2012) (dole)4.3 postavení pseudopřejímek v klasifikaci anglicismůUvedené definice (explicitně nebo implicitně) připisují pseudoanglicismům ještě je-den společný rys: jejich základem je přímá přejímka. Tento předpoklad je jednoznačně fixován ve vlivných taxonomiích přejímek či anglicismů, jak dokládá Betzovo (1959) klasifikační schéma nahoře a Pulciniové et al. (2012) dole.Důvod pro spojování pseudoanglicismů s přímými přejímkami z angličtiny může být dán jednak tím, že v době, kdy byl tento typ anglicismů zaznamenán, byly v centru 94zájmu právě přímé anglicismy. Navíc někteří autoři ztotožňovali anglicismy primárně s materiálovými přejímkami v anglické formě. Např. Furiassi (2010: 34) ve své mono-grafii o pseudoanglicismech v italštině to, že jsou založeny na přímé přejímce, vtěluje do jejich definice. Parafrázuje v ní Görlachovu (2003: 1) definici anglicismu („slovo nebo idiom, který je svou formou rozpoznatelně anglický“), když říká, že falešné ang-licismy musí být rovněž „svou formou rozpoznatelně anglické“. Nicméně v následující monografii, jejímž je Furiassi spoluautorem (Furiassi et al. 2012), je toto úzké formální pojetí anglicismu uvedeno na pravou míru a vedle přímých anglicismů se pracuje také s nepřímými anglicismy (viz výše Pulciniová et al. 2012). Jestliže tedy nepřímé ang-licismy (lexikální a sémantické kalky) tvoří nedílnou součást přejímek z angličtiny, můžeme se ptát, zda také ony mohou být předmětem neologizace, resp. pseudoangli-cizace. 4.4 kalky a neologizaceVzhledem k tomu, že novotvoření v rodném jazyce zahrnuje především domácí for-my – což jsou i překladové nepřímé anglicismy – je vcelku zřejmé, že pseudoangliciza-ce jakožto neologizační proces, který se odehrává v cílovém jazyce, se bude týkat nejen forem rozpoznatelně anglických, ale stejně tak domácích forem, které jsou překladem z angličtiny. Jinak řečeno pseudoanglicizace nemůže být závislá na typu přejímky. Jestliže je pseudoanglicismus definován jako neologismus vzniklý v přijímajícím jazyce z anglicismu a za anglicismy stejnou měrou považujeme i lexikální a sémantické kal-ky, potom nezbývá než považovat i neologismy vzniklé z kalků za pseudoanglicismy, resp. za pseudokalky. Nepochybně jde o extrémní případ pseudopřejímek, které ne-jenže nemají anglickou formu, ale na rozdíl od „pravých“ kalků nemají v angličtině protějšek ani co se týče předlohy a významu. Proto jsou v názvu kapitoly popsány jako „neviditelné anglicismy“.Spolu s tím, jak se v literatuře začíná dlouho přehlíženým nepřímým přejímkám postupně věnovat větší pozornost, ukazuje se, že jejich vliv na hostitelský jazyk není o nic menší než vliv přímých přejímek. Pouze jsou méně nápadné a hůře se hledají a prokazují než přímé materiálové přejímky51. Také z toho důvodu doposud zůstává potenciál kalků být zdrojem neologismů stále bez povšimnutí. Projekt sběru lexikál-ních kalků v několika jazycích (včetně češtiny) organizovaný sdružením GLAD bez-pochyby také ukáže, že jejich počet není zdaleka zanedbatelný. Lze říci, že jakmile si mluvčí hostitelského jazyka přímé a nepřímé přejímky osvojí a začlení do lexika, mohou oba typy přejímek iniciovat slovotvorný proces jako kterákoli jiná lexikální jednotka. Zatímco pseudoanglicizace přímých přejímek vede ke vzniku sice nové ang-lické formy nebo významu (netransparentní pro anglické mluvčí), ale anglický původ 51 Viz F. Čermák (2010: 208): „Obecně však je snad ještě obtížnější vůbec rozpoznat, že jde o kalk: ve formě slova pro to není žádná opora.“954 neviditelné anglicismy – pseudokalkyje stále zřejmý, neologizací nepřímých přejímek se tyto přejímky ještě více vzdalují od anglické předlohy a jejího významu a vazba s angličtinou se stírá. V tomto smyslu je míněn přívlastek „neviditelné“ anglicismy. Terminologicky ponecháváme označení pseudoanglicismy pro neologismy z přímých přejímek a pro novotvary utvořené z ne-přímých přejímek, tj. kalků, užíváme termín pseudokalky (lexikální a sémantické). Zastřešujícím označením pro oba typy je pseudopřejímka. Je také zřejmé, že dosavadní řazení pseudopřejímek mezi přímé přejímky v taxonomiích anglicismů je třeba pře-hodnotit a že pseudopřejímky patří jako podkategorie do obou skupin:KATEGORIE ANGLICISMŮnepřímépřímépseudopřejímkypřejímky pseudokalkykalkyObrázek 5: Pseudopřejímky z přímých a nepřímých anglicismů4.5 lexikální pseudokalkyZatímco lexikálních kalků z angličtiny existuje mnoho (i když není vždy snadné je identifikovat), najít pseudokalk je daleko obtížnější. Způsob jejich hledání je vcelku jednoduchý, ale pracný a nedá se automatizovat (podobně jako vyhledávání anglicismů v korpusu). U prokazatelných kalků byly na internetu vyhledávány možné novotvary, které by z nich mohly vzniknout, a u nich pak zpětně zjišťováno, zda nemají anglic-ké předlohy (a jde tedy o domácí novotvar). Vzorek 32 lexikálních pseudokalků, kte-ré vznikly na základě 22 výchozích lexikálních kalků, není příliš rozsáhlý a jde spíše o důkaz konceptu (doložený kalk z angl. proof of concept).Tabulka 6: Lexikální pseudokalkyanglická předloha      český lexikální kalk lexikální pseudokalk1. action film akční film akčňák, akčňáček, akčňárna  (slang. pragmatický rys)2. arcade game arkádová hra arkádka (slang. výraz,  pragmatický rys)3. automagically automagicky (IT termín) automagičnost (vlastnost, funkce)4. asylum house azylový dům  azylák96anglická předloha      český lexikální kalk lexikální pseudokalk5. balconette bra balkonetková podprsenka balkonetka (slang, pragmatický rys)6. barefoot shoes bosoboty bosobotičky (zdrobnělina)7. boutique hotel butikový hotel butikový hotýlek (zdrobnělina)8. brainwashing vymývání mozku/ůvymývačka mozku, umývárna mozků (ohlupující seriál, film, reklama, akce ap.)9. dystopian novel dystopický román dystopka (slang, pragmatický rys)10. follower sledovatel (na sociální síti) sleď (slang, žert. homonymum k názvu ryby)11. global reading globální čtení (pedagogika) globálka (slang, pragmatický rys)12. green revolution zelená revoluce zelené revolucionářství (vlastnost)13. hair stylist vlasový stylista vlasová stylistika (profese)14. high-income (family) vysokopříjmový (rodina) vysokopříjmovost (stav, vlastnost)15. iron man železný muž  (triatlon. závod) železňák (slang, pragmatický rys)16. mountain bike horské kolo horák (slang, pragmatický rys), horákovat (jezdit na horském kole)17. leisure-time activity volnočasová aktivita volnočasovka18. leisure-time (activity) volnočasový (aktivita) volnočasovost (plátěných bot)19. low-income  (household)nízkopříjmový  (domácnost) nízkopříjmovost (stav, vlastnost)20. power play přesilová hra přesilovka (sport. slang)21. sci-fi novel, film scifi román, film scifi románek/filmeček, scifáč, scifáček, scifárna, scifárnička (slang)5222. soap opera mýdlová opera mydlinka (slang), mýdlová operetkaZe slovotvorných procesů se nejvíce uplatňuje sufixace a prefixace, ať už samostat-ně, nebo v kombinaci, často se objevuje sufixace ve spojení s elipsou při univerbizaci (arkádka, azylák, balkonetka, dystopka, scifák, volnočasovka). Ve dvou případech byl kalk převeden na jiné slovo za účelem dosažení humorného efektu (sleď, mydlinka). V jedné třetině položek došlo ke změně slovního druhu. Při univerbizaci nebyl změněn deno-tativní význam, ale neologismus získal nové sémantické rysy (stylovou příznakovost, pragmatické rysy, evaluativnost ap.). V několika případech se objevil deminutivní su-fix (akčňáček, bosobotičky, hotýlek, románek, scifárnička). U jednoho kalku s konkrétním 52 Předpokládáme, že formy scifáč, scifárna vznikly na základě kalku scifi román/film, proto je řadíme pod pseudo-kalky. Pokud by ale vznikly jen ze slova scifi, jednalo by se o pseudoanglicismy (viz oddíl 2.5.2.1 o tvoření pseu-doanglicismů pomocí elipsy a sufixace). Zdá se, že existují případy, u kterých nelze jednoznačně rozhodnout, zda jde o pseudoanglicismy, nebo o kalky. Podstatné je, že tak či onak se jedná o pseudopřejímky. 974 neviditelné anglicismy – pseudokalkyvýznamem se význam změnil pomocí sufixu na abstraktum (vlasová stylistika), naopak kalk s dějovým významem se změnil na konkrétum ve dvou variantách (vymývačka mozku, umývárna mozků). U tří adjektiv a jednoho adverbia vzniklo sufixací spojenou se změnou denotativního významu abstraktní substantivum (nízkopříjmovost, vyso-kopříjmovost, volnočasovost, automagičnost). Zaznamenán byl jeden výskyt konverze ze substantiva (pseudokalku horák) na sloveso (horákovat). V šesti případech je výchozí lexikální kalk jednoslovný, v ostatních se jedná o dvouslovné výrazy. Několik výcho-zích lexikálních kalků je hybridních (dystopický román, scifi román). Převaha afixace (s občasnou elipsou) odpovídá slovotvorným tendencím v češtině, navíc je okruh slo-votvorných procesů omezen většinou dvojslovným charakterem kalků. 4.6 sémantické pseudokalkyStejným způsobem jako u lexikálních pseudokalků probíhalo vyhledávání sémantic-kých pseudokalků. Hlavní rozdíl je v tom, že sémantické kalky ve vzorku jsou až na výjimky (chatovací místnost, vlajková loď) jednoslovné a jednoslovnost patrně skýtá více prostoru pro tvoření nových slov než víceslovné výrazy. To by vysvětlovalo, proč u sé-mantických kalků (16 položek), kterých je výrazně méně než lexikálních kalků (22), lze doložit 42 sémantických pseudokalků, tj. o čtvrtinu víc, než je nalezených lexikálních pseudokalků (32). Tabulka 7: Sémantické pseudokalkyanglická předloha český sémantický kalk sémantický pseudokalk1. ambassador ambasádor (značky) ambasádorství2. animator (leisure time a.) animátor (volnočasový) animátorství, animátořina  (činnost animátora)3. avatar (IT term) avatar avatařit (vytvářet avatary)4. corpus (of electronic  texts) korpuskorpusář (tvůrce jazykových  korpusů)5. experience (holiday) zážitkový (dovolená) super zážitkový, extra zážitkový,zážitkovost6. experience zážitek (https:// www.zazitky.cz)zážitkářský, zážitkářství, zážitkomat (https://zazitkomat.com), zážitkovat7. flagship (best product,  store) vlajková loď vlajkovost (produktu)8. format (external  hard drive)formátovat  (externí disk)naformátovat (disk),  doformátovat, odformátovat9. chat room chatovací místnost chatovací místnůstka10. impact (journal) impaktovaný (časopis) impaktovanost98anglická předloha český sémantický kalk sémantický pseudokalk11. page (on the website) stránka stránkař12. passive (building) pasivní (budova) pasivnost (budovy)13. password (IT term) heslozaheslovat (flash disk), zaheslovaný,zaheslovanost, zaheslovatelný,odheslovat, odheslování, přeheslovat,přeheslovaný, přeheslovanost14. virus (IT term) vir, virus53  (počítačový)zavirovat, zavirování, zavirovaný,zavirovanost, zavirovatelný,zavirovatelnost, odvirovat, odvirování, odvirovatelný, převirovaný, navirovat15. walker, walking frame chodítko (pro seniory) chodítkář16. Windows (operating system) wokna woknařZe  14 jednoslovných sémantických kalků je 10 substantiv, 3 adjektiva a  jedno sloveso. Ze sedmi substantiv bylo derivováno po jednom pseudokalku (šestkrát za-chováno substantivum, jedno obsahuje grafický anglicismus, wokna, jednou došlo ke konverzi na sloveso, avatařit). Tři substantivní sémantické kalky (zážitek, heslo, vir) získaly podobu nového substantiva, ale také z nich byla odvozena adjektiva a slovesa, přičemž heslo a vir daly vzniknout největšímu počtu pseudokalků. Vedle sufixů a pre-fixů se u nich vyskytl i jeden sufixoid (zážitkomat). Z adjektivních kalků vznikla su-fixací abstraktní substantiva (zážitkovost, impaktovanost, pasivnost), jedno z nich bylo kromě toho obměněno prefixoidy super-, extra- (superzážitkové příměstské tábory). Slovesný kalk byl sémanticky modifikován třemi různými prefixy. Ze dvou dvouslov-ných sémantických kalků je jeden hybridní a byla z něj v češtině utvořena zdrobnělina (chatovací místnůstka). U druhého z nich je zajímavé, že substantivní novotvar vznikl z adjektivního komponentu kalku (vlajkovost, ve významu reprezentativnost), který obsahuje klíčový sémantický rys celého výrazu. Z hlediska slovotvorných prostřed-ků se sémantické pseudokalky ve vzorku shodují s lexikálními ve využívání afixace, odlišují se tím, že v menší míře se na jejich vzniku podílí krácení, ale zato se v nich vyskytují afixoidy (a jde tedy o typ kompozita: zážitkomat). Ze sémantických kalků také ve větší míře vznikají pseudokalky odlišného slovního druhu než z lexikálních. Za zvláštní případ sémantického pseudokalku užitého v metaforickém smyslu by snad mohly být považovány dvě překladové přejímky, u nichž byl v češtině dosazen nový (humorný, ironický) význam: hra o trůny (z názvu amerického seriálu Game of Thro-nes) a třetí svět (the Third World). První je reinterpretována jako důsledek „hromadné-53 Adámková a kol. (2013: 14) píší, že „Aktivace jednotlivých derivátů může být různě rychlá. Od lexému vir vznik-lo prefixačně-sufixačním procesem sloveso zavirovat (obě slova jsou zmíněna v NSČ 1), následně vzniklo ještě sloveso odvirovat. Jiná prefigovaná, potenciální slovesa, jako např. *dovirovat, *převirovat, *navirovat, *vyvirovat, ale ani neprefigované *virovat dosud doložena nejsou.“ Dnes lze na webu dohledat deriváty utvořené ze dvou ze zmíněných pěti potenciálních sloves, převirovaný a navirovat (naviroval).994 neviditelné anglicismy – pseudokalkyho průjmu“ (s odkazem na české „trůnit na záchodě“), druhá jako označení pro „místo s nízkou úrovní služeb, hygieny“ (odkaz na podmínky v rozvojových zemích). Některé z pseudokalků v obou skupinách vzorků se staly běžnou součástí současné češtiny (akčňák, zavirovat, zaheslovat), jiné se na webu vyskytují méně často (scifárna, zážitkářství) a některé jen ojedinělě (avatařit, horákovat, navirovat).4.7 závěryMyšlenka pseudokalků vychází ze zřejmé paralely mezi neologismy založenými v při-jímajícím jazyce na přímých anglicismech (materiálových přejímkách) a označova-nými v literatuře běžně jako falešné anglicismy či pseudoanglismy a neologismy za-loženými na nepřímých (překladových) anglicismech. V obou případech jde o svého druhu sekundární anglicismy (anglicismy vzniklé z anglicismů), které lze souhrnně nazvat pseudopřejímky. Představují další stupeň integrace anglického elementu do lexika hostitelského jazyka. U prvního typu – neologismů z přímých přejímek – ponecháváme označení pseu-doanglicismy. Pro druhý typ – neologismy utvořené z nepřímých přejímek – jsme zvolili název pseudokalky (lexikální a sémantické). Překladové přejímky na rozdíl od přímých (citátových) anglicismů samy o sobě svůj anglický původ nesignalizují a čeští mluvčí, kteří historii výrazu neznají, si vesměs nejsou vědomi, že se jedná o formu anglicismu. Vznikne-li z překladové přejímky v češtině nové slovo, je přirozené, že povědomí o jeho vzdáleném původu z angličtiny bude ještě slabší, proto mluvíme o ne-viditelných anglicismech. Slovotvorné prostředky, kterými tyto neologismy ve vzorku vznikaly, zahrnují nejčastěji afixaci (samostatnou sufixaci, prefixaci či jejich kombinace), často spojenou se slovnědruhovou transpozicí, dále krácení (části nebo celých slov) a okrajově (afi-xoidní) kompozici. U neologismů je výrazný posun ke stylisticky a pragmaticky pří-znakovému významu (spojenému s univerbizací), ale také k abstraktním významům. Ze srovnání vzorku lexikálních a sémantických pseudokalků se zdá, že více neolo-gismů vzniká ze sémantických, nejčastěji jednoslovných kalků. Vzhledem k velikosti vzorků jde pouze o odhad. Celkový obraz pseudopřejímek v  češtině nastíněný v  této kapitole a  kapitole o pseudoanglicismech (kap. 2) by nebyl úplný, kdybychom nezmínili možnost hybridi-zace: jak mezi pseudoanglicismy, tak mezi pseudokalky se mohou vyskytovat hybridní varianty (srov. scifi románek/filmeček, chatovací místnůstka), i když hybridních pseudo-kalků nebude patrně mnoho. V každém případě odlišení pseudopřejímek obojího typu od základních přímých a nepřímých přejímek zpřesňuje celkový obraz přejímání slov z angličtiny a dokládá aktivní roli češtiny při interakci obou jazyků. 1015 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismů5  hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismů1025.1 úvod54Stejně jako neadaptované anglické přejímky, tj. prototypické anglicismy, jsou i hyb-ridní, tj. dvojjazyčné anglicismy, snadno rozpoznatelným typem díky přítomnosti an-glické formy (komponentu). Pro češtinu o nich nemáme statistické údaje, nicméně pro španělštinu uvádí Luján-García (2017) pouze 2,6 % z celkového počtu anglicismů shro-mážděných na španělském webovém fóru za období dvou let. Jejich definice je ošidně jednoduchá, jde o lexikální položky obsahující jak komponent zdrojového jazyka, an-gličtiny, tak komponent jazyka cílového, hostitelského, a jako takové jsou také běžně zařazovány mezi anglicismy. V češtině, která je silně flektivním jazykem, je začleně-ní anglického prvku do lexika obvykle spojeno s nějakou formou morfologické, resp. strukturní úpravy českým prostředkem, k níž je třeba při třídění hybridů přihlédnout. Přispívá to k rozmanitosti hybridních výrazů, o nichž se v literatuře mluví jen zřídka, a tato rozmanitost si vyžaduje podrobnější analýzu. Po stručném přehledu o postave-ní hybridů mezi přejímkami obecně, a zvláště pak hybridů založených na angličtině v taxonomiích anglicismů předkládá kapitola pohled na hybridy v české lingvistické tradici a po něm rozbor vzorku 500 hybridních položek obsahujících anglický i český komponent (viz Příloha III). Výsledkem podrobného popisu hybridních anglicismů v češtině jsou zjištění, která nás vedou k přehodnocení místa hybridů mezi anglicismy obecně: od představy, že hybridy tvoří jednu ucelenou skupinu, k rozlišení celé škály hybridních anglicismů. 54 Text kapitoly vychází z těchto článků: A. Klégr, I. Bozděchová. 2022. Hybrids – a Redundant Category of Angli-cisms? Hybrids in Czech Texts. Espaces Linguistiques 4: 1–21; I. Bozděchová, A. Klégr. 2023. Čeština a angličtina v průsečíku lexikálních hybridů. Bohemistyka 23 (1): 19–38. 1035 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismů5.2 postavení hybridních přejímek v obecných klasifikacích přejímekDříve než se zaměříme na klasifikaci anglicismů a postavení hybridů v ní, shrneme nejdůležitější obecné taxonomie přejímek, které jsou podkladem pro většinu klasifi-kací anglicismů, a zvláště to, kam řadí hybridy. Tři autoři, jejichž klasické studie v této oblasti zásadně ovlivnily další vývoj klasifikace lexikálních přejímek, jsou již v před-chozích kapitolách zmiňovaní Betz (1949, 1959), Haugen (1950) a Weinreich (1953 [1963]). Jejich třídění přejímek jsou dobře známá (viz pododdíl 1.2.2 v kap. 1, též oddíl 3.2 v kap. 3), přesto si je krátce zrekapitulujeme se zřetelem na hybridy. Mohou nám poskytnout základní vodítko pro popis hybridů ve vzorku. Betz (1949, 1959), který vychází z německé tradice sahající až do 19. století, rozlišu-je vnější a vnitřní přejímky (Äusseres, Inneres Lehngut). Hybridní formy (Hybridbildung) řadí mezi vnější přejímky spolu s dvěma dalšími typy, vlastními přejímkami (Lehnwor-ten a Fremdworten, cizími slovy) a přejímkami zdánlivými či falešnými neboli pseudo-přejímkami (Scheinentlehnung). Vnitřní přejímky, které Betz označuje jako Lehnprä-gungen, jsou zastoupeny dvěma typy, Lehnbildung (převzatý novotvar) a Lehnbedeutung (převzatý význam neboli sémantický kalk). Lehnbildung dále člení na (i) Lehnformung (tvoření přejímek) se dvěma podtypy, Lehnüberseztung (překladová přejímka neboli lexikální kalk) a Lehnübertragung (tj. volná překladová přejímka, např. „Vaterland“ za latinské „patria“) a (ii) Lehnschöpfung (přejímková kreace, tj. výraz hostitelského jazyka inspirovaný slovem výchozího jazyka, nikoli však jeho překlad, např. německé „Umwelt“ za francouzské „milieu“). Hojně citovaná Haugenova (1950) klasifikace vychází z pojmů importace (cizího materiálu) a substituce (domácím materiálem) a zahrnuje hybridy mezi tři základní typy přejímek: vlastní přejímky (vykazující morfematickou importaci bez substituce), smíšené přejímky55 („loanblends“ zahrnující importaci i substituci) a přejímkové po-suny („loanshifts“ založené pouze na substituci bez importace, tj. přejímky překlado-vé a sémantické). Stranou klasifikace nechává „kreace“ (srov. Betzovo Lehnschöpfung), tj. nepřímé napodobení cizího vzoru, který je v hostitelském jazyce ztvárněn nebo přejmenován alternativním způsobem (a proto podle Haugena „striktně vzato nejde vůbec o přejímky“, s. 220). Mohou se skládat z domácích prvků nebo mohou obsaho-vat vypůjčený prvek, v takovém případě je nazývá hybridní kreace. Poznamenává, že u smíšených přejímek neboli hybridů jde adaptace cizích slov nad rámec pouhé zá-měny „domácích zvuků a flexe za cizí“ a vede k vložení „části nebo celého domácího morfému“, čímž vznikají jak hybridní deriváty, tak hybridní kompozita. 55 Ačkoli Haugen používá označení „loanblends“ (smíšené přejímky), má samozřejmě na mysli hybridní formace. Termín hybridní skutečně používá, a to když rozlišuje mezi přejímkami založenými na cizím modelu („jsou zde zahrnuty pouze takové ‚hybridy‘, které mají zjistitelný cizí model“, s. 215) a dvojjazyčnými útvary bez modelu („tyto útvary se někdy zaměňují s přejímkami, protože se jim podobají tím, že jsou ‚hybridní‘“, s. 220; „[p]okud jsou klasifikovány bez ohledu na způsob přejímání, jeví se jako ‚hybridy‘; jejich východisko je však jiné než u přejímek, jako je blaumepai ‚švestkový koláč‘“, s. 221). Rozlišuje tak dva druhy hybridů, „loanblends“, kopírující cizí model, a pak „hybrid creations“, hybridní kreace, které „nejsou součástí procesu přejímání“. 104Weinreich (1953: 47–62), v návaznosti na Betze (1949) a Haugena (1950), vykládá přejímky jako lexikální interferenci jedné slovní zásoby s jinou (buď formou trans-feru, tj. přenosu z výchozího jazyka, nebo reprodukce pomocí prvků cílového jazy-ka). U jednoduchých (nesložených) slov rozlišuje dva typy interference: (1) přejím-ky vzniklé „přenesením sekvence fonémů z jednoho jazyka do druhého“ a (2) útvary reprodukované pomocí domácích slov, jejichž význam byl rozšířen v souladu s cizím modelem, tj. sémantické přejímky. U složených lexémů (odvozenin, složenin a frází) k těmto dvěma typům interference přidává ještě (3) kombinaci transferu a reproduk-ce (hybridní útvary odpovídající Haugenovým smíšeným přejímkám; viz pozn. 55). U hybridních odvozenin může být podle Weinreicha reprodukován (tj. přeložen) jak základ, tak afix. V případě reprodukovaných, tzn. překladových, přejímek rozlišuje podobně jako Betz doslovné a volné překlady (kalky) a překladové kreace inspirované cizím výrazem, ale nenapodobující jej. Srovnání těchto tří autorů ukazuje, že zatímco Betz řadí hybridy pod přímé přejímky (Haugenovy importované, Weinreichovy trans-ferované přejímky), Haugen a Weinreich je chápou jako samostatný třetí typ kombi-nující importaci/transfer a substituci/reprodukci. 5.3 hybridy v rámci anglicismůPravděpodobně nejrozšířenější a nejreprezentativnější klasifikací anglicismů publi-kovanou v relativně nedávné době je klasifikace Pulciniové et al. (2012; viz též Pulcini 2023). Tito autoři ji předkládají jako součást odpovědi na otázku, co se považuje za an-glicismus, a uvádějí na pravou míru lexikograficky výhodné, ale zjednodušené definice anglicismů, jakou nabízí Manfred Görlach (2003: 1): „Anglicism is a word or idiom that is recognizably English in form“.Pulciniová et al. (2012) dělí anglicismy na přímé (direct) a nepřímé (indirect). Hybridy kladou mezi přímé anglicismy, spolu s (ne)adaptovanými přejímkami (lo-anwords) a pseudoanglicismy (false loanwords). Anglicismy nepřímé dělí na kalky, přejímky překladem (loan translations), přejímky volným překladem (loan renditions) a kreativní přejímky (loan creations) a přejímky významu (semantic loans) – viz Ob-rázek 6. Jejich klasifikace zjevně navazuje zejména na Betzovu (1959) taxonomii s vý-jimkou několika změn v terminologii. Hybridní anglicismus definují jako „víceslovnou jednotku, která volně kombinuje anglický prvek s prvkem hostitelského jazyka“ (s. 7), tj. uvažují pouze o složeninách a frazémech, na rozdíl od Weinreicha a Haugena, kteří oba výslovně zmiňují hybridní deriváty a možnost překladu jak slovního základu, tak afixu. Pulciniová et al. také nerozlišují mezi hybridy, u nichž lze najít anglický model (Haugenovy „loanblends“ neboli „polopřeklady“), a hybridními kreacemi, které vznik-ly v hostitelském jazyce bez anglického modelu (viz však Pulcini 1999, níže).Podobné zaměření pouze na složeniny lze ostatně zaznamenat i v popisech hybrid-ních anglicismů v němčině (Yang 1990; Busse a Carsten 1993; Onysko 2007) a italšti-ně (Furiassi 2010). Furiassi (2010: 53–55) explicitně ztotožňuje hybridy s hybridními 1055 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismůObrázek 6: Hybridy v klasifikaci Pulciniové et al. (2012: 6)TYPY LEXIKÁLNÍHO PŘEJÍMÁNÍpřímédirect nepříméindirectfalešnáfalsehybridní hybridpřejímkaloanwordadaptovanáadaptedneadaptovanánon-adaptedpřejímka volnýmpřeklademloan renditionkreativnípřejímkaloan creation přejímkapřeklademloan translationpřejímka významusemantic loankalkcalquelexikálnílexicalfrázováphrasalsloženinami a definuje je „v užším smyslu jako výsledek kombinace italského volného morfému s anglickým volným morfémem“ (s. 54).Na důležitý aspekt při posuzování hybridních anglicismů upozorňuje Pulciniová (1999: 364), která si je vědoma Haugenova rozlišování mezi hybridy založenými na cizím modelu (loanblends) a hybridními útvary bez modelu. Když srovnává italské slovníky z hlediska jejich zpracování anglicismů, poznamenává, že někdy jsou v nich slova označována jako „semi-ingl“ (poloanglická, tj. jako hybridy) bez ohledu na to, „zda slovo v angličtině existuje, nebo jde o italský novotvar“, tj. o pseudoanglicismus56.Onysko (2007: 55–59) ve své monografii o anglicismech v němčině věnuje hybrid-ním anglicismům celý oddíl. Konstatuje, že k hybridnosti dochází v rámci derivačních procesů, tj. afixace (přejatých bází) a kompozice (spojováním domácích a přejatých volných morfémů). Mezi hybridní útvary nepočítá anglicismy s domácí flexí57. V dal-ším se ale věnuje pouze složeninám jako nejpočetnější skupině mezi hybridy (a pře-kvapivě nic neříká o víceslovných hybridech, v češtině např.  akustický  smog  z angl. acoustic  smog nebo   startupový  projektový asistent z angl. startup project assistant). Konstatuje, že hybridní útvary jsou převážně podstatná jména a jen zlomek z nich pří-davná jména, slovesa nebo příslovce; také poznamenává, že hybridní slova jsou více doložena v psaném než v mluveném jazyce. Dále probírá klasifikaci hybridů a podobně jako Pulciniová (1999) zmiňuje Haugenovo rozlišení mezi hybridy založenými na (an-56 V. Pulcini (1999: 364): „The label ‚semi-ingl.‘ (semi-English or hybrid) is attributed to items having Latin/Greek elements without considering whether the word exists in English or it is an Italian coinage: it is the case, for example, of autogol and antitrust, both labelled as ‚semi-ingl.‘, although the former is not an English word (and therefore a false anglicism, i.e. ‚pseudo-ingl.‘), whilst the latter is a current English word.“57 Onysko (2007: 55): „Technically speaking, the inflection of anglicisms also leads to a mixture of native and bor-rowed morphemes […]. The notion of hybridity, however, relates to derivational processes including affixation of borrowed bases and the formation of compounds of native and borrowed free morphemes.“106glickém) modelu a hybridy bez modelu (které Haugen označuje jako hybridní kreace). Nicméně Onysko podotýká, že ačkoli se někteří autoři (např. Carstensen 1965: 39) po-koušejí toto rozlišení uplatnit v praxi a „snaží se rozdělit“ anglicko-německá kompozi-ta tímto způsobem, je podle něj problematické anglický model najít. Místo toho věnuje velký prostor diskusi o spornosti anglického vlivu a dochází k závěru, že „vytváření hybridů je pouze dokladem toho, že němčina dokáže kombinovat domácí a vypůjčené prvky svého lexikálního inventáře a vytvářet tak nové termíny“ (s. 57). Onysko dále ukazuje, jak se anglické přejímky produktivně využívají v němčině k vytváření nových spojení (např. Gelegenheitsjob, Heimtrainer). Avšak zatímco případy s pravděpodobným anglickým modelem označuje jako částečné překladové přejímky, pro ty, které model nemají, nenabízí žádný termín, ačkoli de facto odpovídají tomu, co Pulciniová (1999) v italských slovnících označila za pseudoanglicismy. Celkově se zdá, že studií věnovaných speciálně hybridním přejímkám v evrop-ských jazycích existuje překvapivě málo a ty, které jsme našli, se týkají hybridních kompozit. Tak Rafnungova (1965) práce se zabývá anglickými přejímkami v norských novinách se zvláštním zřetelem k hybridním složeninám, Posthumus (1989) analyzuje anglicko-holandská hybridní kompozita, Mitter (2003, 2008) popisuje hybridní afi-xoidní kompozita v současné češtině58 (mnohem starší studií tohoto typu složenin je Martincová a Savický 1987). Witaliszová (2016) na příkladu anglicko-polských hybridů rozlišuje mezi hybridními přejímkami, hybridními kreacemi a adaptovanými přejím-kami. Zimmer (1997: 23) v souvislosti s hybridními složeninami upozorňuje na to, co bychom mohli nazvat hybridní okazionalismy, tj. hybridní anglicismy používané v re-klamě jako jednorázové novotvary s cílem upoutat pozornost (Antiklau-Code, Open-air Gefühl, Politthriller atd.). 5.4 koncepce hybridních útvarů v české lingvistické tradiciHybridní tvoření slov se v češtině uplatňuje od nejstarší doby a jeho podíl na rozšiřová-ní její slovní zásoby se zejména od poloviny 20. století zvyšuje. Poukázali na to mnozí autoři v řadě studií i v dílčích knižních pracích (Helcl 1953; Mejstřík 1965; Martincová a Savický 1987; Svobodová 2001; Mitter 2003, 2008 aj.). Zde se věnujeme nejnovějšímu lexiku českých textů konce 20. a začátku 21. století, jehož hybridnost vyplývá ze spoje-ní slovotvorných prostředků českého a anglického jazykového původu. Ačkoli se princip hybridnosti projevuje již od staré češtiny (Němec 1968) a pokra-čuje i v pozdějších vývojových fázích jazyka, teoretický popis či přesnější vymezení v podstatě chybí. Zmíněny byly např. v rubrice Drobnosti v časopisu Naše řeč v roce 192659 nebo v Havránkově Vývoji spisovného jazyka (1936). Teoreticky však na hybridy 58 Stručný přehled hlavních českých slovotvorných procesů, včetně afixoidních kompozit viz Bozděchová (2015).59 Nadání, nadace. 1926. Naše řeč 10 (8): 234–236.1075 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismův nové češtině v moderní české lingvistice jako jeden z prvních poukázal Trávníček (1942, 1948). Jeho pojetí v podstatě přebírá Helcl (v 50. letech 20. století byly známé Helclovy názory zejména na hybridně tvořená kompozita). Zpočátku byly většinou hybridní útvary v české lingvistice odmítány či označovány za neústrojné a hodnoceny jako stylově příznakové, „nižší“ (Mejstřík 1965 aj.). Jejich vymezování a postoj k nim se však především v průběhu 20. století měnily a přehodnocovaly podle toho, jak se hybridně tvořená pojmenování začínala rozšiřovat v komunikaci, nejprve převážně profesní (hojně využívající substandardní, tedy profesní a slangové prostředky, i stan-dardní, tedy hlavně odborné), později i v dalších oblastech: v publicistice i v běžném dorozumívání60.Trávníček ve své Mluvnici spisovné češtiny (1948) vyčleňuje tvoření hybridů jako samostatný způsob tvoření slov a vedle odvozování, skládání, zkracování uvádí hyb-ridizaci:O hybridisaci, o hybridním tvoření, o hybridních slovech mluvíme tehdy, jednak jsou-li slova tvořena z domácího nebo ze zdomácnělého základu cizí příponou (s. 165) nebo předponou, jednak nahradí-li se v cizí složenině jedna část slovem domácím. Je to způsob tvoření slov celkem řídký (Trávníček 1948: 450).Za hybridní však nepokládá přejatá slova s českými příponami; i když i u nich jde o kombinaci morfémů (dvou) různých jazyků, jde podle něj o přizpůsobení cizích slov slovotvorné (a tvarové) soustavě české, obdobné s přizpůsobením hláskovým, o tvoře-ní slov z cizích základů. Zároveň uvádí podstatné jméno vánoce z něm. Weih-nachten; první část této složeniny v podstatě zůstala, jen se hláskově změnila ve vá-, druhá byla nahrazena českým slovem -noce (podobně bavlna z něm. Baum-wolle). Za hybridní ne-pokládá složeniny typu auto-doprava, kde je kmen cizí a sklonná část česká, ani opač-né složeniny typu sebe-kritika. Tytéž příklady hybridního tvoření (vánoce, bavlna aj.) uvádí také např. Němec (1968) a považuje je za kompromisní postup mezi přejímáním a překladem cizích slov spočívající v přejímání cizích slov s překladem jejich dílčího komponentu. Hybridní slova jsou podle něj „zpola přejatá, zpola přeložená“ a ve vývoji české slovní zásoby jejich tvoření nepatří k intelektuálním postupům a je velmi vzác-né. V České mluvnici (1951 a dále) Havránek a Jedlička rovněž chápou hybridní tvoření jako skládání slov z domácího a cizího slovního základu (Havránek, Jedlička 1963: 93), popř. jako tvoření slov z domácího slovního základu cizí příponou (Havránek, Jedlička 1963: 94, 106). Slovotvorné a tvarotvorné přizpůsobování cizích slov češtině při spojo-vání cizích základů s domácími prefixy a sufixy (popř. koncovkami) za hybridní tvo-ření nepovažují. Obdobně podstatu hybridů (houslista, nadace, moravismus, hrubián, synátor) vymezil Helcl:60 Hybridní kompozita zaznamenává Stich (1971) u K. Havlíčka při rozboru neologismů v jeho publicistických tex-tech (medvědologie, tranzitoobchod). Většina z těchto Havlíčkových kompozit je podle Sticha tvořena v souhlasu se slovotvornými pravidly ve spisovné češtině, vyskytuje se však i mechanické tvoření. V takových případech slovo svou formou odpovídá existujícímu slovotvornému modelu, ale nerespektují se sémantická a gramatická omezení pro daný způsob tvoření v češtině závazná (barometří).108Slovy hybridními nazýváme ta, v nichž se jen některá část nahrazuje prvkem domácím, kdežto jiná zůstává nepřeložena a přejímá se, nebo ta, v nichž se k domácímu základu připíná cizí odvo-zovací přípona (Helcl 1953: 36).Konstatuje, že řidčeji se používá cizí předpona (ex-předseda). U hybridních slo-ženin zaznamenává napodobení cizího skládání i vlastní nové skládání (někdy ne-ústrojné).Na (tehdejší i dosavadní) vágnost pojmu hybridnost upozornil Daneš (1962): podle něj pojem hybridnost postihuje jen to, že dané slovo obsahuje složky z různých jazy-ků, nijak však tento fakt nehodnotí (Daneš 1962: 322). Daneš tak zároveň poukázal na skutečnost, že v novočeské lingvistické tradici hodnocení hybridů velmi souvisí s pu-rismem. Čeští autoři se jimi vesměs zabývali ve snaze poukázat na jejich nevhodnost a potřebu očistit od nich jazyk.Ze slovotvorného hlediska rozlišil hybridy do tří typů Mejstřík (1965):1. spojení předpony cizího původu s domácím základem (subdodávka),2. spojení domácího základu s příponou cizího původu (houslista, vědátor, úsekizace),3. složení cizího a domácího základu v jednom slově (bromovodík, autodoprava) nebo naopak (čechofil, vzduchotechnik).Shodně s ostatními Mejstřík hybridní tvoření vymezuje jako spojování dvou nebo více slovotvorných prvků (základů, předpon a přípon) rozdílných co do původu, tj. do-mácích a cizích, v jednom slově (Mejstřík 1965: 1). Za reprezentativní typ hybridního tvoření pokládá spojení cizího zkráceného nebo jako slovo samostatně se nevyskytují-cího výrazu s domácími základy.Hybridnost zmiňuje také na příkladech kompozit Martincová (1983) ve své mono-grafii o neologismech; hybridní kompozita (typu elektrovařič, feroslitina, fotokomora) uvádí jako příklad inovací, tj. lexikálních neologismů uplatňujících se v dílčím systému slovotvorné roviny (Martincová 1983: 121). Jak autorce ukazuje neologický materiál, vznik hybridních kompozit není bezprostředně závislý na cizích předlohách, nerozši-řují tedy pouze slovní zásobu o nové prostředky pokládané za nespisovné. Svým spe-cifickým charakterem pomáhají konstituovat ve slovotvorném systému repertoár dal-ších prostředků cizího původu (z hlediska genetického vznikají zkrácením původního výrazu, přičemž dochází k lexikalizaci významu, viz elektro-, foto-61).Bez specifikace slovotvorného způsobu vymezuje hybridnost (podobně jako v dří-vějších pracích, viz zde výše) např. také Lotko (1986: 79): hybridní slova chápe jako vzniklá křížením domácích a cizích prvků. Obdobně je tomu i v novějších mluvnicích češtiny: Příruční mluvnice češtiny (Karlík a kol. 1996: 101) charakterizuje hybridní slo-va jako spojení prvku domácího a cizího jazyka. Konstatuje, že jde často o vytváření nového slova s použitím abstrahované složky cizí (moto-, maxi-), a poukazuje na to, že mívají často slangový charakter, jindy mohou být i odbornými termíny. Čeština – 61 Tyto prostředky autorka společně se Savickým označuje později jako afixoidy (Martincová a Savický 1987), viz zde dále. Pojem afixoid (angl. combining form) se užívá i v jiných jazycích, např. v němčině, kde má i své odpůrce (viz Schmidt 1987). Význam těchto nových prostředků je široký, komplementární, a tím se funkčně blíží afixům: jde o zvláštní druh vázaných kořenných morfémů, jejichž produktivita je omezena slovotvornou funkcí vyplý-vající z jejich stránky formální a významové a stylovou oblastí výskytu (Martincová 1983: 129).1095 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismůřeč a jazyk (Čechová a kol. 2000: 82) vymezuje hybridnost jako spojování, spřahování prvků z různých jazyků v jednom slově, uplatňující se při skládání i odvozování (hous-lista, nadace), a zaznamenává posun v jejich hodnocení: tento dříve odmítaný postup se v současném spisovném jazyce již prosadil. Zásadní přínos v oblasti zkoumání hybridního tvoření v češtině znamená stu-die Martincové a Savického (1987) dospívající k obecným aspektům toho, do jaké míry vznik a šíření hybridních složenin (afixoidálního typu) pozměňuje morfémový a slo-votvorný systém (češtiny a ruštiny). Hybridizaci hodnotí jako inovační proces s po-tenciálem ovlivnit inovační dění v současné češtině i v ostatních slovanských jazycích. Docházejí ke dvěma závažným závěrům:1. díky hybridním kompozitům se afixoidy ustalují jako samostatný a vnitřně dife-rencovaný typ morfémů,2. hybridní slova vedou k tomu, že původně nečlenitelná přejatá cizí slova se z hle-diska mluvčích postupně stávají segmentovatelnými (Martincová a Savický 1987: 136).Autoři posuzují rozsah spojovatelnosti slovotvorných prostředků a dospívají k vy-mezení definitivního osamostatnění cizího morfému z přejatých slov jako kritéria spo-jovatelnosti s domácími slovotvornými prostředky. Obdobně přistupuje k hodnocení přejatých částí (členů) kompozit Mluvnice současné češtiny (Cvrček a kol. 2015: 121): existují-li tyto členy v češtině také samostatně, mimo kompozitum, lze je považovat za součást českého slovotvorného systému. V souvislosti se začleňováním přejatých odvozovacích prvků do českého slovotvorného systému (na základě schopnosti spojit se s domácím základem do celku stylisticky neutrálního) tato mluvnice zmiňuje (navíc od většiny ostatních) hybridní odvozování.Lze tedy shrnout: v české teorii obecně se hybridizace chápe jako kombinování českých a cizích slovotvorných prostředků při tvoření slov z domácích slovních zá-kladů, kterým vznikají hybridní útvary. Skutečností je, že od doby, kdy bylo toto pře-važující pojetí hybridizace v české lingvistice formulováno (50. až 80. léta), se situace od 90. let kvantitativně a kvalitativně měnila a mění, zejména pokud jde o přejímání z angličtiny. Jako adekvátnější se dnes jeví Danešův neutrální postoj k hybridnosti, nerozlišující, zda je cizí či domácí prvek vázaný, nebo volný morfém. Je také v sou-ladu s přístupem v jiných jazycích, který nacházíme u Haugena, Weinreicha nebo Onyska. 5.5 materiálová studieAby bylo možné získat představu o česko-anglických hybridech v současném jazyce, byl shromážděn vzorek hybridních útvarů. Než přistoupíme k jejich rozboru, zmíníme stručně teoretická a terminologická východiska a sběr dat. Vlastní rozbor se zaměří na formální, slovotvorné a slovnědruhově aspekty hybridů ve vzorku.1105.5.1 teoretická a terminologická východiska Přejímku/výpůjčku chápeme v podstatě shodně s pojetím v NESČ (Nekula 2017) jako „výsledek jazykového kontaktu dvou nebo více jazyků“. Ve vztahu ke zdrojové anglič-tině pak v rámci přejímek vymezujeme anglicismy a vycházíme z jejich pojetí tamtéž (Bozděchová 2017a), tj. anglicismy jako jazykové prostředky převzaté z angličtiny do jiného jazyka nebo podle angličtiny v něm vytvořené (srov. též oddíl 1.2 výše). K hyb-ridům přistupujeme na základě koncepce, podle níž anglicismy tvoří dvě základní skupiny62: anglicismy přejímkové (materiálové) a anglicismy překladové (strukturní, zahrnující lexikální a sémantické kalky). Na základě kritéria (lexikální) neologizace, tj. odlišením slovotvorby od (morfologické, resp. strukturní) adaptace, blíže rozlišuje-me anglicismy (přejímky přímé, a to neadaptované, citátové, srov. 1.2.2 a 1.2.3, a adap-tované graficky, foneticky a/nebo strukturně) a pseudoanglicismy (neologismy vy-tvořené v češtině bez korelátu v angličtině, zčásti nebo výhradně obsahující anglický element; srov. např. Pulcini 1999: 364 výše). Vymezujeme tedy pseudoanglicismy jako kategorii domácích slov založených na anglicismech, jako nové pojmenovací jednot-ky utvořené v češtině s využitím anglických prvků. Přejímání slov (zejména v češtině jako flektivním jazyce) doprovázejí procesy formální adaptace; rozdíl mezi adaptací přejímky a utvořením slova (neologismu) spočívá v tom, že při adaptaci na rozdíl od neologizace nevzniká nové pojmenování (význam derivátu vzniklého přidáním české-ho slovotvorného sufixu se neliší od významu anglického základu). Pseudoanglicismy, které zmiňujeme proto, že v literatuře o jejich hybridních variantách existují doklady, se tvoří různými formálními slovotvornými postupy (derivací, kompozicí, abreviací aj.). Také druhá skupina anglicismů, kalky, je zmiňována v souvislosti s hybridy. Kalky bývají vymezovány (viz NESČ, Karlíková 2017) jako výsledek přejetí slova (slovního spojení) z jednoho jazyka do jiného jazyka doslovným překladem; cílový jazyk při-tom napodobuje strukturu přejímaného slova nebo slovního spojení pomocí vlastních lexikálních prvků. Sémantické kalky vznikají tak, že slovo existující v daném jazyce v jistém významu získá další význam podle cizí předlohy. Jak bylo popsáno v kap. 3, lexikální kalky představují lexikální jednotky, k nimž patří i volné překladové repro-dukce, tedy přibližné kalky, a jako okrajový typ kreativní novotvary (nejde o doslovný ani volný překlad, nýbrž o odlišné vyjádření přejímaného pojmu označujícího novou skutečnost). Pro lexikální a sémantické kalky je společný vznik překladem, liší se však tím, že lexikální kalky importují novou formu (vzorec a význam), zatímco sémantické kalky pouze nový význam.63Hybridy (lexikální hybridní útvary) pojímáme jako lexikální jednotky složené z prvků různojazyčného původu, v případě hybridních anglicismů tedy anglických a českých volných nebo vázaných lexikálních morfémů (tj. kořenů, slovotvorných 62 Srov. též Bozděchová, Klégr 2022a, b.63 V kap. 3 lexikální kalky dále klasifikujeme podle struktury na jednoslovné, tj. slovotvorné ka1ky (deriváty, kom-pozita) a víceslovné, tj. kolokační kalky. Sémantické kalky rozdělujeme na volné (samostatně stojící) a vázané (jsou součástí kolokačního kalku).1115 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismůzákladů nebo derivačních afixů, včetně kmenotvorných). Na rozdíl od většinového českého pojetí a obdobně jako v uvedených taxonomiích přejímek (viz výše) zahrnu-jeme mezi hybridy nejen deriváty tvořené od domácích kořenů/slovotvorných základů cizími afixy (zejména sufixy), ale také deriváty od cizích/přejatých základů domácími afixy. V obou případech jde o hybridnost ve smyslu kombinace různojazyčných slo-votvorných prostředků, a tedy slovotvorný proces pro češtinu specifický (ve vztahu k domácímu slovotvornému systému založenému především na českých slovotvor-ných afixech).5.5.2 sběr materiáluVyhledávání hybridních stejně jako ostatních anglicismů je technický problém. Nelze je z českých (a pravděpodobně ani z jiných) korpusů zatím těžit pomocí automatické-ho sběru dat, jak potvrzují Manczak-Wohlfeldová a Witaliszová (2019: 171), a to proto, že korpusy „stále postrádají snadno dostupné a účinné nástroje pro identifikaci cizích přejímek“. Znamená to, že hybridy je třeba sbírat manuálně, pokud se vyhledávání nezaměří na konkrétní anglické komponenty (srov. Andersen 2012; Manczak-Wohl-feld a Witalisz 2016). Ukazuje se, že hybridy jsou rozprostřeny v širokém spektru ob-lastí (viz níže) a zaměření pouze na jednu z nich není příliš efektivní strategií. Proto je předkládaný soubor v podstatě oportunistický, tj. vznikal zčásti náhodným, zčásti záměrným vyhledáváním na základě četby tisku, reklamy apod. Z toho vyplývá, že vzorek není striktně vzato reprezentativní z hlediska distribuce a frekvence v různých žánrech a oblastech. Při sběru vzorku jsme za hybridní útvar považovali jakoukoli le-xikální položku složenou z anglických a českých komponentů (v jakémkoli pořadí), ať už volných nebo vázaných lexikálních morfémů (tj. kořen/kmen nebo derivační afix). Vzhledem k tomu, že ve vymezení hybridů (zejména jednoslovných) nepanuje shoda, nebyl apriorně vyřazován žádný typ hybridů, tj. cílem vzorku je pomoci vymezit pojem a škálu hybridních anglicismů pro češtinu.5.5.3 analýza vzorkuVzorek hybridních anglicismů tvoří 500 položek, z nichž 320 (64,0 %) je složeno ze dvou nebo více volných slov (víceslovné hybridy) a 180 (36,0 %) je jednoslovných64. (Některé z těchto jednoslovných hybridů mohou, ale nemusí být součástí víceslovných jednotek.) Mnoho víceslovných hybridů tvoří výrazy, v nichž je anglické slovo zároveň jednoslovným hybridem, např. cloud-ový v cloudové úložiště (cloud storage), event-ový v eventový prostor (event space), startuper-ský v startuperský projekt (startup project), 64 Jednoslovné hybridy zahrnují deriváty a kompozita všech typů (včetně těch se spojovníkem), víceslovné hyb-ridy obsahují alespoň jeden prvek z druhého jazyka a kromě toho, že tvoří jednu významovou jednotku, na ně nejsou aplikována další kritéria.112přičemž -ový a -ský jsou adjektivní derivační sufixy. Vzorek slouží jednak jako zdroj do-kladů pro popis a třídění hybridních anglicismů v češtině, jednak poskytuje předběž-nou představu o oblastech, v nichž se tento druh anglicismů vyskytuje. Přestože vznikl do značné míry náhodným sběrem, lze předpokládat, že výskyt hybridů ve vzorku do určité míry koreluje s četností jejich výskytu v dané oblasti. 5.5.4 jednoslovné hybridySpolečným jmenovatelem 180 jednoslovných hybridů ve vzorku je, že obsahují český komponent (ve svém základním, reprezentativním tvaru). Dělí se do dvou skupin, na deriváty a kompozita. Deriváty mají ve vzorku větší podíl, tvoří je 135 položek (75,0 %), zatímco kompozit je výrazně méně, pouze 45 (25,0 %). Tento poměr může být ovliv-něn tím, že v češtině hraje derivace významnou roli (naproti tomu v němčině se jako prominentní jeví kompozice; srov. Onysko 2007 výše). V každém případě je derivátům v zahraniční literatuře věnována ve srovnání s kompozity minimální pozornost, a pro-to začneme touto skupinou. Tabulka 8: Rozdělení jednoslovných hybridů ve vzorku podle slovních druhůjednoslovné  hybridypodstatné jméno slovesopřídavné jméno celkem %deriváty 187 35 13 135 175,0kompozita 145 – – 145 125,0celkem 132 35 13 180 100,0% 73,3 19,4 7,3 100,05.5.4.1 hybridní derivátyPřestože jsou hybridní deriváty v literatuře zmiňovány (viz Haugen, Weinreich nebo Onysko, pozn. 57 výše), zůstávají deriváty např. v němčině a italštině stranou zájmu. Převaha derivátů (a víceslovných hybridů) nad kompozity v českém vzorku však může naznačovat, že skladba hybridů velmi pravděpodobně závisí na typu jazyka. Ze 135 de-rivátů ve vzorku je 87 substantiv, 35 sloves a 13 adjektiv. Jako deriváty jsou započítány i případy, které v angličtině představují složeniny (upcycle, poledance), ale do češtiny přešly jako deriváty (upcyklovaný, poledancový).České flektivně-derivační afixy přidávané k anglickým základům se dělí do něko-lika kategorií: (i) sufixy označující slovní druh, které integrují anglické slovní zákla-dy (především slovesa a přídavná jména a podstatná jména užívaná jako přívlastky) do českého morfologického systému a umožňují jim syntaktické fungování v textu (v rámci morfologické adaptace): to like > lajkovat, to hoax > hoaxovat, to break down 1135 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismů> brejkdaunovat (se), online (program) > onlinový (program), jazz (ballet) > jazzový (ba-let); (ii) transpoziční (a slovní druh označující) sufixy (někdy v kombinaci s prefixem), které transponují zejména anglická substantiva na česká adjektiva (biker > bikerský, vztahující se k motorkářům či cyklistům na horských kolech) nebo slovesa (prank > pranknout, udělat si z někoho legraci, tj. vystřelit si z někoho; networking > networ-kingovat; like > lajknout, dát lajk, označit „líbí se mi“); (iii) substituční afixy, které na-hrazují, tzn. překládají anglický sufix či prefix ve výchozím slově (toaster > toustovač, startupper > startupič, mailable > mailovatelný, to rebook > přebookovat, to overhype > přehajpovat; někdy afix nahrazuje anglickou částici, např. to log in > zalogovat (se), to log off > odlogovat (se); (iv) afixy měnící význam, nejzajímavější kategorie, jsou jiného druhu: jejich funkce není ani tak morfologická (nemusí nutně měnit slovní druh), jako sémantická. Proces změny významu často začíná anglickým víceslovným výrazem (případně českým kalkem), jehož jedna část je vypuštěna a zbývající slovo je rozšířeno o český afix (nebo kombinaci afixů), čímž typicky vzniká hovorový (univerbizační) derivát, jehož význam je oproti původnímu anglickému výrazu rozšířen o pragmatický rys (web page/site, webová stránka > web > webovka, homeless person > homeless > houmlesák). Případně afixy modifikují význam anglického základu ve smyslu explicit-ního označení rodu (wrestler > wrestlerka, zápasnice), pragmatického či stylistického významu (prepper > prepík, hovorově, žertovně osoba připravující se na přežití živelné či válečné katastrofy) nebo perfektivního významu (to delete > vydeletovat; to book > zabookovat) apod.Adjektivní hybridní deriváty ve skupině jednoslovných hybridů jsou v našem vzorku tvořeny sedmi derivačními sufixy s širokou škálou významů, které se přidávají k podstatným jménům nebo slovesným základům. Nejfrekventovanějšími jsou sufixy -ový (poledancový [sál], pole dance [hall]; facebookový [účet], facebook [account]) a -ova-ný (trademarkovaný, trademarked). Dalšími sufixy jsou -cí (pitchovací, tj. prezentační, pitching [video]), -telný (tweetovatelný, tweetable), -ivý (postpravdivý [doba], post--truth [age]), -ní (upcyklační, upcycling [dílna/workshop]) a -ský (protiLGBTský, anti--LGBT [protest], startuperský [projekt], startup [project]). Tyto sufixy nejsou jedinými českými komponenty, které se spojují s anglickým základem. Ve skupině se vyskytují případy (možných) cirkumfixů (nejde-li o deverbální adjektiva utvořená transflexí), kombinující sufixy s prefixy: za- + -ovaný (zaaidsovaný, nakažený AIDS), o- + -ovaný (očipovaný, ospoilerovaný), pro- + -ovaný (profejkovaný, plný fake news), pře- + -ovaný (přeboostrovaný, používající zbytečně silný booster, přehajpovaný, používající přehna-nou reklamu) a z- + -ovaný (zlobovaný, ovlivněný lobbingem, zremakovaný, představu-jící remake)65. Další adjektiva mají před anglickým základem tyto dva české prefixy: proti- (protiLGBTský) a před- (předinternetový, předfacebookový). Ve dvou případech stojí před českým základem anglická částice nebo prefix: upcyklovaný (srov. recyklovaný), postpravdový (post-truth). Přirozeně ne všechny adjektivní přejímky z angličtiny musí 65 Je ovšem také možné slovotvorný proces v těchto příkladech interpretovat nikoli jako cirkumfixaci, ale jako pří-pad paralelní motivace prefigovaným slovesem a za slovotvorný proces považovat pouze přidání sufixu (očipovat > očipovaný).114být morfologicky adaptované pomocí afixace, menšina jich zůstává formálně neadap-tovaná (freeride lyže, freeride skis). Slovesné hybridní deriváty se od přídavných jmen liší tím, že zatímco adjektiva mohou, ale nemusí být adaptována, slovesa jsou morfologicky adaptována vždy. To znamená, že musí být opatřena kmenotvornými sufixy, k nimž se přidávají konjugač-ní koncovky. Český tvarotvorný komponent je tedy u slovesných přejímek z angličti-ny pravidlem (až na výjimky). Infinitivní tvary sloves ve vzorku vykazují následující sufixy (tvořené kmenotvornou příponou a infinitivní koncovkou -t): -ovat (pitchovat, relaunchovat, shortovat, prodávat a zpětně kupovat cenné papíry, printscreenovat, tisk-nout obsah obrazovky), -nout (kliknout [myší], lajknout), -at (klikat, kliknout opakova-ně) a -it (trolit, provokovat na sociálních sítích). Stejně jako přídavná jmena jsou slo-vesa často opatřena prefixy, které modifikují význam (jejich funkce mnohdy odpovídá funkci příslovečných částic v angličtině, vyjadřují dokonavost apod.): na- (nabriefovat, instruovat pro daný úkol), od- (odkliknout, odklikat, to click off, odlogovat (se), to log off, odmejlovat, to send off an email, odskypovat, ukončit hovor na skypu, odbugovat, odstranit chyby), o- (olajkovat, dát like, ofejkovat, udělat podvrh, podvést, okopírovat), pro- (progooglovat, progůglovat, hledat důkladně na Googlu, prosérčovat, důkladně pro-hledat, protweetovat, poslat tweet, proskypovat, zavolat někomu na skype, prolobbovat, prosadit lobováním), pře- (přebookovat, změnit rezervaci), pře- (přethinktankovat, příliš nad něčím přemýšlet, „přepřemýšlet“, přehajpovat, přehánět, zveličovat), při- (připho-toshopovat, vylepšit photoshopem), roz- (rozparsovat, rozanalyzovat [prvky textu]), vy- (vydeletovat, vymazat, vydevelopovat, vyvinout, vyfuckovat, poslat někoho někam), z- (zmanagovat, úspěšně zorganizovat), za- (zavirovat, nakazit virem). Substantivní derivační hybridy jsou nejrozmanitější a nejzajímavější skupinou derivátů. Výraznou skupinou mezi českými derivačními afixy jsou sufixy činitelské/konatelské pro názvy osob. Ačkoli některé anglické sufixy lze přenést do češtiny beze změny (např. -er: boxer, influencer, wrestler, youtuber), bývají většinou nahrazeny celou řadou českých sufixů, které navíc obvykle přidávají pragmatické konotace, a přejím-ka se tak stává příznakovou a získává hovorový, expresivní nebo slangový charakter, např. wrestler > wrestlingáč, (whitewater) rafter > rafťák, youtuber > YouTubák, out-doorer > outdoorář, prepper > prepík. Mezi českým hybridem a anglickým slovem se přitom mohou vyskytnout sémantické rozdíly: český eshopař je někdo, kdo provozuje e-shop (zatímco e-shopper v angličtině je osoba, která nakupuje v e-shopech), kem-pař (v češtině pouze osoba, nikoli také motorové vozidlo, jak je tomu u anglického camper).Důležitý je poznatek, že pomocí sufixů pro názvy osob se často tvoří substantiva, která nemají anglický protějšek jako předlohu: hokejista (ice hockey player), pinholista (pinhole photographer), houmlesák (homeless person), keškař (cache seeker), chiptu-ningář (chiptuning specialist), ralleykrosař (rallycross driver), selfíčkář (selfie-taker), skútrař (scooter driver/buff), šortař (short seller), webař (web designer/specialist). Někdy se k jednomu základu přidávají dvě nebo více sufixů stejného nebo podobného významu: deblíř, deblista (doubles player), singlíř, singlista (singles player, canoe/kayak single), offroadák, offroadař, offroadista (off-road enthusiast), piarista, piárkář, piárník, 1155 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismůpiárovec (PR specialist/professional). Zvláštním případem je kreativní hypokoristická modifikace anglického (sports) fan: fanoušek, (přechýlený tvar) fanynka.Ještě pestřejší je škála sufixů tvořících neživotná jména. Zachovávají sice slovní druh, ale jejich přidáním se podstatné jméno odchyluje od anglické předlohy tím, že jeho význam je rozšířen o pragmatické rysy (evaluativní a expresivní konotace). Ang-lický víceslovný výraz se přitom často derivací nebo kombinací elipsy a derivace (např. je-li východiskem kalk) mění na jednoslovné pojmenování (popcorn movie/popcornový film > popcorn > popcorňák). Ve vzorku se vyskytuje 18 takových sufixů: -áč (flopáč, floppy disk); -áče (slimá-če, slim-fit pants); -ák (šoubyzák, show business; synťák, synthesizer); -árna (stejkár-na, steak house; (ham)burgárna, burger house/bar); -čko (písíčko, PC; handsfreečko, handsfríčko, handsfree set); -ina (jeansovina, jeanovina, džínovina, jeans fabric; rockeřina, rock music; preppeřina, prepper life style); -iště (označení místa pro určitou činnost: piknikoviště, eshopiště); -izace (označení činnosti: offshorizace); -ka (detektivka, detective story; gangsterka, gangster movie; hokejka, hockey stick; keška, cache; LEDka, LED bulb; push-upka, pushapka, push-up bra; ramka‚ RAM; softshelka‚ softshell jacket, softshellová bunda); -ko (fitko, fitnessko, fitness centre); -na (selfina, selfie); -ní (selfíčkaření, taking selfies, píárování, PR activities); -ovač (toustovač, toaster); -(ov)ost (lifestylovost, life style quality); -(ovit)ost (sitcomovitost, feature associated with sitcoms); -ovka (internetovka, internet TV channel; onlinovka, online game; popcornovka, popcorn movie; roadtripov-ka, road trip movie; shitovka‚ anything worth a shit); -ovna (serverovna, server room); -ství (prepperství, ?preppership; dealerství, ?dealership); -ština (piárština, PR speak, PRese). Vzorek zahrnuje také příponu explicitně označující (ženský) rod, sufix -ka, který lze přidat ke každému názvu osoby (i jiných entit): influencerka, píáristka, servismanka, finišmanka, wrestlerka, skautka, pinupka (pin-up girl), lochneska (Loch Ness monster, Nessie; lochnesská příšera) a zdrobněliny tvořené sufixy -íček, -eček a -ík typicky při-dávající hypokoristický, citový význam, např. blekfrajdejíček (Black Friday), tweeteček, PINeček/pineček, rúftopek (rooftop graffiti, vysoko umístěné graffiti), shopík, skajpík (Skype), popík (pop music).Vyskytly se také tři případy prefixace podstatných jmen, jeden český prefix při-daný k anglickému základu, spolulídr (co-leader) a jeden anglický prefix přidaný ke dvěma českým základům, postpravda (post-truth), postčlověk/postlidé (posthuman(s)). Jde ve vzorku o jediné případy, kdy se k českému základu přidává anglický affix. 5.5.4.2 hybridní kompozitaRelativně malý počet položek (celkem 45) klasifikovaných ve vzorku jako kompozita je dán několika faktory: počet složenin v češtině je obecně mnohem menší než počet derivátů (srov. Bozděchová 2017b). Anglická kompozita jsou obvykle převáděna jako substantivní fráze a kritéria pro status kompozita nejsou v češtině a angličtině stejná. V češtině se za kompozitum uznávají pouze slova tvořená ze dvou slovních základů 116psaná dohromady nebo se spojovníkem, nikoli graficky dvouslovná spojení (srov. an-glické „otevřené“ kompozitum, tzv. open compound, typu best man, družba). Existu-jí i další rozdíly mezi angličtinou a češtinou v klasifikaci kompozit. Například pojem přiřaďovací složenina je v češtině mnohem užší než v angličtině a lexémy typu actor--director označované v angličtině za koordinační kompozita jsou v češtině považovány za apozici. Na druhé straně řada českých jednoslovných položek ve vzorku je tvořena po vzoru anglických složenin a v takových případech se přidržujeme anglické termi-nologie. Týká se to především morfologických „blendů“, zatímco pro další typ převzatý z angličtiny (neoclassical compound) se v češtině vžil termín afixoidní či afixoidální kompozitum. Pouze dvě složeniny ve vzorku (tweetosféra a  steakobraní, utvořené analogic-ky k českému vinobraní) představují z hlediska češtiny vlastní kompozita (obsahují spojovací morfém -o-); všechny ostatní složeniny vznikly juxtapozicí spojitě psaných syntagmat slov, jde tedy o  nevlastní kompozita. Většina složenin je typu podstat-né jméno-podstatné jméno (23 položek), např. fanzóna, hitparáda, partyholka (party girl), powerbanka, prideprůvod (pride parade), sexbomba, skórkarta, skype-konference, štafetman, spamtelefon (spam call), dýmbuilding (žertovná kreativní variace na angl. teambuilding, ve kterém je slovo team nahrazeno slovem dým v narážce na kuřáky vykázané mimo pracoviště), coververze, šoubyz-louže (showbiz pond) a šéfmanažer. Dvě kompozita jsou utvořena analogicky podle starší přejímky: gayparáda (podle hitpará-da) a nohejbal (podle volejbal; kreativní český novotvar pro sport, který vznikl v Če-chách v 1. pol. minulého století a v angličtině se pro něj užívá termín football/soccer tennis)66. Čtyři kompozita jsou s prvním členem adjektivním a druhým členem sub-stantivním: easy-práce,  slim-pračka (slim washing machine),  sweetzóna (sweet spot, optimální místo na pálce, raketě k odpálení míče), jedno tvoří spojení příslovce-pod-statné jméno (upcyklace, kreativní znovuvyužití odpadového materiálu) a u jednoho je první člen sloveso, druhý podstatné jméno, pařman (od slovesa pařit). Čtyři představují blendy, fucktura (fuck + [fak]tura), presstitutka (press + [pros]titutka), swopce (sw[ap] + opce) a webinář (jde o částečný překlad anglického blendu webinar: web + [sem]inář). V osmi případech jde o afixoidní kompozita, např. eknížka (e-book), ekosystém, fotofiniš, ultralehký (ultralight) a šopoholik (shopaholic)67.5.5.5 víceslovné hybridySkupina 320 víceslovných hybridů ve vzorku se skládá z 295 dvouslovných položek, 24 tříslovných položek a jednoho pětislovného výrazu (výzkumná technika face to face). 66 Objevil se i jeden kuriózní případ české hybridní složeniny složené z anglické a německé části, woodkopf (údajně jde o český sport, v němž dvojice soupeřů nosí na hlavě dvoumetrová dřevěná prkna a snaží se srazit prkno toho druhého, aniž by jim jejich prkno spadlo).67 Bylo by zajímavé ověřit, zda čeští mluvčí přejímají slova na -holic z angličtiny mechanicky jako celek, nebo zda je tvoří na základě českého alkoholik, o čemž by svědčila forma šopoholik, která se liší od podoby v angličtině běž-nější: shopaholic. K tomuto tématu srov. A. Rangelova 1996. Workoholismus a to ostatní. Naše řeč 79 (2): 110–112. 1175 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismůNěkteré výrazy, zejména dvouslovné, by v angličtině byly považovány za složeniny (běžné kritérium je přízvuk na první složce kompozita), nikoli však v češtině, kde se považují za terminologické sousloví (fuzzy množina, spin doktor, chatovací místnost z angl. chatroom).Tabulka 9: Rozložení víceslovných hybridů ve vzorku podle slovních druhů víceslovné hybridy substantivum sloveso příslovce celkem %dvouslovné 292 – 3 295 192,2tříslovné 121 3 – 124 117,5pětislovné 111 – – 111 110,3celkem 314 3 3 320 100,0% 98,2 0,9 0,9 100,0Většina víceslovných hybridů (232; 72,5 %) má český řídící člen (crazy komedie, charterový let, keškový výlet, low-budget film, money-back záruka, online prodej), ale v 88 případech (27,5 %) je řídícím členem fráze anglické slovo (ropný boom, slevový voucher, radiový smog, lifting obličeje, mrazicí box). Mezi ně jsou započítány i výrazy obsahující anglicismy, které se v češtině užívají už tři i více desetiletí (farma, faul, film, fotbal, ho-kej, trénink, klub, tým aj., viz covid control tým). Případy kombinování „starých“ a „no-vých“ anglicismů jsou poměrně časté, což ukazuje, že mezi nehybridním a hybridním lexikálním kalkem existuje tenká hranice (např. emergency tým, eventový manažer, flag fotbal, gay klub, golfový handicap/hendikep, inline hokej, talent skaut nebo sex kouč). Většinou se jedná o prostý překlad, ale tu a tam se setkáváme s českými ekvivalenty, které jsou buď specifické pro danou oblast, nebo nejsou ve slovníku vůbec uvedeny, a představují tak hybridní kreativní novotvary (lifted drive > liftovaný úder, DVD drive > DVD mechanika). Převážná většina víceslovných hybridů jsou podstatná jména (314; 98,2 %). Vy-skytlo se šest okrajových výjimek: tři případy s adverbiální funkcí, bezpečně online, po bluesmansku, po hackersku, a tři případy sloves. Všechna tři slovesa jsou tvořena pre-fixem pro-, anglickým základem a obligatorním zvratným zájmenem se: probuskovat se (z ulice na velká pódia), progooglovat se a profuckovat se (propracovat se k něčemu). Tato disproporční distribuce slovních druhů u víceslovných hybridů se podobá situa-ci, jakou nacházíme u víceslovných lexikálních kalků (viz kap. 3 a Klégr a Bozděchová 2022), a to ze stejného důvodu: víceslovná adjektiva, adverbia a slovesa jsou v češtině velmi vzácná.1185.6 funkce komponentů hybridních výrazů  ve vzorkuHybridita předpokládá, že pojmenování se skládá ze dvou a více komponentů, z nichž alespoň jeden je z druhého jazyka. Komponenty lze hodnotit z různých hledisek: jak anglické, tak české komponenty mohou představovat vázané morfémy (sufixy, pre-fixy, komplexy sufixů a iniciální a finální afixoidy68), nebo volné morfémy (slova). Ze syntaktického hlediska mohou tyto komponenty v rámci pojmenování fungovat jako řídící, nebo závislé složky. Pro posouzení, kam v rámci klasifikace anglicismů hybridy patří, je ale důležitější to, co svedlo komponenty dohromady. Pohled na anglické komponenty hybridních lexémů ve vzorku ukazuje, že některé z nich představují samostatné (neadaptované či adaptované) přejímky, k nimž byl do-datečně přidán český komponent, jindy je anglický komponent součástí lexému, který byl jako celek převzat z angličtiny a jen částečně přeložen. Zjednodušeně se tedy dá říci, že základem hybridů je buď přejímka (rozšířená o český komponent), nebo polo-překlad. Překlad přirozeně předpokládá existenci předlohy, tzn. výchozího anglického výrazu, kdežto hybrid založený na samostatné přejímce může, ale nemusí respekto-vat anglickou předlohu. Respektováním předlohy se míní, zda se význam výsledného hybridu shoduje s významem původního anglického výrazu (etymonu), nebo se od něj liší. Je-li základem hybridu samostatná přejímka, spojuje se buď s českým vázaným morfémem, nebo volným morfémem (výsledkem je pak jednoslovný nebo víceslovný výraz). Pokud si přejímka doplněná o český sufix zachovává stejný význam jako ang-lický originál, konstatujeme, že sufix má funkci formálně gramatickou a slouží pouze morfologické adaptaci přejímky. Tento typ sufixace (transflexe), jak již bylo zmíněno, je pravidlem u sloves (printscreenovat, pitchovat, feedbackovat, topovat), zatímco sufixa-ce u adjektiv (cloudový, internetový, facebookový) a zejména substantiv je fakultativní (někdy koexistují adaptovaná a neadaptovaná varianta, online, méne často onlinový (portál)). Vedle toho nacházíme vázané morfémy, které význam přejímky částečně nebo zcela mění, a nejde tedy o adaptaci, ale o neologizaci. Některé vázané morfémy roz-šiřují přejímku o význam stylotvorný (hovorový, slangový), pragmatický (afektivní, evaluativní) či jiný sémantický rys (deminutivnost, změna rodu), a význam hybridu je tak oproti etymonu modifikován, např. ROM > romka, PC > písíčko, YouTube > jútubko, punk > pankáč, tweet > tweeteček, pin-up (girl) > pinupka, couch > koučka, přebookovat, přespeedovat, přethinktankovat, připhotoshopovat, vydevelopovat. K modifikaci přejímky může dojít i sufixací spojenou s krácením: notebook > noťas. Kreativnost této formy hybridizace lze ilustrovat na anglickém hashtagger: v češtině vedle (částečně graficky adaptované) přímé přejímky hashtager existuje několik stylisticky příznakových hyb-ridních variant hashtagáč, hashtagář, hashtagovač, hashtagín či hashtagista. 68 Anglický afixoid může do češtiny přejít buď jako součást přejímky (e- v e-shop), nebo jako součást částečného překladu (ekniha z ebook) a následně se pak osamostatnit a tvořit v češtině nová spojení (esranda, e-blbost).1195 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismůZměna významu přidáním vázaného morfému však může být ještě radikálnější a vést ke vzniku hybridů se zcela novým významem ve srovnání s původní přejímkou, např. eshopiště, dreadař/dredař, UXař, ajťák, PRník. V některých případech lze uvažovat o tom, že novotvar nevzniká prostou sufixací (někdy v součinnosti s analogií, např. gol-fista, rugbista/ragbista podle zavedeného fotbalista), ale je výsledkem kombinace elipsy a sufixace69, a to na základě anglického výrazu nebo překladového hybridu, pakliže již v češtině existuje (baseballová pálka > baseballka, hokejová hůl > hokejka, hobby runner/běžec > hobík, online/offline hra > onlajnovka/offlajnovka, push-up podprsen-ka > push-upka, web kamera > webka). V obou případech skutečnost, že český váza-ný morfém pozměnil nebo zcela změnil význam hybridu oproti originálu, naznačuje, že hybrid nevznikl přejetím anglické předlohy, ale je výsledkem slovotvorného aktu v češtině. Hybridy založené na samostatné přejímce, tzn. nepřekladové hybridy, utvořené kombinací přejímky nikoli s vázaným morfémem, nýbrž s volným morfémem (slo-vem), jsou rovněž bez anglické předlohy. Na rozdíl od překladových hybridů (slow tourism > slow turistika) hybridní útvary tohoto typu obvykle vznikají analogií s jiným výrazem v češtině existujícím, např. steakobraní (podle vinobraní), Army Den (podle ar-mádní den?), nohejbal (podle volejbal; o nezávislosti na angličtině svědčí výše zmíněný dodatečný anglický překlad: football tennis, soccer tennis). Hybridy, které vznikly (částečným) překladem anglické předlohy, mohou rovněž obsahovat vázané a volné morfémy. Tento typ hybridu primárně zachovává význam originálu70 a zahrnuje několik strukturních variant: spojení volného a vázaného mor-fému, tj. afixu nebo afixoidu (ageism > ageismus, PRese > PRština, webinar > webinář, ecosystem > ekosystém), spojení volných morfémů tvořící kompozitum (cover version > coververze, hit parade > hitparáda, pop star > pophvězda, score card > skórkarta) a koneč-ně víceslovný hybrid (cloud storage > cloudové úložiště, fitness band > fitness náramek, QR code > QR kód, bike-sharing system > bike sharingový systém, software as a service > software jako služba). Vedle doslovného překladu se může objevit volný, tj. přibližný ekvivalent (sweetspot > sweetzóna, spam call > spam telefon), někdy jde o kreativní pa-rafrázi (server motherboard > serverová základní deska). Přes Onyskovy (2007: 56) výhrady vůči možnosti prokázat existenci anglické předlohy poskytuje vzorek dostatek dokladů o existenci jak hybridů prokazatelně za-ložených na modelu, tak hybridů evidentně vzniklých nezávisle na angličtině. Z toho-to přehledu kombinací komponentů a jejich funkce v hybridních útvarech ve vzorku (a srovnání s anglickým etymonem) vycházejí následující úvahy o vztahu hybridů k ostatním kategoriím anglicismů. 69 Hojnost tohoto způsobu tvoření slov v češtině dokládá Slovník univerbizátů (zjednoslovnělých názvů) I. Kolářové a F. Štíchy (Praha: Academia, 2020). 70 I tyto hybridy se mohou v češtině stát předmětem neologizace a sémanticky se osamostatnit – viz kap. 4.1205.7 vztah hybridů k ostatním kategoriím anglicismůTradiční klasifikace přejímek (anglicismů) popsané v oddílech 5.2 a 5.3 rozdělují pře-jímky do dvou základních kategorií, na přejímky přímé (importované, transferované) a nepřímé (substituční, reprodukční), a v rámci tohoto dělení řadí hybridy buď pod pří-mé přejímky (jako samostatnou podskupinu: Betz, Pulicini et al.), nebo je vyčleňují jako třetí, zvláštní kategorii, která je kombinací obou kategorií základních (Haugen, Weinre-ich). Situace ve vzorku však naznačuje, že místo hybridů v klasifikaci přejímek je třeba přehodnotit. Nejvíce se našim zjištěním blíží Haugenovo dělení hybridů na loanblends kopírující cizí model a hybridní kreace, tj. hybridy nezaložené na zjistitelném modelu. Nicméně ani to plně nepostihuje škálu hybridů, kterou jsme ve vzorku zaznamenali.Při popisu variant hybridů ve vzorku se jako klíčové ukázaly dvě charakteristiky: to, zda je přejímka založena na modelu (anglické předloze), a to, zda se význam pře-jímky a výchozího originálu shodují. Obě kritéria, ne/přítomnost předlohy a ne/shoda ve významu s předlohou, lze stejně dobře aplikovat na nehybridní přejímky (absence předlohy např. definuje falešné přejímky). Uplatnění těchto kritérií na obě základní kategorie přejímek (přímé a nepřímé) vrhá trochu jiný pohled na jejich tradiční usku-pení, protože jak přejímky s předlohou i bez ní, tak přejímky významově shodné a ne-shodné s etymonem lze nalézt mezi přímými i nepřímými přejímkami. Tato skutečnost umožnuje nehybridní a hybridní přejímky propojit. Přímé přejímky, které mají anglickou předlohu (a tato předloha je zároveň přejím-ka sama) a s ní shodný nejen tvar, ale i význam, reprezentují prototypické anglicismy (v základním tvaru nebo vůbec neadaptované, „citátové“, web, know-how, či jen for-málně adaptované, kovboj). Hybridní variantu tohoto typu přejímky tvoří (derivačně) morfologicky adaptované anglicismy. Český sufix nemění lexikální význam přejímky, pouze umožňuje zařazení anglického slova do jazykového systému češtiny (Google > googlovat, swing > swingový; zvláštním případem je adaptace slovotvorným sufixem, který však rovněž nemění význam: creative > kreativec, proof > proofka). Tento typ lze označit za adaptační hybrid. Přímé přejímky, které nemají anglickou předlohu, jsou tzv. falešné anglicismy, pseudoanglicismy. Mezi přímé přejímky jsou řazeny proto, že vznikly s použitím pří-mých anglicismů, ale jako pojmenování v angličtině neexistují. Pseudoanglicismus tak definujeme jako český neologismus, který nemá v angličtině formální a/nebo vý-znamový protějšek (baby-box, beer spa, ClosedCard, OpenCard, step, angl. tap dance). Také tento typ má hybridní variantu. Jak již bylo dříve zmíněno, exitují tři typy těchto neologismů; vznikají buď spojením základu s afixem (jazz band > džezbendista, gang-ster > gangsterka, offroad > offroadař, steak [house] > steakárna, insider > insiderství), afixoidem (e-chalupy, másloholik) nebo s volným morfémem (JobDnes, easy-práce). Ze sémantického hlediska může jít o modifikaci významu (stylotvornou, pragmatickou) nebo o zcela novou lexikální jednotku a pojem. V obou případech, nehybridních i hyb-ridních, je ale princip stejný a výsledkem je český neologismus na základě angličtiny, pseudoanglicismus.1215 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismůNepřímé přejímky, tzn. kalky (loan translations), jsou primáně založeny na an-glické předloze (kterou přejímají formou substituce domácími komponenty) a jejich význam odpovídá významu předlohy, např. bledá tvář (paleface), lidské zdroje (human resources), koncový zákazník (end customer) nebo studená válka (cold war). Jejich pod-typem je přejímka volným překladem (loan rendition) či kreativním novotvořením (loan creation), např. arkádový automat (arcade machine) nebo bezpečnostní pás (seat belt; nelze ani vyloučit vliv jiného jazyka, např. němčiny, Sicherheitsgurt, ačkoli seat belt byl patentován Američanem E. J. Claghornem v r. 1885). Hybridní variantu kalků zmiňuje už Haugen (jako loanblend) a vymezuje ji jako hybrid se „zjistitelným cizím modelem“ (viz pozn. 55); Onysko (2007: 57) užívá termín „partial loan translation“. V češtině je termín hybridní kalk běžný (Karlíková 2017), stejně jako polokalk (Janovec 2007). Ve vzorku patří k nejčastějšímu typu, např. fuzzy množina (fuzzy set), charte-rový let (charter flight) a stand-up komedie (stand-up comedy). Také přejímky volným překladem mají své hybridní varianty, sweetzóna (sweetspot), spam telefon (spam call), spinning s nízkou zátěží (low-intensity spinning). Jakýsi přechod mezi lexikálním kal-kem a hybridním lexikálním kalkem tvoří výrazy obsahující zdomácnělý anglicismus, např. fotbal, klub, šok (flag football > flag fotbal; gay club > gay klub; culture shock > kulturní šok). Specifickou formou kalku je sémantická přejímka (semantic loan) neboli séman-tický kalk, která se liší tím, že český ekvivalent v rámci překladu přebírá z angličtiny jen nový význam, např. koš (v basketbalu, na monitoru), stopa (ve spojení uhlíková sto-pa, angl. carbon footprint). I zde vzorek obsahuje řadu hybridních dokladů obsahují-cích neosémantismy (např. portál, aplikace, stránka): cashback portál (cashback portal), desktopová aplikace (desktop application), webová stránka (web page).Nicméně i mezi útvary řazenými pod nepřímé přejímky (kalky) se vyskytují po-jmenování, která nevycházejí z anglické předlohy. Nazýváme je kreativní novotvar (Lehnschöpfung, loan creation). Jde o specifický typ neologismu, který pojmenovává pojem převzatý z druhého jazyka, aniž by šlo o doslovný nebo volný překlad, např. našeptávač z angl. autocomplete. Kreativní novotvar má stejnou referenci jako slovo ve zdrojovém jazyce, tj. je mu extenzionálně ekvivalentní, ale intenzionálně je odliš-ný, tj. jeho význam je tvořen jinými sémantickými rysy (srov. dvojí název pro pla-netu Venuši, Jitřenka a Večernice). V tomto smyslu nejde o překlad a ani význam není, striktně vzato, stejný. České hybridní kreativní novotvary (Haugen tento typ nazývá hybrid creation) reprezentuje ve vzorku výraz mozkový trust (angl. think tank). Dal-ším příkladem nepřímé přejímky, která nevznikla překladem anglické předlohy, ale až sekundárně z (lexikálního či sémantického) kalku, jsou pseudokalky, které rovněž mají hybridní varianty (viz kap. 4). Je tedy zřejmé, že mezi hybridními útvary ve vzorku lze nalézt protějšky k praktic-ky všem nehybridním typům anglicismů. Nacházíme v něm hybridní, morfologicky/strukturně adaptované přímé přejímky, hybridní pseudoanglicismy, hybridní lexi-kální a sémantické kalky, hybridní kreativní novotvary a konečně hybridní pseudo- kalky. 1225.8 hybridy podle tematických oblastí Jestliže hybridy nejsou zvláštní kategorie, ale tvoří podskupinu většiny typů angli-cismů, dá se u nich očekávat podobná distribuce podle zaměření jako u nehybridních anglicismů. Aby byl tento předpoklad ověřen, byl vzorek podroben obsahovému roz-boru, který potvrdil, že hybridy se vyskytují ve stejně širokém spektru oblastí jako nehybridní anglicismy a že je stejně obtížné všechny tyto oblasti určit a vyjmenovat. Často spolu úzce souvisejí a prolínají se a tvoří širší okruhy (viz níže). Největší skupinu hybridů v jediné oblasti tvoří výrazy související se sportem (79: downhill kolo, feeder prut, freestyle koloběžka, liftovaný úder, skate rampa, hokejka, rallye-krosař). Hned za sportem následují hybridy související s podnikáním (72; floating re-žim, hardwarová peněženka, startupový inkubátor, seed fond, investiční boom, offshorizace, píárovka) a informačními technologiemi (69; cloudová platforma, desktopový systém, responzivní design, serverový rozvaděč, pop-up okno, ramka). O polovinu menší je počet hybridů týkajících se volného času a zábavy (40; eventová akce, rekordní jackpot, keš-kový výlet, stardancový tanečník, gamblingový resort, last minute dovolená, wellness pobyt, onlinovka), společenského života (37; podcastový magazín, chatovací místnost, džentl-menská dohoda, sexbomba, gay pár, protiLGBTský), umění, tj. literatury, hudby, filmu atd. (35; crazy komedie, sci-fi literatura, open air festival, popík, rockeřina), obchodu (31; cashback portál, moneyback záruka, slevový voucher, dealerství) a poněkud nesourodé kategorie s názvem produkt (24; LED osvětlení, selfie tyčka, slim pračka, powerbanka). V dalších oblastech se počty hybridů začínají snižovat: zdraví a medicína (18; che-mický peeling, spa péče, postkovidový syndrom, tělesný handicap, gonadotropin-releasing hormon), móda, tj. oblečení, obuv atd. (14; fitness oblečení, dámský top, houmles čepice, plimsolky), vzdělávání (12; eLearningový kurz, skype-konference, webinář), životní pro-středí/ekologie (10; akustický smog, fotochemický smog) a doprava (10; bike sharingový systém, charterový let).Méně než deset hybridů ve vzorku je spojeno s vědou (9: dead-stop titrace, flash spektrum, path analýza), jídlem (8; fastfoodová gastronomie, fitness recept) a službami (8; emailová služba, image poradenství, internetové bankovnictví). Jedna oblast je zastoupena šesti výrazy, a to životní styl (prepperství, šopoholik, workoholik). Pět hybridů souvisí s politikou (spin doktor, prolobbovat), tři hybridy spadají do rubriky technika (start--stop systém) a práce (homeofficový režim). Dva hybridy pocházejí z oblasti administ-rativy (lockdownový formulář) a kosmetiky (permanentní make-up). A konečně po jed-nom se vyskytují hybridy související se zemědělstvím (králičí farma), stavebnictvím (kontejnerová stavba), vojenstvím (Army Den) a (neexistující) faunou (lochneska).Přestože sestavování vzorku bylo do značné míry náhodné, v zásadě oblasti, z kte-rých byly položky sebrány, poskytují dostatečně názorný obraz rozmanitosti užívání hybridních anglicismů v češtině. Z širšího pohledu je možno oblasti, které spolu úzce souvisejí, propojit do vyšších celků. Dá se říci, že hybridům se daří zejména ve třech sférách: (i) podnikání, obchod a názvy výrobků, (ii) výpočetní a informační techno-logie a (iii) sport, volný čas, zábava a umění. V těchto třech sférách se vyskytují jak víceslovné, tak jednoslovné hybridy. Obě strukturní formy hybridů také sdílejí dvě 1235 hybridy a jejich postavení v klasifikaci anglicismůtřetiny všech 27 vyčleněných oblastí. Jednoslovné hybridy se vyskytují v poněkud menším počtu oblastí, což může být způsobeno jejich častým hovorovým či slangovým charakterem a také jejich menším zastoupením ve vzorku.5.9 závěryVýsledky naznačují, že k hodnocení forem a zastoupení hybridních útvarů je třeba při-stupovat s ohledem na specifičnost daného jazyka. Vyjdeme-li z široké definice hybri-dů, jako je např. „kombinace anglických přejímek a německých prvků“ (Onysko 2007: 55), a v rámci ní pracujeme důsledně s lexikálními morfémy, ukazuje se, že v češtině, silně flektivním jazyce upřednostňujícím derivaci, je okruh útvarů, které tomuto vy-mezení hybridnosti vyhovují, mnohem širší než jen hybridní kompozita. V důsledku toho se složení českého vzorku liší od seznamů hybridů uváděných pro jiné jazyky, např. němčinu nebo italštinu. Převažují v něm víceslovné hybridy (64,0 %) nad jed-noslovnými (36,0 %) a mezi jednoslovnými hybridy převažují deriváty (75,0 %) nad kompozity. Ačkoli je tuto distribuci třeba brát s určitou rezervou (sběr dat, jak bylo uvedeno výše, nebyl striktně systematický), nic to nemění na faktu, že české hybridy se vyskytují v těchto třech formách a že jejich zastoupení ve vzorku více či méně re-flektuje reálnou situaci v jazyce.Druhým, ještě zásadnějším zjištěním je, že hybridy netvoří samostatnou homo-genní kategorii mezi ostatními typy přejímek, ať už přímých (kam je řadí Pulciniová et al. 2012), či nepřímých, a že jejich jediným odlišným rysem od ostatních přejímek je dvojjazyčnost. Naopak je zřejmé, že přihlédneme-li k vymezujícím rysům anglicismů, jako je (ne)závislost na anglickém modelu a (ne)shoda s významem originálu, vyka-zují hybridní anglicismy v českém vzorku afinitu se všemi ostatními nehybridními typy anglicismů. Proto se jeví jako vhodné přiřadit hybridy k základním nehybridním typům přejímek jako jejich dvojjazyčné varianty, tzn. pseudoanglicismy mohou být tvořeny buď pouze z anglických komponent, nebo mohou být hybridní a kombinovat anglický a český prvek; podobně lexikální a sémantické kalky mohou být jedno- i dvoj-jazyčné atd. Dvojjazyčnost přitom implikuje, že hybridní útvary obsahují více než jed-nu složku.Z přehledu české literatury o hybridech vyplynulo, že na rozdíl od pojetí hybri-dity v zahraničních pramenech se v české tradici mluví o hybridnosti v případě spo-jení volného domácího a cizího morfému (resp. kořenu), domácího volného morfému (kořenu) a cizího vázaného morfému (afixu), ale nikoli při kombinaci volného cizího morfému a vázaného domácího morfému (afixu). Při posuzování hybridnosti jsme se přiklonili k zahraničnímu pojetí (viz též Danešův neutrální postoj k této otázce). V tomto smyslu jsme vyhodnotili funkci hybridizace u položek ve vzorku a stanovi-li dva typy hybridizace, (strukturně) adaptační a lexikální. U adaptačních hybridů, tj. českých derivátů tvořených anglickým základem a českým derivačním morfémem, hraje hybridizace čistě formální roli, je pouze ukazatelem slovnědruhové platnosti 124(český morfém nevnáší lexikální význam, který by měnil či rozšiřoval význam oproti významu zdrojového slova: tweet [sign] > tweetový [znak]). Český derivační morfém však nemusí mít jen čistě adaptační funkci, může vnášet specifický obsah (včetně vi-dového), který spoluvytváří celkový význam slova (lajknout, olajkovávat, tweetovatel-ný). Nejde pak (jen nebo vůbec) o adaptaci, ale o slovotvorný akt, jehož výsledkem je lexém s významem odlišným od anglického základu či slova. Tento proces lze chápat jako lexikální hybridizaci, kdy (vázaný nebo volný) cizojazyčný i domácí prvek jsou nositeli lexikálního významu a jejich spojením vzniká celkový význam pojmenování (blekfrajdejíček, dealerství, steakobraní, partyholka).Pokud jde o distribuci hybridních anglicismů ve vzorku v různých tematických oblastech, je velmi podobná té, s níž se setkáváme u všech ostatních typů anglicismů, materiálových přejímek a kalků. Vyskytují se především ve třech sférách, v podniká-ní a obchodě, ve sféře výpočetní a informační technologie a konečně v oblasti sportu, volného času, umění a zábavy. Obecně se jejich zastoupení v současném českém lexiku jeví být stejně silné jako jiných typů anglicismů. Přesto se zdá, že se s nimi čeština dob-ře vyrovnává a čile podrobuje anglický prvek domácím slovotvorným procesům. Vedle hybridních útvarů relativně dobře usazených v současné slovní zásobě představuje řada hybridů (zejména hybridní pseudoanglicismy) spíše jednorázové neologismy, okazionalismy (podobně jako v němčině, srov. Zimmer 1997). KATEGORIE PŘEJÍMEKnepřímé přejímky překladovépřímé přejímky materiálovéhybridnínehybridní hybridnínehybridníObrázek 7: Postavení hybridů mezi anglicismy na základě výsledků studieNa základě naší materiálové studie jsme tedy dospěli k závěru (viz Obrázek 7), že hybridní anglicismy netvoří ani zvláštní podskupinu přímých přejímek (viz Betz 1959, Pulcini et al. 2012, Pulcini 2023), ani samostatnou kategorii stojící mezi přímý-mi a nepřímými přejímkami (viz Haugen 1950, Weinreich 1953), nýbrž jde o formál-ně specifické (tj. dvojjazyčné) varianty různých typů anglicismů: z větší části jsou to pseudoanglicismy a lexikální a (víceslovné) sémantické (polo)kalky (a pseudokalky), ale zahrnují i morfologicky, resp. strukturně adaptované přímé přejímky, a spadají tak zároveň pod přejímkové (materiálové) i překladové anglicismy. Zdá se, že hybrid-ní nemohou být pouze jednoslovné, strukturně neadaptované materiálové přejímky a jednoslovné monomorfematické kalky (nebereme-li v úvahu flexi). Samozřejmě jde o pracovní závěry, které jsou otevřeny diskusi a budou ověřovány i na základě toho, co ukáže materiál a srovnání se situací v jiných jazycích. 1256 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů6  nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů1266.1 úvod71Vzhledem k nemalému objemu literatury o anglicismech v různých jazycích je pozoru-hodné, že dosud neexistuje mezi autory obecná shoda v názorech na některé kategorie anglicismů (jako jsou pseudoanglicismy, hybridní anglicismy, kalky a další) a jejich vymezení. Příčinou mohou být typologické rozdíly mezi přijímajícími jazyky, odliš-ná kulturně-politická situace v daných zemích ve vztahu k angličtině nebo jednoduše různě zvolená definiční kritéria. Pokusíme se zde nastínit koncepční přístup k popisu anglicismů, který se snaží být explicitní a konzistentní, s použitím objektivních rozli-šovacích znaků. Úvodem budou stručně představeny nejčastější kategorie anglicismů, které se v literatuře uvádějí, a poté bude předložena koncepce usilující o systematický popis přejímek. Je založena na třech rysech, jejichž kombinace charakterizují možné typy přejímek/anglicismů. Tyto typy vyplývající z konstelace konstitutivních rysů jsou následně porovnávány s tradičními kategoriemi, přičemž jsou zohledněny jak jednojazyčné, tak dvojjazyčné, tj. hybridní přejímky. Jednotlivé typy jsou ilustrovány na materiálu češtiny, ale přístup má v principu univerzální platnost a lze ho aplikovat i na jiné přijímající jazyky. 6.2 současná situace v klasifikaci anglicismůCílem není podat vyčerpávající přehled všech kategorií anglicismů, které kdy byly v li-teratuře navrženy. Místo toho byla jako reprezentativní vzorek zvolena terminologie, kterou používá mezinárodní sdružení pro výzkum anglicismů GLAD (Global Anglici-sms Database Network, https://www.nhh.no/en/research-centres/global-anglicism--database-network). Hlavním cílem sdružení je shromažďovat anglicismy v evrop-ských i mimoevropských jazycích a zkoumat jazykovou a kulturní anglicizaci, k níž 71 Text vychází z článku A. Klégr. 2023. Anglicisms: Towards Defining Their Concept and Typology. Linguistica Pragensia 33 (2): 103–116. 1276 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysůdochází po celém světě. Článek Gottlieba et al. (2018), který GLAD a jeho cíle souhrnně představuje, vychází z Gottliebovy (2005: 163) definice anglicismů („jakýkoli individu-ální nebo systémový jazykový rys přizpůsobený nebo přejatý z angličtiny nebo inspi-rovaný [...] anglickými vzory, který se užívá v komunikaci v rámci jiného jazyka než angličtiny“), a ustupuje tak od Görlachovy ryze formální definice anglicismu (2003: 1: „slovo nebo idiom, který je svou formou rozpoznatelně anglický“). V části věnované současnému stavu klasifikace anglicismů Gottlieb et al. (2018: 6–8) rozlišují následující kategorie anglicismů72: (1) neadaptované přejímky (jed-noslovné jednoduché i složené, víceslovné výrazy a zkratky vzniklé v angličtině nebo v anglofonní sféře: browse, bread and breakfast, OMG, tomahawk, hologram); (2) adapto-vané přejímky (vznikly v angličtině, ale prošly ortografickou/morfologickou adaptací v přijímajícím jazyce: blog > blogg v norštině); (3) anglická vlastní jména změněná na jména obecná v přijímajícím jazyce (dánské plimsoller73 < podle britského poslance Samuela Plimsolla (1824–1898) – česky plimsolky); (4) sémantické přejímky (domácí slova nebo asimilované přejímky přebírající anglický význam, např. italské realizzare, které získalo význam „uvědomit si“ podle anglického to realize); (5) překladové pře-jímky (překlady [morfém po morfému, slovo po slově] anglických složenin, víceslov-ných jednotek nebo frazeologických jednotek: norské gratis lunsj z angl. free lunch); (6) hybridy (domácí složeniny [nebo odvozeniny] s alespoň jedním anglickým kompo-nentem nebo anglickým produktivním afixem, např. dánské Blogginnlegg, blogpošta); (7) pseudoanglicismy (místo obecného popisu jsou uvedeny tři podskupiny: (a) zkrá-cená anglická slova, např. parking < angl. parking lot, vyskytující se v řadě evropských jazyků74, (b) resémantizace, tj. nabývání domácího významu u anglických slov, např. německé handy pro mobilní telefon; (c) domácí kombinace anglických prvků, např. japonské akuhara, angl. alcohol harassment); (8) fono-sémantické shody (překlady způsobem jednotka za jednotkou, v nichž se anglickým prvkům přiřazují již existu-jící foneticky a sémanticky podobné domácí prvky, např. německé Was gibt’s? < angl. What gives?). Autoři přidávají také seznam dalších příkladů anglického vlivu (užívání anglických vlastních jmen, zvýšený výskyt některých domácích slov pod vlivem ang-ličtiny, přejímky z jiných jazyků prostřednictvím angličtiny, internacionalismy šířící se z angličtiny atd.).  V nedávné interní aktualizaci terminologie GLAD byly definice některých kate-gorií mírně přeformulovány: adaptovaná přejímka (přímá přejímka, adaptovaná na jedné nebo více ze tří úrovní – grafické, fonologické a morfologické); překladová přejímka (přesný nebo nepřesný překlad nebo částečný překlad polymorfematického cizího modelu, ať už jde o jedno slovo, nebo víceslovný útvar s možnou strukturní od-chylkou; český termín: lexikální kalk), hybrid (napůl anglický a napůl domácí výraz vzniklý v přijímajícím jazyce bez zjistitelného modelu v angličtině), sémantická pře-72 Anglické názvy kategorií v  Gottlieb et al. (2018: 6–8): (1) unadapted borrowings, (2) adapted borrowings, (3) proper names turned generic nouns, (4) semantic loans, (5) loan translations, (6) hybrids, (7) pseudo-Angli-cisms, (8) phono-semantic matchings. 73 V angličtině se nicméně užívá výraz „plimsolls“, takže jde spíše o typ (2), adaptovanou přejímku. 74 Příkladem krácení anglického výrazu v češtině je (jít do) fitness místo (jít do) fitness klubu/centra apod. 128jímka (domácí lexém, který si vypůjčil význam „navíc“ od svého anglického protějšku; český termín: sémantický kalk), pseudoanglicismus neboli „vymyšlená“ angličtina (anglicky vypadající slovo, které se v angličtině v této podobě nepoužívá nebo se po-užívá v radikálně odlišném významu), foneticko-sémantická shoda (neologismus, který zachovává přibližný význam i zvuk (anglického) etymonu při použití domácích komponentů).Tyto kategorie z větší části vycházejí z klasifikací přejímek zmíněných v předcho-zích kapitolách: Betzovy (1949, 1959) a částečně Haugenovy (1950) a Weinreichovy (1953 [1963]). Betzovy typy lexikálních přejímek se objevují v taxonomii anglicismů, kterou předkládají Pulciniová et al. (2012: 6; Pulcini 2023: 53). Rozlišují v ní dvě hlavní skupiny: (i) přímé přejímky (podle Betze „vnější“), podrozdělené na (vlastní) přejím-ky (neadaptované a adaptované), falešné, resp. nepravé přejímky (pseudopřejímky) a hybridní přejímky; a (ii) nepřímé přejímky (podle Betze „vnitřní“), zahrnující sé-mantické přejímky a [lexikální] kalky, k nimž řadí překladové přejímky, doslovné a volné překlady a překladové kreace (zde je nazýváme kreativní novotvary). 6.3 kritéria pro rozlišení kategorií přejímekPravděpodobně největším problémem při určování anglicismů a jejich typů je nedo-statek konkrétních a jednotných kritérií, která by byla základem jejich popisu. Podí-váme-li se blíže na standardní typy anglicismů, ukazuje se, že v jejich definicích se často operuje s několika popisnými charakteristikami, které jsou však někdy pouze implicitně užity a většinou nejsou systematicky uplatňovány. Tyto charakteristiky či rysy lze nejsnáze ukázat na přejímkách, které jsou jakýmsi prototypem anglicismů a o nichž panuje obecná shoda. Jde o přímé přejímky, zde nazývané „citátové“ (např. chatbot, bossing, influencer, notebook nebo web), protože jsou přeneseny v nezměněné podobě přímo z angličtiny. Jsou vhodným východiskem při hledání kritérií pro popis přejímek, protože v sobě přirozeně koncentrují vše, co může lexikální přejímka nabíd-nout, tj. vše, co lze prostřednictvím slov z jiného jazyka přejmout.Přejetím slov jako chatbot nebo influencer si hostitelský jazyk „vypůjčuje“ (a) pojem (konkrétní význam) z angličtiny, pro který nemá pojmenování, (b) konkrétní slovo, které vyjadřuje tento pojem/význam (a které zároveň může sloužit jako vzor nebo předloha pro tvoření slov v přijímajícím jazyce), a (c) grafickou/fonetickou formu vlastní angličtině. Důležitým principem, který z popisů anglicismů v literatuře vyplý-vá, je, že aby lexikální jednotka byla považována za anglicismus, nemusí vykazovat všechny tři uvedené znaky, resp. rysy: stačí, když vykazuje pouze dva, nebo dokon-ce jen jeden z nich. Kombinace těchto tří rysů tvoří několik vzorců; technicky řečeno vznikají tyto potenciální vzorce kombinací jednoho až tří prvků z množiny a, b, c. Na základě toho definujeme anglicismy následujícím způsobem: anglicismus je lexikální jednotka ve slovní zásobě cílového jazyka, která (a) realizuje pojem (evidentně a pro-kazatelně) převzatý z angličtiny, (b) vykazuje anglickou formu (grafickou, fonolo-1296 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysůgickou), nebo (c) je faktickým anglickým slovem nebo jeho domácí kopií (pro niž je modelem/předlohou) nebo je (d) libovolnou kombinací (a) až (c), přičemž pro status anglicismu stačí, aby vykazovala alespoň jeden z těchto konstitutivních znaků či rysů. 6.3.1 rysy rozlišující kategorie přejímekPokud platí, že kterýkoli z těchto tří rysů (tj. pojem/význam, slovo/model a forma) nebo jejich kombinace je to, co činí slovo přejímkou, pak z toho vyplývá, že anglicismy se vyskytují v sedmi typech (viz Tabulka 10). Než se pokusíme propojit tyto předpoklá-dané konfigurace rysů definující typy přejímek s kategoriemi užívanými v literatuře pro různé anglicismy, je třeba upřesnit, jak je každý z těchto tří rysů v následující dis-kusi o typech přejímek podle konstitutivních rysů pojímán:Pojem/význam – přejímaný pojem (signifié) může být vyjádřen různými slovní-mi druhy, podstatnými jmény (nejčastěji), ale také přídavnými jmény, slovesy, pří-slovci atd. Přejímkou pojmu se rozumí jeho přenesení do přijímajícího jazyka v tom slovním druhu, který má ve výchozím jazyce (konkrétní slovo jako označující, signi-fiant, nebo jako model, který stojí na začátku jeho reprodukce v  přijímajícím jazyce). Naproti tomu transpozice pojmu do jiného slovního druhu až v přijímajícím jazyce, tj. konverze (např. podstatného jména na sloveso) představuje jiný proces, než je vlastní přejímání, a neměla by být považována za prostou přejímku původního poj-mu. U polysémních slov se obvykle přenáší pouze jeden konkrétní význam. Jakákoli odchylka v přijímajícím jazyce od významu, který má slovo v angličtině, představuje vnitřní změnu, výsledek lexikogenního procesu75. U všech těchto sémantických po-sunů se jedná o neologismy (neosémantismy) vznikající v rámci cílového jazyka, a ni-koli o přejímku pojmu/významu. Vzhledem k tomu, že v jazyce jde především o vý-znam, dalo by se usuzovat, že ze tří konstitutivních rysů je převzetí pojmu/významu tím nejdůležitějším znakem. Přejímání anglických slov však nemusí být motivováno potřebou vyjádřit nové pojmy/významy. Ve skutečnosti čeština a jiné jazyky poměr-ně často a z různých důvodů přejímají anglická slova označující pojmy, pro které již domácí slova mají (např. level – úroveň, grab – úchop, paperback – brožovaná kniha, random – náhodný, libovolný, stejdž – jeviště, backstage – zákulisí; srov. Onysko a Win-ter-Froemel, 2011, o „necessary loans“ a „luxury loans“ a pododdíl 1.3.2 výše). Takové případy, striktně vzato, nespadají pod pojmové/významové přejímky (přejímá se de facto jen forma pro již v daném jazyce existující pojem). Důvodem, proč k takovým přejímkám dochází, je často jen jejich prestiž daná postavením angličtiny. Nejde tu jen o stylistické zpestření (tyto přejímky představují vlastně mezijazyková synonyma), ale také o dojem (díky mezinárodnímu statusu angličtiny). Od českých ekvivalentů se 75 Termín lexikogenní proces má širší význam než slovotvorný proces a zahrnuje tvoření slov i jinými než mor-fologickými prostředky (např. různé formy krácení, změna významu, kreativní změna formy apod.). V tomto významu užívá výrazy lexikogeneze a lexikogenní např. Miller (2014). 130většinou liší ze stylistického a pragmatického hlediska a mluvčí je mohou považovat za vhodnější pro daný diskurz.Slovo/model – konkrétní anglické slovo (popř. víceslovná jednotka), které je přejímáno buď přímo, nebo nepřímo, tj. slouží jako předloha, která je v příjímajícím ja-zyce okopírována na základě významové ekvivalence mezi jeho komponenty a domácí-mi prvky (morfémy nebo slovy považovanými za standardní, resp. slovníkové ekviva-lenty). Například ekvivalenty anglického „citizen“ a „scientist“ jsou „občan“ a „vědec“; anglický termín „citizen scientist“ se proto převádí do češtiny na základě této předlohy a ekvivalentů jako občanský vědec. U jednoslovných (popř. víceslovných) modelů, které mají v angličtině (ještě) jiný význam než jejich standardní české ekvivalenty, je pře-klad spojen s rozšířením významu ekvivalentů o tento další význam (neosémantizace českých ekvivalentů). Někdy nelze anglickou předlohu doslovně přeložit standardními ekvivalenty a je nutné užít volný překlad, který se od předlohy může v různé míře odchýlit. Model v abstraktnějším smyslu (až nad rámec lexikální roviny) může také představovat „strukturní vzorec“, tj. místo překladu je z anglické předlohy převzat její slovotvorný nebo syntaktický vzorec a v přijímajícím jazyce jsou pak analogicky tvořeny neologismy na základě těchto přejatých vzorců, schémat (srov. Sunde 2018). Forma – přejímání anglické formy znamená, že do češtiny je přenesen anglický pravopis a/nebo anglická fonetická forma (výslovnost). Týká se to (neadaptovaných) přímých přejímek, u nichž jdou rysy (anglický) „vzor/slovo“ a (anglická) „forma“ ruku v ruce, nicméně anglickou formu mohou získat i domácí slova. V češtině tu a tam nara-zíme na slova, která jsou účelově psána anglickým pravopisem (viz Coolna, wokna) nebo vyslovována s anglickou výslovností (typicky pro upoutání pozornosti, z žertovných důvodů apod.). Proto je užitečné rysy „forma“ a „slovo/model“ oddělit. Pokud psaná (nebo mluvená) podoba přejímky odpovídá anglickému úzu, říkáme, že přejímka je neadaptovaná. Jestliže se forma přejímky od originálu liší (úmyslně či neúmyslně), a je naopak v souladu s pravopisnou a výslovnostní normou přijímajícího jazyka, říkáme, že přejímka je adaptovaná. Dělení přímých přejímek na adaptované a neadaptované však není bez problémů. Udržet psanou podobu anglických slov může být nesnadné v různých druzích abecedy a takřka nemožné v odlišných systémech písma. Pokud jde o mluvenou podobu, může být obtížné stanovit hranici mezi neadaptovanou a adapto-vanou formou přejímky v důsledku interference mezi domácím a anglickým fonologic-kým systémem. U fonologické adaptace anglicismů v češtině vyčleňuje Duběda (2018) dva převládající principy, a to fonologickou aproximaci (systematickou substitucí an-glických fonémů českými) a tendenci vyslovovat anglická slova podle toho, jak se píší („spelling pronunciation“).6.3.2 anglicismy podle konstitutivních rysů  a standardní kategorie anglicismůPokud je výchozí předpoklad o třech rysech, které tvoří podstatu přejímky, správný, pak by sedm typů-konfigurací uvedených v Tabulce 10 mělo pokrýt všechny možnosti 1316 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů(nebo alespoň většinu z nich vzhledem k tomu, že jazyk se neřídí teoretickými předpo-klady) a popsat kategorie přejímek/anglicismů, které se v literatuře vyskytují. Většinu používaných kategorií anglicismů, jak bylo uvedeno výše, lze vysledovat v obecných klasifikacích přejímek (Betz 1949, 1959, Haugen 1950 a Weinreich 1953); proto na tyto klasifikace bude také často odkazováno. Je zřejmé, že analýza přejímek podle kon-stitutivních rysů nevede k jejich hierarchickému uspořádání, s jakým se setkáváme v klasických typologiích přejímek. Není však vyloučeno, že i typy vymezené pomocí konstitutivních rysů bude možno dále diverzifikovat, pokud se ukáže, že existují další vlastnosti a faktory, které dovolí jemnější popis. Tabulka 10: Předpokládané typy přejímek (anglicismů) podle konfigurace konstitutivních rysůtypy přejímek (anglicismů)konstitutivní rysy přejaté z angličtinypojem/význam slovo/model forma1. přejímka pojem-slovo-forma + + +2. přejímka pojem-model + + –3. přejímka model-forma – + +4. přejímka pojem-forma + – +5. přejímka pojmu + – –6. přejímka modelu – + –7. přejímka formy – – +(1) Přejímka pojem-slovo-forma – typ, který je jádrem anglicismů, zahrnuje jak neadaptované, tak adaptované přejímky/anglicismy. Betz (1959) je nazývá Lehnwör-ter, Haugen (1950), Weinreich (1953) a Pulciniová et al. (2012) pro ně užívají termín loanwords (což je kalk z němčiny). Klíčové u tohoto typu je rozlišení mezi adaptací (tj. přizpůsobením přejímky morfologickému, ortografickému či fonologickému systému hostitelského jazyka beze změny významu anglického originálu, srov. Karlík a kol. 199676: např. to stream > stream-ovat, cool > cool-ový nebo business > byznys, speaker > spíkr, fitting > fitink) na straně jedné a neologizací na straně druhé (tj. podrobením pře-jímaného slova slovotvornému procesu v cílovém jazyce), jejímž výsledkem je nejen formální, ale především významová obměna slova (srov. slangové, stylisticky přízna-kové hobík z angl. hobby runner, noťas z notebook nebo hambáč/hanbáč z hamburger) nebo zcela nový význam, v němž se slovo v angličtině neužívá (spíkrování, komento-vání sportovního přenosu apod.). V důsledku formální adaptace se vazba mezi anglic-kým originálem a přejímkou může časem oslabit nebo zcela ztratit (nejen z pohledu rodilých anglických mluvčích, ale i českých, srov. biftek z angl. beefsteak), což rovněž může v přijímacím jazyce vést až ke změně významu (srov. vepřový biftek).76 P. Karlík a kol. (1996: 111): „Někdy jde pouze o to, slovo přejaté z cizího jazyka pomocí slovotvorného afixu zařadit do české slovní zásoby beze změny či obměny významu, pak jde o adaptaci (např. franc. léger čes. ležér-ní).“132(2) Přejímka pojem-model – typ, který zahrnuje přejímky, v nichž je zachován původní význam a model/předloha, ale anglická předloha je substituována, nahrazena domácí formou, tzn. přeložena pomocí (standardních) českých ekvivalentů. Tento typ je v literatuře dobře znám jako loan translation (Lehnübersetzung, překladová pře-jímka), přičemž volný překlad předlohy se označuje jako loan rendition (Lehnübertra-gung). V české literatuře se užívá termín lexikální (slovotvorný, frazeologický) kalk, např. low-threshold > nízkoprahový, rabbit hole effect > efekt králičí nory. Weinreich zdů-razňuje, že překlad je často spojen se sémantickou extenzí domácích prvků. Jedná se o příbuznou formu přejímky typu pojem-model, tzv. sémantickou přejímku (semantic loan, Lehnbedeutung), která s překladovou přejímkou úzce souvisí. V češtině mluví-me o sémantickém kalku, např. [computer] mouse > myš. Zatímco Betz a Weinreich je oddělují, Haugen používá pro oba typy termín loan shifts (nicméně oba zmiňuje). Pulciniová et al. (2012) používají termíny calque (pro loan tanslation a loan rendition) a semantic loan.Vzhledem k tomu, že jak lexikální kalky, tak sémantické kalky mají stejné kon-stitutivní rysy (tj. pojem a model), rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že zatímco séman-tické kalky, jak název napovídá, nejen překládají, ale zároveň vedou i k sémantické extenzi, neosémantizaci, domácího prvku (tj. k přejetí nového významu z angličtiny), u lexikálních kalků tomu tak není. Nicméně existuje mnoho případů, které představují kombinaci lexikálního a sémantického kalku, např. carbon neutrality > uhlíková neu-tralita, clean energy > čistá energie, kde neutralita a čistý mají v češtině nový význam, zatímco uhlíkový a energie nikoli). Existuje ještě jedna forma přejímky typu pojem--model, kterou lze považovat za zvláštní případ (imitativního) lexikálního kalku, tzv. fono-sémantické shody (viz výše Gottlieb et al. 2018). Domácí komponenty, kterými je anglický model překládán, jsou vybírány pro svou fonetickou (a sémantickou) podob-nost s anglickými prvky, přestože nemusí jít o standardní, přesné ekvivalenty (např. anglický slangový IT výraz lamer pro neobratného uživatele počítače je do češtiny pře-kládán slovem lama s hanlivou konotací).(3) Přejímka model-forma – typ, který lze interpretovat dvěma způsoby: (i) an-glické slovo poskytuje model, podle něhož se v přijímacím jazyce analogicky tvoří nová slova v angličtině neznámá; (ii) přejaté anglické slovo vyjadřuje pojem, pro který má přijímací jazyk své vlastní slovo; účelem přejímky tedy není přenést pojem, nýbrž mít možnost vyjádřit ho novou (prestižnější, atraktivnější) formou, např. smart, crazy, level, top, fighter, spíkr, lídr, kempovat, leasovat, promotovat apod. (srov. Onysko a Win-ter-Froemel 2011, „luxury loans“; Havlík 2019, „módní anglicismy“). První podtyp je často reprezentován morfematicky komplexními (a nezřídka dvoj-jazyčnými) lexémy, jejichž jedna část je společná velké skupině nových slov utvořených podle anglického vzoru. Například velmi frekventovaná anglická kompozita, z pohle-du češtiny kvazikompozita typu e-shop, e-book se stala modelem pro české neologismy, e-slova, jako jsou e-babyland nebo hybridní e-pivo, e-obuv, e-stredovek.cz. Podobným způsobem přejímka sufixoidu -holik prostřednictvím modelových slov (workaholic, sho-paholic) vedla ke vzniku řady hybridních neologismů v češtině, např. alzaholik (oso-ba závislá na e-shopu), pivoholik, Pragoholik (český rapper) nebo romoholik (fanoušek 1336 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysůzpěváka a hudebníka Romana Holého) a řady dalších77. Stejná strategie se uplatňuje i u dalších hybridů: anglické modely ecosystem, ecotourism, eco-friendly inspirují slova jako ekokoza (rodinný podnik zabývající se chovem koz spojený s e-shopem), ekovláček, eko blázinec, ekoprůser. Ani jeden z těchto dvou podtypů není v literatuře uváděn jako samostatná kategorie anglicismů. Skutečnost, že první podtyp vytváří (hybridní) an-glicismy, které sice vycházejí z anglického modelu, ale nemají v angličtině protějšky, řadí tato slova do kategorie pseudoanglicismů (viz 6.2 níže). Druhý podtyp, „módní“ (luxury) přejímka, lídr, level, která nepřináší nový pojem, je řazen pod přímé přejímky.(4) Přejímka pojem-forma – podstatou tohoto typu, který rovněž není v literatu-ře terminologicky vyčleněn jako zvláštní kategorie, je, že přejímka sice označuje an-glickým slovem (formou) pojem převzatý z angličtiny, ale tento pojem se v angličtině vyjadřuje jiným slovem (tzn. anglická forma užitá v češtině a anglické slovo, které je nositelem pojmu v angličtině, si neodpovídají), např. step (angl. tap dance), stop (angl. hitch-hiking), sprejer (angl. graffitist, tagger) nebo mixér (angl. blender; anglickému termínu (food) mixer odpovídá v češtině slovo hnětač nebo kuchyňský robot). Takové případy se hodnotí jako domácí resémantizace anglického slova. Jindy – ačkoli v ko-nečné instanci lze anglický etymon určit (můžeme mluvit o implicitním modelu) – byla podoba přejímky obměněna, např. zkrácením: české basket metonymicky zastupuje basketbal (basketball), outdoor se v českém prodejním žargonu užívá ve významu angl. outdoor clothing & equipment, hojně citované německé Handy je odvozeno od první-ho slova termínu hand-held mobile phone, nebo happy end užívané (nejen) v češtině místo anglického happy ending. (V tomto případě mohlo ale pojmenování vzniknout nezávisle na anglickém výrazu, spojením slov happy a The End, které se dlouhá léta objevovalo na konci anglicky mluvených filmů.) Také tento typ je obvykle řazen pod falešné přejímky, tj. pseudoanglicismy (viz níže).(5) Přejímka pojmu – typ, který se objevuje v situaci, kdy je obtížné nebo nemož-né přeložit anglický výraz realizující daný pojem do cílového jazyka doslovně (morfém po morfému). Způsob, jakým je pak pojem v přijímajícím jazyce ztvárněn, představuje nepřímý překlad, který Vinay a Darbelnet (1995) označují jako modulaci, tj. variaci na daný význam z jiné perspektivy. Výsledkem je kognitivní, nikoli překladový ekvi-valent. Tradičně se tento typ označuje jako loan creation (Weinreich, Pulcini et al.), v němčině Lehnschopfung (Betz) – do češtiny ho překládáme jako kreativní novotvar. Haugen (1950: 220) se domnívá, že „striktně vzato nejde vůbec o přejímky“, ač zjevně dochází k přejetí pojmu (označuje např. kulturní aj. specifikum uživatelů zdrojové-ho jazyka). V češtině jsou příkladem přejímek pojmů z angličtiny např. roztleskávačka (angl. cheerleader), zástupný znak (angl. wildcard), našeptávač (angl. autocomplete) nebo odpírač vojenské služby (angl. conscientious objector). 77 Čeština 2.0 uvádí tyto: alkeholik (fanoušek skupiny Alkehol), alkoronaholik, alpoholik, alzaholik, apkoholik, běhoholik, cukroholik, čokoholik , deskoholik, filmoholik, filtroholik, fotošopaholik, holkaholik, holkoholik, horkoholik, hovorkoholik, jídloholik, kafeholik, kafoholik, karboholik, kávoholik, kočkoholik, lajkoholik, lolkoholik, mařkoholik, másloholik, masoholik, milkoholik, motoholik, nealkoholik, parkoholik, pivoholik, pórkoholik, pornoholik, práceholik, prokrastinoholik, proteinoholik, rockoholik, romoholik, rouškoholik, salkoholik, slušnoholik, spánkoholik, šukoholik, švorcoholik, trolkoholik, wikiholik. 134(6) Přejímka modelu – typ, který je připomínán v souvislosti s replikací vzorů (Matras 2009) a zahrnuje v češtině přejímky vzorů na slovotvorné a (morfo-)syntak-tické rovině, např. rozšířené užívání afixoidních složenin nebo změna v postavení (ne-shodného) přívlastku v substantivní frázi, např. barber kurz, survival školení, spinning kolo, O2 (původně Sazka) aréna nebo Langhans Galerie78 místo standardního slovosledu Aréna O2 a Galerie Langhans, který se stále vyskytuje v jiných názvech, např. Centrum Langhans nebo Ateliér Langhans. Příkladem domácí lexikální jednotky utvořené po-dle anglického vzoru je česká alfanumerická zkratka Z5. Vyslovuje se jako „z + pět“ a vznikla analogicky podle anglických zkratek jako W8 (wait), M2 (me too) nebo 2nite (tonight), které jsou typické pro internetový slang a textové zprávy. (Existují i abeced-ní české zkratky napodobující anglické vzory, např. TYWE s významem „ty vole“.) Slo-va či názvy jako Z5 a Sazka aréna jsou zjevně české neologismy inspirované angličtinou, ale skutečnost, že se neopírají ani o anglický pojem, ani (nutně) o anglickou formu, je odlišuje od všech ostatních typů přejímek. Zatímco slovosledné neologismy se často označují jako syntaktické anglicismy, pro případy jako Z5 neexistuje ustálený termín (možná „přejímky podle vzoru“ – srov. Sunde 2018).(7) Přejímka formy – slovo, pojmenování, které spojuje s angličtinou pouze jeho forma a které se striktně vzato neopírá ani o anglický pojem/význam, ani nekopíruje anglický model (tj. nakládá s anglickou formou po svém). Protože tento způsob se de facto rovná vynalézání nových „anglických“ slov, jsou tyto případy poměrně vzácné, srov. beer spa (české pojetí „wellness“ spojené s konzumací piva). Okrajovou podskupi-nu tvoří grafická anglicizace českých slov, využívaná v chrématonymech, např. Coolna (restaurace „kůlna“), kavárna Coolnička, Yatchmen (hudební skupina „Ječmeni“), Yedoo (české koloběžky a odrážedla „Jedu“), Shelma (kapsičky pro kočky českého výrobce). Naopak početnou skupinu přejímek tohoto typu představují v češtině hybridní neolo-gismy (viz níže), na jejichž počátku sice stojí anglické slovo, to je však v češtině slovo-tvorným procesem, především derivací, zásadně přetvořeno. Výslednému novotvaru nelze přiřadit anglický model s odpovídajícím významem (běžným mechanismem je univerbizace). Například anglické slovo tennis (jeho forma) dalo vzniknout v češtině slovům tenista, tenistka, tenisák, tenisky (dokonce pojmenováním domény tenisovka.cz a teniskárna.cz), která se neopírají o anglickou předlohu (a tedy ani o její význam). V angličtině se místo toho užívají výrazy tennis player, tennis ball a tennis shoes. Všechna tato slova představují neologismy vytvořené teprve v přijímajícím jazy-ce na základě anglické formy. To spojuje přejímky formy s dalšími typy neologismů zahrnujících přejímku anglické formy, konkrétně s typem model-forma (3) a typem pojem-forma (4). V klasifikacích anglicismů se tyto případy obvykle všechny slučují do jedné kategorie různě označované jako false anglicisms, pseudoanglicisms, secondary anglicisims, Scheinenlehnung aj., které zde nazýváme pseudoanglicismy. Neologizace anglických základů českými mluvčími – která je charakteristickým znakem pseudo-78 Srov. P. Fidelius (2008a). Starý pan Langhans se v hrobě obrací. Mladá fronta DNES, 29. 3. 2008, s. D7, a P. Fidelius (2008b). Sazka Arena?! prostě jen gramatická chyba. Mladá fronta DNES, 29. 3. 2008, s. D7–D8.1356 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysůanglicismů79 – může také spočívat ve vytvoření nového významu při zachování formy (tzv. resémantizace – viz typ (4) přejímka pojem-forma) nebo ve vzniku nové formy, např. zkrácením původního anglického výrazu (parking místo parking lot – rovněž typ 4), případně v originální kombinaci anglických morfémů/slov (např. babybox, místo v angličtině srozumitelnějšího baby hatch; patří sem i poměrně časté kreativní využí-vání afixoidů přejatých z angličtiny – viz výše typ 3 model-forma). Jak se dalo očekávat, objevují se i kuriózní případy (z hlediska anglických mluvčích), např. slovo raut (dříve rout), používané v češtině ve významu „recepce, hostina“. Slovo sice pochází z anglič-tiny (Oxford English Dictionary80 ho pod významem 9 s posledním dokladem z konce 19. st. definuje jako „A fashionable gathering or assembly, a large evening party or re-ception, much in vogue in the eighteenth and early nineteenth centuries“ – technicky se tedy jedná o historickou přejímku), ale v současné angličtině se již v tomto významu nepoužívá.Tabulka 11: Korelace mezi tradičními kategoriemi anglicismů a typy přejímek podle konstitutivních rysů tradiční kategorie typy podle konstitutivních rysů1. přímá přejímka přejímka pojem-model-forma2. překladová přejímka (lexikální kalk) přejímka pojem-model 3. sémantická přejímka (sémantický kalk) přejímka pojem-model4. fono-sémantická shoda přejímka pojem-model5. kreativní novotvar přejímka pojmu6. syntaktická přejímka přejímka modelu7. nepravá přejímka, pseudoanglicismuspřejímka formypřejímka model-forma přejímka pojem-formaTabulka 11 zachycuje vztah mezi nejrozšířenějšími tradičními označeními angli-cismů (1 až 7) a konfiguracemi rysů, o nichž se domníváme, že jsou základem angli-cismů a tyto tradiční kategorie definují. Lze doufat, že explicitní vytyčení rysů, které stojí za jednotlivými tradičními typy anglicismů, přispěje k jejich přesnějšímu vyme-zení (bez potřeby spoléhat se pouze na příklady a vágní popisy). Zároveň ukazuje, že některé z těchto tradičních kategorií jsou typově různorodé a v kterém smyslu (např. pseudoanglicismy), zatímco jiné se překrývají, tj. ve své podstatě se neliší (překladové a sémantické přejímky).79 Srov. kapitola 3 Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slov a kapitola 5 Neviditelné anglicismy: pseu-dokalky.80 Oxford English Dictionary Second Edition on CD-ROM (v. 4.0). Oxford University Press 2009.1366.3.3 hybridní varianty anglicismůCelkový obraz konstelací konstitutivních rysů přejímek není úplný, pokud nezohled-níme dvojjazyčné neboli hybridní přejímky. V tradičních klasifikacích se na hybridy pohlíží jako na samostatnou kategorii přejímek (napůl materiálové, napůl překladové přejímky; Haugen, Weinreich) nebo se řadí jako podskupina pod materiálové, tj. přímé přejímky (Betz, Pulcini et al.). Při bližším zkoumání se ale situace jeví složitější. Z Ta-bulky 11 vyplývá, že přejímkové vzorce konstitutivních rysů jsou buď jednojazyčné s anglickou formou (typy 1, 3, 4, a 7) nebo jednojazyčné s českou formou (typy 2, 5 a 6). V zásadě však neexistuje logický důvod, proč by se některý z jednojazyčných typů pře-jímek v Tabulce 11, ať už je jeho forma anglická, nebo česká, nemohl změnit na dvojja-zyčný vzhledem k tomu, že podstatu vzorce/přejímky to nemění. Je nutná pouze jediná podmínka, totiž že přejímaná lexikální jednotka je morfematicky komplexní (derivát, kompozitum nebo víceslovný výraz), aby byl možný souvýskyt různojazyčných forem.Tabulka 12: Původní jednojazyčné vzorce konstitutivních rysů (tmavě šedá) rozšířené o nový rys (nejtmavší šedá) na dvojjazyčné typy přejímek typ přejímky (anglicismus)konstitutivní rysyanglický  pojem/významanglický modelanglická formačeská  forma1. přejímka pojem-slovo-forma + + + +2. přejímka pojem-model + + + +3. přejímka model-forma – + + +4. přejímka pojem-forma + – + +5. přejímka pojmu + – + +6. přejímka modelu – + + +7. přejímka formy – – + +Pokud je tento předpoklad správný (podstata přejímky se přidáním další formy nemění), znamenalo by to, že ke všem typům přejímek existují dvojjazyčné varianty: hybridní přímé přejímky, hybridní překladové a sémantické přejímky, hybridní kre-ativní novotvary a hybridní pseudopřejímky. A skutečně analýza vzorku hybridních anglicismů a pseudoanglicismů (Klégr a Bozděchová 2022, Bozděchová a Klégr 2022) tento předpoklad víceméně potvrdila (viz též kap. 5). Z Tabulky 12 je však také zřejmé, že přidáním druhé formy vznikají překrývající se vzorce, a to typy 1 a 2, typy 3 a 6 a typy 4 a 5. Nicméně srovnání těchto dvojic ukazuje, že oba typy v každé dvojici zůstá-vají odlišné díky různému charakteru jejich základních jednojazyčných vzorců. Nejlé-pe se tyto rozdíly ukáží na příkladech. Pro snadnější orientaci užíváme pro dvojjazyčné typy přejímek zavedené názvy anglicismů a v závorce je číslo příslušného vzorce rysů popsaného v Tabulkách 10 a 12: 1376 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysů● Hybridní přímé přejímky (typ 1 pojem-model-forma) vznikají typicky ze slo-ves a přídavných jmen (méně často, a ne nezbytně z podstatných jmen), k nimž se v češtině přidávají sufixy (derivační a kmenotvorné, aby je bylo možno časovat a skloňovat). Jedná se tedy o (derivačně)morfologickou adaptaci, např. chat > chat--ovat, downhill > downhill-ový, creative > kreativ-ec (pracovník v oblasti kreativní reklamy a marketingu).● Hybridní překladové přejímky, tj. lexikální kalky (typ 2 pojem-model) jsou částečné překlady, tj. jedna část anglického modelu je přeložena standardním ekvivalentem, druhá si zachovává původní podobu, např. čínský snooker (Chinese snooker), internet věcí (internet of things), kradeware (stealware); příkladem vol-ného překladu (loan rendition) je spinning s nízkou zátěží (low-intensity spinning). Skutečnost, že česká část je překladem anglického komponentu, odlišuje tento typ od hybridní přímé přejímky a hybridního pseudoanglicismu. V přímé hybridní přejímce je český derivační afix přidán k angl. základu čistě jako prostředek adap-tace, v hybridním pseudoanglicismu český komponent spoluvytváří neologismus bez anglické předlohy. ● Hybridní sémantické přejímky, tj. sémantické kalky (typ 2 pojem-model) jsou variantou překladových přejímek, od kterých se liší pouze tím, že český prvek zá-roveň přejímá z angličtiny i nový význam, např. okno (window) ve významu „ob-last na monitoru umožňující uživateli vidět zprávu, kterou odeslal i obdržel“ ve spojení chatovací okno (chat window), platforma (platform) ve významu „soubor cloudových počítačových služeb“ ve spojení cloudová platforma (cloud platform). Jak okno, tak platforma mohou být v těchto nových významech použity samostatně. Skutečnost, že český ekvivalent je užit v novém, přejatém významu (a představuje tak neosémantismus), prochází často bez povšimnutí, což vede ke stírání hranice mezi sémantickými a lexikálním kalky (někdy v jednojazyčném kalku nacházíme standardní ekvivalent spolu s neosémantismem: mozková banka, zařízení, v němž jsou uchovávány vzorky mozkové tkáně).Také další typy, jejichž dvojjazyčné vzorce se překrývají, lze při bližším zkoumání odlišit:● Hybridní syntaktické přejímky (typu 6 přejímka modelu), jejichž nárok na an-glický původ je založen na abstraktním vzoru převzatém z angličtiny, např. slo-vosledné uspořádání (pozice neshodného přívlastku), mohou být evidentně bez problému realizovány jak českými slovy, tak dvojjazyčně, srov. kapr párty. (Dvoj-jazyčné varianty syntaktických přejímek lze řadit pod pseudoanglicismy.) Typ 3 (přejímka model-forma), který se s typem 6 formálně překrývá, byl doložen na příkladech dvojjazyčných variant již výše (ekokoza, e-pivo, eSranda). Na rozdíl od syntaktických přejímek jsou hybridní varianty typu 3 závislé na konkrétních slo-vech (podle nichž vznikají v češtině celá slovní hnízda založená na extrahovaných afixoidech, např. -holik, -man, e-, i-, eko- aj.).● Hybridní kreativní novotvary (typ 5 přejímka pojmu), tj. nepřímé převedení anglického pojmu, jsou technicky možné (tj. principu hybridnosti nic nebrání), ale protože se k tomuto způsobu přejímání přistupuje právě proto, že anglické mo-138delové slovo je obtížně přeložitelné (a místo přímého překladu se musí volit alter-nativní vyjádření), bude použití anglického prvku vedle domácího vzácné a spíše jen teoreticky možné. Naopak dvojjazyčný typ 4 (pojem-forma), který se s hyb-ridním typem 5 (přejímka pojmu) z hlediska rysů překrývá, se v hybridních vari-antách objevuje hojně, a to jak s českými derivačními afixy, tak s kořeny/kmeny: stepování (angl. tap dance), stepařský, stepovací, stepařské boty (tap shoes), stopování (hitch-hiking), stopař (hitch-hiker). Anglické základy „step“ a „stop“ se v těchto významech v angličtině neužívají. Jedná se tedy o resémanizaci (kterou u hypote-tických hybridních kreativních novotvarů nepředpokládáme), a proto typ 4 spadá do následující skupiny hybridních pseudoanglicismů. ● Hybridní pseudopřejímky (pseudoanglicismy) zahrnují stejně jako pseudopře-jímky složené pouze z anglických morfémů tři typy vzorců: typ 7 (přejímka for-my), typ 3 (přejímka model-forma) a typ 4 (přejímky pojem-forma). Všechny tři mají společnou anglickou formu buď užitou ve významu, který neodpovídá anglic-kému úzu, nebo bez anglického modelového slova, případně obojí. Ukazuje se, že typy 3 a 4, ačkoli se ve svých hybridních variantách překrývají s jinými, typ 3 s ty-pem 6 (přejímka modelu, resp. syntaktické přejímky) a typ 4 s typem 5 (přejímka pojmu) (viz výše), jsou od nich odlišné a zároveň poměrně časté jako dvojjazyčné přejímky. Přejímky formy (typ 7) jsou jako falešné přejímky (pseudoanglicismy) ve skutečnosti mnohem častější ve svých dvojjazyčných variantách (viz výše te-nista, tenistka, tenisák, tenisky) než jednojazyčných (Yatchmen, Yedoo). V takových případech anglická forma (základové slovo) prochází v češtině slovotvorným pro-cesem (např. odvozováním nebo skládáním), jehož výsledkem je neologismus, pro který neexistuje v angličtině odpovídající slovo/model stejného významu, např. picnic > piknikoviště (místo pro pikniky), gender > genderovanost (genderová repre-zentativnost), softkomouš (příznivec sociálních demokratů) nebo youtublb (trapná odrůda youtubera).Na rozdíl od tradičních klasifikací přejímek/anglicismů, které vymezují hybridy jako samostatnou skupinu pouze z hlediska dvojjazyčnosti, aniž by specifikovaly jejich vztah k ostatním typům přejímek, přístup založený na konstitutivních rysech umož-ňuje pohlížet na ně jako na varianty všech jednojazyčných typů. Hybridní varianty nehybridních kategorií přejímek sdílejí všechny jejich rysy a liší se jen přidaným čes-kým prvkem. Nedochází přitom k žádnému logickému rozporu, k ničemu, co by tvoře-ní hybridních variant v zásadě bránilo, pouze u některých typů (např. přejímek pojmu neboli kreativních novotvarů) je výskyt dvojjazyčné varianty méně pravděpodobný.6.4 závěryPokus definovat anglicismy pomocí tří základních rysů a jejich kombinací ukázal ně-kolik věcí. Zaprvé, že jejich uspořádáním do konfigurací o jednom až třech rysech lze dospět k sedmi různým vzorcům představujícím sedm potenciálních typů anglicismů. 1396 nástin typologie anglicismů podle konstitutivních rysůJak se dalo očekávat, některé typy vzorců lze ve výčtech anglicismů uváděných v lite-ratuře snadno identifikovat, jiné se hledají obtížněji, pravděpodobně proto, že ačkoli jsou teoreticky možné, jejich skutečná potřeba a okolnosti nutné pro jejich výskyt jsou omezené. Je také pravděpodobné, že tyto tři konstitutivní znaky, ačkoli vytvářejí zá-klad pro rozlišení různých kategorií anglicismů, nevyčerpávají škálu faktorů, které mohou být ve hře a ovlivňovat výsledné formy anglicismů.Dalším krokem bylo propojit těchto sedm typů s kategoriemi anglicismů rozlišova-nými v terminologii GLAD a jinde. Většinou nebylo obtížné spojit jednotlivé typy vzor-ců se zavedenými kategoriemi. Je zajímavé, že některé z typů vymezené konstitutivní-mi rysy nejsou v literatuře zvlášť vyčleňovány a není pro ně specifický název a spolu s dalšími jsou zahrnuty pod některé z tradičních označení. Tyto případy naznačují, že přístup založený na typologii anglicismů podle konstitutivních rysů by mohl pomo-ci zavést jemnější členění do klasifikace anglicismů, možná dokonce vyústit v nové (pod)typy a stát se užitečným nástrojem pro správné zařazení položek do příslušných  skupin.Po jednojazyčných typech podle konstitutivních rysů byla pozornost zaměřena na anglicismy zahrnující jak anglický, tak český komponent, tj. anglicismy dvojjazyč-né neboli hybridní. Dá se říci, že hybridní anglicismy nejsou z velké části dostatečně prozkoumány, což vede k neshodám, pokud jde o jejich zařazení. Vyjdeme-li z před-pokladu, že každé slovo, aby mohlo být považováno za přejímku/anglicismus, musí obsahovat jeden až tři z uvedených znaků (v různých kombinacích) a že přitom žádná kombinace těchto konstitutivních rysů není neslučitelná s hybridností, je potom logic-ky možné vzít všech sedm jednojazyčných vzorců a rozšířit je o jinojazyčný prvek, tj. vytvořit z nich dvojjazyčné typy. Výsledkem je, že místo jedné skupiny hybridů uvá-děné v klasifikacích (Betz, Pulcini et al.) uvažujeme o sedmi potenciálních hybridních typech. Z toho pak vyplývá, že hybridy nepředstavují jednu samostatnou skupinu, ale tvoří podskupiny všech jednojazyčných typů anglicismů. Tyto závěry se opírají o do-klady v jazykovém materiálu (tj. příklady na většinu těchto hybridních typů lze najít v souborech anglicismů). Je ale třeba je dále ověřovat a testovat. Snaha vymezit anglicismy podle konstitutivních rysů je vedena myšlenkou, že tento přístup by mohl usnadnit orientaci ve spleti různých označení a popisů jednot-livých typů anglicismů a pomoci při jejich zařazování a určení, které z nich označují totéž a které nikoli. 1417 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorby7  anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorby1427.1 úvod81Anglicismy jako hlavní zdroj cizojazyčných přejímek představují pro českou slovo-tvorbu výzvu: narůstá s nimi užívání, prověřování a rozvíjení adaptačních jazykových procesů a prostředků. Jde především o morfologickou a slovotvornou adaptaci nového materiálu z angličtiny, a to na úrovni jednoslovných i víceslovných lexémů. Tato kapi-tola naznačuje možnosti a meze slovotvorné adaptace anglicismů v češtině a posuzuje funkci systémové adaptace při přibližování domácí a cizí slovotvorby. 7.2 přejímky a slovotvorné procesyV současné době je přejímání slov ve větší či menší míře aktivní slovotvorný akt, ni-koli záležitost pouhé pasivní recepce. V rámci širšího a několikaletého výzkumu ang-licismů (Bozděchová – Klégr 2021, 2022, 2023; Klégr – Bozděchová 2022a, b) jsme se proto nejprve pokusili předběžně zaznamenat (kvantitativně i kvalitativně), jak se české slovotvorné postupy a prostředky podílejí na přejímání slov z angličtiny. Využi-tím obou pohledů na tento proces jsme tak učinili v české literatuře zcela poprvé, s vý-jimkou dílčí sondy D. Svobodové (1999), mapující situaci před více než dvaceti lety82. Autorka pojednává o některých typech derivačních afixů v rámci onomaziologických kategorií a typů, kterými jsou derivovány anglicismy (excerpované z českých publici-stických textů z let 1995–1998), a uvádí nejproduktivnější afixy. Jak jsme zde pojednali výše (v kap. 2 a dalších), rozlišují se standardně dva základ-ní typy přejímek: materiálové a překladové (někdy označované jako přejímky vnější 81 Text kapitoly vychází z těchto článků: I. Bozděchová, A. Klégr. 2022. Pseudoanglicismy: české neologismy z an-glických slov. Slovo a slovesnost 83: 3–27; I. Bozděchová. 2024. Jsou anglicismy v češtině státem ve státě? Česká slovotvorná koncepce v kontextu slovanské jazykovědy. Praha: Academia (v tisku).82 Existují i další studie, které se o této problematice okrajově zmiňují, např. Ziková 2001, Janovec 2007 aj.1437 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorbya vnitřní nebo přímé a nepřímé, srov. Betz 1949, Pulcini et al. 2012); u obou dochází k integrování anglického (lexikálního) materiálu do češtiny aktivní činností mluvčích podloženou jejich jazykovými dovednostmi a zkušeností.83 Materiálové přejímky za-hrnují adaptované anglicismy a pseudoanglicismy, překladové přejímky jsou kalky a neosémantismy. Na vzniku materiálových i překladových anglicismů se může podí-let hybridizace neboli kombinace anglických a českých prvků (u adaptovaných angli-cismů, pseudoanglicismů a lexikálních kalků). Pseudoanglicizace jako jeden z procesů neologizace v širokém slova smyslu zahrnuje řadu slovotvorných procesů a jejich kom-binací: afixaci, kompozici (kvazikompozici / afixoidní kompozici a tvoření blendů), univerbizaci, krácení a elipsu, konverzi či tvoření víceslovných jednotek. Lexikální kalkování představuje překlad s různou mírou volnosti (až po nepřímý překlad, tj. kre-ativní novotvary neodpovídající formálně anglickému modelu), zatímco sémantické kalkování je překlad spojený s přejímkou významu anglického originálu doprovázený sémantickými změnami (posuny).Protože nás zajímají slovotvorné procesy a jejich distribuce, analyzovali jsme hyb-ridní pseudoanglicismy (české neologismy utvořené na základě angličtiny). V kapitole 2 (vycházející z Bozděchová a Klégr 2022) jsme v Tabulce 1 (s. 56) zachytili tuto dis-tribuci v původním vzorku 516 slov (excerpovaných především z korpusu SYN2015, databáze NEOMAT a existujících soupisů příkladů na webu, heslo pseudo-anglicism ve Wikipedii a Wiktionary, okrajově i z internetového slovníku Čeština 2.0 či odjinud). Jak i náš materiál doložil, slovotvorné postupy se mohou vzájemně kombinovat; tyto kombinace neuvádíme jako samostatné typy, ale subsumujeme je pod základní procesy (v daném případě afixaci). Hlavním slovotvorným způsobem u obou základních typů přejímek, tj. materiá-lových i překladových, je afixace. Vyskytuje se u přímých přejímek (zejména u slo-ves a u většiny adjektiv) s výjimkou citátových (ty buď není potřeba morfologicky adaptovat, protože nejsou ohýbány, nebo k nim lze flektivní morfy připojovat přímo). Afixací se často tvoří také hybridní pseudoanglicismy a lexikální kalky. V souladu s obecnou situací v češtině je afixace i u přejímání nejproduktivnějším slovotvorným postupem, vyskytuje se napříč téměř všemi typy přejímek. Proto se zde na ni dále za- měříme. Afixací se tvoří hybridní pseudoanglicismy a hybridní lexikální kalky a adaptova-né přímé anglicismy. Přitom je využívána celá řada afixů, zejména sufixů, ale i prefixů. Slovotvornou analýzu našeho materiálu jsme pro tuto kapitolu zúžili na slovotvorné sufixy dvou základních pojmenovacích slovních druhů: substantiv a adjektiv.84 83 Na příkladech uplatňování anglicismů českými mluvčími při komunikaci na chatu to popisuje Svobodová 2007. Internacionalizaci polské slovotvorby zkoumá Waszakowa (2003, 2005, 2019).84 Viz též Bozděchová (2019 a 2023) o tvoření substantivních, adjektivních, verbálních a adverbiálních anglicismů v češtině.1447.3 materiálová studiePohled na inventář slovotvorných prostředků využívaných v češtině při tvoření angli-cismů (výše uvedených typů) vyvolává otázku, do jaké míry tyto prostředky korespon-dují s inventářem při tvoření z domácích slovotvorných základů, jak se navzájem liší a jaký mohou mít potenciálně zpětný vliv na aktivaci domácí slovotvorby. Pro posou-zení jsme na začátku měli k dispozici údaje o počtech afixů užívaných při tvoření slov v češtině uvedené v odborných pojednáních, ta se však vzájemně poměrně podstat-ně liší: např. nejnovější SA jich uvádí 1078 (viz Bláha 2018), MSČ 619 a VAGSČ 23985. Prakticky nemáme žádné korpusové studie o českých neologismech s frekvenčně vy-mezeným souborem jejich afixů.86 Využití korpusových dat je přitom právě pro takto zamýšlené srovnání klíčové, data totiž odrážejí současný (slovotvorně-lexikální) úzus. Údaj v Šimandlově slovníku afixů (SA) dokazuje, že není smysluplné srovnávat angli-cismy s kompletním inventářem afixů češtiny. V současném úzu je počet aktivně uží-vaných afixů podstatně nižší a lze předpokládat, že se mu počet afixů v neologických českých derivátech a anglicismech bude přibližovat. Nicméně obě zmíněné (nejnověj-ší) mluvnice češtiny se opírají o reálná jazyková (korpusová) data a konstatují celkový počet substantivních a adjektivních sufixů takto: VAGSČ 120, MSČ 436.7.3.1 anglický a český vzorek neologismů –  sestavování a metodologie rozboru K posouzení otázky položené v úvodu oddílu 7.3 ohledně korespondence prostředků při tvoření slov z domácích a anglických slovotvorných základů a pro lepší představu o celkovém rejstříku sufixů připojovaných k anglickým základům při tvoření substan-tiv a adjektiv jsme – s vědomím toho, že inventář slovotvorných afixů je jeden aspekt a druhý, neméně podstatný představuje frekvence jejich užívání – sestavili a využi-li dva soubory se shodným počtem 1177 položek: 1) aktualizovaný vzorek hybridních pseudoanglicismů (rozšířený oproti původnímu v Bozděchová a Klégr 2022, o něm viz zde v oddílu 7.2) o velikosti 547 lexémů a vzorek hybridních anglicismů všech typů (tzn. adaptovaných přejímek, pseudoanglicismů i kalků) o velikosti 630 položek;87 2) soubor českých neologismů (tzn. neologismů od českých základů odvozených čes-kými a cizími, dříve již zdomácnělými afixy). Pro tento druhý soubor jsme z data- 85 SA viz Šimandl a kol. (2016); MSČ viz Cvrček a kol. (2015); VAGSČ viz Štícha a kol. (2018). Rozdíly plynou ze-jména z toho, že tyto zdroje nejednotně chápou a rozlišují afixy (zejména sufixy) a jejich varianty, různě bývá pojímána motivační a slovotvorná segmentace slov, perintegrace, překryvy mezi slovotvornými základy a afixy atd. 86 Takové práce se pozvolna začínají objevovat. Tak např. v rámci morfematické analýzy českých slovesných pre-fixů Hlaváčová (2018) zkoumá i cizí slovesa s českými prefixy, distribuci a frekvenci prefixů s těmito slovesy a uvádí jako příklad slovesa odvozená od slova Google. 87 Zatímco předchozí vzorek vychází ze studie pseudoanglicismů, tento vzorek vznikl pro studii hybridních ang-licismů.1457 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorbybáze Neomat vyexcerpovali neologismy datované léty 2014–2018, z nich vyčlenili čes-ké neologismy a doplnili je i z jiných zdrojů ze stejného, příp. dřívějšího / novějšího období88 do výše 1177 položek. Kvantitativní a kvalitativní analýzu obou souborů jsme následně využili ke kvantifikaci rozdílů v distribuci českých a zdomácnělých sufixů v obou skupinách derivátů. V následujícím pododdílu (7.3.2) poskytujeme přehled slovotvorných sufixů při tvoření neologismů domácího i anglického původu; zahrnujeme do něj jednotlivé sufi-xy včetně jejich variantních podob, např. -ě/-e u jmen mláďat, -ér/-iér u konatelských jmen, -ink/-ing apod. Formálně shodné sufixy u různých slovotvorných a slovotvor-ně-sémantických typů chápeme jako samostatné (odlišujeme je číslováním v horním indexu, viz -ice u přechýlených jmen a u názvů nositelů vlastnosti: -ice1 tanečnice, -ice2 železnice). U některých derivátů (specificky v souboru přejímek) umožňuje jejich formální zakončení dvě i více interpretací, které z hlediska českého slovotvorného systému od-rážejí reálné řečové a (mnohdy jen) potenciální systémové slovotvorné motivace. Viz tři příklady: 1) U adjektiva coolařský se jedná o mezistupňové odvozování (neexistuje zatím jako bezprostřední motivant substantivum coolař s významem ‚cool osoba‘, ke kterému by se adjektivum coolařský vztahovalo89); z hlediska slovotvorné stavby jde o spo-jení základu cool- a složeného (perintegrovaného) sufixu -ař-sk(ý).90 2) Sufix -ka se využívá zejména k tvoření přechýlených podob od názvů osob (píárista > píáristka, standupista > standupistka). Analogický neologismus rebornistka však byl pravděpodobně motivován adjektivem reborn a byl od něj utvořen složeným sufixem -istka rovnou (srov. substatnivum rebornování). Pojmenování mužského protějšku rebornista je sice doloženo, ale první rebornista u nás je absolvent kurzu české rebornistky (internetový Slovácký deník.cz, 27. 2. 2019).913) Substantiva topinkovač, toastovač apod. lze především motivačně považovat za de-substantivní (topinkovač‚ to, co slouží / užívá se k přípravě topinek)92, fundačně však poukazují ke slovesu topinkovat, toastovat (viz zde deverbativa se sufixem -č2, Tabulka 13). Název topinkovač lze zároveň považovat za lexikální kalk podle angl. toaster a toastovač za jeho hybridní přejímku (viz zde pododdíl 3.4.1). 88 Zařadili jsme tak např. i některé příklady ze slovníku Čeština 2.0 s vědomím, že i když představují zvláštní sku-pinu, dokládají kreativní, příznakové tvoření. Většina z nich se s největší pravděpodobností neujme a nerozšíří, ale přesto jsou cenným dokladem extrémní slovotvorné činnosti podnícené přejímkami z angličtiny a dokreslují celkový obraz toho, jak čeští mluvčí dokáží s přejímkami pracovat. 89 Podobných příkladů je v češtině více, viz např. sitcomácký.90 O mezistupňovém odvozování viz např. Furdík 2004: 78, 153.91 Blíže viz Dokulil, TSČ 1: 151.92 Ziková 2001 je uvádí jako perspektivní model derivace neologismů sufixem -ovač od substantivních názvů po-travinářských produktů. 1467.3.2 deriváty z českých a anglických  slovotvorných základůV neologickém materiálu jsme zaznamenali různé nominační typy, zahrnujeme je pod derivaci jako pod základní a hlavní způsob realizace nominačních postupů. Derivací se realizuje zejména univerbizace (cestovko – cestovní pojištění), (mechanické) krácení a blending (dopolko, odpolko, bejbáč, džentlas, bigboš, mluvčáček), (polo)kalkování (boso-vání – barefooting, fíčko), případně různé kombinace pojmenovacích postupů (bilbor-delizace, brnel). Neologismy utvořené kompozicí (a kvazikompozicí) a její kombinací s univerbizací nebo krácením (babikoš ‚koš na nepotřebné účtenky EET‘, hloupežník, snowbordel) zde neuvádíme. Zařazeny jsou příklady tvoření od apelativních i propri-álních základových výrazů; vlastní jména v přehledu nevyčleňujeme, píšeme je podle pravidel spisovného pravopisu s počátečním velkým písmenem. Obdobně v tabulce uvádíme názvy tvořené od (iniciálových) zkratek bez zvláštního vydělení (s vědomím specifik při jejich tvoření).Příklady u jednotlivých slovotvorných a slovotvorně-sémantických typů řadíme abecedně podle sufixů, u nichž uvádíme slovnědruhovou příslušnost základových slov českých derivátů. Ve vztahu k zařazení některých příkladů do klasifikace komentu-jeme (v poznámkách pod čarou) jejich lexikální význam(y). Existují-li logické alter-nativní motivace tvoření, zaznamenáváme je také (odpíračství – odpírač/odpíračský). K sémantice a tvoření derivátů z anglických základů viz též pododdíly 2.4.4 a 2.5.2.7.3.2.1 substantivaVe zkoumaném materiálu substantivních derivátů jsme zjistili 85 různých slovotvor-ných sufixů (57 desubstantivních, 17 deverbativních a 11 deadjektivních). Jejich zastou-pení v obou souborech neologismů a ilustrační příklady podává Tabulka 13.Tabulka 13: Substantivní deriváty z českých a anglických slovotvorných základů93 sufix + slovní druh základového výrazuderivát z českého základuzákladový výraz v češtiněderivát z anglického základuzákladový výraz v angličtiněslovotvorný slovotvorně-sémantický typ 1.-0 Vbrblal, camrálbrblat, camratčinitelské jméno2.-áčeADJplesniváče, pruháčeplesnivý, pruhovýslimáčeslim (fit trousers)jméno nositele vlastnosti (+ slang)93 Původní anglické základy (etymony) uvádíme v neadaptované podobě. Jako základové výrazy (základová slova nebo spojení, zejména předložková spojení jmen) nepředstavují vždy bezprostřední, přímé slovotvorné základy uvedených derivátů. U takových případů podle potřeby naznačujeme slovotvorný proces v poznámce pod čarou.1477 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorbysufix + slovní druh základového výrazuderivát z českého základuzákladový výraz v češtiněderivát z anglického základuzákladový výraz v angličtiněslovotvorný slovotvorně-sémantický typ 3.-áč1Sbezlepkáč bez lepkuwrestlingáčesemeskáč94fakáčwrestlingSMSfuck you (sign)jméno nositele předmětného vztahu, kona-telské jméno  (+ expresivita) aj.4.-áč2Vsvařáč95 svařit  jméno nositele stavu n. vlastnos- ti vzniklé dějem (+ expresivita)5.-áč3 Vbejbáč babysitting jméno činnosti  (+ slang), mecha- nické krácení  + sufixace6.-áčekSužitkáček užitek wrapáček wrap zdrobnělé jméno 7.-ádaSbezinkáda, okurkádabezinka, okurkajméno nápoje8.-ajznaSbabčajznachřipajznababčachřip(ka) zhrubělé jméno 9.-ák1 Salzák, litovelák Alza96, Litovelajťák97fitnesákIT, fitness (follower)jméno podle  původu, přísluš- nosti apod.10.-ák2ADJbyliňák, divňákbylinný (likér), divnýakčňák98 action (film)jméno nositele vlastnosti11.-ánekSčíčánek, nemocin- kánekčíč(a), *nemocinký (nemocné dítě)okánek OK zdrobnělé jméno12.-árnaSbabičkárna, batohárna, brambůrkárnababička, batoh,brambůrkystejkárna, burgrárnasteak, burgerjméno místa (podle předmětu)13.-ař/ -ářSabíčkář, betonář, cukrovkářabíčko, beton, cukrovkabulař, cloudař, outdorář, iPhonář, PCčkář99bully (= face-off), cloud, outdoor, iPhone, PCkonatelské jméno94 Název vznikl na základě české výslovnosti anglické iniciálové zkratky, od derivátu esemeska, utvořeného v češ-tině: SMS (Short Message Service) > esemes > esemeska > esemeskáč.95 Jméno vzniklo univerbizací z ustáleného spojení svařené víno (jako ojedinělá varianta k běžnějšímu svařák). Hra-nice mezi slovotvornou derivací a univerbizací (univerbizační derivací) však může být nepevná.96 Název firmy vznikl ze jména zakladatele Al(eš) Za(voral). 97 Název vznikl na základě anglické výslovnosti anglické iniciálové zkratky (derivace sufixem -ák + palatalizace t>ť).98 Jméno vzniklo univerbizací z ustáleného spojení akční film. Hranice mezi slovotvornou derivací a univerbizací (univerbizační derivací) však může být nepevná.99 Název vznikl na základě české výslovnosti anglické iniciálové zkratky (od derivátu PCčko / písíčko, utvořeného v češtině: PC > PCčko > PCčkář. 148sufix + slovní druh základového výrazuderivát z českého základuzákladový výraz v češtiněderivát z anglického základuzákladový výraz v angličtiněslovotvorný slovotvorně-sémantický typ 14.-asShlavas, dělňashlavní vedoucí, dělníkgentlas / džentlas, benďas gentleman, badmintonzhrubělé jméno10015.-átkoSBabišátko; březňátko, červenčátkoBabiš; březen,červenecádeháďátko101 ADHDzdrobnělé jméno (+ expresivita)16.-ceVvýchovce, úschovcevycho(vá)vat, uscho(vá)vatčinitelské jméno 17.-ctví/-stvíSčernoprdelnictvícimrmanství, odpíračstvíčernoprdelník / černoprdelnickýCimrman/cimrmanský, odpírač/odpíračskýprepperstvírapperstvíprepperrapperjméno vlastnosti, směru18.-č1Vchutnač, brázdičchutnat,brázditčinitelské jméno 19.-č2Vcopánkovač, culíkovačcopánkovat, culíkovat toastovač(< toastovat)102toast jméno prostředku, zařízení20.-čka Vbreptačka breptatbobovačka (<bobovat)bob(sleigh) dějové jméno21.-čkoSháelpéčko103HLP (hluboký lidský příběh)apíčko, árenbíčko104AP, RNB(zdrobnělé) jméno z iniciá- lových zkratek22.-daSbabida babi fanda fanfamiliární  jméno osoby23.-dloVčmuchadlo105 hnědidlo, máchadločmuchat, hnědit, máchatvotunidlo106tuned-up carjméno prostředku 24.-ě/e/ -če107S pěstounče pěstoun ligře liger jméno mláděte25.-ec1Saboriginálec aboriginaljméno podle původu100 Derivace tímto sufixem je u názvu hlavas spojena s (předchozí) univerbizací, u názvu benďas s mechanickým krácením.101 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -átko + palatalizace d>ď).102 Motivačně základní se jeví vztah k substantivu toast. – O napětí mezi motivací a fundací jmen prostředků tohoto typu viz zde pododdíl 7.3.1, příklad 3.103 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -čko).104 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -čko). 105 Petra Soukupová: Bertík a čmuchadlo (2014).106 Čeština 2.0: votunidlo = auto podrobené tuningu; viz též: votuzidlo = auto podrobené nekvalitnímu, diletantsky provedenému tuningu. 107 Rozšířená slovotvorná varianta sufixu -ě/-e (MČ I, 1986: 308).1497 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorbysufix + slovní druh základového výrazuderivát z českého základuzákladový výraz v češtiněderivát z anglického základuzákladový výraz v angličtiněslovotvorný slovotvorně-sémantický typ 26.-ec2 ADJvytahanec vytahaný  jméno nositele vlastnosti (plynoucí z děje)27.-ečekSdůchodeček důchod pineček PINzdrobnělé jméno (+ expresivita)28.-ečkoS čtvrtkolečko čtvrtkolo zdrobnělé jméno29.-ekSbudvárek, cachtálek, průměrekBudvar, cachtal, průměrajfounek, lolek, overálekiPhone, LOL, overall(s)zdrobnělé jméno (+ expresivita)30.-ena/-ěnaADJmladěna mladýjméno nositele vlastnosti31.-enkaSchlastenka chlast guglenka Googlejméno předmětného vztahu32.-er/-ér1Vbalancer balancovatpickuper, fixérpick up (girls), fixčinitelské jméno33.-er/-ér2V juiciér, mixér juice, mixjméno prostředku34.-érie/erieS salátérie salát dronérie drone jméno místa35.-iádaS koloběžkiáda koloběžkaparkinsoniáda, selfiádaParkinson, selfiejméno (společenské) akce36.-ice1Sarmádnice, lesnice armádník, lesník přechýlené jméno37.-ice2ADJostružinovice ostružinovýjméno nositele vlastnosti38.-ičS startupič108wifičinstabič, snowbičstart-upwi-fiInstagram, snowboardkonatelské jméno (+ expresivita)blending + sufixace39.-íčekSbachaříček bachařbizíček, fejsíčekbiz (business), Facebook > face(zkrácené) zdrobnělé jméno (+ expresivita)40.-ičkaSbecherovčička, brejlička, prohřičkabecherovka, brejle, prohra zdrobnělé jméno (+ expresivita)41.-íčkoSbrněníčko, cestováníčkobrnění, cestovánídroníčko, selfíčkodrone, selfiezdrobnělé jméno (+ expresivita)108 Čeština 2.0.: startupič = „člověk, který jezdí z jedné konference o start-upech na druhou, neúnavně diskutuje o obchodu a podnikání, ale jen v teoretické rovině, aniž by si sedl a skutečně začal něco dělat“.150sufix + slovní druh základového výrazuderivát z českého základuzákladový výraz v češtiněderivát z anglického základuzákladový výraz v angličtiněslovotvorný slovotvorně-sémantický typ 42.-iérSkravatiér, sklepiérkravata, sklepkonatelské jméno43.-íkSbezlepík, bobařík, buřtík bez lepku, bobař, buřt šopík, komentík, hobíkshop, comment, hobby (runner)zdrobnělé jméno (+ expresivita)44.-(št)ina1ADJcestovština109 cestovní/ cestovatelskýpíárština110 PR lingojméno nositele vlastnosti45.-ina2Sdrsňačina, chlebařina111drsný/drsňák, chlebařjméno (charak-teristické) vlast- nosti n. činnosti 46.-ing/-inkShoteling, karavaning hotel, karavan(cyklo)  skieringskierjméno činnosti (+ expresivita)47.-inka, -ynkaS girlinkafolkařinkafanynkagirlfolk (music fan)fanzdrobnělé jméno (+ expresivita)48.-ířSpiklíř pikle deblíř, singlířdouble(s), single(s)konatelské jméno49.-ísek, -ýsekSpivísek pivobejbísekbanýsek, dogýsekbabybunny, dog/doggiezdrobnělé jméno (+ expresivita)50.-ismusS prague- pridismusPrague pridejméno proudu, směru51.-ištěSkmetiště kmetwebištěbaneřištěwebbannerjméno místa (podle předmětu)52.-izaceS bilbordelizace112offshorizacebillboardoff shorejméno činnosti, děje53.-ka1Ssladkůstka cypovinka, duchařinkasladkost cypovina, duchařinakeška113 cache zdrobnělé jméno54.-ka2Sbrýlařka, deváťačka brýlař, deváťák bikerka,wrestlerkabiker, wrestlerpřechýlené jméno55.-koScestovko114,  do-/odpolkocestovní pojištění,  do-/odpolednejútubko YouTubefamiliární, neformální jméno109 Utvořeno nepravidelně analogií (nápodobou) podle názvů jazyků: český – čeština.110 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -ština).111 U obou příkladů lze zvažovat motivaci substantivem i adjektivem, proto je zde uvádíme společně, ačkoli slovo drsňačina interpretujeme spíše jako název objektu podle vlastnosti („něco drsného“) a chlebařina jako nositele předmětného vztahu („práce chlebaře“). 112 Čeština 2.0: bilbordelizace = ‚zamořování veřejného prostoru billboardy‘. – Humorný název vznikl jako blend anglického slova billboard a vulgárního přejatého slova bordel. 113 U anglicismu keška plní sufix -ka zčásti adaptační funkci, na rozdíl od anglického slova cache však má tento český neologismus příznak naznačující deminutivnost. 114 Název vznikl univerbizací dvouslovného pojmenování cestovní pojištění.1517 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorbysufix + slovní druh základového výrazuderivát z českého základuzákladový výraz v češtiněderivát z anglického základuzákladový výraz v angličtiněslovotvorný slovotvorně-sémantický typ 56.-kySbrazilky, pilotky Brazílie, pilotboratky (mankini),legínkyBorat leggingsfamiliární, neformální jméno oděvu, brýlí57.-loVmlslomlsat  jméno  objektu děje  (+ expresivita)58.-nV folounfollow (on social media)činitelské jméno 59.-naS klipsna, ajpina115, wifina, barbína (toe) clip, IP, wifi, Barbiefamiliární, neformální jméno60.-né/-ovnéSbabišné, babišovné; jeslovné, lékovnéBabiš, jesle, lék jméno poplatku61.-ní/-eníVbaňkování, odpatosování;batůžkaření, ostařeníbaňkovat, odpatosovat; batůžkařit, ostařitbeatlování, stepování; harašení, pinholeníbeatle, step, harass, pinhole dějové jméno62.-niceSlaločnice lalok  jméno rostliny podle významné části63.-níkS  stravenečník stravenka píárník116 PR konatelské jméno64.-oS EPčkoEP (extended play)neformální (familiární) jméno65.-ostADJbéčkovitost, dívatelnostbéčkovitý, dívatelnýlifestylovost (< lifestylový)life style jméno vlastnosti66.-ošSroboš robota bigboš big beatslang, kompo- zice + sufixace67.-otVkřupot křupat  jméno zvuku (při ději)68.-ounADJhnusoun hnusný  zhrubělé jméno nositele vlastnosti 69.-ourADJnahaťour, slaďour nahatý, sladký  zhrubělé jméno nositele vlastnosti115 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -na).116 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -ník).152sufix + slovní druh základového výrazuderivát z českého základuzákladový výraz v češtiněderivát z anglického základuzákladový výraz v angličtiněslovotvorný slovotvorně-sémantický typ 70.-ousADJhodňous hodný  zhrubělé jméno nositele vlastnosti 71.-oušADJhluchouš hluchý terrestrouš terrestrial (inhabitant  of the earth)zhrubělé jméno nositele vlastnosti 72.-oušekSčernoušek117 černý pasažérfakoušek, fanoušekfuck you, fanzdrobnělé jméno osoby73.-ovSbubákov, bezmozkov bubák, (osoba) bez mozku jméno místa (+ expresivita)74.-ovecSbartošovec,drahošovec(Ivan) Bartoš(Jiří) Drahošpíárovec118 PRjméno stoupence hnutí, směru75.-ovinaSbabišovina, béčkovina, číčovinaBabiš,béčko, číčaboratovina Boratjméno nositele předmětného vztahu76.-ovištěS piknikoviště picnic jméno místa77.-ovkaSbazénovka, buňkovka, nohavicovka bazén, buňka, Nohavica roadtripovka road tripjméno podle předmětného vztahu78.-ovnaS serverovna server jméno místa79.-ovníkSprdelovník prdeljméno rostliny  (+ expresivita)80.-ovskéSotcovské otec  jméno dávky, poplatku81.-stvoSčmelstvo, ženstvo, zubstvočmelák, žena, zubmanažerstvo managerhromadné (kolektivní) jméno82.-telV doučovatel doučovat harašitel harass činitelské jméno 83.-tíVsejití, spolusoužitísejít (se), žít spoluleaknutí  (< leaknout)leak dějové jméno84.-tkoV cvakátko, kazítkocvakat, kazitjméno prostředku85.-yněSbosochodkyně, Ježíškyněbosochodec, Ježíšek přechýlené jméno117 Univerbizací utvořené označení pro černého pasažéra. Hranice mezi slovotvornou derivací a univerbizací (uni-verbizační derivací) však může být nepevná.118 Viz pozn. 94 (derivace sufixem -iovec). 1537 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorbyDospěli jsme k následujícím dílčím zjištěním:V českém souboru se nevyskytlo 12 sufixů, v anglickém 26 sufixů z celkového po-čtu 85 sufixů. Z toho vyplývá, že v českém souboru bylo užito 73 různých sufixů. V an-glickém souboru bylo tedy využito o 14 sufixů méně než v českém, tedy 59 různých sufixů. V českém a anglickém souboru se shodně vyskytlo 47 sufixů. Pro větší přehled-nost jsou výsledky shrnuty v Tabulce 14. Tabulka 14: (a) Sufixy (ne)užité v českém a anglickém souboru z celkového počtu 85 sufixů v obou; (b) výskyt vzájemně shodných a odlišných sufixů v českém a anglickém souboru(a) souborysufixy (b)souborysufixyužité neužité celkem shodné odlišné celkemčeský 73 1285český 47 26 73anglický 59 26 anglický 47 12 59V počtu užitých sufixů se tedy soubor český (73 sufixů) a anglický (59 sufixů) do značné míry shodují, ale celkově se rejstřík těchto sufixů překrývá jen z poloviny (47 shodných, 38 odlišých sufixů). Jinak řečeno ve 38 případech (44,7 %) jsou české neologismy a hybridní anglicismy tvořeny různými sufixy (26/12), ačkoli počet sufixů, které byly použity při tvorbě anglicismů, je o 14 (16,5 %) nižší. Neologismy s anglický-mi základy tak kromě sufixů sdílených s českými neologismy přispěly do celkového počtu sufixů 12 vlastními (14,1 %), kterými obohatily rejstřík substantivních sufixů užitých při tvoření neologismů v daném období. 7.3.2.2 adjektivaVe zkoumaném materiálu adjektivních derivátů jsme vyčlenili 15 různých slovotvor-ných sufixů (8 desubstantivních, 6 deverbativních, 1 deadjektivní). Viz Tabulka 15:Tabulka 15: Adjektivní deriváty z českých a anglických slovotvorných základůsufix + slovní druh základového výrazuderivát z českého základuzákladový výraz v češtiněderivát z anglického základuzákladový výraz v angličtiněslovotvorný slovotvorně-sémantický typ 1.-avý/-ivývnestékavý, končivý, mastivýnestékat, končit, mastit (se)jméno příznačné dějové vlastnosti2.-cívblicí,balíkovacíblít,balíkovatbuskovací (< buskovat ), forecastovací  (< forecastovat),busk, forecast účelové jméno154sufix + slovní druh základového výrazuderivát z českého základuzákladový výraz v češtiněderivát z anglického základuzákladový výraz v angličtiněslovotvorný slovotvorně-sémantický typ 3.-cký/-ský/ -ovský sdupácký, nepřistě- hovalecký, deskovkářský, množírenský,babišovský, čtveráčkovskýdupák, nepřistě- hovalec, deskovkář, množírna babiš, čtveráčekbluesmanský,beckhamovský,fitnessácký (< fitnesák)bluesman,beckham,fitness (follower)(široce) vztahové jméno4.-ísdubánčí, dulídubánek, duladroní drone(široce)  vztahové jméno5.-ící/-oucívčajující, topinkující, hnědnoucíčajovat, topinkovat, hnědnoutfeaturingující  (< featuringovat), flapující  (< flapovat)feature, flap jméno aktuální dějové vlastnosti 6.-lývnaleželý, našláplý,odduchovělý,pospisovnělýzčokoládovělýnaležet, našlápnout,odduchovnit,pospisovnitzčokoládovětmixlý  (< mixnout), zjazzovělý(< jazzovat)mix, jazz jméno výsledkové dějové vlastnosti7.-nísmeziosobnostnímezi osobnost(mi)supportní supportjméno vlastnosti podle předmět- ného vztahu8.-ný1snerašelinný ne rašelinacloudnýcelebritnýcloud celebrityjméno vlastnosti podle předmět- ného vztahu9.-ný2vohudebněný, podkažený, předdávkovanýohudebnit, podkazit, předdávkovatcrashovaný (< crashovat), fejkovaný  (< fakovat)crash, fake jméno (pasivní) dějové vlastnosti10.-oučkýadjkřupavoučký, oranžovoučkýkřupavý, oranžovýzdrobnělé jméno (+ expresivita)11.-ovatýscucíčkovatý, objevovatýcucíček, objevpixelovatý pixeljméno výrazně zastoupené vlastnosti12.-ovitýsberuškovitý, nepuškovitýberuška, ne puškablobovitý blobjméno vlastnosti podle podoby 13.-ovýsdeskovkový, dešťovkový, bezobalovýdeskovka, dešťovka, bez obalubeefsteakový, blackoutovýbeefsteak, black-outjméno vlastnosti podle předmě- tného vztahu14.-óznísbabózní baba šitózní shitexpresivní jméno 1557 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorbysufix + slovní druh základového výrazuderivát z českého základuzákladový výraz v češtiněderivát z anglického základuzákladový výraz v angličtiněslovotvorný slovotvorně-sémantický typ 15.-telnývneosaditelný, předatelnýneosadit, předatstreamovatelný (< streamovat),tweetovatelný119 (< tweetovat )stream, tweet jméno (pasivní) dějové možnosti Dospěli jsme k následujícím dílčím zjištěním:V českém souboru se vyskytlo 15 sufixů, v anglickém 13 sufixů z celkového počtu 15 různých sufixů. Z toho vyplývá, že v anglickém souboru byly užity stejné afixy jako v českém souboru, jen jich bylo využito o dva méně. Na rozdíl od substantivních sufixů se tedy rejstřík adjektivních sufixů v obou souborech výrazně neliší (přibližně 87 % sufixů je v obou souborech stejných a 13 % se liší).7.4 výsledky a závěryPorovnáním souborů afixů zjištěných v obou vzorcích jsme dospěli k následujícím se-znamům 85 substantivních a 15 adjektivních sufixů, v nichž jsou substantivní sufixy (59 položek) a adjektivní sufixy (13) užité při tvorbě anglicismů v našem materiálu vyznačeny tučně:● Substantivní sufixy (85): -0, -áč1, -áč2, -áč3, -áče,-áček, -áda, -ajzna, -ák1, -ák2, -ánek, -árna, -ař/-ář, -as, -átko, -ce, -ctví/-ství, -č1, -č2, -čka, -čko, -da, -dlo, -ě/e/-če,-ec1, -ec2, -eček, -ečko, -ek, -ena/-ěna, -enka, -er/-ér1, -er/-ér2, -érie/erie, -iáda, -ice1, -ice2, -ič, -íček, -ička, -íčko, -iér, -ík, –(št)ina1, -ina2, -ing/-ink, –inka/-ynka, -íř, -ísek/-ýsek, -ismus, -iště, -izace, -ka1, -ka2, -ko, -ky, -lo, -n, -na, -né/-ovné, -ní/-ení, -nice, -ník, -o, -ost, -oš, -ot, -oun, -our, -ous, -ouš, -oušek, -ov, -ovec, -ovina,-oviště, -ovka, -ovna, -ovník, -ovské, -stvo, -tel, -tí, -tko, -yně ● Adjektivní sufixy (15): -avý/-ivý, -cí, -cký/-ský/ -ovský, -í, -ící/-oucí, -lý, -ní, -ný1, -ný2, -oučký, -ovatý, -ový, -ózní, -telnýVýsledkem naší dílčí analýzy je celkový počet 100 různých sufixů (85 substan-tivních a 15 adjektivních). Uvedený počet je sice rámcový a rozsahem vzorku velmi omezený a do značné míry náhodný (vzhledem k limitům možností sběru dat), přesto inspiruje ke kvantitativnímu i kvalitativnímu posouzení (potenciálního) vlivu anglic-kých přejímek na českou slovotvorbu: je tento počet vysoký? Může stimulovat rodilé 119 Adjektiva streamovatelný, tweetovatelný vznikla nápodobou, resp. částečným překladem (-able, -telný) angl. ad-jektiv streamable, tweetable a současně pravidelným tvořením od vžitých, v češtině utvořených sloves streamovat, tweetovat. 156mluvčí češtiny k vyšší slovotvorné aktivitě či tvořivosti? Úvahy můžeme opřít o srov-nání námi zaznamenaného počtu s údaji o počtu afixů v češtině uváděnými ve VAGSČ, které se také zakládají na korpusových datech: oproti 120 sufixům ve VAGSČ jsme u anglicismů nalezli 72 sufixů (tedy 60,0 %). České neologismy v tomto srovnání před-stavují podle našeho vzorku 88 sufixů, tj. 73,3 %, ve VAGSČ; anglicismy jich tedy vůči této gramatice vykazují pouze o 13,3 % méně než neologismy české. Přitom oba vzorky jsou z roviny hovorové, či spíše slangové, což omezuje rejstřík užitých sufixů. V obou vzorcích je vyšší zastoupení substantivních sufixů (cca 82 %) než ve VAGSČ (76,7 %). Tabulka 16: Substantivní a adjektivní sufixy zaznamenané ve VAGSČ a ve vzorku českých derivátů  a anglicismůsubstantiva adjektiva celkem %VAGSČ 92 28 120 100,0české neologismy 73 15 88 73,3anglicismy 59 13 72 60,0Počet zjištěných sufixů u anglicismů lze i v tomto (hrubém a přibližném) srovnání se sufixy u domácích / zdomácnělých slov pokládat za mimořádně vysoký. Dokazuje značnou kreativnost při tvoření anglicismů, na rozdíl od tvoření z českých základů ztíženou některými zvláštnostmi a cizostí (základových) anglických slov.120 Doložme to na třech vybraných příkladech z našeho vzorku:1) Slovotvornou tvořivost, ba vynalézavost, dokládá řada přejímek od téhož anglic-kého základu tvořených různými sufixy, viz adjektivum cool: vedle citátové podo-by (Velmi cool malý robot) se v českých textech (viz příklady v závorkách) objevilo v deseti různých podobách (!):coolácký (COOLácký kryty na mobil a skiny na notebooky)coolařský (Co říkáte na naše nové video GOING BLIND ... https://www.facebook.com › photos – Martin Petřík ...že je výborné. Moc se povedlo:) 9 yrs Report. Karolína Jedličková, profile picture. Karolína Jedličková. coolařský;). 9 yrs Re-port.)coolatý (Vzdělávání a rozvoj firem – Mimořádný Coolatý Call – CE-PA)coolovitý (Do uzavření dalšího kola soutěže Drátů z coolny máme ještě spoustu času, tak co s ním...Určitě už máte coolovitý absťák a jestli ne, tak určitě drá-tovací)coolní („Coolní“ administrátoři nedají na Intel dopustit)coolovský (Coolovský žebříček se logicky dočkal řady nesouhlasných reakcí)coolový (coolový pánský outfit)120 Viz též závěr Svobodové 1999, že většina jí doložených a ilustrovaných afixů je téměř neomezeně produktivní, a lze tedy očekávat nárůst počtu jejich derivací i u anglicismů.1577 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorbycoolézní (aneb film z dob, kdy měl Guy Ritchie ještě koule natočit nekompromisní, vtipnou a vůbec coolézní záležitost)coolózní (za coolózním vizuálním kabátem se nic zajímavého neskrývá)přecoolovaný (scénář, ve kterém je Colin Farrell až pře přecoolovaný)S výjimkou sémanticky a stylisticky neutrální varianty coolový (a možná jedné či dvou dalších) jde v ostatních případech o pseudoanglicismy, tedy neologické útvary od anglického východiska odlišné (s výjimkou neadaptované formy adjektiva) vyso-kou mírou příznakovosti. Čeští mluvčí tedy přidali sémantické rysy (nové významové odstíny), kterými se liší od originálu a jsou specifické pro českou variantu; překroči-li tedy rámec pouhé adaptace. Kombinovatelnost základového slova cool je prakticky neomezená, v češtině pro ni nejsou žádné restrikce vyplývající z formy, významu ani předchozího užívání anglického slova. I proto mohla od něj vzniknout adjektiva coolař-ský, coolatý a coolovitý bez ohledu na obecný význam sufixů -ský, -atý, ovitý121; pro tvo-ření anglicismů to naznačuje volnější využívání slovotvorných prostředků a zároveň ilustruje specifičnost, kterou si anglicismy v češtině uchovávají. Ač považujeme adjek-tivum cool za extrémní (s deseti, resp. jedenácti různými slovotvornými variantami – a s přihlédnutím k prefixům by seznam mohl být delší, srov. supercoolový, megakůlový), není jako slovotvorný základ zdaleka výjimkou. Bohatou slovotvornou aktivitu jsme zaznamenali u řady dalších anglických základových slov.2) Patří mezi ně především slova, která byla přejata do češtiny v podobě různých slovních druhů, viz např. Google (substantivum a adaptované sloveso). To pak umožňuje tvořit adjektiva denominální a deverbální a vede k jejich ještě vyššímu počtu. Dohledali jsme 21 adjektiv s anglickým základem (kořenovým lexémem / morfem) -googl-: googlatý (Zeměkoule je googlatá)googlovací (Uff, selhávaj moje googlovací schopnosti)googlovaný (Nejčastěji googlovaný výraz) googlovatelný (soutěž o nejhůř googlovatelný název kapely)googlovitý (člen čeledi googlovitých)googlový (expert, obrázek, email)googlózní (Připravte se na „googlózní googlasáž“)degooglený (nainstalovat čistý ne-degooglený Android)degooglovaný (Jistě se vám hodí degooglovaný mobilní telefon)nagooglovaný (Já ale musím zvládnout všechny ty nagooglovaný chytrolínky)odgooglovaný (každý si může do telefonu nahrát „odGooglovaný“ Android)121 Viz SA: Sufixem -ský se tvoří převážně od substantiv vztahová adjektiva pojmenovávající a) vztah k místu, b) vztah k osobě nebo c) vztah ke společenskému oboru, odvětví činnosti, směru, skupině, hnutí. Sufixem -atý se tvoří z adjektiv omezeně adjektiva vyjadřující vyšší míru vlastnosti, někdy sufix rovněž slouží k adaptaci přejatých adjektiv. Sufixem -ovitý se tvoří od substantiv adjektiva s významem a) připomínající to, co označuje základové substantivum, b) mající, obsahující v hojné míře to, co označuje základové substantivum, c) mající, obsahující to, co označuje základové substantivum.158progooglený (Progooglený už je to horem dolem a nic)progooglovaný (ubytko v Blatu mám progooglovaný)přegooglovaný (jsem už bezradný, bez nálady a přegooglovaný zjišťováním)rozgooglovaný (Jak scelit rozgooglovaný život)vygooglený (text)vygooglovaný (přikládám vygooglovaný obrázek)vygooglovatelný (materiál lehce vygooglovatelný)zagooglovaný (svět) zgooglený (Kéž by šlo z heren ten zgooglený terén v tichosti zase odgooglovat!)zgooglovaný (Jsem celý zgooglovaný.)3) Velmi častým jevem při odvozování z anglických základů je užívání českých afixů k vyjádření příznakových sémantických a pragmatických rysů (hodnoticích aj.). Typické je velmi hojné užívání řady deminutivních sufixů: ajfounek, berdík, bifteček, fejsbůček / bůček (Facebook), komentík122, skajpík, šopík, fejsík, fejsíček, ajfouneček, bizíček, blekfrajdejíček, PINeček / pineček, pinčíček, tweeteček, trolčáček, wrapáček, bejbísek, banýsek, dogýsekbárbínka, folkařinka, girlinkacopýtko, Ajsíkjůčko, apíčko, ar-en-bíčko / árenbíčko, bíbíčko, bípíčko, bodíčko, elpíčko, jútubko, okáčkoa depropriální tvoření123:bachovka (květová esence, kterou vynalezl britský lékař Edward Bach), bondovka (špionážní román o agentu Bondovi), žiletka (odvozené ze jména K. C. Gillette, zakladatele americké společnosti na výrobu holicích strojků); outůčko, outúni-smus (O2)4) Anglicismy vykazují nejen tendenci tvořit různé varianty od téhož anglického zá-kladu, ale i tendenci vytvářet z anglického základu nová, často rozsáhlá slovotvor-ná hnízda jako např.: hashtagger: hashtager (ortografická adaptace), kolokviální, humorné varianty hashtagáč, hashtagovač, hashtagista, hashtagář, hashtagínVIP: víajpí, vipák, vipík, vipka, víajpka, víajpíčkoPR (PR professional): piarista, píárkář, píárník, píárovec124dread (dread-haired): dreda, dredátor, dredař / dredovecaborigine: aboridžinec / aboriginálecandroid: androidista / androidář, androidismus, androidizace, androidizovanýdoodle: doodler / doodlík, doodling / doodlování 122 Sémanticky příbuzné substantivum libík bylo bezprostředně motivováno českým slovesem líbit se, anglické like (like) bylo východiskem sémantického kalkování.123 Od vlastních jmen se tvořily takové deriváty již dříve, jak dokládají i některé uvedené příklady.124 Vznik těchto derivátů lze (podle okolností) interpretovat dvěma způsoby jako: 1) připojení sufixu k bezprostřed-nímu motivantu nebo 2) vypuštění slova (elipsa) z motivujícího dvouslovného výrazu a sufixace zbývajícího slova (tj. postupem v češtině hojně užívaným).1597 anglicismy jako stimulující faktor české slovotvorbytweet: twit / twít / tvít, tweeteček, tweetař / tweeter / tweetující, tweetování, tweetnutí, tweetokracie, Twiplomacie blob: blobař / blober / blobista, blobování, zblobnutí, blobalizace, blobismus, blobné, blobofil, blobitektura, blobjektYouTube: youtubeový / youtubový, youtubeovský / youtubovský, youtubácký; youtub-ko, youtubíčko; youtubeování / youtubování, youtubing, youtubizace, youtubema-nie; youtubista, YouTubák / youtubák; youtubovatYouTuber: youtuber, youtuberka, youtuberák; youtuberství, youtubeření, youtu-berování; youtubering, youtuberismus; youtuberový, youtuberský; youtubero-vat  Zjištěnou a v této kapitole prezentovanou a komentovanou mírnou odlišnost ve volbě slovotvorných sufixů u substantivních a adjektivních neologismů od českých a od anglických slovotvorných základů lze vedle limitů formální a lexikálně-séman-tické kombinovatelnosti přičíst mj. těmto faktorům: české neologismy se častěji vy-skytují ve stylisticky nižších rovinách, anglicismy se mohou objevit na všech stylistic-kých úrovních a ve všech typech textů (tedy i tam, kde se české neologismy vyskytují jen omezeně) a zároveň pronikají do všech oblastí komunikace, tedy i odborných (od vědy, techniky, ekonomiky, obchodu, politiky po sport aj.), zatímco české neologismy (substantiva) se používají především v neformálním diskurzu, obecném vyjadřování a slangu, v mluvě mládeže, běžné mluvě. Budoucí širší a rozsáhlejší výzkum distribuce českých afixů u neologismů českých a anglických, důsledně podložený korpusovými daty ukáže, zda a které z těchto faktorů lze zobecnit na anglicismy utvořené dalšími slovotvornými postupy a v rámci dalších slovních druhů. Celkově je možno pro oblast derivace říci, že z porovnání souboru neologických českých derivátů a anglicismů vy-plývá, že zejména pokud jde o substantiva, anglicismy objektivně působí jako stimulu-jící faktor slovotvorby, a to ve smyslu rozmanitosti afixů, které aktivují (viz substan-tivní sufixy), tendence tvořit více variant od téhož základu (v míře větší, než je běžná u českých neologismů) a také vytvářet od jednoho základu početná slovotvorná hnízda (obdobně jako se vytvářejí od českých neologismů). Většinou přitom nejde o prostou adaptaci, ale český sufix mění anglický základ na sémanticky obměněné příznakové slovo.1618 co nového předchozí kapitoly o anglicismech přinesly8  co nového předchozí kapitoly o anglicismech přinesly162V kapitolách 2 až 6 byly na základě vzorků sesbíraných z textů současné češtiny (viz Příloha) popsány typy anglicismů, o nichž toho v češtině bylo dosud napsáno málo, nebo vůbec nic. Dohromady čítají vzorky pseudoanglicismů, kalků a hybridů téměř dva a půl tisíce položek. Zjištění, která rozbor materiálu o těchto anglicismech přinesl, byla konfrontována s jejich popisem v literatuře, zejména zahraniční. Nejdůležitější poznatky a výsledky této konfrontace se zde pokusíme shrnout včetně výsledků závě-rečné analýzy (kap. 7) využívání českých derivačních prostředků v rámci přejímání anglického lexika.Vlastním materiálovým studiím předchází úvodní kapitola 1, která rámuje celou monografii a podává základní přehled o problematice lexikálních anglicismů, tj. an-glicismů na úrovni slov. Umožňuje udělat si představu, o co ve studiích popsaných v jednotlivých kapitolách jde a v čem problematiku českých anglicismů posouvají dál. Mezi základními tématy, která úvod nastiňuje (vedle definice anglicismů, důvodů pro přejímání, funkce a hodnocení přejímek a postoje k nim), je popis obecně přijímané klasifikace lexikálních výpůjček, resp. anglicismů, s níž se v celoevropském kontextu již delší dobu pracuje (pododdíl 1.2.2). Představuje škálu anglicismů v celé šíři a z této klasifikace vycházíme i my. V české literatuře zatím převažoval zájem jen o jednu, byť klíčovou a prototypickou skupinu anglicismů, anglická slova přejatá do češtiny, ať už v nezměněné formě (neadaptované, neasimilované), nebo upravená graficky, fonolo-gicky, popř. morfologicky (adaptované anglicismy). Ačkoli je tento typ nepochybně důležitý, zdaleka nejde o jedinou kategorii anglicismů, se kterou se můžeme v češtině setkat. Cílem bylo proto seznámit zájemce s dalšími podobami anglicismů. Touto výchozí taxonomií anglicismů, k níž se v celém textu vztahujeme, je kla-sifikace přejímek/anglicismů autorů Pulciniová et al. (2012; Pulciniová se k ní vrací i ve své nejnovější publikaci, Pulcini 2023). Autoři dělí přejímky/anglicismy do dvou základních skupin, kategorií: anglická slova přenesená do příjímajícího jazyka (přímé, materiálové přejímky) a překlady anglických slov, tedy nepřímé přejímky. Pod přímé přejímky pak vedle vlastních přejímek řadí domácí neologismy utvořené z anglických slov (tzv. falešné, zdánlivé, sekundární anglicismy neboli pseudoanglicismy) a hyb-ridy, hybridní anglicismy složené z anglického a domácího komponentu. Nepřímé, překladové přejímky rozdělují na kalky (doslovné, volné a kreativní novotvary, tj. ne-1638 co nového předchozí kapitoly o anglicismech přineslypřímá vyjádření) a sémantické přejímky (domácí komponent přebírá význam překlá-daného anglického komponentu). První z materiálových studií (kap. 2) se zabývá pseudoanglicismy, typem, který je v české literatuře neznámý. Přestože v zahraničních publikacích je jim věnováno poměrně hodně pozornosti (např. Furiassi 2010, Furiassi a Gottlieb 2015), stále panují určité nejasnosti a neshody ohledně jejich vymezení a místa v klasifikaci anglicismů. V naší studii českých pseudoanglicismů zastáváme širší pojetí než zahraniční autoři, což přináší i jiný pohled na jejich pozici mezi ostatními anglicismy. Pseudoanglicismy chápeme jako české neologismy, které jsou výsledkem různých slovotvorných procesů přetvářejících anglickou přejímku a měnících její význam, pouze okrajově jde o nová slova utvořené originálním spojením anglických základů, (nehybridní) obměnou ang-lické formy nebo jejího významu apod. Klíčové je přitom rozlišení neologizace a adap-tace (která nemění význam).Pojetí pseudoanglicismů jako neologismů utvořených na anglickém materiálu v hostitelském jazyce není nijak nové (Duckworth 1977), nicméně to, jakým způsobem mohou být tyto neologismy tvořeny a z čeho, je interpretováno často velmi úzce. Tak Furiassi (2010; Gottlieb et al. 2018 a jiní) považují za pseudoanglicismy pouze slova založená na (přímých) anglických přejímkách (tj. vylučují hybridní útvary), a to jen několika způsoby, zejm. kompozicí (recordman z record a man), derivací (footing z foot a –ing ve významu  angl. jogging), elipsou složeniny (basket z basketball), krácením (re-lax z relaxation) a sémantickým posunem (mister ve významu coach, trainer). Přirozeně pseudoanglicismů tohoto typu nebývá v jazycích mnoho. V našem pojetí má pseudoanglicismus nejen jinou formu (s výjimkou reséman-tizovaných přejímek) a  význam než fundující přejaté anglické slovo (nejde tudíž o adaptaci), ale zahrnuje jak neologismy složené z anglických komponentů, tak útvary hybridní, anglicko-české. Kromě toho, že připouští hybridní neologismy, neklade toto pojetí žádná omezení na to, jakými slovotvornými prostředky pseudoanglicismy vzni-kají, není proto třeba tyto slovotvorné mechanismy taxativně vyjmenovávat. Tímto způsobem je okruh slov, která považujeme za pseudoanglicismy (jde vlastně o sekun-dární anglicismy, srov. klikač, chatař), daleko širší než u Furiassiho a jiných.Další studie (kap. 3) se zaměřuje na lexikální (tj. slovotvorné a frazeologické, ko-lokační) a sémantické kalky. Také toto téma je v české literatuře vcelku nové a stu-die přinesla některá zajímavá zjištění, z nichž ne všechna se shodují s popisem kalků v zahraniční literatuře. Z rozboru vzorku lexikálních kalků např. vyplynulo, že pře-važují výrazy víceslovné, zatímco jednoslovné tvoří jen zlomek (necelých 7 %). Jelikož vzorek pochází z různých textů, nelze říci, jak přesně tento poměr odráží skutečnou distribuci v jazyce. Naproti tomu u sémantických kalků je situace opačná. Většina sé-mantických kalků je jednoslovná, proto je významným zjištěním výskyt víceslovných sémantických kalků (vlajková loď, svatý grál, zadní vrátka), jejichž existenci literatura nezmiňuje. Při popisu lexikálních kalků jsme pracovali s dělením na kalky přesné (doslovné), volné a kreativní novotvary v souladu s literaturou (srov. výše Pulcini et al.). Nicméně z překladatelského hlediska jsou pojmy přesný (ve smyslu doslovný) a volný překlad 164problematické. Doslovný překlad nemusí být přesnější (z hlediska výstižnosti a ade-kvátnosti) než „volný“ překlad. Výchozí anglický výraz a kalk se dále mohou lišit na-příklad počtem slov (search engine > vyhledávač; roundabout < kruhový objezd) nebo strukturou (internet addiction > závislost na internetu). Podobně „kreativní“ novotvar, který převádí cizí pojem do jazyka z jiné perspektivy (překladová modulace), lze těžko považovat za „nepřesný“ (srov. pixelation > čtverečkování obrazu) a někdy je obtížné odlišit ho od (volného) překladu. Například v ruštině je slovo диджитализация (digita-lization) údajně vytlačováno výrazem цифровизация, který preferuje ruský prezident a jiní politici (Baldwin 2021: vii). Také se ukázalo, že kreativní novotvary se vyskytují jak mezi lexikálními, tak sémantickými kalky (clipboard > schránka, desktop > plocha, shortcut > zástupce). To vede k úvaze, zda tento druh lexikálních neologismů nevyčle-nit jako samostatnou skupinu překladových přejímek. Sémantické kalky na rozdíl od lexikálních (v nichž si české složky ponechávají svůj význam) charakterizuje přejetí významu anglické předlohy (neosémantizace). Nic-méně mnoho lexikálních kalků se rovněž vyznačuje neosémantizací jednoho z kom-ponentů, srov. funkční v kalku funkční oblečení (functional clothing) nebo zaříkávač ve spojení zaříkávač koní (horse whisperer), a jde tedy vlastně o lexikálně-sémantické kal-ky. K neosémantizaci dochází především dvěma způsoby: metaforou a specializací (zú-žením významu). Vzácně se české slovo může rozšířit o více než jeden význam (srov. farma – zemědělská, hokejová; monitor – počítačový monitor, dohlížitel na správnost výzkumu; koš – basketbalový koš, ikona na monitoru; měkký/tvrdý – droga, věda, cíl). Je přitom třeba rozlišovat mezi neosémantizací a tzv. revitalizací již dříve existujícího, ale okrajového, zastaralého výrazu (srov. GPS lokátor a význam slova lokátor v SSJČ: „hist. kdo prováděl středověké osídlování (lokaci)“). Lexikální a sémantické kalky mo-hou být jak jednojazyčné, tak hybridní. Obecně lze předpokládat, že zvláště nehybridní kalky díky své české formě daleko snáze pronikají do české slovní zásoby, nevyčnívají v ní tolik jako přímé anglicismy, a v důsledku toho mohou mít skrytý, ale o to ještě větší vliv. Rozbor pseudoanglicismů a kalků vedl k následné úvaze o existenci specifické skupiny neologismů (kap. 4), která obě tyto kategorie anglicismů propojuje. Jsou-li pseudoanglicismy neologismy utvořené v hostitelském jazyce na základě anglicismu, potom neologismy odvozené z nepřímých anglicismů rovněž představují svého druhu falešné přejímky, de facto sekundární anglicismy. Tento typ, který nazýváme pseudo-kalky, tvoří české neologismy z lexikálních kalků (vymývačka mozků) a sémantických kalků (apka, vlajkovost, avatařit). Jak přímé pseudoanglicismy, tak tyto nepřímé pseu-doanglicismy (pseudokalky) jsou dokladem další fáze proměny anglicismů poté, co již dříve přešly do češtiny. Toto rozšířené pojetí falešných přejímek, zahrnující i jejich hybridní varianty, se promítlo i do upravené klasifikace anglicismů (viz níže). Celko-vě lze zjednodušeně a schematicky vznik falešných, resp. sekundárních anglicismů (pseudoanglicismů a pseudokalků) znázornit jako na Obrázku 8. Následující kapitola 5 o anglicko-českých hybridech čerpá z analýzy pseudoangli-cismů, kalků a pseudokalků a dospívá k přehodnocení pozice hybridů mezi anglicismy. Na rozdíl od Pulciniové et al. (2012), kteří blíže nespecifikované hybridní anglicismy 1658 co nového předchozí kapitoly o anglicismech přinesly(„Hybridní přejímka, resp. anglicismus, je víceslovná jednotka, která volně kombinu-je anglický prvek s prvkem přijímacího jazyka.“– s. 7) kladou mezi přímé přejímky, vzorek ukázal, že z hlediska vztahu k fundujícímu anglicismu a funkce českého prvku představují hybridy velmi rozmanité útvary. Některé lze řadit k přímým přejímkám (morfologicko-derivačně adaptovaným), jiné jsou české neologismy (a tudíž v našem pojetí pseudoanglicismy), jiné polokalky, tj. kalky obsahující přímou přejímku. Na základě tohoto zjištění máme za to, že hybridní útvary netvoří samostatnou skupinu anglicismů, nýbrž se mohou vyskytovat jako podskupiny všech kategorií anglicismů, které obsahují dva a více konstituentů. Jediné, co tyto různé podskupiny spojuje, je dvojjazyčnost, hybridnost. Opustili jsme v české literatuře tradovanou my-šlenku, že hybridní je pouze spojení českého a cizojazyčného základu nebo českého základu a cizího derivačního afixu (cháping, lenošing, ležing), kdežto spojení cizojazyč-ného základu s domácím slovotvorným afixem hybridní není (castingový). Argumenty, že cizí sufix „zcizuje“ či „hybridizuje“ český základ, zatímco v opačném případě český sufix „počešťuje“ (a z hlediska češtiny „nehybridizuje“) anglický základ, z technického hlediska nehrají roli, obojí je kombinací dvojjazyčných prvků. Stejně jako obavy, že uznáme-li za hybridní útvary typu cizí základ + česky afix, okruh hybridů se v češtině rozšíří natolik, že se pojem hybridizace stane bezpředmětným: podstata hybridnosti nesouvisí s kvantitou, ale spočívá v dvojjazyčnosti. Význam hybridů je mj. v tom, že podobně jako sekundární anglicismy (pseudopře-jímky) de facto přemosťují obě základní kategorie přejímek, přímé a nepřímé (resp. materiálové a překladové). To znamená, že společným rysem všech přejímek bez roz-dílu je možnost jejich hybridizace a pseudoanglicizace (dalšího rozvíjení přejímky v hostitelském jazyce). Vedle nehybridních typů tak máme na jedné straně hybrid-ní, tj. morfologicky (derivačně) adaptované, přímé přejímky (googlovat, minecraftový) ANGLIČTINAČEŠTINAtransfer překladpřímé nepřímé (kalky)české neologismy(pseudoanglicismy)české neologismy(pseudokalky)primární anglicismysekundární anglicismyObrázek 8: Vznik falešných, resp. sekundárních anglicismů166TYPY LEXIKÁLNÍCH ANGLICISMŮpřímé(anglická přejímka)nepřímé(český překlad podle předlohy)pseudokalkkalkadaptovanáneadaptovanánehybridnínehybridnímorfologickyderivačněhybridnígrafickyfonetickyflektivnělexikálnísémantickýne/hybridníne/hybridníne/hybridnípřesnývolnývlastní přejímkapseudoanglicismuslexikálnísémantickýne/hybridníne/hybridníkreativní novotvarObrázek 9: Upravená klasifikace anglicismů1678 co nového předchozí kapitoly o anglicismech přineslya hybridní pseudoanglicismy z přímých přejímek (baneřiště, outdoorovost, nohejbal), na druhé straně hybridní překladové přejímky, tj. (polo)kalky lexikální (webkamera125, online hra, push knoflík) a sémantické (webový portál, GPS lokátor126, hardwarová peně-ženka, ve kterých domácí slovo představuje neosémantismus), a hybridní pseudokalky lexikální (scifárnička) a sémantické (chatovací místnůstka). Nástin možné typologie anglicismů podle konstitutivních rysů, představený v kap. 6, je pokusem popsat anglicismy prostřednictvím zvolených definičních rysů a jejich kombinací. Jeho hlavním smyslem je upozornit na skutečnost, že bez jednot-ných a v rámci možností objektivních kritérií je těžké najít shodu v pojímání jednot-livých typů anglicismů napříč různými jazyky. Tento přístup by také mohl odhalit nové možnosti, jak přejímky v zavedené klasifikaci jemněji diferencovat. S využitím poznatků o pseudoanglicismech, hybridech a kalcích a zčásti i s využitím definičních rysů jsme dospěli k typologii anglicismů (Obrázek 9) upravující původní taxonomii Pulciniové et al. (2012; Pulcini 2023), z níž jsme na začátku vyšli. Kapitola 7 je v jistém smyslu vyústěním studií prezentovaných v předchozích ka-pitolách. Práce na nich nás dovedla k úvaze, že přes obavy z vlivu angličtiny na češtinu může být přejímání slov z angličtiny impulzem pro slovotvornou kreativitu českých mluvčích (např. v kontrastu s deflektivizací pod vlivem angličtiny). Kapitola věnuje pozornost české slovotvorbě (konkrétně derivaci) v souvislosti s lexikálním přejímá-ním a zkoumá toto téma v míře, v jaké nebylo dosud zpracováno. Slovotvorná ana-lýza našeho vzorku, jakkoli limitovaného, dokládá, že při přejímání z cizího jazyka (v případě anglicismů, které zasahují do všech rovin jazyka), jak u materiálových, tak u překladových přejímek, hraje výraznou úlohu aktivní přístup mluvčích. Při přejí-mání nemohou být pouhými pasivními příjemci cizojazyčného materiálu. Interakce, ke které při přebírání cizojazyčných podnětů dochází, od mluvčích vyžaduje jistou dovednost při práci s českým jazykovým systémem, analogické, v rovině slovotvorné tedy kreativní využívání výrazových možností češtiny v rámci zapojování cizích slo-votvorných prvků. Při transferu do češtiny tak podle svých komunikativních, stylistic-kých a pragmatických záměrů se musí mluvčí vědomě rozhodovat a volit slovotvorný postup a konkrétní prostředky (afixy).Anglický materiál se v naprosté většině stává jen počátkem a východiskem pro české slovotvorné procesy. Afixace jako prostředek podílející se na přejímání angli-cismů dobře ilustruje, že její funkce daleko přesahuje prosté zapojování přejímky do morfologického systému češtiny a že je kreativně používána k vyjádření široké škály sémantických inovací měnících význam anglických modelů. Zejména srovnání sub-stantivních afixů ukázalo, že anglické neologismy vedou k užití větší škály sufixů a jejich širšímu využití (tvoření mnohočetných variant od téhož základu a rozsáhlých slovotvorných hnízd). Anglicismy jsou silně integrovány do slovotvorné praxe rodi-lých mluvčích češtiny, při jejich tvoření jsou využívány hlavně prostředky založené na 125 Slovo kamera je sice cizího původu (z lat. řeč.), ale je již trvalou součástí české slovní zásoby. 126 Také slovo lokátor je cizího původ, ale uvádí ho SSJČ, a to v tomto významu: lokátor, -a m. (z lat.) hist. kdo prová-děl středověké osídlování (lokaci). 168živých slovotvorných vztazích v celé slovní zásobě. Tento fakt lze vnímat jako projev prostupování slovotvorného systému domácího a cizího (anglického).Jedním z důvodů pro napsání předkládaných sedmi kapitol je evidentní fakt, že v následujících desetiletích lze sotva očekávat, že tlak angličtiny na češtinu (a jiné jazyky) bude ustávat. Naopak, pro mileniály (angl. millenials) a zvláště příslušníky generace Z (osob narozených od poloviny 90. let 20. století) a generace alfa (období 2010 do poloviny 20. let) je obliba anglicismů příznačná a na vzestupu. To nás přivedlo k myšlence přispět k vytvoření pracovního rámce pro adekvátní zachycení anglicismů v naději, že jejich systematický popis a výzkum může vést k lepšímu porozumění ang-licizace i toho, jak se s ní čeština vyrovnává. Máme za to, že současná čeština prochází dramatickou mezigenerační proměnou, a to samozřejmě nejen vlivem angličtiny, ale v důsledku celé řady dalších faktorů. Nepochybně mezi ně patří globalizace se vše-mi důsledky, digitální technologie a kultura atd., pro které je angličtina zprostředko-vatelem a nástrojem. Patří k nim i určitá kulturní a jazyková diskontinuita, která se mj. projevuje tím, že nastupující generace hledají nové výrazové prostředky pro vy-jádření své zkušenosti a reality. Zčásti proto, že svůj rodný jazyk často neznají příliš do hloubky, zčásti proto, že jejich svět se výrazně liší od světa jejich rodičů a praro-dičů. Anglicismy jsou symptomem všech těchto změn, a jejich zkoumání bude proto ještě dlouho aktuální; dá se říci, že přesahuje hranice lingvistiky. Nedomníváme se, že je čeština působením angličtiny ohrožena, je však pravděpodobné, že vliv angličtiny bude jedním z faktorů, který bude další vývoj češtiny výrazně usměrňovat. 169přílohypřílohy170přílohy ke kapitolám 2, 3 a 5i. vzorek pseudoanglicismů (kapitola 2)abilympiáda; abilympionik; aboridžinec, aboriginálec; ádéháďák, ádeháďátko; ádékáčko; adventurka; after kapr párty; agrometal; ajdýčko; ajfoune(če)k; ajpina; Ajsíkjůčko; ajsíkjúovat; ajsko; ajťák, ajtík; ajťákovat; akčňák; alexit; alkolol; androi-dář, androidista; androš; angloville; antiakťák; antinatově; apíčko; apka; ar en bíčko, árenbíčko; asapák; autokar; autokrosař; autostop; autostopař; ažpupka; babišérink; babltý; babybox; BabyKrůček; Babyluxury; Babypoint; backendista; bachovka; bajkmo; banýsek; bar; barabyznyz; barbína, bárbínka; bárbínkovství; basebalka;  basket; baskeťák; basketbalista; basketmánie; bazelína; beatlesák; beatlování; bécéč-ko; beer spa; bejbáč; bejbísek; berdík; bermudy; bestsellerovost; bestofka; bíbíčko; bička; bift(eč)ek; bigbít; bigbíťák; bigboš; bikárna; bikerka; bilbordelizace; bípíčko;  birthdayniny; bizíček; blábolweb; blogoviště; bobrexit; bodíčko; bodyguardka;  Bohemia Energy; boiler; bondovka; boratky; boratovina; boratovský; bordík; box; brejkař; bůček; bully; bunyánka; cédéčko; cédéčkovna; cédo; centr; CineStar;  ClosedCard; cloudař; cloudný; Coolna; copýtko; cross; crossař; crossbodka; curlin-gista; CzechCrunch; Czech POINT; CzechRun; CzechTek; čajnamobil; čekař; čičingstouns; čilovat; čupčák, cupcák; dablšnycl; dabovat roušku; dát unf; databázi-sta; dedro; developerka; developerskofinanční; developerství; develotr; develovepř; devopsák; disovat; DJka, dýdžejka; doajťákovat; dogýsek; douglaska; dredař,  dredovec; dredovatět; dres; droner; dronérie; droniště; dronkument; drops;  dýmbuilding; easy práce; eco spořílek; elektromobilka; elpégéčko; elpíčko; elsídýčko; ementál; eMimino.cz; empévéčko; empík; emsíčko; emtébéčko; English haircut;  enpécéčko; entrovačka; erpégéčko; esemeska; esemeskáč; esemeskování; esemesko-vat; esemeskař; esúvéčko; eurolegrace; evenťák; eventofilka; faithlessák; fakoušek; fanda, fanoušek; fandomák; fejsáč; fejsbůček; fejsí(če)k; fejsko; fíčkař; fíčko; finář; finiš; finišman; fish point; fitko; five o’clock; fleška; fleškovitý; flowčko; folkař; folkařina; folkař(in)ka; foloun; folounovat; FOND SHOP; Framuska; fréé šopík; frontendista; frostrovaný; funař; gadžeťák; gafa; gajvrnožík; gajvrpáska; gangsterka; 171přílohygeekařina; genderovanost; gentlas, džentlas; gentlemanství; gétéáčko; gibsonka; gir-linka; gólman; gólovka; graffiťák; grep; grepový; grilovačka; grupáč; gudík; guglenka; hádéčko; hambáč, hamboš; hammondky; hamrleska; handbalista; handsfreečko; happyend, happy end; harašení; harašit; harašitel; harlejář; háro; havloween;  heelysky; hejťák; hendšmejd; hipstěr; hipsteřina; hipstro; hitovka; hokejista;  hokejka; holmesovka; horkoholik; hosteska; hotdogovač; hotspoda; hotspotský; houmlesák; hyena párty; hypervíkendovat; chopprák; chtěgan; iDnes; ikspéčka; influencerka; in housista; insiderství; instáč; instačúza; instagramotný; instakramář; internetovost; investigativec; iPhonista, iPhonář; ípíčko; jabkař; jackassák; javista; jeansovina; jízdemeska; JobDnes; joggingista; jonatán; juiciér; Jumík; justibína; káóč-ko; kazilol; kecky, kedsky; keks; keksík; keksíkový; keška; keškař; keškařka; kiks; kipska; klipsa, klipsna; kmetflix; knajpink; koksárna; komentík; komiksář; kontejne-rek; kraulař; kreativec; krišňák; ksichtbuk; lajknout, lajkovat; lajkoman; lajkotechna; lavískovat; leaknutí; lifestylovost; light coke; ligře; linuxák; lochneska; lolec; lolek; lolko; lolkokot; lolpežník; loserka; lovina; lžibigbíťák; MacJarda; máčko; mainstre-amovost; manadement; manaželka; manyžer; marketingář, markeťák; marsochod; maršmeloun; maturka; Médiář; medžikář; mekáč; metalista; metlouš; mimonet; minipísíčko; misska; mix; mixér; mobilobchod; mobilopolis; mobilovat; mobilovka; mobilovník; motorest; MPVéčko; múvíčko; nahajpovaný; nánotechnologie; nehejbal; nejka; nenažer; netkafe; networkingovat; nightclub; nohejbal; nordikový; noťas; Oakfest; odčekovat; odmailovat; offlinovka; offproud; offroadista; ofroudmatka; oftopikovat; okáčko; okánek; olajkovat, olajknout; oldspajsovat; omgovat; onlinista; onlinovka; openajrák; OpenCard; opinionmakerský; osejlovaný; osejlovat; ouťák; outdorář; outletář; outsiderovitost; outůčko; overal; overálek; oxeroxovat; Palm Off studio; pampersident; pankáč; parking; parkinsoniáda; PCkalypsa; PCkář; pédéefko; péhápkař; performerka; personalista; personalistika; pěticédéčko; petýsek; píári-sta; píáristka; píárko; piárník; píárování; píárovec; píárovka; píárština; pickovací; pickuper; pickuperský; piknikoviště; pinčes; PINeček, pineček, pinčíček; pinholení; plymutka; Pohádkoland; pomobilovat (si); Prague Pride; praguepridismus; pratch-ettovec; pressblitka; presstitut; prezoška; pussydent; pušapka; puzzle, pucle; raut, rout; rebornistka; rekordman; rekordmanka; requestík; rifle; robinsonáda; romka, ROMka; rúftopek; salesák; securiťák; sekáč; selfiáda; sexblomba; shitnost; shopík; showman/šoumen; singlovat; skunk; slipy; smeč; smečovat; smokink, smoking; snajpeřit; snowboardel; Snowkidz; socka; softkomouš; soráč; Sorry jako; spojlerovat; spot; videospot; sprayer; standardka; standupista; standupistka; startupič; station; step, stepování; stop; stopař; stopařka; stopka; stopky; stopnout; stopování; stopovat; šitózní; šmajchlík; šoubáč; šoudruh; šoulož; šoumenka; šukces; švejk news; technař; technoparty; tenisák; tenista; teskobajk; teslař; ticket restaurant; tramlesák; tramp, tremp; tramping, trempink; tramvaj; trenér; trenky, trenýrky; trolčáček; trolíko-vat; trolmistr; tuktejner; učiteling; ufoun, ufón; ufounský; ufounství; ulajknout se; VODING (Hranice); vorčestr; votunidlo; vytuněný; webař, webista; webařství; wifikundace; wifina; wrapáček; Yatchmen; Yedoo; youtubering; youtublb; zbrexit; zdrmolený; zexit; zombajk; žiletka172ii. vzorek sémantických a lexikálních kalků  (kapitola 3) sémantické kalkyadministrace, administrativa, administrativní, administrátor, adresa, adresář, agenda, akcelerátor, aktivní, aktualizace, aktualizovat, albatros, alternativní, ambasador, animace, animační, animátor, aplikace, asistent, auditor, avatar, banka, bankéř/ka, bezdomovci, bezpečný, binární, botička, brána, brouzdat, bruslení, bruslit, cestovní mapa, cílový, citlivý, čára, čárka, čichání, číst, načíst, čistý, dědění, dědit, degradovat, deska, disk, diskurs, distribuce, dobrovolnictví, dobrovolník, dokument, doména, dopadový, doskok, dřevo, duální, dystopie, editor, editovat, eso, evidence, excelence, excelentní, expertíza, export, exportovat, exprese, farma, farmář, fatální, formát, fórum, funkce, funkční, generace, globální, grafika, háčko, hazard, heslo, historie, hit, hlava, hlídací pes, horký, hostitel, hostovat, hra, hůl, humánní (spotřeba), hybridní (auto), chodítko, chůvička, chytrý, identifikace, identifikovat, ikona, ikonický, impakt, impaktový, import, importovat, imunizace, imunizovat, inflace, inflační, inkubátor, instalace, instalační, instalovat, inteligence, inteligentní, jestřáb, jistota, kalkulačka, kámen, kanibalizace, kapsa, karta, kazeta, klávesnice, klima (ve třídě), kohorta, koks (droga), koláč (droga), komfortní (zóna), kompaktní, kompetence, kompilátor, kondor (golf), konference, konferenční, konfirmace, kontaktní, konzole, kopírovat, korektní, korektor, korpus, korpusový, koš, kouč, kultovní, kyselina, lapač, led, lišta, logistický, logistika, médium, média, mechanika, měkký, mensa, menza, menu, metař, místnost, mobilní, modul, monitor, myš, na míru, nabíječka, nabourat se do, náhrada, nálož, navigace, navštívit, nevyhodnocený, nosič, odezva, odhlásit se, ohrožený, okno, opera, operátor, optický, organický, osel, otevřít, palec, paměť, panel, pasivní, penetrace, penetrační, penetrativní (sex), pilotní, pirát, pirátský, platforma, počítač, podávat, podpis, podpora, podporovat, portál, portálový, pošta, prezentace, program, prohlížeč, projekce, projekt, promoce, propletený, prospekty, protokol, překladač, přihlásit se, ranč, realita, rehabilitace (krajiny), resort, resortový, režim, robot, rozhraní, rozlišení, řetězec, sada, satelitní, scénář, sekvence, sentiment, servírovat, sex, síť, síťový, skaut, sklízet, sledování, sledovat, smog, sníh, soubor, stáhnout, stanice, status, stínový, stopa, stránka, studio, stylista, stylistka, surfovat, svatý grál, šablona, šedý, šikana, špinavý, technologický, technologie, těžba, tiskárna, toxický, trajektorie, transfer, transkripce, trasovat, tráva, trik, trojský kůň, troll, tržiště, tvrdý, učení, účet, udržitelnost, udržitelný, úložiště, uložit, ukládat, úložný, ultimátní, uzel, virtuální, virus, vir, vitální, vlajková loď, vlajkový, vlasový, vložit, vyhořelý, vyhoření, vyjmout, výměna, výzva, vzdáleně, vzdálený, zadní vrátka, zapisovat, zavřít, zážitek, zážitkový, zeď, zelený, zranitelný, zrcadlení, železo, živý173přílohylexikální kalkyabsurdní drama (absurd drama) adaptivní krajina (adaptive landscape)  administrativní nástroj (administrative tool) advokační skupina (advocacy group) akademické psaní (academic writing) aktivní digitální stopa (active digital footprint) aktivní dům (active house) aktivní parkovací asistent (active parking assist) alarm do auta (car alarm) alternativní medicína (alternative medicine) alternativní škola (alternative school) ambasadorský program (Ambassador Programme) analytik prodeje (trading analyst) analogový/analogický astronaut (analog astronaut) antibiotická rezistence (antibiotic resistence) antimikrobiální rezistence (antimicrobial resistence) Armáda spásy (Salvation Army) asistenční služby (assistance services) asistent nouzového brždění (emergency brake assist) asymetrická organokatalýza (asymmetric organocatalysis) atlantická meridio-nální cirkulace (Atlantic Meridional Overturning Circulation) automatizované rozhodování/rozhodnutí (automated decision) atmosferický model všeobecné cirkulace (atmospheric general circulation model) atomová bomba (atom bomb) audiokniha (audiobook) audiovizuální kultura (audiovisual culture) augmen-tovaná realita (augmented reality) autonomní celní suspenze (autonomous  tariff suspension) autonomní řízení (autonomous driving) autonomní sys-tém (autonomous system) autonomní vozidlo/auto (autonomous vehicle/car) autoplagiátorství (self-plagiarism) azylový dům (asylum house) balkonová pod-prsenka (balcony bra) bankovní spojení (bank account) barevná hloubka (colour depth) bezděčné učení (unintentional learning) bezdrátová myš (wireless mouse) bezdrátová sluchátka (wireless earphones /headphones/earbuds) bezho tovostní platba (cashless payment) bezkofeinový (decaffeinated, coffein-free) bezlepko-vý (gluten-free) bezpečnostní pás (seatbelt) bezpečný sex (safe sex) bezúčelová půjčka (non-purpose loan) bezuhlíková technologie (zero-carbon technology) běžecká euforie (runner’s high) bílý límeček (white collar) bílý trpaslík (white dwarf) binární/nebinární osoba (non/bianry person) biodiverzita (biodiversity) biologické hodiny (biological clock) biopalivo (biofuel) biotechnologie (biotech-nology) biozdrojový (biosource) blbuvzdorný (foolproof) bledá tvář (paleface) Bondovy klimatické události (Bond climate events) božská částice (The God Par-ticle) Brownův pohyb (Brownian motion) bumerangový efekt (boomerang effect) celoživotní vzdělávání (lifelong learning) centrum excelence (excellence centre) cílová částka (target amount) cílová skupina (target group) cílový jazyk (target lagauge) cílový trh (target market) Církev adventistů  sedmého dne (The Seventh-day Adventist Church) citlivé (osobní) údaje (sensi-tive [personal] data) čaj o páté (five o’clock tea) čajová svíčka (tea candle, tealight) čárový kód (bar code) časově závislá analýza (time-dependent analysis) časově závislý (time-dependent) černá díra (black hole) černá skříňka/schránka (black box) černý čtvrtek (Black Thursday) černý pátek (Black Friday) červené tlačítko (red button) Červený seznam ohrožených druhů (Red List of Threatened Species) červený trpaslík (red dwarf) červí díra (wormhole) čistá elektřina (clean 174electricity) čistá energie (clean energy) čistá hra (love game) čistá technologie (clean technology) čistě nulové emise (uhlíku) (net-zero [carbon] emissions) čistička vzduchu (air purifier/cleaner) čištění megazvukem (megasonic cleaning) čištění ultrazvukem, ultrazvukové čištění (ultrasonic cleaning) čtečka otisků prstu (fingerprint reader/scanner) čtečka paměťových karet (memory card  reader) čtení vlastním tempem (self-paced reading) čtverečkování obrazu (image pixelation) čtvrtý svět (the Fourth World) čtyřkolka (four-wheeler) da-Costův syndrom (Da Costa’s syndrome) dálkový ovladač (remote control) daň z přidané hodnoty (value added tax) daňové poradenství (tax consultancy) daňový rezident (tax resident) dárkový rádce (gift adviser) databáze (database) databázový  specialista (database specialist) datová analýza (Data Analysis) datová schránka (data box) datové centrum (data center/centre) datový provoz (data traffic)  Davisův pohár (Davis Cup) dávkovač léků/mýdla (pill/soap dispenser) dědění rysů (feature inheritance) defenzivní medicína (defensive medicine) dekoltová  pod prsenka (plunge bra) Den bílé hole (White Cane Day) Den díkůvzdání (Thanks- giving Day) Den nezávislosti (Independence Day) deštníkový druh (umbrella  species) deštníkový efekt (umbrella effect) detektor kouře (smoke detector)detektor lži (lie detector) dětská univerzita (Children’s University) Devátá planeta (Planet Nine [astronomie]) digitální čtení (digital reading) digitální demence (digital dementia) digitální detox (digital detox) digitální gramotnost (digital literacy) digitální humanitní vědy (digital humanities) digitální kinematografie (digital cinematography) digitální kurátorství (digital curation) digitální podpis (digital signature) digitální propast (digital divide) digitální stopa (digital foot-print) digitální vyloučení (digital exclusion) diplomacie dluhové pasti (debt-trap diplomacy) disketová mechanika (disc drive) diskrétní vlnková transformace (discrete wavelet transform) diskusní stránka (discussion page) distanční výuka (distance educa tion/learning) distribuované učení, rozložené učení (distributed learning) dívka od vedle (the girl-next-door) divoká karta (wild card, wildcard) dlouhá hra (long game) dlouhohrající deska (long-playing disc/record) dluhová past (debt trap) dluhové poradenství (debt consultancy) domácí kino (home cinema) domácí stránka (home page) dopadové aktivity (impact activities) dotyková obrazovka (anglicky touchscreen) druhý mozek (the second brain) držení protihráče (holding the opponent) duální budík (dual alarm clock) duální režim (dual-mode) duální telefon (dual SIM phone) dům na půl cesty (halfway house) dvojitě slepý, dvojitě zaslepený (double-blind [experiment]) dvoufázové ověření (2-step verification) dynamický rozsah (dynamic range) dystopický román (dystopic novel) efekt bizarnosti (bizarreness effect) efekt rámování (framing effect) efektivní sazba uhlíkové daně (effective carbon rate) ekologická stabilita (ecological stability) ekologická stopa (ecological footprint) ekologické nevědomí (the ecological unconscious) ekologie obnovy, restaurační ekologie (restoration ekology) ekonomická demokracie (economic democracy) ekonomika dluhové pasti (debt trap economics) elektrická koloběžka (electric scooter) elektrické kolo (electric bike) elektrický zubní kartáček (electric toothbrush) 175přílohyelektrokolo (electrobike) elektronická peněženka (electronic purse) elektronická pošta (electronic mail, email) elektronický časopis (electronic journal) elektronic-ký podpis (electronic signature) e-mailový rozesílač (email distribution list) emise skleníkových plynů (greenhouse gas emissions) emisní scénáře (emission scena-rios) emoční inteligence (emotional intelligence) energetická daň (energy tax) energetická chudoba (energy poverty) energeticky efektivní technologie (energy efficient technology) energetický žebřík (energy ladder) ergožidle (ergo chair) euroatlantický prostor (Euro-Atlantic space) evoluční krajina (evolutionary landscape) evropské strukturální fondy (European structural funds) Evropský zelený úděl (European Green Deal) excelentní výuka a výzkum (excellent*ex-cellence in teaching and research) externí baterie, powerbanka (powerbank) externí disk (external disk) externí paměť (external memory)) extrémní sport (extreme sport) faktorová analýza (factor analysis) falešné zprávy (fake news) fantomová bolest (phantom pain) farmakoekonomika (pharmacoeconomics) filmová kvalita (film quality) fosilní palivo (fossil fuel) frekvenční modulace (frequency modulation) frontální vyučování (frontal instruction/teaching) funkční keramika (functional ceramics) funkční oblečení (functional clothing, sportswear) galaktická rovina (galactic plane) galaktické halo (galactic halo) garantovaný nákup (guaranteed purchase) generace alfa (Generation Alpha) generace X (Generation X) generace Y (Genera tion Y) generace Z (Generation Z) generativní gramatika (generative grammar) generativní modelování (genera-tive modelling) generická kultura (generic culture) generická metoda (generic method) generický průmysl (generic industry) genetická editace (genetic editing) genetická chiméra (genetic chimera) genetické/genové inženýrství (genetic engineering) geneticky editované potraviny (gene-/genetically edited foods) genetický chimérismus ((genetic chimerism) geneika geneticky upravené potraviny (genetically modified/gene(tically)-edited foods) genomická editace (genome editing) genová editace, editování genů (gene editing) genová exprese (gene expression) genový produkt (gene product) globální čtení (global reading) globální katastrofa (global catastrophe) globální klimatický model (global climate model) globální oteplování (global warming) globální vesnice (global village) globální změna (global change) gotický román (gothic novel) grafická karta (graphics card) grafická paměť (graphics memory) grantová agentura (grant agency) grantový poradce (grant advisor) gravitační pomoc (gravitational assist) gravitační vlna (gravitational wave) havanský syndrom (Havana syndrome) herní grafika (game graphics) herní konzole (game console) herní režim (game mode) herní stanice (playstation, game station) Higgsův boson (the Higgs boson) hlasový asistent (voice assistant) hloubková struktura (deep structure) hluboké učení (Deep Learning) hluboký tuk (deep fat) hluboký vesmír (deep space) hnědý trpaslík (brown dwarf) horizont událostí (event horizon) horizontální genový transfer (horizontal gene transfer) horká linka (telefonní) ([telephone] hotline) horká média (hot media) horká válka (hot war) horké místo (hot spot) horské kolo (mountain bike) housenková houba (caterpillar fungus) hození hole 176(throwing the stick) hrací konzole (gaming console) hromadné sdělovací  prostředky (mass media) hromadné/masové vymírání (druhů) (mass extinction [of species]) hudební nosiče (music media) hudební soubor (music file) humani-tární krize/katastrofa (humanitarian crisis, disaster/catatrophe) humanitární organizace (humanitarian organization) humanitární pomoc (humanitarian aid/assistance) hvězdná školka (stellar nursery) hvězdy třetí populace (Population III stars) hybridní auto (hybrid car) hybridní mikina (hybrid sweatshirt) hybridní pošta (hybrid mail) Chandrasekharova mez (Chandrasekhar limit) chladná média (cold media) chráněná dílna (sheltered workshop) chráněná oblast/krajina (protected area/landscape) chráněný režim (protected mode) chráněný žebříček (protected ranking) chronický únavový syndrom (chronic fatigue syndrome) chyba nohou (foot-fault) chybějící článek (the missing link) chybí údaje (data defi-cient [species]) chytrá zásuvka (smart plug) chytrá žárovka (smart light bulb) chytré hodinky (smart/intelligent watch) chytré město (smart city) chytrý insulin (smart insulin) chytrý náramek (smart/clever band) chytrý telefon (smart phone) chytrý zámek (smart lock) impakt faktor (impact factor) index tepelného stresu (heat stress index) individualistická kultura (individualistic culture) inflační vesmír (inflationary universe) informační systém (information systém) informační technologie (information technology) informační věda (information science) informační vědec (information scientist) informační věk (information era) informační zahlcení (information overload) informační zdroje (information resources) informatika (informatics) informatika a počítačové vědy (information and computer sciences) inkoustová tiskárna (inkjet printer) inkubační manažer- (ka) (incubation manager) institucionální/institucionalizovaná diskriminace (institutional discrimination) inteligenční kvocient (intelligence quotient)  inteligentní design/plán (intelligent design) inteligentní formulář (intelligent form) inteligentní hodinky (intelligent/smart watch) inteligentní osvětlení (intelligent lighting) inteligentní žárovka (intelligent light bulb) intencionální působení (intentional influence) interakce člověk–počítač (human-computer interaction, hci) interaktivní tabule (interactive whiteboard) internetová diskuse (Internet discussion) internetová kavárna (internet café) internetové bankovnic-tví (internet banking) internetové fórum (Internet forum) interní paměť (internal memory) invazivní druh (invasive species) jaderný reaktor (nuclear reactor) jestřábi a holubice (hawks and doves) jestřábí oko (Hawk-Eye) jev „mám to  na jazyku“ (the tip-of-the-tongue phenomenon) jógová praxe (yoga practice)  Johnsonova doktrína (the Johnson Doctrine) juniorská univerzita (junior  college/university) kalkulačka ekologické stopy (ecological footprint calculator)  kalkulačka uhlíkové stopy (carbon footprint calculator) kalkulačka vodní stopy (water footprint calculator) kanadský balzám (Canada balsam) kariérní  poradenství (career counseling) kariérní růst (career growth) kariérní řád (career structure) kariérní žena (career woman) klíčové kompetence (key compe-tencies/competences) klíčové slovo (keyword) klima třídy (classroom climate)  klimatická neutralita (climate neutrality) klimatická projekce (climate  177přílohyprojec tion) klimatická změna, změna klimatu/podnebí (climate change) klima-tický model (climate model) klimaticky neutrální (climate-neutral [country])  klimaticky neutrální ekonomika (climate-neutral economy) kmenová buňka (stem cell) knihovní věda (library science) kódový visací zámek (code padlock) kódový zámek (codelock) kogenerace (co-generation) kognitivní disonance (cognitive dissonance) kognitivní lingvistika (cognitive linguistics) kognitivní zkreslení (cognitive bias) kolaterální ztráty (collateral loss/damage) Kolbův cyklus učení (Kolb’s learning cycle) kolektivistická kultura (collectivist culture) kolmý start a přistání (vertical take-off and landing) koloběh uhlíku (carbon cycle) komercializace výsledků výzkumů a vývoje (commercialization of research and development results) komerční potenciál (commercial potential) komfortní zóna (comfort zone) kompaktní disk (compact disk) kompenzační pomůcky (compensatory aids) kompresní/kompresivní punčochy (compression stockings) komprimovaný soubor (compressed file) komprimovaný zvukový formát (compressed audio format) komunita praxe (community of practice, cop) komunit-ní diskuse (community discussion) komunitní péče (community care) komunitní vzdělávání (community-based education) koncový zákazník (end customer) kondenzační sušička (condensation or condenser dryer) konferenční hovor ([telephone] conference call) konsorciální smlouva (consortium agreement) konstrukční gramatika (Construction Grammar) kontaktní sport (contact sport) konvekční trouba (convection oven) konverzační maxima (maxim of converstati-on) kooperační princip (Cooperative Principle) kooperativní učení (co-operative education) korpusová lingvistika (corpus linguistics) korpusově založený (corpus-based) kosmická sonda (space probe) kosmonautika kosmické mikrovln-né pozadí (cosmic microwave background) kradeware (stealware) krajinná archeologie (landscape archeology) krátká hra (short game) kreativní průmysly (creative industries) krevní těhotenský test (blood pregnancy test) kritické množ-ství/hmotnost (critical mass) kritické myšlení (critical thought) kriticky ohrožený (critically endangered [species]) krizová intervence (crisis intervention) kruhový objezd (roundabout) kryptoměna (cryptocurrency) kryptoměnová peněženka (cryptocurrency wallet) křídlový oblek (wing suit) křovinořez (brushcutter) ksicht(o)kniha (Facebook) kultivované maso (cultured meat) kulturální studia (cultural studies) kulturní animace, animace kultury (cultu-ral/culture animation) kulturní kapitál (cultural capital) kulturní průmysly (cultural industries) kulturní relativismus (cultural relativism) kulturní šok (culture shock) kurz přežití (survival course) kvalita života (quality of life) kvantová gravitace (quantum gravitation) kvantová technologie (quantum technology) kvantová zima (quantum winter) kvantové peníze (qunatum money) kvantové provázání/propletení (quantum entenglement) kvantový počítač (quantum computer) kvartérní média (quartery media) kvartérní průmysl (quartery industry) květinová síla (Flower Power) kybernetická bezpečnost (cyber[netic] security) kybernetická šikana, kyberšikana (cyber bullying)  kyselý déšť (acid rain) laserová tiskárna (laser printer) lázeňský resort (spa 178resort) lehká mozková dysfunkce (minimal brain dysfunction) letmý kontakt (fleeting contact) letní čas (summer time, daylight saving time) letový režim (airplane mode) lezení v ledu (ice climbing) ležící policajt (sleeping policeman) lidské zdroje (human resources) lidskoprávní kampaň (human rights campaign) lineární učení (linear learning) lokační údaje (location data) lovec mozků (head-hunter) magnetická rezonance (magnetic resonance imaging) málo dotčený (least-concern [species]) masážní pistole (massage gun) měkká data (soft data) měkká droga (soft drug) měkké vědy (soft sciences) mentální kouč (mental coach) mentální lexikon (mental lexicon) metoda dvojitě značené vody (the doubly labelled water method) metoda globálního čtení (global reading method) metoda pěti dveří (he 5-Door Approach [to eLearning]) mezihvězdné médium (interstellar medium) mezinárodní vesmírná stanice (international space station) meziplane-tární druh (interplanetary species) míčové hry (ball games) mikrověž (microtower) mikrovlnná trouba (microwave oven) minivěž (minitower) misio-nářská pozice (missionary position) mluvní/řečový akt (speech act) mobilní aplikace (mobile application) mobilní bankovnictví (mobila banking) mobilní data (mobile data) mobilní dům (mobile home) mobilní operátor (mobile operator) mobilní signál (mobile signal) model excelence (excellence model) model všeobec-né cirkulace (general circulation model) moderátor fóra (forum moderator) módní ovlivňovatel (fashion influencer) modrá planeta (the Blue Planet) modrá zóna dlouhověkosti (blue zone of longevity) modrý límeček (blue collar) modrý posuv (blue shift) modulární dům (modular house) molekulární ekologie (molecular ecology) molekulární gastronomie (molecular gastronomy) molekulární hodiny (molecular clock) monitor klinických studií (clinical studies/reseaerch monitor) motivační dopis (motivation letter) motivační pohovor (motivational interview) mozková banka (brain bank) mozkový trust (think tank) mrakodrap (Wolken-kratzer < sky scraper) mrazák, mraznička (freezer) mrtvý míč (dead ball) multikonference (multiconference) multikonferenční (multiconference)  multikulturní výchova (multicultural education) mutační šlechtění (mutation breeding) muzeum v knize (museum in book form) myčka na nádobí (dishwasher) mýdlová opera (soap opera) myšlenkové mapy (mind maps) nabíjecí stanice (charging station) náctiletý (teenager) naděje dožití (life expectancy) náhlá smrt (sudden death) násilí v blízkých vztazích (violence in close relationships) nástroje připravenosti (readiness tools) nebinární (non-binary [person]) negativní karbonová stopa (negative carbon footprint) negativní posílení (negative  reinforcement) nehtové studio (nail studio) nechráněný (pohlavní) styk/sex (unprotected sex) neiden tifikovaný létající objekt/předmět (unidentified flying object, UFO) nekro planetologie (necroplanetology) nelineární učení (non-linear learning) nepenetrativní sex/pohlavní styk (non-penetrative sex) netiketa (netiquette) neuronová sít, umělá ([artificial] neural network) neutronová bomba (neutron bomb) nevynucená chyba (unforced error) nezisková organizace/instituce (non-profit organization, institution) nízko(-)uhlíkový (low-carbon) nízkoemisní ekonomika (low emissions economy) nízkoemisní technologie  179přílohy(low emissions technology) nízkoenergetický dům (low-energy house) nízkokalo-rický (low calorie) nízkonákladové lety (low costs flights) nízkoprahový (low-threshold) nízkopříjmový (low-income [family]) nízkosacharidový (low sacharid [diet]) nízkouhlíková ekonomika (low-carbon economy) nízkouhlíková technologie (low-carbon technology) Noc vědců (The Researchers’ Night) nová média (new media) nulová uhlíková stopa (zero-carbon footprint) nulový dům (zero-energy house) nulový odpad (zero waste) nutriční kouč (nutrition coach) nutriční terapeut (nutrition therapist) občanská univerzita (civic university) občanská věda (citizen science) obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation) obchodně orientovaný (business-oriented [language]) obchodní řetězec (retail chain) obchodovatelné emisní povolenky (tradeable emission permits) objektově orientované programování (object-orien-ted programming) objektově oriento vaný (object-oriented [analysis]) obnovitelná energie (renweable energy) obnovitelné zdroje (renewable resources) obnovitelné zdroje energie (renewable energy resources) obrazový snímač (image sensor) očkovací certifikát (vaccination certificate) oddenkové učení (rhizomatic lear-ning) odpírač vojenské služby (conscinetious objector) odpolední čaj (afternoon tea) odvykací syndrom (with drawal syndrome) ohnivá voda (firewater) ochrana osobních údajů (data protection) okamžik pravdy (moment of truth < el momento de la verdad) oko mysli (the mind’s eye) olovo-uhlíková technologie (lead carbon technology) opakovaná půjčka (repeat loan), operační paměť (operational memo-ry) operační systém (operating system) operantní podmiňování (operant conditioning) operativní strategie (operational strategy) oprávněný zájem (legitimate interest) optická mechanika (optical drive) optická myš (optical mouse) optické vlákno (optical fibre) optický internet (fiber optic Internet) optický kabel (optical cable) orální sex (oral sex) oranžový trpaslík (orange dwarf) organické hnojivo (organic fertilizer) organické potraviny (organic foodstuffs) organické zemědělství (organic farming) osobní asistence (personal assistance) osobní asistent (personal assistant) osobní bankéř/ka (personal banker) osobní bankrot (personal bankruptcy) osobní digitální asistent (personal digital assistant) osobní chyba (personal foul) osobní kouč (personal coach) osobní vzdělávací prostředí (personal learning environment) osobní zesilovač zvuku (personal audio amplifier) otevřená otázka (open-ended question) otevřená věda (open science) otevřeně přístupný (open-access [article]) otevřené vzdělávání (open education) otevřený časopis (open-access journal) otevřený přístup (open access) otrokářská povídka (slave narrative) ovlivňovatel (influencer) ozonová díra (ozone hole) ozonová vrstva (ozone layer) ozonové čištění (ozone cleaning) ozonový generátor (ozone generator) paměťová karta (memory card) panelová diskuse (panel discussion) panická ataka (panic attack) papírový tygr (paper tiger) parasociální interakce (parasocial interaction) parní pračka (steam washer/washing machine) párovací strategie (pairing strategy) partnerské násilí (intima-te partner violence) pasivní digitální stopa (passive digital footprint) pasivní dům (passive house) penetrační/penetrativní sex (penetrative sex) penisová ryba/180červ (penis fish/worm) personální činnosti (personnel [department] activities) pevný disk (hard disk) pilotní studie/projekt (pilot study/project) planeta Devět, Devátá planeta (Planet Nine) planetární geologie (planetary geology) planetární vědy (planetary sciences) platební karta (payment card) platební metoda (pay-ment method) plážový volejbal (beach volleyball) pleťová maska (face mask) plochá obrazovka (flat screen) počítačem zprostředkovaná komunikace (compu-ter mediated communication, cmc) počítačem zprostředkovaný (computer-mediated [communication]) počítačová grafika (computer graphics) počítačová hra (computer, PC game) počítačová hudba (computer music) počíta-čová síť (computer network) počítačová skříň (computer case) počítačová věda (computer science) počítačová/výpočetní tomografie (computer tomography) počítačové vědy (computer sciences) počítačové vidění (computer vision) počíta-čový poslech (computer listening/audition) podmiňování úniku (escape conditioning) podnikatelský akcelerátor (business accelerator) podnikatelský inkubátor (business incubator) podnikatelský záměr (business plan) pohyblivý terč (moving target) pojistná matematika (insurance mathematics) pojistný matematik (insurance mathe matician) pojmové mapy (concept maps) pokročilé technologie (advanced technologies) pokračovací mléko (follow-on milk) politic-ká korektnost (political correctness) politický kompas (The Political Compass) politicky korektní (politically correct) poloautonomní vozidlo (semiautonomous vehicle) poločas (half-time) pomalá móda (slow fashion) poměr ceny a výkonu (price-performance ratio) porucha autistického spektra, PAS (autism spectrum disorder) porucha pozornosti s hyperaktivitou (attention-deficit/hyperactivity disorder, ADHD) poslední míle (the last mile) potenciálně nebezpečný asteroid (potentially hazardous asteroid) potravní/potravinový řetězec (food chain) pouliční umění (street art) povrchová struktura (surface structure) pozitivní psychologie (positive psychology) práce z domova (work from home) pracovat vzdáleně (work remotely) pracovat z domova (work from home) pracovní kouč (work coach) pracovní paměť (working memory) pracovní stanice (workstation) pračka s předním/horním plněním (front/top load(ing) washer) praní peněz (money laundering) pravidlo tří sekund (three-second rule) prázdné kalorie (empty calories) premenstruační syndrom (premenstrual syndrome) primární média (primary media) problémová skříňka (puzzle box) problémově orientova-ný (problem-oriented [research]) problémově orientovaný jazyk (problem-oriented language) procesní inženýr (process engineer) procesní inženýrství (process engineering) prodej po telefonu (telesale, telemarketing) prodejce po telefonu (telesales person) produktová orientace (product orientati-on) produktově orientovaný (product-oriented [management]) produktové řízení (product management) produktový program (product program) produkto-vý specialista (product specialist) programovací jazyk (programming language) projektové řízení (project management) projektové učení/vyučování (project- based learning) projektový koordinátor (project coordinator) prostoročas (space--time) proud vědomí (stream of consciousness) průmyslová revoluce181přílohy(The Industrial Revolution) pružná pracovní doba (flexible work hours) první národy (First Nations) předkontaktní (pre-contact [phase]) přehrávač ([CD] player) přenositelnost údajů (data transferability) přenosová rychlost (transfer speed) přestat sledovat (unfollow) převrácená třída (flipped classroom) přežití nejschopnějších (survival of the fittest) příjmová distribuce (income distribution) příměstský tábor (suburban [day] camp) přímořský resort (seaside resort) případová studie (case study) přirozený výběr (natural selection) přízraková vlna (ghost wave) pudrové obočí (poweder brows) Pygmalion efekt (Pygmalion effect) radiobudík (radio alarm clock) rádiové ticho (radio silence) rámcový vzdělávací program, RVP (Framework Educational Programme, FEP) rázový utahovák (impact wrench) reakce útok–útěk (fight-or-flight response) reálný čas (real time) reálný režim (real mode) rekreační droga (recreational drug) rekvali-fikační kurz (requalification course) reprodukční číslo (koronaviru)(reproduction/reprooductive number [of coronavirus]) rezidentní parkování (residential parking) robotické rameno (robotic arm) rodinný film (family film) román rodinného života (domestic novel) rostoucí židle (dětská) ([children‘s] growing chair) rozdrobená práce (fragmented labour) rozpoznávání vzorů (pattern recognition) rozšířená realita (augmented reality) rozvoj lidských zdrojů (human resource development) rozvojové země (developing countries) rudá planeta (the Red Planet) rudokožec (redskin) rudý/červený posuv (red-shift) ruská ruleta (Russian roulette) růstový regulátor (growth regulator) rybí oko (fisheye) rychlá kola (fast wheels) rychlá móda (fast fashion) rychlovarná konvice (fast boil [electric] kettle) rychlý internet (fast Internet) rýžovar (rice cooker) řádkovací tunelový mikroskop (scanning tunneling microscope) řetězová pila (chainsaw) řízení času (time management) řízení kvality (quality manage-ment) řízení lidských zdrojů (human resources management) řízení projektů (project management) řízení rizik (risk management) salátová mísa (salad bowl, Davis Cup) samofinancování (self-financing) samoopalovací (self-tanning) samořídící automobil, samořízené vozidlo (self-driving car/vehicle) satelitní mapa (satellite map) satelitní navigace (satellite navigation) satelitní přijímač (satellite receiver) satelitní sledování (satellite tracking) satelitní snímek (satelli-te picture) satelitní telefon (sattelite phone) satelitní televize (satellite television) sdílená ekonomika (sharing economy) sebehodno cení (self-assessment)  sebeobslužné činnosti/aktivity (self-reliance activities) sebepoškozování (self-mutilation/harm/injury) sebereportující formulář (self-reporting form) sebeřízené učení (self-directed learning) sebevýchova (self-education) sebíčko (selfie) sekačka na trávu, travní sekačka (lawn mower) sekudární město (secon-dary city) sekundární média (secondary media) selektivní sluch (selective hearing) semenná banka (seed bank) sendvičová fotografie (sandwich printing) sendvičová generace (Sandwich Generation) senzační román (sensation novel) sériová monogamie (serial monogamy) sériový interval (serial interval) sešívač-ka (stapler) sex kouč (sex coach) sex po telefonu (phone sex) sextování (sexting) sexuálně reprodukční zdraví (sexual and reproductive health) sexuální hračka 182(sex toy) sexuální násilí (sexual violence) sexuální obtěžování (sexual harass-ment) sexuální obtěžovatel (sexual harasser) sexuální orientace (sexual orientation) sexuální trenérka (sex coach) sexuální výchova (sex education) sexuální zneužívání (sexual abuse) seznam skladeb (playlist) shluková analýza (cluster analysis) simulační učení (simulation powered learning) síťový kabel (networking cable) síťový uzel (network node) skleníkový efekt (greenhouse effect) skleníkový plyn (greenhouse gas) skriptovací jazyk (scripting language) skrytá populace (hidden population) skryté kurikulum (hidden cirriculum) skupinová atribuční chyba (group attribution error) skupinová integrace (group integration) slaměný panák (straw man) slapové roztrhání (tidal disrupetion [event]) sledovač, sledující (follower) sluneční/solární panel (solar panel) smluvní výzkum (contract research) sněhový řetěz (snow or tire chain) sobecký gen (selfish gene) sociálně znevýhodněná skupina (socially disadvantaged group) sociálně znevýhodněný (socially disadvantaged sociální animace (social animati-on) sociální bubliny (social bubbles) sociální darwinismus (social Darwinism) sociální integrace (social integration) socioogie sociální koheze (social cohesion) sociální nakupování (social shopping) sociální podnik/firma (social business/enterprise) sociální podnikání (sociál business, social entrepreneurship) sociální síť (social network) sociální vyloučení (social exclusion) sociální začlenění (social inclusion) sociální znevýhodnění (social disadvantage) socioekonomické zvýhod-nění/znevýhodnění (socio-economic advantage/disadvantage) socio-kulturní animace (sociocultural animation) solární elektrárna (solar power plant/station) sonický (zubní) kartáček (sonic [tooth] brush) speciální potřeby (special needs) speciální vzdělávací potřeby (special educational needs) splátkový kalendář (payment schedule) Spojené státy americké (The United States of America)  společenská odpovědnost ([corporate] social responsibility) společensky odpo-vědný (socially responsible [marketing]) společenský odstup (social distancing) sponkovací pistole, sponkovačka (staple gun) správce (diskusního) fóra (forum administrator) správce počítače (systems manager) správce sítě (network  administrator) spřátelená palba, palba do vlastních řad (friendly fire) stádní imunita (herd immunity) stejnopohlavní manželství, manželství (osob) stejné-ho pohlaví (same-sex marriage) stmívací/stmívatelná žárovka (dimming/dimmable led light) strategický region (strategic region) strojová improvizace (machine improvisation) strojově přeložený (machine-translated [text]) strojové učení (machine learning) strojový překlad (machine translation) strunová sekačka (string trimner) středněpříjmový (middle-income [family]) střechový zákon (umbrella law) střelecký pokus (za dva body) ([two-point] shot attempt) studená fúze (cold fusion) studená pěna (cold foam) studená válka (Cold War) studentský ambasador (student ambassador) studený mír (cold peace) stupňovité šaty (tiered dress) subcíl (subgoal) superkontinent (supercontinent) superpočítač (supercomputer) superpřenašeč (superspreader) surfové prkno (surfboard) sport Svědkové Jehovovi (Jehovah‘s Witnesses) světelný řetěz (light chain) světelný smog (light smog) svobodné vzdělávání (freedom to learn) syndrom dráždivého 183přílohystřeva (irritable bowel syndrome) syndrom ekonomické/turistické třídy (econo-my-class syndrome) syndrom učence (savant syndrome) syndrom vyhoření (burnout [syndrome]) systém pro obchodování s emisemi (emission trading system) systémové inženýrství (system engineering) systémové myšlení (syste-mic thinking) systémové nástroje (systems tools) systémový administrátor (system administrator) systémový inženýr (system engineer) systémový operátor (system operator) šavlozubý (saber-toothed [tiger/lion]) šedá ekonomika (grey economy) šedá oblast/zóna (grey area/zone) šedé zboží (grey goods) šedý trh (the grey market) šetřič obrazovky (screen saver) šicí stroj (sewing machine) šikana na pracovišti (workplace bullying) širokoúhlý (widescreen [film]) školní projekt (school project) školní šikana, šikana ve škole (school bullying) šlechtění zpětným křížením (backcross breeding) špinavá bomba (dirty bomb) špinavá energie (dirty energy) šťastný poražený (lucky loser) štípač dříví (log splitter) taneční droga (dance/club drug) těhotenský test (pregnancy test) technická recese (technical recession) technologický skaut (technology scout) téměř ohrožený (near threate-ned [species]) temná energie (dark energy) temná hmota (dark matter) teorie kauzálních množin (causal set theory) teorie strun, strunová teorie (string theory) teorie superstrun (superstring theory) teorie zastrašování (Deterrence Theory) tepelná setrvačnost (thermal inertia) tepelný stres (heat stress) terciární média (tertirary media) terciární průmysl (tertiary industry) terciární služby (tertiary services) terciární vzdělávání (tertirary education) terestrická planeta (terrestrial planet) teritorialita (territoriality) textový editor (text editor) těžba dat (data mining) těžba kryptoměn (cryptocurrency mining) těžká voda (heavy water) tichá generace (Silent Generation) tiskový mluvčí (press officer/secretary) tlaková myčka (pressure washer) tlakově impregnované dřevo (pressure-treated wood) topinkovač (toaster) toxický vztah (toxic relationship) transfer  technologií (technology transfer) transformační generativní gramatika (trans-formational-generative grammar) transformační gramatika (transformational grammar) trh práce (labor/job market) trpasličí galaxie (dwarf galaxy) trvalá udržitelnost (permanent sustainability) trvalé líčení (permanent make-up) tržiště inovací (innovation marketplace) třetí průmyslová revoluce (the third industrial revolution) třetí role university (the university’s third mission) třetí svět (the Third World) tři za dvě: 3 za 2 (sale 3 for 2) třídění odpadu (waste sorting) tunelové vidění (tunnel vision) turismus (tourism) tvorba cen, cenotvorba (pricing) tvrdá data (hard data) tvrdá droga (hard drug) tvrdé vědy (hard sciences) tvůrčí psaní (creative writing) tyčový mixér (stick blender) týden módy (Fashion Week) učení založené na důkazech (evidence-based education) událost masového bělení (mass bleaching event) událost masového vymírání (mass extinction event) událost vyhynutí/vymírání (extinction event) udržitelné letecké palivo (sustainable aviation fuel) udržitelné zdroje (sustainable resources) udržitelný rozvoj (trvale) (sustainable development) uhlíková daň (carbon tax) uhlíková kompenzace (carbon compensation) uhlíková neutralita (carbon neutrality) uhlíková stopa (carbon footprint) uhlíkové emise (carbon emissions) uhlíkově negativní (carbon 184negative) uhlíkově neutrální ekonomika (carbon neutral economy) úkolová analýza, analýza úkolů (task analysis) úložný prostor (storage space) ultramara-ton (ultramarathon) ultrazpracované potraviny (ultra-processed foods) ultrazvukový kartáček na zuby (ultrasonic toothbrush) umělá inteligence (artificial intelligence) umělá neuronová síť (artificial neural network) umělé maso (articifial meat) únik/odliv mozků (brain drain) univerzální zdroj napětí (univer-sal voltage source) Univerzita třetího věku, U3V (University of the Third Age) uživatelská zkušenost (user experience) uživatelsky přívětivý (user-friendly) války růží (The Wars of the Roses) variabilní šaty (variable dress) vegetariánské maso (vegetarian meat) velká deprese (the Great Depression) velká oxidační událost (the Great Oxidation Event) Velká rudá skvrna (Great Red Spot) velký křach/krach (the Big Crunch) velký třesk (the Big Bang) vertikální start (vertical take-off) vertikální větrná turbína/elektrárna (vertical wind turbine) veřejná doména (public domain) vesmírná loď (spaceship) vesmírná opera (space opera) vesmírná turistika (space tourism) vesmírná/kosmická agentura (space agency) vesmírný dalekohled (space telescope) vesmírný turismus (space tourism) větrná energie (wind energey) větrná farma (wind farm) větrná turbína/elektrárna (wind turbine) vícestopý (multitrack) video záznamová karta (video capture card) videokonference (videoconference) virová nálož (viral load) virtu-ální částice (ghost particle) virtuální mobilita (virtual mobility) virtuální ovlivňovatel (virtual influencer) virtuální platební karta (virtual payment card) virtuální realita (virtual reality) vlajkový produkt (flagship product) vláknová optika (fiber optics) vlasový stylista (hair stylist) vnější vesmír (outer space) vnitřní vesmír (inner space) vodní stopa (water footprint) vojákovo srdce (soldier’s heart) volnočasová pedagogika (leisure education) volnočasové aktivity (leisure [time] activities) volnočasový (leisure [time]) vše-v-jednom (all-in-one) vtělená mysl (embodied mind) vyhledávač (search engine) vyhynulý v přírodě (extinct in the wild [species]) výchova zážitkem (experience education) výchovná animace (educational animation) výkonný ředitel (executive director) vymírání  ordovik-silur (Ordovician-Silurian extinction) vymývání mozků (brainwashing) vynucená chyba (forced error) výrobník sody (sparkling water maker) vyska-kovací okno (pop-up window) vysoká věrnost (high fidelity, Hi-FI) vysoké hole  (high sticks) vysoké rozlišení (high [definition] resolution) vysokopříjmový (high--income [family]) výuka dramatem (drama learning) výuka na míru (tailored teaching) vyvážená strava (balanced diet) vyvážení bílé (white balance) výzkum a sociální a technologické inovace (research, social and technological innovation) výzkumná infrastruktura (research infrastructure) vyzváněcí melodie (ringto-ne) výživový kouč (nutrition coach) výživový poradce (nutrition consultant) vzájemné hodnocení (peer assessment) vzdálená komunikace (distant communi-cation) vzdálená práce (remote work) vzdělávací cíle (learning goals) vzdělávací smlouva (learning contract) vzdělávání dospělých (adult education) vzdělávání / školení na míru (tailored instruction) vznášedlo (hovercraft) vztahový kouč (relationship coach) zájmová skupina ([special] interest group) zájmová varianta 185přílohy(variant of interest) zájmové vzdělávání dospělých (adult leisure-time education) zákon účinku (law of effect) záložní soubor (backup file) záruka vrácení peněz (money-back guarantee) zastřihovací hlava (trimming head) zabroukovaný (bugged) závislost na internetu (internet addiction) zavřená otázka (closed-ended question) zážitková pedagogika (experiential pedagogy) zážitkový pobyt/zájezd/dovolená (expreince stay/tour/holiday[s]) zdravotní kouč (health coach) zdrojový jazyk (source language) zdrojový kód (source code) zdržování hry (delaying the game) zelená karta (green card) zelená ocel (green steel) zelená revoluce (green revolution) zelené město (green city) zelené sako (Green Jacket) zelená technolo-gie (green technoloogy) zelený produkt (green product) zlatá deska (gold disc) zlatá horečka (gold rush) zlatokop (gold digger, gold miner) zlatý set (golden set) zločin z nenávisti (hate crime) zlomená hůl (broken stick) změna paradigmatu (paradigm shift) změna podnebí, klimatická změna (climate change), znalostní sektor (knowledge sector) znečištění ovzduší (air pollution) zónová obrana (zone defense, basketbal) zrcadlení obrazovky (screen mirroring) ztracená generace (Lost Generation) ztracený ráj (Paradise Lost, Milton) ztratit tvář (lose face) zvuková karta (sound card) zvuková stopa (soundtrack) zvykové právo (custo-mary law) zvýrazňovač (highlighter) železný muž (Ironman [triathlon, race])  živý míč (live ball)iii. vzorek hybridů (kapitola 5)jednoslovné hybridyajťák; blekfrajdejíček; burgrárna; coververze; čiptuningář; dealerství; debl-/dablka-jak; deblíř, deblista; detektivka; diskžokej; dýmbuilding; džezbendista; easy-práce; e-chalupy.cz; eknížka; ekosystém; eshopař; eshopiště; fanklub; fanoušek; fanynka; fanzóna; fitko; fitnessko; fotofiniš; fucktura; gangsterka; gayparáda; hambugrárna; handsfreečko; hitparáda; hokejista; hokejka; houmlesák; influencerka; jeansovina; jútubko; kempař; keška; keškař; LEDka; lifestylovost; lochnesska; marketér; nabrie-fovat; nohejbal; očipovaný; odklikat, odkliknout; odlogovat; odmejlovat; odskypovat; odvirovat; ofejkovat; offlinovka; offroadák; offroadař; offroadista; offshorizace; olajkovat; onlinovka; ospoilerovaný; outdoorář/ka; partyholka; pařmen; piárista; píáristka; píárkář; píárko; píárník; píárování; píárovec; píárovka; píárpravda;  píárština; piknikoviště; pineček, PINeček; pinholista; pin-upka; písíčko; pitchovací; pitchovat; plimsolky; poledancový; popcorňák; popcornovač, popkornovač; pop-cornovka; pophvězda; popík; postčlověk, postlidé; postpravda; postpravdivý, -dový; powerbanka; pranknout; prepperství; preppeřina; preppík; presstituka; pride-průvod; printscreenovat; profejkovaný; progůglovat, progooglovat; prokliknout, proklikat; prolobbovat; proselfíčkovat; prosérčovat; proskypovat; prospamovat; protiLGBTský; protweetovat; protwitterovat; přebookovat; přeboostrovaný; předfacebookový; předinternetový; přehajpovaný, přehypovaný; přehajpovat; 186přethinktankovat; přetweetovat; připhotoshopovat; pubkvíz; push-upka; rafťák; ragbymánie; rallyekrosař; ramka; rekordman; relaunchovat; roadtripovka; rockeři-na; rozparsovat; rúftopek; selfíčkář; selfíčkaření; selfina; serverovna; servismanka; sexbomba; shitovka; shortovat; singlíř, singlista; sitcomovitost; skajpík; skloionomer; skórkarta; skútrař; skype-konference; slimáče; slim-pračka; softshelka; spamtelefon; spolulídr; steakobraní; stejkárna; superhrdina; sweetzóna; swopce; synťák; šéfma-nažer; šopoholik; šortař; šoubyzák; šoubyz-louže; toustovač; trolit; tweetosféra; tweetovatelný; ultralehký; upcyklace; upcyklační, upcyklovaný; víkendovýlet; vyde-letovat; vydevelopovat; vyfuckovat; webař; webinář; webiště; webovka; workoholik; zalogovat (se); zavirovat; zmanagovatvíceslovné hybridyakustický smog; antidopingový výbor; aplikační software; argumentační faul; Army Den; beauty centrum; bezpečně online; bike centrum, bikecentrum; bike sharingový systém; bikerský dvojboj; bikerský kabátek; bikerský závod; buňkový doping; buti-kový hotel; cargo kalhoty; cargový vlak; cashback obchod; cashback portál; cenový boom; cloudová platforma; cloudové řešení; cloudové služby; cloudové úložiště; covid control tým; crazy komedie; cross žánr; crowdsourcingový projekt; Česká eventová asociace; čopovaný úder; dámský top; dárkový voucher; dead-stop titrace; deskto-pová aplikace; desktopové prostředí; desktopový systém; developerská společnost; developerský projekt; digitální detox; doba homeofficová; dopingový test; down-hill(ové) kolo; duty free obchod; duty free zóna; džentlmenská dohoda; e-commerce aplikace; ekonomický boom; eLearningový kurz; eLearningový portál; eLearningový program; eLearningový systém; elektromagnetický smog; emailová služba; emailový klient; emailový protokol; e-mailový rozesílač; emergency tým; eshop(ový) systém; e-shopové řešení; e-shopový prodejce; eventová agentura; eventová akce; eventový manažer; externí marketer; face to face rozhovor; facebookový účet; faceliftingo-vý gel; faceliftový model; factoringová společnost; fantasy film; fantasy literatura; farmářský trh; fastfoodová gastronomie; fastfoodová restaurace; fastfoodové ob-čerstvení; feederový prut; fibrový brusný kotouč; filmový trailer; finanční leasing; firemní benefit; firemní greenwashing; fitness dort(ík); fitness náramek; fitness oblečení; fitness recept, fit recept; flag fotbal; flash spektrum; floatingový režim; fotochemický smog; freestyle/freestylová koloběžka; freestyle/freestylové lyže; freestylové lyžování; fuzzy množina; gamblingový resort; gamblingový trh; gay bar; gay klub; gay pár; genový doping; golfový handicap; gonadotropin-releasing hormon; grandslamový turnaj; hands-free volání; hardwarová peněženka; HD ready televizor, televizor HD ready; herní bot; homeofficový režim; hospodářský/ekonomický boom; houmles čepice; hypoteční boom; charterová doprava; charterová firma; charterový let; chatovací místnost; chatovací okno; chemický peeling; chladírenský box; chytrý eshop; image poradenství; image studio; imposter syndrom; indoorový sport; inline hokej; internetová diskuse; internetová kavárna; internetová stránka; internetové bankovnictví; internetové fórum; investiční boom; jídelní set; kempingová židle; 187přílohykempingové vybavení; keškový výlet; klastrová analýza; kontejnerová doprava; kontejnerová garáž; kontejnerová loď; kontejnerová stavba; králičí farma; krevní doping; krosové kolo; kukuřice na popcorn; kulturní šok; last minute dovolená; LED osvětlení; lední hokej; levý/pravý bek; LGBT friendly kavárna; lifting krku; lifting obličeje; liftingová niť; liftovaný úder; linksové hřiště; live představení; lockdownový formulář; loftový byt; low-budget film; markerový plavák; markerový prut; marke-rový test; marketingový plán; marketingový ředitel; marketingový výzkum; mléčná farma; moneyback záruka; monstr akce; motorový retardér; mrazicí box; nadpočetný markerový chromosom; nemocniční klaun; netová adresa; netový prohlížeč; niťo-vý lifting; oddělení pro marketing; offroadový závod; online cvičení, procvičování; online obchod, prodej; online překladač; online slovník; online vzdělávání; onlinové podnikání; onlinový program; open air festival; operativní leasing; optický internet; outdoorová kamera; outdoorové oblečení; outdoorové sporty; outdoorové vybavení; oxidační smog; path analýza; peel efekt; peelingová rukavice; peelingová sůl; perfor-manční dovednost; performanční inteligence; performanční myšlení; performanční úloha; performanční umění; permanentní make-up; personalizovaný emailing; pěstební box; pitching fórum; pivní set; plug-in hybridní vůz; plunge podprsenka; po bluesmansku; po hackersku; pobytový voucher; podcastový magazín; populač-ní boom; pop-up okno; porodní boom; postcovidový syndrom; povolený doping; powerpointová prezentace; pozemní hokej; PR agentura; PR akce; PR pracovník; PR specialista; PR šéf; pracovník front office; probuskovat se; profuckovat se; progoo-glovat se; přátelské fitko; psí farma; push knoflík; QR kód; QR platba; rádiový smog; rekordní jackpot; render farma; responzivní design; rink hokej; ropný boom; sběrný box; sc-fi kniha; sc-fi literatura; sci-fi film; seed fond; seed kapitál; seedová investice; selfie tyčka; sendvičová fotografie; serverová základní deska; serverový rozvaděč; serverový uzel; serverový zdroj; shorttrackový tým; showroomový kus; skate ram-pa; ski centrum, skicentrum; skills trénink; slajsovaný úder; sledge hokej; slevový voucher; slim sušička; slopestyle lyžování; slow turistika; smíšený debl/double; smogová situace; soft skillová výbava; software jako služba; solární boom; soubory cookie(s); spa péče; spin doktor; spin doktorství; spinning centrum; spinning se zátěží; spinning(ové) kolo; spod(ový) prut; sprchový box; stand-up komedie; star-dancový deníček; stardancový tanečník; start-stop systém, systém stop-start; startup akcelerátor; startupový inkubátor; startupový projektový asistent; stavební boom; stolní tenis; strategy hra; střešní box; světelný smog; Světová antidopingová agentu-ra; škola OnLine; talent skaut; technika high/low key; technologický skaut; tělesný handicap; top deset/10; top sportovec; trail bike park; trailové kolo; travnatý bankr; trekingové kolo; týmová práce; unisex hodinky (dámské, pánské); unisex mikina; unisex oblečení; unisex parfém; útočný faul; venture kapitálový fond; větrná farma; vizuální smog; výdejní box; výzkumná technika face to face; výživový kouč; webová aplikace; webová stránka; webový portál; webový seminář; webový vývojář; wellness dovolená; wellness pobyt; zaměstnanecký benefit; zdravotní kouč; zlatý set; značkový e-shop/eshop; zpětný leasing188seznam obrázkůObrázek 1: Betzova (1959) klasifikace lexikálního přejímání –––– 19Obrázek 2: Haugenovy třídy přejímek (vlevo) a Weinreichovy mechanismy lexikální interference (vpravo) –––– 20Obrázek 3: Typy lexikálního přejímání z angličtiny podle Pulciniové et al. (2012) –––– 21Obrázek 4: Pozice pseudopřejímek/pseudoanglicismů (šedý rámeček)  v taxonomiích Betze (1959) (nahoře) a Pulciniové et al. (2012) (dole) –––– 93Obrázek 5: Pseudopřejímky z přímých a nepřímých anglicismů –––– 95Obrázek 6: Hybridy v klasifikaci Pulciniové et al. (2012: 6) –––– 105Obrázek 7: Postavení hybridů mezi anglicismy na základě výsledků studie –––– 124Obrázek 8: Vznik falešných, resp. sekundárních anglicismů –––– 165 Obrázek 9: Upravená klasifikace anglicismů –––– 166seznam tabulekTabulka 1: Vzorek pseudoanglicismů: distribuce slovních druhů a slovotvorných procesů –––– 56Tabulka 2: Zastoupení lexikálních kalků podle struktury –––– 73Tabulka 3: Sémantické kalky – vztah nového významu k původnímu –––– 78Tabulka 4: Slovnědruhová distribuce lexikálních a sémantických kalků –––– 84Tabulka 5: Strukturní distribuce lexikálních a sémantických kalků –––– 85Tabulka 6: Lexikální pseudokalky –––– 95Tabulka 7: Sémantické pseudokalky –––– 97Tabulka 8: Rozdělení jednoslovných hybridů ve vzorku podle slovních tříd –––– 112Tabulka 9: Rozložení víceslovných hybridů ve vzorku podle slovních druhů –––– 117Tabulka 10: Předpokládané typy přejímek (anglicismů) podle konfigurace  konstitutivních rysů –––– 131Tabulka 11: Korelace mezi tradičními kategoriemi anglicismů a typy přejímek podle konstitutivních rysů –––– 135Tabulka 12: Původní jednojazyčné vzorce konstitutivních rysů (světle šedá) rozšířené o nový rys (tmavě šedá) na dvojjazyčné typy přejímek –––– 136Tabulka 13: Substantivní deriváty z českých a anglických slovotvorných  základů –––– 146Tabulka 14: (a) Sufixy (ne)užité v českém a anglickém souboru z celkového počtu  85 sufixů v obou; (b) výskyt vzájemně shodných a odlišných sufixů v českém a anglickém souboru –––– 153Tabulka 15: Adjektivní deriváty z českých a anglických slovotvorných  základů –––– 153Tabulka 16: Substantivní a adjektivní sufixy zaznamenané ve VAGSČ a ve vzorku českých derivátů a anglicismů –––– 156189summarysummaryCzech, like other languages, is under increasing pressure from English, and the to-pic of (lexical) Anglicisms is therefore more topical than ever. Many works have been written about Anglicisms in the Czech linguistic literature over several decades, but almost all of them have focused on only one type of Anglicisms, direct loanwords. This book attempts to sketch out a more comprehensive picture of how English penetrates the Czech lexicon. It therefore focuses on the types of lexical Anglicisms that have, thus far, been neglected in the Czech literature, leaving aside direct loanwords, i.e. the prototypical Anglicisms, which have been written about before. The book is divided into eight chapters, most of which are based primarily on our journal articles and conference papers, which were written between 2018 and 2023 subsequent to joining the Global Anglicism Database Network (GLAD), an internatio-nal association founded by participants of the 12th ESSE Conference in 2014 in Košice. The association aims to promote broad-based activities and research on Anglicisms and cultural Anglicisation. With the exception of the introductory and concluding chapters, the book features studies based on original samples of Anglicisms in Czech. The first chapter, Anglicisms: a preliminary overview, summarizes general information on Anglicisms (definiti-ons, categories and traditional classifications of Anglicisms, a brief description of direct loanwords, functions of Anglicisms, attitudes towards them, reasons for borrowing, and existing literature on Anglicisms). The second chapter, Pseudo-Anglicisms: Czech neologisms from English words, introduces the concept of pseudo-Anglicisms to the Czech linguistic literature for the first time and describes their occurrence in Czech. The typical examples of pseudo-Anglicisms, which first drew attention to this type of Anglicism, are traditionally monolingual neologisms formed in the recipient language from English loans (elliptic English expressions, domestic/non-native compounds made up of English bases and resemanticised English words. e.g. parking, babybox, step). However, these represent only a fraction of the actual number of English-based neologisms that arise in Czech. The most frequent type appears to be hybrid neologisms derived from English loans with Czech suffixes. Rather than false Anglicisms, they are more accurately described as secondary Anglicisms formed from direct loans by 190Czech speakers to express meanings that are new in both Czech and English. The third chapter, Lexical and semantic calques: neglected categories of Czech Anglicisms, is the first study of its kind in Czech to focus on indirect borrowings, referred to in English as loan translations (including loan renditions and loan creations) and semantic loans. In addition to monolingual calques, the sample of indirect borrowing in Czech includes hybrid formations, i.e. hybrid lexical and semantic calques. The sample further revea-led that there are also transitional formations, lexical-semantic calques, importing both a new form and a new meaning. Surprisingly, it turned out that although semantic calques are exclusively exemplified by single-word expressions in the literature, there are also multi-word semantic loans (multi-word Czech counterparts of English multi--word expressions or compounds), e.g. svatý grál (holy grail) and vlajková loď (flagship). The fourth chapter, Invisible Anglicisms: pseudo-calques, builds on the two previous chapters and shows (albeit with a modest sample) that pseudo-Anglicisms (secondary Anglicisms) may also arise from lexical and semantic calques (zavirovaný, infected with a computer virus). The fifth chapter, Hybrids and their position in the classification of Anglicisms, summarizes the views on hybrids in the foreign and domestic literature and, on the basis of a large sample of hybrid Anglicisms (both single- and multi-word), concludes that hybrid Anglicisms are not a separate group but form subgroups of all types of Anglicisms, i.e. they fall under (morphologically adapted) direct loanwords and pseudo-Anglicisms, but also indirect borrowings, lexical and semantic calques and pseudo-calques. The sixth chapter, An outline of a typology of Anglicisms accor-ding to constitutive features, represents an attempt to classify Anglicisms on the basis of three features of the lexical item that are transferred in borrowing. They are concept (meaning), model (the word itself or its structure) and form; these features form seven patterns by which borrowings can be described. The aim of this approach is to arrive at objective criteria that can be used to describe borrowings across diffe-rent languages. The seventh chapter, Anglicisms as a stimulating factor in Czech word-formation, takes an unusual approach to borrowing from English. It exami-nes adoption of loans as a positive factor that stimulates Czech speakers to vigorously exercise their word-formation skills by making them use Czech suffixation creatively in the process of integrating English loanwords in the Czech lexicon. A comparison of the set of neologisms derived from Czech bases with the set of neologisms with Eng-lish bases (from the same time period) in terms of the distribution of suffixes shows that the English-based neologisms exhibit practically as rich an inventory of suffixes as the Czech ones, and even contain some that are not represented in the Czech set. The final, eighth chapter, What the previous chapters on Anglicisms have brought, recapitulates and summarizes the most important findings of the previous chapters and presents a  modified classification of Anglicisms resulting from the findings. The publication is supplemented by an appendix that contains the samples of An-glicisms that are analysed in Chapters 2, 3 and 5. The purpose of the book is to open up new areas and questions in Anglicism research and thus to stimulate further study that would advance and deepen the understanding of this important linguistic and cultural phenomenon.191bibliografie bibliografie Adam, R. 2012. Anglicizace češtiny a českého komunikačního prostoru. In Přednášky z 55. běhu Letní školy slovanských studií, ed. J. Hasil, 21–36. Praha: FF UK.Adam, R. 2012. Máme se obávat anglicizace češtiny? In Čeština v pohledu synchronním a diachronním. Stoleté kořeny Ústavu pro jazyk český, ed. S. Čmejrková, J. Hoffmannová, J. Klímová, 831–837. Praha: Karolinum.Adámková, P. a kol. 2013. Dynamika českého lexika a lexikologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olo-mouci, FF.Andersen, G. 2012. Semi-automatic Approaches to Anglicism Detection in Norwegian Corpus Data. In The Anglicization of European Lexis, ed. C. Furiassi, V. Pulcini, F. Rodríguez González, 111–130. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins. Andersen, G. 2021. On a Daily Basis … a Comparative Study of Phraseological Borrowing. In Anglicisms and Corpus Linguistics. Corpus-Aided Research into the Influence of English on European Languages, ed. Ramón Martí Solano & Pablo Ruano San Segundo, 13–30. Berlin: Peter Lang.Anesa, P. 2018. Lexical Innovation in World Englishes. Cross-fertilization and Evolving Paradigms. London, UK: Routledge.ASCS viz Petráčková, V., Kraus, J. a kol. 1995/1998.Bagasheva, A., Renner, V. 2015. False Anglicisms in French and Bulgarian. Съпоставителноезикознание / Сопоставительноеязыкознание / Contrastive Linguistics 40 (3): 77–89.Baldwin, Y. 2021. English Loans in Contemporary Russian. London and New York: Routledge. Balteiro, I., Campos, M. A. 2012. False Anglicisms in the Spanish Language of Fashion and Beauty. Ibérica 24: 233–260.Batušek, J. 1970. Příspěvek k charakteristice české fyzikální terminologie. Naše řeč 53 (1): 16–31. Betz, W. 1949. Deutsch und Lateinisch: die Lehnbildungen der althochdeutschen Benediktinerregel. Bonn: H. Bouvier u. Co.Betz, W. 1959. Lehnwörter und Lehnprägungen im Vor- und Frühdeutschen. Deutsche Wortgeschichte 1: 127–147, ed. F. Maurer, F. Stroh. Berlin – New York: Schmidt. Bičan, A., Duběda, T., Havlík, M., Štěpánová, V. 2020. Fonologie českých anglicismů. Praha: Nakladatel-ství Lidové noviny.Bierstedt, R. 2021. Pseudo-Anglizismen in unserem Alltag: Eine Handreichung vor allem für Senioren, um Missverständnisse zu vermeiden. Norderstedt: Books on Demand. Bláha, O. 2018. Slovotvorné afixy v současné češtině. Naše řeč 101 (5): 286–289. Bombi, R. 2003. Anglicismi come banco di prova dell’interferenza linguistica. In Italiano e inglese a con-fronto, ed. A.–V. Sullam Calimani, 101–125. Firenze: Franco Cesati. Booij, G., Lehmann, Ch., Mugdan. J., Kesselheim, W., Skopeteas, S. 2000. Morphologie / Morphology. Ein internationales Handbuch zur Flexion und Wortbildung / An International Handbook on Inflection and Word-Formation. Berlin – New York: Walter de Gruyter.192Bozděchová, I. 2015. 158. Czech. In Word-Formation: An International Handbook of the Languages of Europe 4, ed. P. O. Müller, I. Ohnheiser, S. Olsen, F. Rainer, 2872–2891. Berlin – Boston: Walter de Gruyter. Bozděchová, I. 2017a. Anglicismy v českém lexiku. In Nový encyklopedický slovník češtiny, ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová, Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Online: https://www.czechency .org/slovnik/ANGLICISMY V ČESKÉM LEXIKU.Bozděchová, I. 2017b. Kompozice. In Nový encyklopedický slovník češtiny, ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová, Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Online: https://www.czechency.org/slovnik/KOMPOZICE.Bozděchová, I. 2019. Slovotvorná adaptace nových anglicismů v češtině. In Глабалізацыя і славянскае словаўтварэнне: ХVI Міжнародны з’езд славістаў (Сербія, Бялград, 19–27. 08. 2018): Тэматычны блок / Globalization and Slavic Word Formation: ХVI International Congress of Slavists (Serbia, Beograd, 19–27. 08. 2018): Thematic session, 50–73. Мінск [Minsk]: Права і эканоміка.Bozděchová, I. 2024. Jsou anglicismy v češtině státem ve státě? In Česká slovotvorná koncepce v kontextu slovanské jazykovědy. Praha: Academia (v tisku).Bozděchová, I., Klégr, A. 2022a. Pseudo-Anglicisms in Czech. Between Borrowing and Neology. In An-glicisms and Corpus Linguistics. Corpus-Aided Research into the Influence of English on European Lan-guages, ed. R. Martí Solano, P. Ruano San Segundo, 137–157. Berlin: Peter Lang. Bozděchová, I., Klégr, A. 2022b. Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slov. Slovo a sloves-nost 83 (1): 3–27.Bozděchová, I., Klégr, A. 2023. Čeština a angličtina v průsečíku lexikálních hybridů. Bohemistyka 1: 19–38.Breitkreutz, H. 1976. Pseudo Anglizismen: Ein Beitrag zur Fehlerforschung. Grazer Linguistische Studien 3: 5–27.Busse, U., Carstensen, B. 1993. Anglizismen-Wörterbuch: der Einfluss des Englischen auf den deutschen Wortschatz nach 1945, Berlin – New York: Walter de Gruyter. Cacchiani, S. 2020. (Pseudo-)Anglicisms as Nominal Compounds in Italian. In The Interaction of Borrowing and Word Formation, 86–110. Edinburgh: Edinburgh University Press. Carstensen, B. 1965. Englische Einflüsse auf die deutsche Sprache nach 1945. Heidelbeg: C. Winter. Carstensen, B. 1979. Morphologische Eigenwege des Deutschen bei der Übernahme englischen Wortmaterials. AAA: Arbeiten aus Anglistik und Amerikanistik 4 (2): 155–170.Carstensen, B. 1980. Semantische Scheinentlehnungen des Deutschen aus dem Englischen. In Studien zum Einfluß der englischen Sprache auf das Deutsche, ed. W. Viereck, 77–99. Tübingen: Gunter Narr Verlag.Carstensen, B. 1981. Lexikalische Scheinentlehnungen des Deutschen aus dem Englischen. In Kontras-tive Linguistik und Übersetzungswissenschaft, ed. W. Kühlwein, G. Thome, W. Wilss, 175–182. Mün-chen: Fink.Castellani, A. 1987. Morbus anglicus. Studi linguistici italiani 13: 137–153. Cruse, A. 2011. Meaning in Language. Oxford: Oxford University Press.Cvrček, V. a kol. 2015. Mluvnice současné češtiny I. Jak se píše a jak se mluví [MSČ]. Praha: Karolinum. Cypionka, M. 1994. Französische “Pseudoanglizismen”: Lehnformationen zwischen Entlehnung, Wortbil-dung, Form- und Bedeutungswandel. Tübingen: Gunter Narr Verlag.Čechová, M. a kol. 2000. Čeština – řeč a jazyk. 2. vydání. Praha: ISV.Čermák, F. 2007. Frazeologie a idiomatika česká a obecná / Czech and General Phraseology. Praha: Univer-zita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum.Čermák, F. 2010. Lexikon a sémantika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Čeština 2.0: Slovník, který tvoříte vy. Online: https://cestina20.cz/slovnik.Daneš, F. 1962. Vývoj češtiny v období socialismu. In Problémy marxistické jazykovědy, ed. K. Kosík, L. Doležel, P. Sgall, J. Bělič, Š. Peciar, 319–323. Praha: Nakladatelství ČSAV. Daneš, F. 1999. Modality sdělování. In Jak napsat odborný text, ed. S. Čmejrková, F. Daneš, J. Světlá, 181–200. Praha: Leda.Daneš, F., Dokulil, M., Kuchař, J. 1967. Tvoření slov v češtině, II. Odvozování podstatných jmen [TSČ 2], Praha: Nakladatelství ČSAV.193bibliografie Dardano, M. 1986. The Influence of English on Italian. In English in Contact with Other Languages: Stu-dies in Honour of Broder Carstensen on the Occasion of his 60th Birthday, ed. W. Viereck, W. D. Bald, 231–252. Budapest: Akadémiai Kiadó.Dardano, M. 1987. Parole Made in England. Italiano e oltre 2: 23–27.Databáze excerpčního materiálu Neomat. Verze 3.0. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2015. Online: http://www.neologismy.cz, DIALOG.Dickins, T. 2008. Postoje k výpůjčkám v soudobé češtině. Naše společnost 6 (1): 14–28.Dickins, T. 2009. Attitudes to Lexical Borrowing in the Czech Republic. Liberec: Nakladatesltví Bor.Dickins, T. 2012. Selected Aspects of Language Contact in the Case of Czech, with Particular Focus on Lexical Borrowing and Changing Attitudes to the Self and Others. PhD thesis. Wolverhampton: University of Wolverhampton.Дьяков, А. И. 2012. Уровни заимствования англицизмов в русском языке. Известия Южного федерального университета. Филологические науки 2: 113–124.Dokulil, M. 1962. Tvoření slov v češtině, I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.Dokulil, M., Kuchař, J. 1977. Slovotvorná charakteristika cizích slov. Naše řeč 60 (4):169–185.Duběda, T. 2018. Fonologická adaptace anglicismů v kvantitativním pohledu. Naše řeč 101 (5): 245–267. Duběda, T. 2020. The Phonology of Anglicisms in French, German and Czech: A Contrastive Appro-ach. Journal of Language Contact 13 (2): 327–350. Duckworth, D. 1977. Zur terminologischen und systematischen Grundlage der Forschung auf dem Ge-biet der englisch-deutschen Interferenz. In Sprachliche Interferenz, ed. H. Kolb, H. Lauffer, 36–56. Tübingen: Niemeyer.Fanfani, M. 2002. Reazioni italiane agli anglicismi. In L’inglese e le altre lingue europee: studi sull’interfe-renza linguistica, ed. F. San Vicente, 215–230. Bologna: Cooperativa Libraria Universitaria Editrice Bologna.Filipec, J., Čermák, F. 1985. Česká lexikologie. Praha: Academia. Filipović, R. 1960. The Phonemic Analysis of English Loan-Words in Croatian. Zagreb: Institute of Phone-tics, University of Zagreb.Filipović, R. 1966. The English Element in the Main European Languages. Studia Romanica et Anglica Zagrabiensia 21–22: 103–112.Filipović, R. 1985. Pseudoanglicisms in European Languages. In Studia Linguistica: Diachronica et Syn-chronica: Werner Winter Sexagenario Anno MCMLXXXIII gratis animis ab eius collegis, amicis discipu-lisque oblata, ed. U. Pieper, G. Stickel, 249–255. Berlin – New York: Mouton de Gruyter.Filipović, R. 1995. Some Problems in Compiling an Etymological Dictionary of Anglicisms. In On Lan-guages and Language: The Presidential Addresses of the 1991 Meeting of the Societas Linguistica Europaea, ed. W. Werner, 127–144. Berlin – New York: Mouton de Gruyter.Filipović, R. 2000. Historical-Primary Etymology vs. Secondary Etymology of Anglicisms in European Languages. In History and Perspectives of Language Study, ed. O. Mišeska Tomić, M. Radovanović, 205–216. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins.Fink, H. 1970. Amerikanismen im Wortschatz der deutschen Tagespresse: dargestellt am Beispiel dreier übe-rregionaler Zeitungen (Süddeutsche Zeitung, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Welt). München: Hueber Verlag.Furdík, J. 1994. Integračné procesy pri lexikálních prevzatiach. Jazykovedný časopis 45 (2): 95–100.Furdík, J. 2004. Slovenská slovotvorba. Prešov: Náuka.Furiassi, C. 2010. False Anglicisms in Italian. Monza: Polimetrica.Furiassi, C., Gottlieb, H. (ed.) 2015. Pseudo-English: Studies on False Anglicisms in Europe. Berlin – Boston: Walter de Gruyter.Furiassi, C., Pulcini, V., Rodríguez González, F. (ed.) 2012. The Anglicization of European Lexis, Amster-dam – Philadelphia: John Benjamins. Galinsky, H. 1963/1967. Stylistic Aspects of Linguistic Borrowing. A Stylistic View of American Ele-ments in Modern German. In Amerikanismen der deutschen Gegenwartssprache. Entlehnungsvorgänge und ihre stilistischen Aspekte, ed. B. Carstensen, H. Galinsky, 35–72. Heidelberg: Winter.Georgievová, J. 2023. Gaslighting, ghosting a jiné nové anglicismy ve slovní zásobě současné češtiny. Jazykovědné aktuality 3–4: 88–94 .194Gester, S. 2001a. První empirická recepce anglicismů v českém jazyce. Olomouc: Univerzita Palackého.Gester, S. 2001b. Anglizismen im Tschechischen und im Deutschen: Bestandsaufnahme und empirische Ana-lyse im Jahr 2000. Frankfurt/Main – Berlin: Peter Lang.Glahn, R. 2002. Der Einfluß des Englischen auf gesprochene deutsche Gegenwartssprache: Eine Analyse öffent-lich gesprochener Sprache am Beispiel von “Fernsehdeutsch”. Frankfurt a. M.: Peter Lang.Görlach, M. 1994. A Usage Dictionary of Anglicisms in Selected European Languages. International Jour-nal of Lexicography 7: 223–246.Görlach, M. 2001. A Dictionary of European Anglicisms. Oxford: Oxford University Press.Görlach, M. (ed.) 2002. An Annotated Bibliography of European Anglicisms. Oxford: Oxford University Press.Görlach, M. 2003. English Words Abroad. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins. Gottlieb, H. 2004. Danish Echoes of English. Nordic Journal of English Studies 3 (2) (special issue): 39–65.Gottlieb, H. 2005. Anglicisms and Translation. In In and Out of English: For Better or Worse, ed. G. Ande-rman, M. Rogers, 161–184. Clevedon: Multilingual Matters.Gottlieb, H. 2009. Parallelism or Convergence? The English Influence on Danish. In English in Den-mark: Language Policy, Internationalization and University Teaching, edited by Peter Harder. Special issue of Angles on the English-Speaking World, 68–94. University of Copenhagen: Museum Tuscu- lanum.Gottlieb, H. 2020. Echoes of English. Anglicisms in Minor Speech Communities – with Special Focus on Danish and Afrikaans. Berlin: Peter Lang.Gottlieb, H. 2023. Multi-word Echoes of English: Visible vs. Invisible Anglicisms in Danish. Globe: A Journal of Language, Culture and Communication 16: 1–28.Gottlieb, H., Andersen, G., Busse, U., Mańczak-Wohlfeld, E., Peterson, E., Pulcini, V. 2018. Introdu-cing and Developing GLAD – The Global Anglicism Database Network. The ESSE Messenger 27 (2): 4–19.Grzega, J. 2003. Borrowing As a Word-Finding Process in Cognitive Historical Onomasiology. Ono-masiology Online 4: 22–42. http://www1.kueichstaett.de/SLF/EngluVglSW/grzega1032. Hannah, J. A. 1988. “Trench,” “Dressman” and “Pullunder”: Some Analogy Processing in the Coining of German Pseudo Anglicisms. German Life and Letters 42 (1): 60–71.Haspelmath, M. 2009. Lexical Borrowing: Concepts and Issue. In Loanwords in the World’s Languages. A Comparative Handbook, ed. M. Haspelmath, U. Tadmor, 35–54. Berlin – New York: Mouton de Gruyter.Haspelmath, M., Tadmor, U. (ed.) 2009. Loanwords in the World’s Languages. A Comparative Handbook. Berlin – New York: Mouton de Gruyter.Haugen, E. 1950. The Analysis of Linguistic Borrowing, Language 26: 210–231.Haugen, E. 1956. Review of Gneuss 1955. Language 32. 761–766.Havlík, M. 2019. Módní a nezbytné anglicismy ve vztahu k sociálním oblastem a k jejich výslovnosti a pravopisu. Časopis pro moderní filologii 101 (2): 135–149. Havlová, E. 1999. Několik poznámek ke staroslověnským kalkům. In Příspěvky ke slovanské filologii, ed. B. Skalka, 34–38. Brno: Ústav slavistiky FF MU.Havránek, B. 1936. Vývoj spisovného jazyka českého. In Československá vlastivěda, II, Spisovný jazyk český a slovenský, 1–144. Praha: Sfinx, Bohumil Janda. Havránek, B. 1969. Teorie spisovného jazyka. Naše řeč 52 (2–3): 65–77.Havránek, B., Jedlička, A. 1951, Česká mluvnice, Praha: Slovanské nakladatelství (1. vydání).Helcl, M. 1953, Hybridně složená slova jako elektromotor, autodoprava. Naše řeč 36 (1–2): 34–43.Hladká, Z. 1996. Lexikologie. In Příruční mluvnice češtiny, ed. P. Karlík a kol. Praha: Nakladatelství Li-dové noviny.Hladká, Z. 2017. Kosémie. In Nový encyklopedický slovník češtiny, ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Online: https://www.czechency.org/slovnik/KOSÉMIE.Hlaváčová, J. 2018. Využití velkých korpusů pro morfematickou analýzu českých slovesných předpon. Aranea Proceedings: 40–48. http://unesco.uniba.sk/aranea_2018/proceedings/pdf/040_hlavacova .pdf. Hock, H. H. 1991. Principles of Historical Linguistics. Berlin: Mouton de Gruyter.195bibliografie Höfler, M. 1982. Dictionaire des anglicismes. Paris: Larrouse.Hope, T. E. 1971. Lexical Borrowing in the Romance Languages, II. Oxford: Basil Blackwell.Humbley, J. 1974. Vers une typologie de l’emprunt linguistique. Cahiers de lexicologie, 25: 46–70.Humbley, J. 2015. Allogenisms: The Major Category of “True” False Loans. In Pseudo-English: Studies on False Anglicisms in Europe, ed. C. Furiassi, H. Gottlieb, 35–58. Berlin/Boston/Munich: Walter de Gruyter.Humbley, J. 1974, Vers une typologie de l’emprunt linguistique. Cahiers de Lexicologie 25: 46–70.Hunt, J. W. 2018. The Gender of Anglicisms in Spoken German. WORD 64 (2): 103–125. Hunt, J. W. 2019. Anglicisms in German: Tsunami or Trickle? In Informalization and Hybridization of Speech Practices: Polylingual Meaning-Making across Domains, Genres, and Media, ed. A. Koll-Stobbe, 25–58. Berlin – Bern – Bruxelles: Peter Lang.Imamura, K. 2021. Classification of Pseudo-Anglicisms in Japanese. In Languages in Contact and Con-trast. A Festschrift for Professor Elżbieta Mańczak- Wohlfeld on the Occasion of her 70th Birthday, ed. M. Szczyr bak, A. Tereszkiewicz. Kraków: Jagiellonian University Press. Ishitoya, S. 1987. Wasei-eigo Amerika o Yuku [Made-in-Japan English going to America]. Tokyo: Taishuu-kan-shoten.Jaklová, A. 2002. První čechoamerická periodika, jejich jazyk a styl, II. Naše řeč 85 (1): 1–10.Janovec, L. 2007. K projevům jazykových vývojových tendencí v současné češtině. Naše řeč 90 (2): 57–66. Janurik, S. 2018. On the Registration of Pseudo-Anglicisms in Modern Russian Lexicography. Studia Slavica Hung. 63 (1): 57–66. Jedlička, A. 1974. Spisovný jazyk v současné komunikaci. Praha: Universita Karlova.Jorgensen, P. A., Ferré, B. M. 1986. Kategoriale Überlappungen um Sprachlichen Entlehnungspro-zessm. Zeitschrift fiir Dialektologie und Linguistik 53 (1): 6–18. Kamiš, A. 1974. Slovní zásoba české publicistiky 18. století. Praha: Univerzita Karlova: 56–61.Karlík, P., Nekula, M., Rusínová, Z. (ed.) 1996. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.Karlíková, H. 2002. Kalk. In Encyklopedický slovník češtiny, ed. P. Karlík a kol. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Karlíková, H. 2017. Kalk. In Nový encyklopedický slovník češtiny, ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Online: https://www.czechency.org/slovnik/KALK.Kettemann, B. 2002. Anglicisms in German: Enrichment or Intrusion? Arbeiten aus Anglistik und Ame-rikanistik 27 (2): 255–271.Kišová, J. 2009. Model triedenia neologizmov. In Varia XVI. Zborník materiálov zo XVI. kolokvia mladých jazykovedcov (Častá-Papiernička 8.–10. 11. 2006), ed. G. Múcsková, 268–280. Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV, Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra SAV Klajn, I. 1972. Influssi inglesi nella lingua italiana. Firenze: Olschki. Klégr, A. 2017. Čintamani a predátoři. In Liška a czban. Sborník příspěvků k 70. narozeninám prof. Karla Kučery, ed. M. Stluka, M. Škrabal, 130–137. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.Klégr, A. 2023. Anglicisms: Towards Defining Their Concept and Typology. Linguistica Pragensia 33 (2): 103–116. Klégr, A., Bozděchová, I. 2022a. Hybrids – a Redundant Category of Anglicisms? Hybrids in Czech Texts. Espaces Linguistiques 4: 1–21.Klégr, A., Bozděchová, I. 2022b. Opomíjené kategorie českých anglicismů: lexikální a sémantické kal-ky. Časopis pro moderní filologii 104 (2): 208–229.Kloferová, S. 1998a. Jak dnes mluví mladí vídeňští Češi, I. Naše řeč 81 (2–3): 80–91. Kloferová, S. 1998b. Jak dnes mluví mladí vídeňští Češi, II. Naše řeč 81 (4): 169–178. Knappová, M. 2017. Chrématonymum. In Nový encyklopedický slovník češtiny, ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Online: https://www.czechency.org/slovnik /CHRÉMATONYMUM.Knospe, S. 2015. Pseudo-Anglicisms in the Language of the Contemporary German Press. In Pseudo--English. Studies on False Anglicisms in Europe, ed. C. Furiassi, H. Gottlieb, 99–122. Berlin: De Gruyter Mouton. 196Kolářová, I., Štícha, F. 2020. Slovník univerbizátů (zjednoslovnělých názvů). Praha: Academia.Kowner, R., Rosenhouse, J. 2001. Cultural Policy on Loanword Adoption in Modern Japanese and Heb-rew: A Comparative Study. International Journal of Cultural Policy 7: 521–548.Kroupová, M. 2013. Problematika neosémantizace internacionálního lexika (na materiálu češtiny, pol-štiny a slovenštiny). Nová čeština doma a ve světě 1 (2): 63–73.Kučera, K. 1995. K nejnovějším vlivům angličtiny na český jazyk. In Přednášky z XXXIV. a XXXV. běhu LŠSS, 77–82. Praha: FF UK.Levinson, S. C., 2000. Presumptive Meanings. The Theory of Generalized Conversational Implicature. Cam-bridge/Mass., London: The MIT Press.Lotko. E., 1986. Čeština a polština v překladatelské a tlumočnické praxi. Ostrava: Profil.Luján-García, C. 2017. Analysis of the Presence of Anglicisms in a Spanish Internet Forum: Some Terms from the Fields of Fashion, Beauty and Leisure. Alicante Journal of English Studies 30: 281–305. MacKenzie, I. 2012. Fair Play to Them: Proficiency in English and Types of Borrowing. In The Angliciza-tion of European Lexis, ed. C. Furiassi, V. Pulcini, F. Rodríguez González, 27–42. Amsterdam – Phi-ladelphia: John Benjamins.Manfredi, S., Simeone-Senelle, M.-C., Tosco, M. 2015. Language Contact, Borrowing and Codeswit-ching. In Corpus-Based Studies of Lesser-Described Languages: The CorpAfroAs Corpus of Spoken Afro-Asiatic Languages, ed. A. Mettouchi, M. Vanhove, D. Caubet, 283–307. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins.Mańczak Wohlfeld, E. 1995. Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w języku polskim. Kraków: Universitas.Mańczak-Wohlfeld, E., Witalisz, A. 2016. The Influence of English on Polish Morphology. Kwartalnik Neofilologiczny 63 (4): 421–434. Mańczak-Wohlfeld, E., Witalisz, A. 2019. Anglicisms in The National Corpus of Polish: Assets and Li-mitations of Corpus Tools, Studies in Polish Linguistics 14 (4): 171–190. Маринова Е. В. 2013. Теория заимствования в основных понятиях и терминах. Словарь-справочник. Москва: Флинта. Martincová, O. 1983. Problematika neologismů v současné spisovné češtině. Praha: Univerzita Karlova.Martincová, O. 2017. Neologismus. In Nový encyklopedický slovník češtiny, ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Online: https://www.czechency.org/slovnik /NEOLOGISMUS. Martincová, O., Savický, N. 1987. Hybridní slova a některé obecné otázky neologie. Slovo a slovesnost 48 (2): 124–139.Martincová, O. a kol. 1998, 2004. Nová slova v češtině. Slovníky neologizmů, I, II. Praha: Academia. Martincová, O. a kol. 2005. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR. Martinková, M., Uličný, O. (ed.) 2013. Studie k moderní mluvnici češtiny 4, Dynamika českého lexika a lexi-kologie. Olomouc: UP v Olomouci, FF.Mathesius, V. 1961. Obsahový rozbor současné angličtiny na základě obecně lingvistickém. Praha: Nakl. ČSAV.Matras, Y. 2009/2020. Language Contact. Cambridge: Cambridge University Press.Matras, Y., Sakel, J. 2007. Grammatical Borrowing in Cross-Linguistic Perspective. Berlin – New York: Mouton de Gruyter. Mejstřík, V. 1965. Tzv. hybridní složeniny a jejich stylová platnost. Naše řeč 48 (1): 1–18. Miller, D. G. 2014. English Lexicogenesis. Oxford: Oxford University Press. Mitter, P. 2003. Složená hybridní substantiva s prvním komponentem cizího původu v současné češtině. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně.Mitter, P. 2008, Hybridní složeniny s prvním komponentem domácího původu v současné češtině. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně.Moreno-Fernández, F., 2017. Lexical Geography of U.S. Spanish. About Anglicism. Informes del Observa-torio / Observatorio Reports. Cambridge (MA): Cervantes Institute at FAS – Harvard University. Mravinacová, J. 2000. K některým jevům morfologické adaptace anglicismů. In Nová slovní zásoba ve výkladových slovnících, ed. O. Martincová, J. Světlá, 98–104. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR.197bibliografie Mravinacová, J. 2004. K problematice neosémantismů internacionální povahy. In Varia XI: Zborník materiálov z XI. kolokvia mladých jazykovedcov (Spišská Nová Ves 28.–30.11. 2001), ed. M. Šimková, 18–21. Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnosť.Mravinacová, J. 2005a. Přejímání cizích lexémů. In Neologizmy v dnešní češtině, ed. O. Martincová, A. Rangelova, J. Světlá, 187–211. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR.Mravinacová, J. 2005b. Neosémantizmy vzniklé pod vlivem cizího jazyka. In Neologizmy v dnešní češti-ně, ed. O. Martincová, A. Rangelova, J. Světlá, 180–186. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR.MSČ I, viz Cvrček, V. a kol. 2015. Mluvnice současné češtiny, I. Jak se píše a jak se mluví. Praha: Karolinum. Nagórko, A. 2013. Kalki jako rodzaj słowotwórstwa. In Motivované slovo v lexikálnom systéme jazyka, ed. K. Buzássyová, B. Chocholová, 108–122. Bratislava: VEDA, vyd. SAV. Nefedova, L. A. 2020. Phraseological Pseudo-Anglicisms as Relevant Nominations in the Modern Ger-man Language. Filologičeskie nauki. Voprosy teorii i praktiki 11: 194–199. Nekula, M. 2005. Anglicismy v  češtině. In Encyklopedický atlas anglického jazyka, ed. W. Viereck, K. Viereck, H. Ramisch, 259–275, 284–289. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.Nekula, M. 2017a. Adaptace výpůjček. In Nový encyklopedický slovník češtiny, ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Online: https://www.czechency.org/slovnik /ADAPTACE VÝPŮJČEK. Nekula, M. 2017b. Výpůjčka (přejímka). In Nový encyklopedický slovník češtiny, ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Online: https://www.czechency.org/slovnik /VÝPŮJČKA. Němec, I. 1968. Vývojové postupy české slovní zásoby. Praha: Academia.NESČ viz Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Online: https://www.czechency.org/slovnik. Núñez Nogueroles, E. E. 2017. An Up-To-Date Review of the Literature on Anglicisms in Spanish. Diá-logo de la Lengua 9: 1–54.OED, Oxford English Dictionary. 2021. Oxford: Oxford University Press. Online: https://oed.com/.Öhmann, E. 1961. Prinzipienfragen der Fremd- und Lehnwortforschung. Mitteilungen Universitätsbund Marburg: 3–12.Ohnheiser, I. (ed.) 2003. Komparacja wspólczesnych jgzykow slowiaňskich. 1. Slowotwórstwo. Nominacja. Opole: Uniwersytet Opolski.Oksaar, E. 1996. The History of Contact Linguistics as a Discipline. In Kontaktlinguistik: Ein internationa-les Handbuch zeitgenössischer Forschung / Contact Linguistics: An International Handbook of Contem-porary Research / Linguistique de contact: Manuel international des recherches contemporaines 1: 1–12, ed. H. Goebl, P. H. Nelde, Z. Starý, W. Wölck. Berlin – New York: Walter de Gruyter. Onysko, A. 2007. Anglicisms in German: Borrowing, Lexical Productivity, and Written Codeswitching. Ber-lin – New York: Walter de Gruyter.Onysko, A., Winter-Froemel, E. 2011. Necessary Loans – Luxury Loans? Exploring the Pragmatic Di-mension of Borrowing. Journal of Pragmatics 43 (6): 1550–1567.Opavská, Z. 2004. K neologickým internacionalismům v české slovní zásobě (pojmenování v oblasti extrémních sportů). In Varia XI: Zborník materiálov z XI. kolokvia mladých jazykovedcov (Spišská Nová Ves 28.–30.11. 2001), ed. M. Šimková, 14–17. Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnosť.Panocová, R. 2020. Attitudes Towards Anglicisms in Contemporary Standard Slovak. International Jour-nal of Lexicography 33 (2): 187–202. Pata Kapo, I. 2016. Anglicisms As Neologisms in the Albanian Press from the 1990s. Journal of Educati-onal and Social Research 6 (1): 141–146.Petráčková, V., Kraus, J. a kol. 1995/1998. Akademický slovník cizích slov (ASCS). Praha: Academia.Picone, M. D. 1996. Anglicisms, Neologisms and Dynamic French. Amsterdam – Philadelphia: John Ben-jamins.Plag, I. 2003. Word-Formation in English. Cambridge: Cambridge University Press.Plümer, N. 2000. Anglizismus – Purismus – Sprachliche Identität: Eine Untersuchung zu den Anglizismen in der deutschen und französischen Mediensprache. Frankfurt a. M.: Peter Lang.PMČ viz Karlík, P., Nekula M., Rusínová Z. (ed.) 1996. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.198Posthumus, J. 1989. Hybridische woorden. Engels Nederlandse samenstellingen (Hybrids: English--Dutch Compounds), Onze Taal 58: 219. Procházková, B. 2013. Neosémantizační tendence v češtině na počátku 21. století. In Problemi na neolo-gijata v slavjanskite ezici, ed. D. Blagoeva, S. Kolkovska, M. Lišková, 208–217. Sofija: Marin Drinov Academic Publishing House. Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) (1935–1957). Praha: ČSAV, SN. Pseudo anglicism. In Wikipedia, the Free Encyclopedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Pseudo-anglicism.Pseudo Anglicism. In Wiktionary, the Free Dictionary. Online: https://en.wiktionary.org/wiki/pseudo-anglicism. Pseudo Anglicism By Language. In Wiktionary, the Free Dictionary. Online: https://en.wiktionary.org /wiki/Category:Pseudo anglicisms_by_language. PSJČ viz Příruční slovník jazyka českého. Půda, A. 2010. Zur Theorie der Lehnprägung im deutsch-tschechischen Sprachkontakt. Eine historisch-verglei-chende Untersuchung im innerslavischen und europäischen Kontext. Frankfurt am Main: Peter Lang. Pulcini, V. 1994. The English Language in Italy. English Today 10 (4): 49–52.Pulcini, V. 1997a. Attitudes Toward the Spread of English in Italy. World Englishes 16 (1): 77–85.Pulcini, V. 1997b. ‘Friends’ and ‘False Friends’ in the English language. In La didattica della lingua inglese: Percorsi per I’aggiornamento 1994–1995, ed. V. Pulcini, 149–161. Alessandria: Edizioni dell’Orso.Pulcini, V. 1999. Focus on Italian Anglicisms: A Comparative Study of Three Dictionaries. In Tran-siti linguistici e culturali, II, ed. G. Azzaro, M. Ulrych, 359–371. Trieste: Edizioni Università di Trieste. Pulcini, V. 2023. The Influence of English on Italian. Lexical and Cultural Features. Chicago/Vancouver: De Gruyter Mouton.Pulcini, V., Furiassi, C., Rodríguez González, F. 2012. The Lexical Influence of English on European Languages. In The Anglicization of European Lexis, ed. C. Furiassi, V. Pulcini, F. Rodríguez González, 1–24. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins.Rafnung, B. T. 1965. English Loan-Words in a Norwegian Newspaper with Special Reference to Hybrid Com-pounds, nepublikovaná dizertace. Oslo: University of Oslo. Rangelova, A. 2005. Neosémantizmy a neosémantizační procesy. In Neologizmy v dnešní češtině, ed. O. Martincová a kol., 159–179. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR. Rejzek, J. 1993. K formální adaptaci anglicismů. Naše řeč 76 (1): 26–30.Rodríguez Gonzáles, F. 2013. Pseudoanglicismos en el Español Actual: Revisión crítica y tratamiento lexicográfico. Revista Española de Lingüística 43 (1): 123–168.Rosenhouse, J., Kowner, R. (ed.) 2008. Globally speaking, Motives for Adopting English Vocabulary in Other Languages. Clevedon-Buffalo-Toronto: Multilingual Matters.Rushdie, S. 1991. Imaginary Homelands: Essays and Criticism 1981–1991. New York and London: Viking.SA viz Šimandl, J. a kol. 2016. Slovník afixů užívaných v češtině [SAUČ]. Praha: Karolinum.Sakel, J. 2007. Types of Loan: Matter and Pattern. In Grammatical Borrowing in Cross-Linguistic Perspecti-ve, ed. Y. Matras, J. Sakel, 15–29. Berlin – New York: Mouton de Gruyter. Sánchez Fajardo, J. A. 2018. Towards a Typological Account of Pseudo Anglicisms (Illustrated with Loanwords in Cuban Spanish). Pragmalingüística 26: 330–348.Schmidt, G. D. 1987. Das Affixoid. Zur Notwendigkeit und Brauchbarkeit eines beliebten Zwischen-begriffs der Wortbildung. In Deutsche Lehnwortbildung: Beitráge zur Erforschung der Wortbildung mít entlehnten WB-Einheiten im Deutschen, ed. R. Wimmer, G. Zifonun, 53–101. Ttibingen: Gunter Narr Verlag.Sicherl, E. 1999. The English Element in Contemporary Standard Slovene: Phonological, Morphological and Semantic Aspects. Ljubljana: Znanstveni inštitut Filozofske fakultete.Sloboda, M. 2017. Jazykový postoj. In Nový encyklopedický slovník češtiny, ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová, Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Online: https://www.czechency.org/slovnik /JAZYKOVÝ POSTOJ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ). 2003. 3. vyd. Praha: Academia.Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) (1960–1971). Praha: Academia.199bibliografie Sørensen, K. 1997. A Dictionary of Anglicisms in Danish. Københaven: Munksgaard.SN I, II viz Martincová, O. a kol. 1998, 2004. Nová slova v češtině. Slovníky neologizmů, I, II. Praha: Aca-demia. Spence, N. C. W. 1987. Faux Amis and Faux Anglicismes: Problems of Classification and Definition. Forum for Modern Language Studies 23 (2): 169–183.SSČ viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost.SSJČ viz Slovník spisovného jazyka českého.Stanforth, A. W. 2002. Effects of Language Contact on the Vocabulary: An Overview. In Lexikologie: ein internationales Handbuch zur Natur und Struktur von Wörtern und Wortschätzen/Lexicology: An International Handbook on the Nature and Structure of Words and Vocabularies, ed. D. A. Cruse, et al., 805–813. Berlin – New York: Walter de Gruyter. Stickel, G., Volz, N. 1999. Meinungen and Einstellungen zur deutschen Sprache. Amades Arbeitspapiere und Materialien zur deutschen Sprache 2. Institut für deutsche Sprache.Stich, A. 1971. Neologismy v Havlíčkově publicistickém slohu. Naše řeč 54 (5): 283–300.Strang, B. M. H. 1962. The Phonemic Analysis of English Loan-Words in Croatian, by R. Filipović. Notes and Queries 9 (5): 190–191.Sunde, A. M. 2018. A Typology of English Borrowings in Norwegian. Nordic Journal of English Studies 17 (2): 71–115.Svobodová, D. 1999. Derivované anglicismy v české slovní zásobě. In Jazykověda – Linguistica 3, 203–209. Ostrava: FF OU.Svobodová, D. 2000. Anglicismy přejímané do češtiny v původní plurálové formě. Naše řeč 83 (1): 55.Svobodová, D. 2001. Problém formální adaptace lexikálních prvků cizího původu v české slovní zásobě. Jazykovědné aktuality 38 (3): 70–75.Svobodová, D. 2007. Cizojazyčné lexikální přejímky v komunikaci na chatu. Naše řeč 90 (2): 67–80.Svobodová, D. 2007. Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava: Ostravská univerzita.Svobodová, D. 2013a. Současný stav internacionalizace lexika. In Studie k moderní mluvnici češtiny, IV. Dynamika českého lexika a lexikologie, ed. P. Adámková, M. Martinková, O. Uličný, 131–152. Olo-mouc: Univerzita Palackého v Olomouci, FF. Svobodová, D. 2013b. Variantnost grafických forem anglicismů v češtině z pohledu uživatelů jazyka. In Čeština v pohledu synchronním a diachronním, ed. S. Čmejrková, J. Hoffmannová, J. Klímová, 365–370. Praha: Karolinum.Svobodová, D. 2018a. Aktuální pojetí vztahů různojazyčných prvků v jazykovém systému. In Inovač-ní procesy v češtině a jí blízkých jazycích, ed. D. Hradilová, 55–66. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc.Svobodová, D. 2018b. Cizojazyčné přejímky a kalky v češtině. In Kalkierungs- und Entlehnungssprachen in der Slavia: Boris Unbegaun zum 120. Geburstag, ed. K. Witzlack-Makarevich, 59–76. Berlin: Frank & Timme GmbH.SYN2015: reprezentativní korpus psané češtiny. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK, 2015. Dostupné online na adrese: http://www.korpus.cz.Šimandl, J. a kol. 2016. Slovník afixů užívaných v češtině [SAUČ]. Praha: Karolinum.Šipková, M. 2001. O jazyce čechoamerického týdeníku Našinec. Naše řeč 84 (4): 192–198.Šmilauer, V. 1972. Nauka o českém jazyku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.Štícha, F. a kol. 2018. Velká akademická gramatika spisovné češtiny [VAGSČ]. Praha: Academia.Tejnor, A. 1971. Cizí slova v českém jazyce. Praha: Ústav pro výzkum veřejného mínění.Tejnor, A. 1979. Anglicismy v češtině. In Aktuální otázky jazykové kultury v socialistické společnosti, ed. J. Kuchař, 207–212. Praha: Academia.Tejnor, A. a kol. 1972. Přejatá slova a veřejné mínění. Naše řeč 55 (4): 185–202.Trávníček, F. 1942. O jazykové správnosti. In Čteni o jazyce a poezii, ed. B. Havránek, J. Mukařovský, 105–228. Praha: Družstevní práce.Trávníček, F. 1948. Mluvnice spisovné češtiny. Praha: Slovanské nakladatelství.TSČ I. viz Dokulil, M. 1962. Tvoření slov v češtině, I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.TSČ II. viz Daneš, F., Dokulil, M., Kuchař, J. 1967. Tvoření slov v češtině, II. Odvozování podstatných jmen. Praha: Academia.200VAGSČ 1 viz Štícha, F. a kol. 2018, Velká akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia.Večerka, R. a kol. 2006. K pramenům slov. Uvedení do etymologie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Vinay, J.-P., Darbelnet, J. 1958/1995. Comparative Stylistics of French and English: A Methodology for Translation (Engl. transl. J. C. Sager and M.-J. Hamel). Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins.Warmbrunn, J. 1994. Englische lexikalische Entlehnungen im Wortschatz der tschechischen Gegenwartsspra-che. Münster: LIT-Verlag. Waszakowa, K. 2003. Przejawy tendencji do intemacjonalizacji w systemach slowotwórczych jgzyków za-chodnioslowiaAskich. In Komparacja współczesnych języków słowiańskich 1. Slowotwórstwo. Nomi-nacja, ed. I. Ohnheiser, 78–102. Opole: Uniwersytet Opolski.Waszakowa, K. 2005. Przejawy internacjonalizacji w słowotwórstwie języka polskiego. Warszawa: Wyda-wnictwa Uniwersytetu Warszawskiego.Waszakowa, K. 2019. Internacjonalizacja w słowotwórstwie polszczyzny przełomu XX i XXI wieku jako przykład jednostronnych kontaktów językowych. Biuletyn Polskiego Towarzystwa Językoznawczego 75: 179–194. Waszink, V. 2020. Neologisms in an Online Portal: The Dutch Neologismenwoordenboek (NW). Dictio-naries: Journal of the Dictionary Society of North America 41 (1): 27–44.Weinreich, U. 1953. Languages in contact. New York: Publications of the Linguistic Circle of New York (1963, 2nd printing, The Hague, Mouton & Co.).Winter-Froemel, E. 2017. The Pragmatic Necessity of Borrowing: Euphemism, Dysphemism, Playful-ness and Naming. Taal en Tongval 69 (1): 17−46. Winter-Froemel, E., Onysko, A. 2012. Proposing a Pragmatic Distinction for Lexical Anglicisms. In The Anglicization of European Lexis, ed. C. Furiassi, V. Pulcini, F. Rodríguez González, 43−64. Amster-dam/Philadelphia: John Benjamins.Winter-Froemel, E., Onysko, A., Calude, A. 2014. Why Some Non-Catachrestic Borrowings Are More Successful Than Others: A Case Study of English Loans in German. In Language Contact Around the Globe, ed. A. Koll-Stobbe. S. Knospe, 119–142. Frankfurt am Main: Peter Lang. Witalisz, A. 2014a. The Productivity of the English Derivational -ing Suffix in Contemporary Polish. Studia Linguistica Universitatis Iagellonicae Cracoviensis 131 (3): 321–333.Witalisz, A. 2014b. Typy pseudoanglicyzmów (na przykładzie języka młodego pokolenia Polaków). Język Polski 94 (1): 1–14. Witalisz, A. 2015. English Loan Translations in Polish: Word-formation Patterns, Lexicalization, Idiomaticity and Institutionalization. Frankfurt am Main: Peter Lang.Witalisz, A. 2016. Rozporekgate a oscypekgate, biznesowy a casualowy: angielsko-polskie hybrydy we współczesnej polszczyźnie [English-Polish hybrids in Polish], Język Polski 96 (4): 65–74. Yamada, M. 1995. Amerika-jin no Shiranai Eigo: Wasei-Eigo no Subete [English that Americans don’t know: All about made-in-Japan English]. Tokyo: Maruzen Raiburarii.Yang, W. 1990. Anglizismen im Deutschen: Am Beispiel des Nachrichtenmagazins ‘Der Spiegel’. Tübingen: Niemeyer.Yunhan, J. 2023. Pragmatic Functions of English Borrowings in Chinese. International Journal of English Linguistics 13 (1): 27–42.  Zabawa, M. 2012. English Lexical and Semantic Loans in Informal Spoken Polish. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego.Zabawa, M. 2017. English Semantic Loans, Loan Translations, and Loan Renditions in Informal Polish of Computer Users. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego.Zemskaja, E. A., Rudnik-Karwatowa, Z. 2010. Новые явления в словообразовании русского и поль-ского языков на рубеже ХХ–ХХI веков. In: Новые явления в славянском слово обра зовании: система и функционирование, 212-219. Москва: Издательство Московского уни вер ситета. Ziková, M. 2001. Substantivní neologismy a jejich parasystémový charakter. Naše řeč 84 (2): 81–89. Zimmer, D. E. 1997. Neuanglodeutsch – über die Pidginisierung der Sprache. In Deutsch und anders. Die Sprache im Modernisierungsfieber, ed. D. E. Zimmer, 7–104. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt.201jmenný rejstříkjmenný rejstříkAdam, R. 30 Adámková, P. (a kol.) 98Andersen, G. 90, 111Anesa, P. 38Bagasheva, A. 42Baldwin, Y. 164Balteiro, I. 42Batušek, J. 67Betz, W. 19, 65, 93, 103, 104, 120, 124, 128, 131,  132, 136, 139, 143Bičan, A. (a kol.) 18, 22, 45, 49Bierstedt, R. 41Bláha, O. 144Bombi(ová), R. 12Booij, G. (et al.) 48Bozděchová, I. 15, 24, 36, 45, 47, 64, 72, 90, 102, 106, 110, 115, 117, 136, 142, 143, 144Breitkreutz, H. 40Busse, U. 104Cacchiani(ová), S. 42Calude, A. 27Campos, M. A. 42Carstensen, B. 39, 41, 50, 92, 104, 106Castellani, A. 28Cruse, A. 77, 81Cvrček, V. (a kol.) 109, 144Cypionka, M. 39, 40, 42, 50, 92Čechová, M. (a kol.) 109Čermák, F. 67, 68, 94Daneš, F. 18, 108Darbelnet, J. 133Dardano, M. 42Dickins, T. 28, 29Дьяков, А. И. (Ďjakov, A. I.) 42Dokulil, M. 44, 45, 145Duběda, T. 18, 22, 45Duckworth, D. 38, 41, 43, 91, 163Fanfani, M. 42Filipec, J. 67Filipović, R. 37, 38, 42, 43, 44, 50, 60, 92Fink, H. 41Furdík, J. 45, 47, 49, 145Furiassi, C. 15, 38, 39, 40, 42, 43, 49, 50, 53, 91,  92, 94, 104, 163Galinsky, H. 27Georgievová, J. 24Gester(ová), S. 28Glahn, R. 41, 53Görlach, M. 15, 33, 39, 40, 64, 94, 104Gottlieb, H. 16, 38, 39, 40, 43, 49, 50, 53, 90, 91, 92, 127, 163, (et al.) 92, 127, 163Grzega, J. 19Hannah, J. A. 41Haspelmath, M. 15, 36, 66Haugen, E. 19, 65, 103, 104, 112, 120, 124, 128, 131, 132, 136Havlík, M. 24, 26, 132Havlová, E. 67Havránek, B. 106, 107Helcl, M. 107, 108Hladká, Z. 67, 77Hlaváčová, J. 144Hock, H. H. 66202Höfler, M. 41Hope, T. E. 40Humbley, J. 18, 39, 40, 43, 53Hunt, J. W. 30, 31, 52Imamura, K. 42Ishitoya, S. 42Jaklová, A. 67Janovec, L. 67, 121, 142Janurik, S. 42Jedlička, A. 44, 107Kamiš, A. 67Karlík, P. (a kol.) 23, 48, 108, 131Karlíková, H. 67, 110Kettemann, B. 30, 32Kišová, J. 44Klajn, I. 40, 42Klégr, A. 28, 36, 64, 90, 102, 110, 117, 126, 136,  142, 143, 144Kloferová, S. 67Knappová, M. 57Knospe, S. 41Kolářová, I. 50, 119Kowner, R. 16, 24, 25, 26, 28Kraus, J. 37 Kroupová, M. 67Kučera, K. 17, 76Kuchař, J. 44, 45Levinson, S. C. 27Lotko, E. 108Luján-García, C. 102MacKenzie, I. 26, 39Mańczak-Wohlfeld(ová), E. 42, 111Manfredi, S. 16Маринова, Е. В. (Marinova, E. V.) 42Martincová, O. 37, 67, 106, 108, 109Martinková, M. 98Mathesius, V. 66Matras, Y. 19, 21, 66, 67, 134Mejstřík, V. 107, 108Miller, D. G. 50, 129Mitter, P. 106Moreno-Fernandez, F. 90Mravinacová, J. 45, 49, 50, 52, 67, 68Nagórko, A. 67Nefedova, L. A. 41Nekula, M. 14, 22, 26, 45, 46, 47, 48, 50, 52, 67, 72,  110Němec, I. 106, 107Núñez Nogueroles, E. E. 33Öhmann, E. 26Oksaar, E. 19Onysko, A. 27, 39, 41, 53, 91, 104, 105, 106, 112, 119, 123, 129, 132Opavská, Z. 24, 47Panocová, R. 30Pata Kapo, I. 42Petráčková, V. (a kol.) 37Picone, M. D. 42, 50Plag, I. 52Plümer(ová), N. 41, 53Posthumus, J. 106Procházková, B. 67Půda, A. 67Pulcini(ová), V. 19, 21, 23, 42, 43, 105, 106, 110, 124, 128, 162, (et al.) 9, 12, 19, 21, 91, 93, 94, 104, 105, 120, 123, 124, 128, 131, 132, 133, 136, 139, 143, 162, 164Rafnung, B. T. 106Rangelova, A. 45, 67, 77, 80, 116Rejzek, J. 45Renner, V. 42Rodríguez Gonzáles, F. 40, 42Rosenhouse(ová), J.  16, 24, 25, 26, 28Rushdie, S. 32Sakel(ová), J. 18, 21, 66Sánchez Fajardo, J. A. 42Savický, N. 106, 108, 109Schmidt, G. D. 108Sicherl(ová), E. 42 Simeone-Senelle, M.-C. 16Sloboda, M. 28Sørensen, K. 39Spence, N. C. 41Stanforth, A. W. 19Stickel, G. 32Stich, A. 107Strang(ová), B. M. H. 37, 38, 92Sunde, A. M. 130, 134Svobodová, D. 24, 28, 45, 52, 67, 106, 142, 143,  156Šimandl, J. (a kol.) 51, 144Šipková, M. 67Šmilauer, V. 44, 60Štěpánová, V. 45Štícha, F. (a kol.) 50, 119, 144203jmenný rejstříkTadmor, U. 36, 66Tejnor, A. 28, 45Tosco, M. 16Tournier, J. 50Trávníček, F. 107Uličný, O. 98Večerka, R. (a kol.) 67Vinay, J.-P. 133Volz, N. 32Warmbrunn, J. 33, 36, 64Waszakowa, K. 143Waszink(ová), V. 37Weinreich, U. 19, 65, 66, 103, 104, 112, 120, 124, 128, 131, 132, 133, 136Winter-Froemel(ová), E. 27, 129, 132Witalisz(ová), A. 42, 67, 90, 106, 111Yamada, M. 42Yang, W. 41, 43, 53, 104Yunhan, J. 27Zabawa, M. 67Zátrapa, L. 30Ziková, M. 142, 145Zimmer, D. E. 106, 124

Clean Full Text

Language

Doi

Arxiv

Mag

Acl

Pmid

Pmcid

Pub Date

Pub Year

Journal Name

Journal Volume

Journal Page

Publication Types

Tldr

Tldr Version

Generated Tldr

Search Term Used

Reference Count

Citation Count

Influential Citation Count

Last Update

Status

Aws Job

Last Checked

Modified

Created